2 Královská 4:38-44

Elíša se vrátil do Gilgalu. V zemi byl hlad. Jednou, když před ním seděli proročtí učedníci, řekl svému mládenci: „Přistav ten velký hrnec a uvař jim polévku.“ Jeden z nich šel ven pro nějakou zeleninu. Našel ale divoké tykve a nasbíral si jich plnou zástěru. Vrátil se, a aniž si toho kdo všiml, nakrájel je do hrnce s tou polévkou. Tu pak všem rozlévali k jídlu. Jakmile ji ale okusili, začali křičet: „Boží muži! V hrnci je smrt!“ Nedalo se to jíst. „Přineste mouku,“ řekl Elíša. Nasypal ji do hrnce a řekl: „Rozlévejte všem, ať se najedí.“ A v hrnci už nic špatného nebylo. Jeden muž přišel z Baal-šališy a přinesl Božímu muži prvotiny své úrody – dvacet ječných chlebů a snopek obilí. Elíša řekl: „Dej to lidem, ať se najedí.“ „Cože?“ namítl jeho pomocník. „Tohle mám nabídnout stovce mužů?“ On ale opakoval: „Dej to lidem, ať se najedí. Neboť tak praví Hospodin: Najedí se a ještě zbude.“ A opravdu – když jim to nabídl, najedli se a ještě zbylo, přesně jak řekl Hospodin.