LWIKHI 6
6
Jezwi le saba ɔ́nmɔn
(Ɔ́n wú Mat 12.1-8; Ɔ́n wú Mák 2.23-28)
1 Saba cí bɛn, Jezwi bhurikhɔ ble gɔn bɛn ehɛ́n. Mɛ́n yíchwɛmán bhu ble ha ngbɛthé ébhwɛ lómí tha. 2Lótɛ Fariziɛnnɛ́n mɔ́nbɛn ébhi nkɔn sa:
– Bítɛ khɛ́n hɔ́n etɛ́ áyí lo bidí le se mɔ́nsi otɛ́ saba cí ɛ?
3Ló Jezwi bhi nkɔn sa:
– Cíbɛn, lóka áko ehɔ́n Davi bɛn nbrɛn le néphan abha mɛ́n phɔ, mɛ́n yí ńtɛ lóka lókɔn ɔn, wú ɔ́n ne kan lóhrɔ́? 4Ńka Yankan-khúthé, ló kpánhɔn okhwɛn ha npha se Yankan, khɛ́n lo bidí se nphahamán dɔnbrɛ pán mɔ́nsi otha ɔn, ńkhwɛn tha, ló ńse mɛ́n hwannɛ́n lɔ tha.
5Ló Jezwi cu tɔ se nkɔn sa:
– Lephan Mi nɔn ali saba-óthe.
Sɛ khɛ́n ńmɔ́n khu
(Ɔ́n wú Mat 12.9-14; Ɔ́n wú Mák 3.1-6)
6 Saba cí nánkhɛ bɛn, Jezwi lo hɛ́nbhúrɛ si, ló ánnie yí. Sɛ bɛn bha lóne, mɛ́n liémɔn mɔ́n khu. 7Bidíyɛ́nmán le Fariziɛnnɛ́n ɔ́nmɔn éwɛsɛ́ Jezwi, kasé nkɛ bhá tɛ́ lephan phɔ jan saba cí lɔ wo wú, átɛsalé wo énɛn ábhwe bɛn wo phɛ́ há nkɛ tho. 8Lónian mɛn khɛ́n Jezwi yɛn wo hɛ́nphe wo ebhú, lótɛ ńkránman sɛ khɛ́n ńmɔ́n khu sa:
– Chanfe tho ya néphan khúnbrɛn hɛ́nmɛn.
Sɛ lókɔn chanfe tho, ló ńya lóne. 9Ló Jezwi tɔ se wo sa:
– Ńthé mɛɛ́n mi hɔ́n: Ébí nɔn lo bidí se mɔ́nsi salé otɛ́ ɛ? saba cí, wú lo bidí se mɔ́nsi salé otɛ́ yíbhwá, lée nka otɛ́ yí le? saba cí, wú oswa lephan yɛn ákhú hrómɛn, lée nka owɛn?
10Ńsáya nɛn nkɔn khúnbrɛn ɔɔ, ló ńkránman sɛ lókɔn sa:
– Tia mɔ́n.
Ńtia mɔ́n, lópán mɛ́n mɔ́n tɛ mwá.
11Ńthɛ́nyan gigi khrákhrá bɛn wa ka krɛnnɛ́nhɔn hromɛn, ló áyí wo bhá tɛ́ Jezwi ɔn, wo étalí lóphɔ bhwe.
Jezwi san Krisi-mranchɛ́mán áwɔ́-mɔn
(Ɔ́n wú Mat 10.1-4; Ɔ́n wú Mák 3.13-19)
12Lóka lókɔn hromɛn, Jezwi pha lo ábhóbhó bɛn tho éla Yankan, ló ńna Yankan kábrɛ kábrɛ áyé lɛ. 13Lóka ácí ci, ńche mɛ́n yíchwɛmán ma, ló ńsan áwɔ́-mɔn nkɔn hromɛn. Mɛ́n hɛ́n ńse nkɔn nɔn ali Krisi-mranchɛ́mán: 14Wo nɔn wo li: Simɔn (ánche Piɛ) le mɛ́n hɔnsɛ́n Andre, Jakhi le Jan, Filíphu le Batelemi, 15Mathie le Toma, Jakhi ali Alfe mi le Simɔn (khɛ́n óche lephan ákhúbhɛ́ bhwe phé), 16Judasi ali Jakhi mi le Judasi Iskariɔthi khɛ́n aphɛ Jezwi li.
Jezwi élie ápasá yí, ló ńtɛ lɔ́phɔmán phɔ jan
(Ɔ́n wú Mat 4.23-25)
17Jezwi le Krisi-mranchɛ́nmán ɔ́nmɔn chan ábhóbhó tho diathé bha, ló wo dɔnya ásibɛn aphra ka. Lóne nɔn mɛ́n yíchwɛmán búdúbúdú le ápasá bhróbhrobhé achan Jude gotho khúnbrɛn, Jeruzalɛ́mɛn le ákhúbhɛ́ abha Thire le Sidɔn ndu jɛ́ njɛ ɔ́nmɔn bhá khwa. 18Wo bha wo eyé Jezwi bhwe, ló nkɛ tɛ́ wo phɔ jan. Wo khɛ́n nánnánmi phromɛn phromɛnhɔn élri wo gbre, wo lɔ wo phɔ jan. 19Lephan khúnbrɛn énɛn apá Jezwi pɛ, átɛsalé ńsɛ́npɛ́ bɛn chán mɛ́n phɔ thándi, ló átɛ́ néphan khúnbrɛn phɔ jan.
Áphɔkhwálé le muswe ɔ́nmɔn
(Ɔ́n wú Mat 5.1-12)
20Lótɛ Jezwi nɛn mɛ́n yíchwɛmán ɔɔ, ló ńtɔ sa:
“Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n khɛ́n ɔ́n ni gbremán,
átɛsalé Yankan Bhringbi khúbhɛ́ li hɔ́n ékɛ!
21Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n khɛ́n
thénthé áko ehɔ́n hɔ́n,
átɛsalé ɔ́n ma gɛ nɛnlí ábha thúbhɔ!
Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n khɛ́n
thénthé hɔ́n ethɔ́n hɛ́ndu,
átɛsalé ɔ́n ma phília!
22“Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n, kasé Lephan Mi hɛ́nthé néphan ésa hɔ́n mɛ, wo eyɔ́ hɔ́n, wo etá hɔ́n, khɛ́n wo étɔ bhwe phromɛn phromɛn sé hɔ́n. 23Lóyí lókɔn ka ábha tɛ́, áphɔ ohá hɔ́n, ló ɔ́n né yáya, átɛsalé Yankan bho ápɛnsɔ́n khóo bɛn tre ébo hɔ́n átho lóne. Lósi yábhɛ brɛ khɛ́n wo jisɛmánhɔn khɔ lri bhwetɔ́trémán gbre nɔn ali lókɔn.
24Khɛ́n hɔ́n ɔ́n ni bhringbi,
muswe gɛ hɔ́n,
átɛsalé ɔ́n gɛ hɔ́n phɔkhwálé yí kábrɛn!
25Hɔ́n khɛ́n thénthé ka lókɔn
ɔ́n pɛ yí bhɔ́tho, muswe gɛ hɔ́n,
átɛsalé áko bha hɔ́n hɔ́n!
Hɔ́n khɛ́n hɔ́n ephília thénthé ka lókɔn,
muswe gɛ hɔ́n,
átɛsalé ábhwe bha phé hɔ́n, ló ɔ́n ma thɔ́n hɛ́ndu!
26“Kasé néphan khúnbrɛn elú hɔ́n hɛ́n bhwá, muswe gɛ hɔ́n, átɛsalé lósi yábhɛ brɛ wo jisɛmánhɔn khɔ lu bhwetɔ́trémán kpakprámán hɛ́n bhwá nɔn ali lókɔn!”
Ápɔ́ ópɛ sé mɛsamán
(Ɔ́n wú Mat 5.38-48; 7.12a)
27“Hɔ́n khɛ́n hɔ́n eyé mɛn bhwe, ábhwe khɛ́n mɛɛ́n kranmán hɔ́n nɔn ali salé: Tɛmɛ ɔ́n pɔ́ hɔ́n mɛsamán, ɔ́n tɛ́ yíbhwá sé néphan ésa hɔ́n mɛ, 28ɔ́n mɔ́ ndu sé néphan ephiámɔ́n sé hɔ́n, ló ɔ́n na Yankan sé néphan etɛ́ hɔ́n yíléle. 29Kasé lephan cho hɛ yí mánkhán bɛn, tɛmɛ ɛsa lójɔ lɔ tre lé. Kasé lephan bho hɛ tho ntráliɛ́ khrɔ́khrɔ́, tɛmɛ ɛyɔ́-ɛ ká anmó átho ntráliɛ́ fɛ́kɛ́ fɛ́kɛ́ lɔ káne. 30Kasé lephan esá hɛ yí, tɛmɛ ɛse, kasé lephan ebhó hɛ yí khónkhó mɛn, ɛle thuithá. 31Áyí khɛ́n hɔ́n énɛn salé néphan nankhɛ otɛ́ sé hɔ́n, hɔ́n lɔ tɛmɛ ɔ́n tɛ́ lóyí yábhɛ brɛ sé wo.
32“Kasé ɔn pɔ́ néphan pán apɔ hɔ́n, ló ébí nansilá nánkhɛ nɔn hɔ́n énɛn ká njɛ npɔ ɛ? Nemán lɔ pɔ́ néphan apɔ wo! 33Ló kasé hɔ́n etɛ́ yíbhwá sé néphan pán etɛ́ hɔ́n yíbhwá, ló ébí nansilá nánkhɛ nɔn hɔ́n énɛn ká njɛ npɔ ɛ? Nemán lɔ tɛ́ lóyábhɛ brɛ! 34Kasé ɔ́n mú salé néphan ágɛ wrɔ áyí ɔ́n se wo pɛn, wo pán ɔ́n sé wo yí wo pɛ́n, ló ébí nansilá nánkhɛ nɔn hɔ́n énɛn ká njɛ npɔ ɛ? Nemán lɔ pɛ́n nemán nánkhɛ yí, ochɛ́sé nkɔn wrɔ lójɛtɛn mɛ́n brɛ sé wo! 35Hɔ́n yí ɔ́n ma tɛ́ nɔn ali salé, ɔ́n pɔ́ hɔ́n mɛsamán, ɔ́n tɛ́ wo yíbhwá, ɔ́n pɛ́n néphan yí, ló ɔ́n ne sruimwa salé wo bhá wrɔ sé hɔ́n, ɔ́n ma gɛ ápɛnsɔ́n khóo bɛn, ló ɔ́n ma lí Yankan abha átho-áan mɛ́n miɔn, átɛsalé ńyɔn se néphan khɛ́n ale yɛn áyíbhwá otɛ wo, ló saji ńyɔn se bhúrɛmán lɔ. 36Tɛmɛ áyíbhwátɛ́ othúbhɔ hɔ́n hrómɛn, sa lósi áyíbhwátɛ́ khɔ thubhɔ hɔ́n The Yankan hromɛn a.”
Ɛle bhɔ́ néphan nankhɛ kwa
(Ɔ́n wú Mat 7.1-5)
37“Ɔ́n ne bhɔ́ néphan kwa, ló Yankan lɔ bha lé bhɔ́ hɔ́n kwa; ɔ́n ne bhɔ́ néphan pɔn, ló Yankan lɔ bha lé bhɔ́ hɔ́n pɔn; ɔ́n yɔ́ bhwe phɔ́ néphan, ló Yankan lɔ bha yɔ́phɔ́ hɔ́n. 38Ɔ́n sé néphan yí, ló Yankan lɔ bha sé hɔ́n yí: hɔ́n ntráliɛ́ phɔ́su mɛn, wo bhá pí yí thúbhɔ háne, wo bhá chɛ ha, wo bhá hɔ́n jika ábha srɛ ló thé, ábha sí, ló ábha bhú khwá. Átɛsalé áyí ɔ́n ma bhó pí yí sé néphan, lóyí brɛ nɔn Yankan lɔ bha bhó pí mɛ́n ékɛ sé hɔ́n.”
39Jezwi cu bhu yandran bɛn se nkɔn, ló ńtɔ sa: “Mɛphuwo lé gɛ yalí mɛ́n jɔ mɛphuwo a, wú léliló? Kasé antɛ́, wo mɔ́nmɔn wo bhá hɛ́n nɔn hromɛn. 40Álepɛ lephan échwɛ yí khɛ́n abanbrɛn lephan élie yí, lephan échwɛ yí khɛ́n olie yí simɛ́n, mɛ́n, ánman tɛ́sa lephan élie yí.
41“Bítɛ khɛ́n ɛwú ńbie abha hɛ hɔnsɛ́n mɛbhí hrómɛn, khɛ́n ɛ́le wú nkwágoyá abha hɛ mɛbhí hrómɛn ɛ? 42Hɛ nɔn ɛ́le wú nkwágoyá abha hɛ mɛbhí hrómɛn, ńthé kalósi ɛ́bha khɔ́ kranmán hɛ hɔnsɛ́n lée: ‘Hɔnsɛ́n, yɔ mɛn mó ńbie abha hɛ mɛbhí hrómɛn yɛn e?’ Ńmɛ́n mɔ́nmɔnwo e, tɛmɛ ɛthwási hɔn nkwágoyá abha hɛ mɛbhí hrómɛn yɛn khɛ́n, lónɔn ɛ́bha wúsi khɔ́ bhó ńbie abha hɛ hɔnsɛ́n mɛbhí hrómɛn yɛn o.”
Áyá le mɛ́n mí ansó
(Ɔ́n wú Mat 7.16-20; 12.33-35)
43“Áyá bhwá lé gɛ sómí phromɛn, ló áyá phromɛn lɔ lé gɛ sómí bhwá. 44Áyá, mɛ́n mí ansó phɔ nɔn okhɔ́ yɛn: óle bwan áphɔ́ ayɛn tho, saji óle bwan ngbówe kafe tho. 45Lephan bhwá ɔn, áyíbhwá abha mɛ́n thɛ́n hrómɛn nɔn antɛ́, ló lephan phromɛn lɔ, áyí phromɛn abha mɛ́n thɛ́n hrómɛn nɔn antɛ́. Átɛsalé ábhwe abha lephan thɛ́n hrómɛn ɔn, lónɔn mɛ́n mɛ́n lɔ tɔ ká.”
Ńkhú mɔn phɔ bhwe
(Ɔ́n wú Mat 7.24-27)
46“Bítɛ khɛ́n hɔ́n éche mɛn 'Hwánthe, Hwánthe', khɛ́n mɛn bhwe mɛɛ́n tɔ, ɔ́n ne tɛ́ lóyí ɛ? 47Lephan abha mɛn phɔ eyé mɛn bhwe, khɛ́n ále tɛ́ lóyí, mɛn mán nie hɔ́n mɛ́n lephan yábhɛ ńkhɔ: 48ńtɛsa sɛ bɛn ethán nkhú; ńbɔn nɔn no thé-áan, ló ńdi nkhú lé tre ábhú tho. Ńdu ka esí, ámrwɛn nkhú, khɛ́n ńkhú lé thwɛ bhrɔ́ɔ́, lóthán ńthan gɛlé hɛ́nthé. 49Khɛ́n lephan eyé mɛn bhwe, khɛ́n ále tɛ́ lóyí, mɛ́n lókɔn ńkhɔ lephan ale bɔn nɔn, khɛ́n athan nkhú tre nthu tho. Lóka ńdu si mrwɛn ńkhú lókɔn, lóyámɛ́n tɛɛ áthwɛ, ló lókhúnbrɛn ca khwalé hwáán.”
Ebrié New Testament © Bible Society of Côte D'Ivoire, 1996.
LWIKHI 6
6
Jezwi le saba ɔ́nmɔn
(Ɔ́n wú Mat 12.1-8; Ɔ́n wú Mák 2.23-28)
1 Saba cí bɛn, Jezwi bhurikhɔ ble gɔn bɛn ehɛ́n. Mɛ́n yíchwɛmán bhu ble ha ngbɛthé ébhwɛ lómí tha. 2Lótɛ Fariziɛnnɛ́n mɔ́nbɛn ébhi nkɔn sa:
– Bítɛ khɛ́n hɔ́n etɛ́ áyí lo bidí le se mɔ́nsi otɛ́ saba cí ɛ?
3Ló Jezwi bhi nkɔn sa:
– Cíbɛn, lóka áko ehɔ́n Davi bɛn nbrɛn le néphan abha mɛ́n phɔ, mɛ́n yí ńtɛ lóka lókɔn ɔn, wú ɔ́n ne kan lóhrɔ́? 4Ńka Yankan-khúthé, ló kpánhɔn okhwɛn ha npha se Yankan, khɛ́n lo bidí se nphahamán dɔnbrɛ pán mɔ́nsi otha ɔn, ńkhwɛn tha, ló ńse mɛ́n hwannɛ́n lɔ tha.
5Ló Jezwi cu tɔ se nkɔn sa:
– Lephan Mi nɔn ali saba-óthe.
Sɛ khɛ́n ńmɔ́n khu
(Ɔ́n wú Mat 12.9-14; Ɔ́n wú Mák 3.1-6)
6 Saba cí nánkhɛ bɛn, Jezwi lo hɛ́nbhúrɛ si, ló ánnie yí. Sɛ bɛn bha lóne, mɛ́n liémɔn mɔ́n khu. 7Bidíyɛ́nmán le Fariziɛnnɛ́n ɔ́nmɔn éwɛsɛ́ Jezwi, kasé nkɛ bhá tɛ́ lephan phɔ jan saba cí lɔ wo wú, átɛsalé wo énɛn ábhwe bɛn wo phɛ́ há nkɛ tho. 8Lónian mɛn khɛ́n Jezwi yɛn wo hɛ́nphe wo ebhú, lótɛ ńkránman sɛ khɛ́n ńmɔ́n khu sa:
– Chanfe tho ya néphan khúnbrɛn hɛ́nmɛn.
Sɛ lókɔn chanfe tho, ló ńya lóne. 9Ló Jezwi tɔ se wo sa:
– Ńthé mɛɛ́n mi hɔ́n: Ébí nɔn lo bidí se mɔ́nsi salé otɛ́ ɛ? saba cí, wú lo bidí se mɔ́nsi salé otɛ́ yíbhwá, lée nka otɛ́ yí le? saba cí, wú oswa lephan yɛn ákhú hrómɛn, lée nka owɛn?
10Ńsáya nɛn nkɔn khúnbrɛn ɔɔ, ló ńkránman sɛ lókɔn sa:
– Tia mɔ́n.
Ńtia mɔ́n, lópán mɛ́n mɔ́n tɛ mwá.
11Ńthɛ́nyan gigi khrákhrá bɛn wa ka krɛnnɛ́nhɔn hromɛn, ló áyí wo bhá tɛ́ Jezwi ɔn, wo étalí lóphɔ bhwe.
Jezwi san Krisi-mranchɛ́mán áwɔ́-mɔn
(Ɔ́n wú Mat 10.1-4; Ɔ́n wú Mák 3.13-19)
12Lóka lókɔn hromɛn, Jezwi pha lo ábhóbhó bɛn tho éla Yankan, ló ńna Yankan kábrɛ kábrɛ áyé lɛ. 13Lóka ácí ci, ńche mɛ́n yíchwɛmán ma, ló ńsan áwɔ́-mɔn nkɔn hromɛn. Mɛ́n hɛ́n ńse nkɔn nɔn ali Krisi-mranchɛ́mán: 14Wo nɔn wo li: Simɔn (ánche Piɛ) le mɛ́n hɔnsɛ́n Andre, Jakhi le Jan, Filíphu le Batelemi, 15Mathie le Toma, Jakhi ali Alfe mi le Simɔn (khɛ́n óche lephan ákhúbhɛ́ bhwe phé), 16Judasi ali Jakhi mi le Judasi Iskariɔthi khɛ́n aphɛ Jezwi li.
Jezwi élie ápasá yí, ló ńtɛ lɔ́phɔmán phɔ jan
(Ɔ́n wú Mat 4.23-25)
17Jezwi le Krisi-mranchɛ́nmán ɔ́nmɔn chan ábhóbhó tho diathé bha, ló wo dɔnya ásibɛn aphra ka. Lóne nɔn mɛ́n yíchwɛmán búdúbúdú le ápasá bhróbhrobhé achan Jude gotho khúnbrɛn, Jeruzalɛ́mɛn le ákhúbhɛ́ abha Thire le Sidɔn ndu jɛ́ njɛ ɔ́nmɔn bhá khwa. 18Wo bha wo eyé Jezwi bhwe, ló nkɛ tɛ́ wo phɔ jan. Wo khɛ́n nánnánmi phromɛn phromɛnhɔn élri wo gbre, wo lɔ wo phɔ jan. 19Lephan khúnbrɛn énɛn apá Jezwi pɛ, átɛsalé ńsɛ́npɛ́ bɛn chán mɛ́n phɔ thándi, ló átɛ́ néphan khúnbrɛn phɔ jan.
Áphɔkhwálé le muswe ɔ́nmɔn
(Ɔ́n wú Mat 5.1-12)
20Lótɛ Jezwi nɛn mɛ́n yíchwɛmán ɔɔ, ló ńtɔ sa:
“Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n khɛ́n ɔ́n ni gbremán,
átɛsalé Yankan Bhringbi khúbhɛ́ li hɔ́n ékɛ!
21Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n khɛ́n
thénthé áko ehɔ́n hɔ́n,
átɛsalé ɔ́n ma gɛ nɛnlí ábha thúbhɔ!
Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n khɛ́n
thénthé hɔ́n ethɔ́n hɛ́ndu,
átɛsalé ɔ́n ma phília!
22“Áphɔkhwálé gɛ hɔ́n, kasé Lephan Mi hɛ́nthé néphan ésa hɔ́n mɛ, wo eyɔ́ hɔ́n, wo etá hɔ́n, khɛ́n wo étɔ bhwe phromɛn phromɛn sé hɔ́n. 23Lóyí lókɔn ka ábha tɛ́, áphɔ ohá hɔ́n, ló ɔ́n né yáya, átɛsalé Yankan bho ápɛnsɔ́n khóo bɛn tre ébo hɔ́n átho lóne. Lósi yábhɛ brɛ khɛ́n wo jisɛmánhɔn khɔ lri bhwetɔ́trémán gbre nɔn ali lókɔn.
24Khɛ́n hɔ́n ɔ́n ni bhringbi,
muswe gɛ hɔ́n,
átɛsalé ɔ́n gɛ hɔ́n phɔkhwálé yí kábrɛn!
25Hɔ́n khɛ́n thénthé ka lókɔn
ɔ́n pɛ yí bhɔ́tho, muswe gɛ hɔ́n,
átɛsalé áko bha hɔ́n hɔ́n!
Hɔ́n khɛ́n hɔ́n ephília thénthé ka lókɔn,
muswe gɛ hɔ́n,
átɛsalé ábhwe bha phé hɔ́n, ló ɔ́n ma thɔ́n hɛ́ndu!
26“Kasé néphan khúnbrɛn elú hɔ́n hɛ́n bhwá, muswe gɛ hɔ́n, átɛsalé lósi yábhɛ brɛ wo jisɛmánhɔn khɔ lu bhwetɔ́trémán kpakprámán hɛ́n bhwá nɔn ali lókɔn!”
Ápɔ́ ópɛ sé mɛsamán
(Ɔ́n wú Mat 5.38-48; 7.12a)
27“Hɔ́n khɛ́n hɔ́n eyé mɛn bhwe, ábhwe khɛ́n mɛɛ́n kranmán hɔ́n nɔn ali salé: Tɛmɛ ɔ́n pɔ́ hɔ́n mɛsamán, ɔ́n tɛ́ yíbhwá sé néphan ésa hɔ́n mɛ, 28ɔ́n mɔ́ ndu sé néphan ephiámɔ́n sé hɔ́n, ló ɔ́n na Yankan sé néphan etɛ́ hɔ́n yíléle. 29Kasé lephan cho hɛ yí mánkhán bɛn, tɛmɛ ɛsa lójɔ lɔ tre lé. Kasé lephan bho hɛ tho ntráliɛ́ khrɔ́khrɔ́, tɛmɛ ɛyɔ́-ɛ ká anmó átho ntráliɛ́ fɛ́kɛ́ fɛ́kɛ́ lɔ káne. 30Kasé lephan esá hɛ yí, tɛmɛ ɛse, kasé lephan ebhó hɛ yí khónkhó mɛn, ɛle thuithá. 31Áyí khɛ́n hɔ́n énɛn salé néphan nankhɛ otɛ́ sé hɔ́n, hɔ́n lɔ tɛmɛ ɔ́n tɛ́ lóyí yábhɛ brɛ sé wo.
32“Kasé ɔn pɔ́ néphan pán apɔ hɔ́n, ló ébí nansilá nánkhɛ nɔn hɔ́n énɛn ká njɛ npɔ ɛ? Nemán lɔ pɔ́ néphan apɔ wo! 33Ló kasé hɔ́n etɛ́ yíbhwá sé néphan pán etɛ́ hɔ́n yíbhwá, ló ébí nansilá nánkhɛ nɔn hɔ́n énɛn ká njɛ npɔ ɛ? Nemán lɔ tɛ́ lóyábhɛ brɛ! 34Kasé ɔ́n mú salé néphan ágɛ wrɔ áyí ɔ́n se wo pɛn, wo pán ɔ́n sé wo yí wo pɛ́n, ló ébí nansilá nánkhɛ nɔn hɔ́n énɛn ká njɛ npɔ ɛ? Nemán lɔ pɛ́n nemán nánkhɛ yí, ochɛ́sé nkɔn wrɔ lójɛtɛn mɛ́n brɛ sé wo! 35Hɔ́n yí ɔ́n ma tɛ́ nɔn ali salé, ɔ́n pɔ́ hɔ́n mɛsamán, ɔ́n tɛ́ wo yíbhwá, ɔ́n pɛ́n néphan yí, ló ɔ́n ne sruimwa salé wo bhá wrɔ sé hɔ́n, ɔ́n ma gɛ ápɛnsɔ́n khóo bɛn, ló ɔ́n ma lí Yankan abha átho-áan mɛ́n miɔn, átɛsalé ńyɔn se néphan khɛ́n ale yɛn áyíbhwá otɛ wo, ló saji ńyɔn se bhúrɛmán lɔ. 36Tɛmɛ áyíbhwátɛ́ othúbhɔ hɔ́n hrómɛn, sa lósi áyíbhwátɛ́ khɔ thubhɔ hɔ́n The Yankan hromɛn a.”
Ɛle bhɔ́ néphan nankhɛ kwa
(Ɔ́n wú Mat 7.1-5)
37“Ɔ́n ne bhɔ́ néphan kwa, ló Yankan lɔ bha lé bhɔ́ hɔ́n kwa; ɔ́n ne bhɔ́ néphan pɔn, ló Yankan lɔ bha lé bhɔ́ hɔ́n pɔn; ɔ́n yɔ́ bhwe phɔ́ néphan, ló Yankan lɔ bha yɔ́phɔ́ hɔ́n. 38Ɔ́n sé néphan yí, ló Yankan lɔ bha sé hɔ́n yí: hɔ́n ntráliɛ́ phɔ́su mɛn, wo bhá pí yí thúbhɔ háne, wo bhá chɛ ha, wo bhá hɔ́n jika ábha srɛ ló thé, ábha sí, ló ábha bhú khwá. Átɛsalé áyí ɔ́n ma bhó pí yí sé néphan, lóyí brɛ nɔn Yankan lɔ bha bhó pí mɛ́n ékɛ sé hɔ́n.”
39Jezwi cu bhu yandran bɛn se nkɔn, ló ńtɔ sa: “Mɛphuwo lé gɛ yalí mɛ́n jɔ mɛphuwo a, wú léliló? Kasé antɛ́, wo mɔ́nmɔn wo bhá hɛ́n nɔn hromɛn. 40Álepɛ lephan échwɛ yí khɛ́n abanbrɛn lephan élie yí, lephan échwɛ yí khɛ́n olie yí simɛ́n, mɛ́n, ánman tɛ́sa lephan élie yí.
41“Bítɛ khɛ́n ɛwú ńbie abha hɛ hɔnsɛ́n mɛbhí hrómɛn, khɛ́n ɛ́le wú nkwágoyá abha hɛ mɛbhí hrómɛn ɛ? 42Hɛ nɔn ɛ́le wú nkwágoyá abha hɛ mɛbhí hrómɛn, ńthé kalósi ɛ́bha khɔ́ kranmán hɛ hɔnsɛ́n lée: ‘Hɔnsɛ́n, yɔ mɛn mó ńbie abha hɛ mɛbhí hrómɛn yɛn e?’ Ńmɛ́n mɔ́nmɔnwo e, tɛmɛ ɛthwási hɔn nkwágoyá abha hɛ mɛbhí hrómɛn yɛn khɛ́n, lónɔn ɛ́bha wúsi khɔ́ bhó ńbie abha hɛ hɔnsɛ́n mɛbhí hrómɛn yɛn o.”
Áyá le mɛ́n mí ansó
(Ɔ́n wú Mat 7.16-20; 12.33-35)
43“Áyá bhwá lé gɛ sómí phromɛn, ló áyá phromɛn lɔ lé gɛ sómí bhwá. 44Áyá, mɛ́n mí ansó phɔ nɔn okhɔ́ yɛn: óle bwan áphɔ́ ayɛn tho, saji óle bwan ngbówe kafe tho. 45Lephan bhwá ɔn, áyíbhwá abha mɛ́n thɛ́n hrómɛn nɔn antɛ́, ló lephan phromɛn lɔ, áyí phromɛn abha mɛ́n thɛ́n hrómɛn nɔn antɛ́. Átɛsalé ábhwe abha lephan thɛ́n hrómɛn ɔn, lónɔn mɛ́n mɛ́n lɔ tɔ ká.”
Ńkhú mɔn phɔ bhwe
(Ɔ́n wú Mat 7.24-27)
46“Bítɛ khɛ́n hɔ́n éche mɛn 'Hwánthe, Hwánthe', khɛ́n mɛn bhwe mɛɛ́n tɔ, ɔ́n ne tɛ́ lóyí ɛ? 47Lephan abha mɛn phɔ eyé mɛn bhwe, khɛ́n ále tɛ́ lóyí, mɛn mán nie hɔ́n mɛ́n lephan yábhɛ ńkhɔ: 48ńtɛsa sɛ bɛn ethán nkhú; ńbɔn nɔn no thé-áan, ló ńdi nkhú lé tre ábhú tho. Ńdu ka esí, ámrwɛn nkhú, khɛ́n ńkhú lé thwɛ bhrɔ́ɔ́, lóthán ńthan gɛlé hɛ́nthé. 49Khɛ́n lephan eyé mɛn bhwe, khɛ́n ále tɛ́ lóyí, mɛ́n lókɔn ńkhɔ lephan ale bɔn nɔn, khɛ́n athan nkhú tre nthu tho. Lóka ńdu si mrwɛn ńkhú lókɔn, lóyámɛ́n tɛɛ áthwɛ, ló lókhúnbrɛn ca khwalé hwáán.”
Ebrié New Testament © Bible Society of Côte D'Ivoire, 1996.