Galatským 4:1-20

Snažím se říci, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka. Je sice pánem všeho, ale až do času určeného otcem zůstává pod poručníky a správci. Dokud jsme byli nedospělí, byli jsme i my takto zotročeni principy tohoto světa. Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství. A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče!“ A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic. Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové. Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit? Dbáte na dny, měsíce, období a roky! Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná. Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili. Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti. I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše! Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je! Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně. Je dobré horlit v zájmu dobra, a to vždycky, nejen když jsem u vás. Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus. Chtěl bych teď být s vámi a změnit svůj tón, neboť jsem nad vámi bezradný.