Izaiáš 52:7-15

Jak krásné jsou na horách nohy posla dobrých zpráv, toho, kdo pokoj zvěstuje, kdo nese dobrou zvěst, toho, kdo spásu ohlašuje, kdo říká Sionu: „Tvůj Bůh kraluje!“ Slyš! Tví strážní volají, společně křičí radostí, protože vidí na vlastní oči, jak se k Sionu vrací Hospodin. Dejte se spolu do zpěvu radosti, jeruzalémské sutiny, vždyť Hospodin potěšil svůj lid – on Jeruzalém vykoupil! Hospodin svou svatou paži obnažil všem národům přímo na očích, aby všechny zemské končiny viděly spásu, již náš Bůh připravil. Pryč, pryč, vyjděte odtud, nesahejte po ničem nečistém! Vyjděte zprostřed Babylonu; kdo nosíte Hospodinovo nádobí, očistěte se! Nebudete ale odcházet s chvatem, nebudete se dávat na útěk, protože Hospodin před vámi půjde a Bůh Izraele vaše řady uzavře. Hle, můj služebník uspěje; povstane, zvedne se, vyvýšen bude velice! Jako se nad ním mnozí zděsili, (že nelidsky byl napohled zohaven – už ani člověku nebyl podoben), tak mnohé národy zase ohromí: I králové kvůli němu oněmí, až spatří nevýslovné, až neslýchané pochopí.