Ozeáš 7:8-16

Efraim se mísí s národy, neobrácený pecen je Efraim. Jeho sílu stravují cizinci a on to netuší. Hlavu mu pokrývají šediny a on to netuší. Ačkoli pýcha Izraele svědčí proti němu, přesto se nevracejí k Hospodinu, svému Bohu, nehledají ho navzdory tomu všemu. Efraim je jako holub, hloupý a bláhový: Jednou volají k Egyptu, pak zas do Asýrie běhají. Kamkoli se obrátí, přehodím přes ně svoji síť. Pochytám je jak ptáky na nebi; ztrestám je, když uslyším, jak se slétají. Utekli ode mě – běda jim! Záhuba na ně, že mě zradili! Já jsem je toužil vykoupit, oni však o mně mluví lži. Nevolají ke mně ze srdcí, když na svých lůžkách kvílejí, zraňují se kvůli vínu a obilí, ode mě se však odvracejí. Já jsem je učil a jejich pažím dával sílu, oni se ale spikli proti mně. Obracejí se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako křivý luk. Jejich velmoži padnou mečem; protože sami tak vztekle mluvili, v Egyptě se jim vysmějí!