Jeremiáš 48
48
Slovo o Moábu
1Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu:
„Běda městu Nebó – bude zničeno!
Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto,
ta pevnost bude troskou hanebnou.
2Moábu už žádná chlouba nezbyla,
v Chešbonu se na něj chystá pohroma:
‚Pojďme je vyhladit, ať nejsou národem!‘
I ty, Madmene, budeš umlčen,
už jde po tobě meč!
3Z Choronaim je slyšet křik:
Zkáza, hrozné neštěstí!
4Moáb je rozdrcen,
zní nářek maličkých.
5Luchitským svahem
s pláčem stoupají,
ve stráních u Choronaim
nad tou zkázou křičí úzkostí:
6‚Utečte! Život si zachraňte!
Přežijte jako křoví v pustině!‘
7Protože spoléháš na své výdobytky a poklady,
i ty sám budeš dobyt.
Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství
a s ním i jeho kněží a velmoži.
8Na každé město přitáhne zhoubce,
neunikne mu žádné z nich.
Celá pláň zahyne, rovina zajde,
jak řekl Hospodin.
9Posypte Moáb solí,
vždyť bude obrácen v trosky!#srov. Soud 9:45
Z jeho měst zbudou sutiny,
kde nikdo nebydlí.
10Zlořečený, kdo koná Hospodinovo dílo nedbale!
Zlořečený, kdo zdržuje svůj meč od krve!
11Moáb si odmalička žil v pohodlí,
jak víno nad sedlinou měl svůj klid.
Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil,
nemusel odejít do vyhnanství.
A proto chutná tak jako vždy,
jeho vůně se nemění.
12Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy na něj pošlu přelévače, kteří jej vylijí, vyprázdní jeho nádoby a džbány rozbijí. 13Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději‘.#1.Král 12:28–33
14Na co říkáte: ‚My jsme hrdinové,
muži připravení do boje‘?
15Moáb bude zahuben,
jeho města vzata útokem.
Výkvět jeho mladých padne při porážce,
praví Král – Hospodin zástupů se jmenuje.
16Zkáza Moábu se přiblížila,
řítí se na něj záhuba.
17Litujte ho všichni okolo,
všichni, kdo znáte jeho slovutnost:
‚Ach, jak mocné žezlo zlomeno,
hůl, jež se skvěla nádherou!‘
18Dolů ze slávy, v prachu usedni,
trůnící Dcero dibonská!
Zhoubce Moábu na tebe zaútočil,
rozbořil tvé pevnosti.
19Postav se na cestě a vyhlížej,
obyvatelko města Aroer.
Ptej se uprchlíků, uprchlic ptej se,
říkej: ‚Co se to děje?‘
20Moáb se stydí, jak je rozdrcen.
Naříkejte a kvílejte!
Podél Arnonu oznamujte:
Moáb je zahuben!
21Na náhorní rovinu přišel soud – na Cholon, Jahcu i Mefaat, 22na Dibon, Nebó i Bet-diblataim, 23na Kiriatajim, Bet-gamut i Bet-meon, 24na Keriot, Bosru i ostatní moábská města, blízká i vzdálená. 25Moábův roh byl odťat, jeho paže byla zlomena, praví Hospodin.
26Opijte ho za to, že se vzpínal proti Hospodinu. Ať se Moáb válí ve zvratcích, ať je konečně i on pro smích! 27Copak ses nevysmíval Izraeli? Copak byl chycen mezi zloději, že se otřásáš opovržením, kdykoli se o něm zmíníš?
28Opusťte města, usaďte se na skále, Moábci!
Buďte jako holubice nad srázem hnízdící.
29Slyšeli jsme o Moábově pýše,
o jeho pýše nezměrné,
o tom, jak se chová pyšně a zpupně,
jaké má srdce naduté.
30Znám, praví Hospodin, jeho vztek;
jeho chlubení je však falešné –
na nic se nezmůže!
31A proto oplakávám Moáb,
pro celý Moáb naříkám,
nad muži z Kir-cheresu lkám.
32Nad tebou pláču, révo Sibmy,
tak jako pláče Jaezer.
Tvé výhonky až k moři dosahovaly,
k Mrtvému moři, až po Jaezer;
teď ale na tvé zralé hrozny,
na tvé vinobraní vpadl ničitel!
33Zmizelo veselí a jásot v zahradách
po celé zemi moábské.
Víno jsem z lisů odebral,
s veselým křikem už se nešlape –
ten křik už není jásotem!
34Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky. 35Skoncuji s Moábem, praví Hospodin – s těmi, kdo vystupují na posvátné výšiny a svým bohům pálí oběti.
36Mé srdce nad Moábem jak flétna naříká,
nad muži z Kir-cheresu jak flétna naříká,
vždyť bude zničeno vše, co vyzískal!
37Každá hlava oholena,
všechen vous ostříhán,
všechny ruce samá jizva
a pytlovina přes bedra.
38Na všech moábských střechách,
na náměstích jen samé truchlení.
Roztříštím Moáb jako džbán,
který už nikdo nechce, praví Hospodin.
39Tolik střepů! Tolik kvílení!
Moáb se v hanbě zády obrací.
Moáb už budí jenom posměšky
k výstraze všemu okolí.
40Tak praví Hospodin:
Hle, orel se vrhá na Moáb,
už nad ním křídla prostírá!
41Města padnou do zajetí,
pevnosti budou dobyty.
Srdce moábských hrdinů bude v onen den
jako srdce ženy v porodních bolestech.
42Moáb bude zničen, aby už nebyl národem,
neboť se vzpínal proti Hospodinu.
43Strach a prach a past
na vás, obyvatelé Moábu!
praví Hospodin.
44Kdo před tím strachem bude utíkat,
padne do propasti v prach;
kdo z propasti se vyškrábá,
nad tím se sklapne past.
Přivedu totiž na Moáb
čas zúčtování, praví Hospodin.
45Ve stínu Chešbonu se zastaví
vyčerpaní běženci.
Z Chešbonu ale oheň vyšlehne,
z domu Sichonova plamen,
jenž pohltí skráně Moábu,
lebky těch pyšných křiklounů.
46Běda tobě, Moábe!
Lid Kemošův zahyne.
Tví synové půjdou do zajetí,
tvé dcery pryč do vyhnanství.
47V posledních dnech ale Moábův osud změním, praví Hospodin.“
Zde končí soud nad Moábem.
Právě zvoleno:
Jeremiáš 48: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Jeremiáš 48
48
Slovo o Moábu
1Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu:
„Běda městu Nebó – bude zničeno!
Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto,
ta pevnost bude troskou hanebnou.
2Moábu už žádná chlouba nezbyla,
v Chešbonu se na něj chystá pohroma:
‚Pojďme je vyhladit, ať nejsou národem!‘
I ty, Madmene, budeš umlčen,
už jde po tobě meč!
3Z Choronaim je slyšet křik:
Zkáza, hrozné neštěstí!
4Moáb je rozdrcen,
zní nářek maličkých.
5Luchitským svahem
s pláčem stoupají,
ve stráních u Choronaim
nad tou zkázou křičí úzkostí:
6‚Utečte! Život si zachraňte!
Přežijte jako křoví v pustině!‘
7Protože spoléháš na své výdobytky a poklady,
i ty sám budeš dobyt.
Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství
a s ním i jeho kněží a velmoži.
8Na každé město přitáhne zhoubce,
neunikne mu žádné z nich.
Celá pláň zahyne, rovina zajde,
jak řekl Hospodin.
9Posypte Moáb solí,
vždyť bude obrácen v trosky!#srov. Soud 9:45
Z jeho měst zbudou sutiny,
kde nikdo nebydlí.
10Zlořečený, kdo koná Hospodinovo dílo nedbale!
Zlořečený, kdo zdržuje svůj meč od krve!
11Moáb si odmalička žil v pohodlí,
jak víno nad sedlinou měl svůj klid.
Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil,
nemusel odejít do vyhnanství.
A proto chutná tak jako vždy,
jeho vůně se nemění.
12Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy na něj pošlu přelévače, kteří jej vylijí, vyprázdní jeho nádoby a džbány rozbijí. 13Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději‘.#1.Král 12:28–33
14Na co říkáte: ‚My jsme hrdinové,
muži připravení do boje‘?
15Moáb bude zahuben,
jeho města vzata útokem.
Výkvět jeho mladých padne při porážce,
praví Král – Hospodin zástupů se jmenuje.
16Zkáza Moábu se přiblížila,
řítí se na něj záhuba.
17Litujte ho všichni okolo,
všichni, kdo znáte jeho slovutnost:
‚Ach, jak mocné žezlo zlomeno,
hůl, jež se skvěla nádherou!‘
18Dolů ze slávy, v prachu usedni,
trůnící Dcero dibonská!
Zhoubce Moábu na tebe zaútočil,
rozbořil tvé pevnosti.
19Postav se na cestě a vyhlížej,
obyvatelko města Aroer.
Ptej se uprchlíků, uprchlic ptej se,
říkej: ‚Co se to děje?‘
20Moáb se stydí, jak je rozdrcen.
Naříkejte a kvílejte!
Podél Arnonu oznamujte:
Moáb je zahuben!
21Na náhorní rovinu přišel soud – na Cholon, Jahcu i Mefaat, 22na Dibon, Nebó i Bet-diblataim, 23na Kiriatajim, Bet-gamut i Bet-meon, 24na Keriot, Bosru i ostatní moábská města, blízká i vzdálená. 25Moábův roh byl odťat, jeho paže byla zlomena, praví Hospodin.
26Opijte ho za to, že se vzpínal proti Hospodinu. Ať se Moáb válí ve zvratcích, ať je konečně i on pro smích! 27Copak ses nevysmíval Izraeli? Copak byl chycen mezi zloději, že se otřásáš opovržením, kdykoli se o něm zmíníš?
28Opusťte města, usaďte se na skále, Moábci!
Buďte jako holubice nad srázem hnízdící.
29Slyšeli jsme o Moábově pýše,
o jeho pýše nezměrné,
o tom, jak se chová pyšně a zpupně,
jaké má srdce naduté.
30Znám, praví Hospodin, jeho vztek;
jeho chlubení je však falešné –
na nic se nezmůže!
31A proto oplakávám Moáb,
pro celý Moáb naříkám,
nad muži z Kir-cheresu lkám.
32Nad tebou pláču, révo Sibmy,
tak jako pláče Jaezer.
Tvé výhonky až k moři dosahovaly,
k Mrtvému moři, až po Jaezer;
teď ale na tvé zralé hrozny,
na tvé vinobraní vpadl ničitel!
33Zmizelo veselí a jásot v zahradách
po celé zemi moábské.
Víno jsem z lisů odebral,
s veselým křikem už se nešlape –
ten křik už není jásotem!
34Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky. 35Skoncuji s Moábem, praví Hospodin – s těmi, kdo vystupují na posvátné výšiny a svým bohům pálí oběti.
36Mé srdce nad Moábem jak flétna naříká,
nad muži z Kir-cheresu jak flétna naříká,
vždyť bude zničeno vše, co vyzískal!
37Každá hlava oholena,
všechen vous ostříhán,
všechny ruce samá jizva
a pytlovina přes bedra.
38Na všech moábských střechách,
na náměstích jen samé truchlení.
Roztříštím Moáb jako džbán,
který už nikdo nechce, praví Hospodin.
39Tolik střepů! Tolik kvílení!
Moáb se v hanbě zády obrací.
Moáb už budí jenom posměšky
k výstraze všemu okolí.
40Tak praví Hospodin:
Hle, orel se vrhá na Moáb,
už nad ním křídla prostírá!
41Města padnou do zajetí,
pevnosti budou dobyty.
Srdce moábských hrdinů bude v onen den
jako srdce ženy v porodních bolestech.
42Moáb bude zničen, aby už nebyl národem,
neboť se vzpínal proti Hospodinu.
43Strach a prach a past
na vás, obyvatelé Moábu!
praví Hospodin.
44Kdo před tím strachem bude utíkat,
padne do propasti v prach;
kdo z propasti se vyškrábá,
nad tím se sklapne past.
Přivedu totiž na Moáb
čas zúčtování, praví Hospodin.
45Ve stínu Chešbonu se zastaví
vyčerpaní běženci.
Z Chešbonu ale oheň vyšlehne,
z domu Sichonova plamen,
jenž pohltí skráně Moábu,
lebky těch pyšných křiklounů.
46Běda tobě, Moábe!
Lid Kemošův zahyne.
Tví synové půjdou do zajetí,
tvé dcery pryč do vyhnanství.
47V posledních dnech ale Moábův osud změním, praví Hospodin.“
Zde končí soud nad Moábem.
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna