Kazatel 7
7
Ve stínu moudrosti
1Lepší je dobré jméno než nejlepší olej,
den smrti je lepší než den zrození.
2Lepší je vejít do domu smutku
nežli do domu veselí.
Každého člověka čeká konec –
kdo je naživu, ať na to pomyslí!
3Lepší je zármutek nežli smích,
smutná tvář srdce zvelebí.
4Srdce moudrých je v domě truchlení,
srdce hlupáků v domě zábavy.
5Lepší je vyslechnout výtky mudrců
nežli poslouchat písničky hlupáků.
6Jako když pod hrncem zapraští roští,
tak rychle vyhoří hlupákův smích.
I to je marnost!
7Nátlak i z moudrého udělá blázna,
úplatek kazí srdce člověka.
8Lepší je, když něco končí, než když to začíná;
lepší je trpělivý než ten, kdo se nadýmá.
9Nebuď snadno popudlivý k hněvu,
mrzutost odpočívá v klíně hlupáků.
10Neříkej: Kde jsou ty staré dobré časy?
Takové otázky není moudré klást.
11Moudrost je dobrá jako zděděné jmění,
prospěšná je těm, kdo vidí světlo dne.
12Být zaštítěn moudrostí
je jako být zaštítěn penězi,
poznání moudrosti však má výhodu:
ty, kdo ji mají, drží naživu.
13Pohleď na Boží dílo – kdo může narovnat, co on pokřivil? 14V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost.
Viděl jsem všechno
15Za dnů své marnosti jsem viděl všechno: Spravedlivý umírá i se svou spravedlností, zlý žije dlouho i se svou špatností. 16Nebývej příliš spravedlivý ani přehnaně moudrý. Proč se máš trápit? 17Nebuď však ani příliš zlý a také nebuď bláhový. Proč máš předčasně umřít? 18Toho je dobré se držet a tamtoho se nepouštět; kdo je bohabojný, dodrží obojí.
19Moudrost je moudrému větší silou
než deset vládců ve městě.
20Na zemi není jediný spravedlivý,
který by konal dobro a nehřešil.
21Nestarej se o všechno, co se kde říká,
abys neslyšel kletby svého otroka.
22Ve vlastním srdci přece dobře víš,
že i tys druhé často proklínal.
23V tom všem jsem se snažil najít moudrost. Říkal jsem si, že zmoudřím, moudrost mi ale zůstala vzdálená. 24Vzdálená je, ať už je jakákoli! Kdo jen ji nalezne hluboko v hlubinách?
25Všechno jsem v mysli probral, abych poznal a prozkoumal moudrost a dopátral se smyslu, abych pochopil i zlou tupost a hloupou bezhlavost. 26Tehdy jsem nalezl něco trpčího než smrt – svůdnou ženu, jejíž srdce je past a jejíž paže jsou pouta. Boží oblíbenec unikne před ní, hříšníka ale polapí. 27Pohleď, k čemu jsem došel, praví Kazatel: Jedno jsem porovnával s druhým, abych našel smysl, 28po němž má duše tolik toužila, ale nenašel jsem jej. Mezi tisícem jsem našel jediného muže, ženu jsem ale mezi tolika nenašel. 29Pohleď, došel jsem pouze k jedinému: Bůh stvořil člověka správně, oni však následovali spoustu výmyslů.
Právě zvoleno:
Kazatel 7: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna