2 Letopisů 26:16-23

Když ale takto zesílil, k vlastní záhubě zpychl. Zradil Hospodina, svého Boha, a vstoupil dovnitř Hospodinova chrámu, aby na kadidlovém oltáři pálil kadidlo. Kněz Azariáš a osmdesát statečných Hospodinových kněží tam šli za ním. Postavili se proti králi Uziášovi a řekli mu: „Uziáši, nenáleží ti pálit kadidlo Hospodinu. Pouze kněží, synové Áronovi, jsou posvěceni k jeho pálení. Opusť svatyni, neboť ses dopustil přestoupení. Takto slávu od Hospodina Boha nezískáš.“ Uziáš zuřil, kadidelnici připravenou k pálení kadidla stále v ruce. Zatímco spílal kněžím, na čele se mu před jejich zraky v Hospodinově chrámu u kadidlového oltáře vyrazilo malomocenství. Nejvyšší kněz Azariáš s ostatními kněžími se na něj podíval a hle – na čele měl malomocenství! Spěšně ho odtud vyvedli, ba on sám spěchal ven kvůli tomu, jak ho Hospodin ranil. Král Uziáš pak byl až do dne své smrti malomocný a jako takový bydlel v odděleném domě, protože byl vyloučen z domu Hospodinova. Královský palác tehdy spravoval jeho syn Jotam, který také vládl lidu. Ostatní Uziášovy skutky od počátku až do konce sepsal prorok Izaiáš, syn Amosův. Když Uziáš spočinul u svých předků, pochovali ho poblíž jeho otců na poli u královské hrobky. Řekli si totiž: „Byl přece malomocný!“ Na jeho místě pak kraloval jeho syn Jotam.