1 Královská 21:1-14

Později došlo k následující události: Palác samařského krále Achaba v Jizreelu sousedil s vinicí jistého Nábota Jizreelského. Achab Nábota přemlouval: „Dej mi tu svou vinici. Udělám si z ní zelinářskou zahradu – vždyť sousedí s mým palácem! Dám ti místo ní jinou vinici, lepší, anebo jestli chceš, zaplatím ti její cenu ve stříbře.“ Nábot ale Achabovi odpověděl: „Hospodin mě chraň! Nemůžu ti dát své otcovské dědictví.“ Achab se vrátil domů mrzutý a nevrlý, protože mu Nábot Jizreelský řekl: „Své otcovské dědictví ti nedám!“ Lehl si do postele, otočil se ke zdi a nechtěl ani jíst. Když za ním přišla za ním jeho žena Jezábel, ptala se ho: „Co že jsi tak mrzutý? Ani jsi nic nesnědl.“ Vyprávěl jí tedy: „Ale, mluvil jsem s Nábotem Jizreelským. Říkám mu: ‚Prodej mi svou vinici za stříbro, anebo jestli chceš, dám ti za ni jinou.‘ Jenže on na to: ‚Tu vinici ti nedám!‘“ Jeho žena Jezábel mu řekla: „No tak, jsi přece král Izraele. Vstaň, něco sněz a rozvesel se. Já ti tu vinici Nábota Jizreelského obstarám.“ Potom napsala dopisy Achabovým jménem, zapečetila jeho pečetí a rozeslala je stařešinům a urozeným mužům ve městě, kde Nábot bydlel. V těch dopisech psala: „Vyhlaste půst a posaďte Nábota do čela lidu. Naproti němu posaďte nějaké dva ničemy, ať dosvědčí, že zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyveďte a ukamenujte k smrti.“ Stařešinové a urození muži z města, kde Nábot bydlel, tedy udělali, co jim Jezábel nařídila v dopisech, které jim poslala. Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu. Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti němu a veřejně Nábota obvinili: „Nábot zlořečil Bohu i králi!“ Vyvedli ho tedy za město a ukamenovali k smrti. Potom poslali Jezábel zprávu: „Nábot byl ukamenován a je mrtev.“