Ezechiel 47:1-23

Poté mě přivedl zpět ke vchodu do chrámu. A hle – zpod chrámového prahu směrem na východ proudila voda (chrám byl totiž obrácen k východu). Voda stékala zpod pravé strany chrámu na jih od oltáře. Poté mě odvedl severní branou ven a vedl mě okolo až k východní bráně vnějšího nádvoří. A hle – z její pravé strany se řinula voda. Onen muž se zatím s měřicí šňůrou v ruce vydal na východ. Odměřil tisíc loktů a provedl mě vodou – sahala po kotníky. Odměřil dalších tisíc a provedl mě vodou – sahala po kolena. Odměřil dalších tisíc a provedl mě vodou – sahala po pás. Odměřil dalších tisíc – a byla to řeka, kterou jsem nemohl přebrodit, protože byla tak hluboká, že se v ní muselo plavat a nešla přebrodit. „Vidíš to, synu člověčí?“ řekl mi. Poté mě vzal zpět na břeh řeky. Když jsem se dostal zpátky, hle – na obou březích řeky bylo veliké množství stromů. „Tato voda teče do východního kraje,“ řekl mi. „Stéká do údolí Arava, vlévá se do Mrtvého moře, a jakmile se vlije do moře, jeho voda se uzdraví. Kamkoli ta řeka přiteče, zahemží se to živočichy a moře ožije velikou spoustou ryb. Kamkoli ta řeka přiteče, všechno se tam v její vodě uzdraví a ožije. Na březích se objeví rybáři a rozprostřou sítě od En-gedi až po En-eglajim. Budou mít tolik druhů ryb a takové množství jako ve Středozemním moři. Jeho bažiny a mokřiny ale nebudou uzdraveny; zůstanou kvůli soli. Na obou březích porostou nad řekou nejrůznější ovocné stromy. Jejich listí nikdy nezvadne a nepřestanou nést ovoce. Každý měsíc přinesou čerstvé plody, protože k nim proudí voda ze svatyně. Jejich ovoce bude pokrmem a jejich listí lékem.“ Tak praví Panovník Hospodin: „Toto jsou hranice země, kterou si rozdělíte jako dědictví mezi dvanáct izraelských kmenů. Josef dostane dva díly, ale jinak ji rozdělíte stejným dílem pro všechny. O této zemi jsem přísahal, že ji dám vašim otcům, a proto vám připadne za dědictví. Toto jsou hranice země: Na severu povede hranice od Středozemního moře přes Chetlon a Lebo-chamát k Cedadu a dále přes Berotu a Sibraim na pomezí Damašku a Chamátu až po Chacer-tikon na pomezí Chavranu. Hranice tedy půjde od moře až k Chacar-enanu, takže bude na severu zahrnovat území Damašku, na sever od něhož se rozkládá Chamát. To je severní strana. Na východě povede hranice mezi Chavranem a Damaškem a dále podél Jordánu mezi Gileádem a zemí Izraele k Mrtvému moři až po Támar. To je východní strana. Na jihu povede hranice od Támar k vodám Meriby v Kádeši a dál podél Egyptského potoka až ke Středozemnímu moři. To je jižní strana. Na západě bude hranici tvořit Středozemní moře až k místu naproti Lebo-chamátu. To je západní strana. Tuto zem si rozdělíte mezi izraelské kmeny. Rozdělíte si ji na dědičné podíly pro sebe i pro přistěhovalce žijící mezi vámi, kteří u vás zplodili děti. Ti pro vás budou jako rodilí Izraelci. Spolu s vámi připadne dědictví mezi kmeny Izraele i jim. Na území kmene, kde přistěhovalec žije, tam mu přidělíte dědictví, praví Panovník Hospodin.“