Kazatel 4:1-6

Když jsem se rozhlédl, znovu jsem viděl jen samé bezpráví pod sluncem: Slzy utiskovaných – útěcha nikde. Moc v rukou utiskovatelů – útěcha nikde! Proto závidím dávno mrtvým spíše než těm, kdo jsou dosud naživu. Nejšťastnější je ale ten, kdo ještě nebyl a neviděl zlo, které se děje pod sluncem! Shledal jsem také, že všechno pachtění a snaha o úspěch pramení z lidské závisti vůči bližnímu. I to je marnost a honba za větrem! Hlupák do klína složí ruce a potom sžírá se. Lepší špetka klidu než náruč námahy a honba za větrem!