BBƐ 7

7
Itiene eé buúse bú Hitúlé a hiáŋá
1Aáná *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá ŋeé bícónyi Itiene, ɔsɛ : « Ɔ́kɔ, bɛsana eebi abɛ́ baacɔ eebe ŋa bɔ́ ɔ kɔɔnɛna áŋa taaká e ? » 2Itiene ɔsɛ : « Banɔ́, na báámɛ benyíinyí ne cíími síkíne, ánɔ tákɛ́na eetú, ánɔ lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ ! Bandɔ́mɛsɛ́ Muómóomo ŋee bítóŋínyí ná ciasɔ́ sɔ́kɔ́nɔ́ *Abɛ́laham a bunɔŋɔ bú Mesobotamí ɛ́cɛ Abɛ́laham ti ŋge limékíne a bálɛ́ka cɛ́ Hálan. 3U ŋeé wuúci laána ɔsɛ : “Hatɔ́na ɔɔ́wɔ a bunɔŋɔ, bɛ́álɔ́na na ciɔwɔ ciíbe cɛ baacɔ, mbá e ke limékíne a bunɔŋɔ ebú i ké mí o tóŋie.”#Sɛn 12.1 4Abɛ́laham ŋaá hátɔ́na a bunɔŋɔ bú Kalɛtɛ́ɛ, u ŋgé límékíne a bálɛ́ka cɛ Hálan. Ɛ́makɛ́la ciayɛ́ síkíne é wé hɔ́á, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋé létínyi Abɛ́laham aaha a bunɔŋɔ ebú tu ŋe sú límine aámbáya. 5Bandɔ́mɛsɛ́ te o wuúci iínjie te ekéti yɛ́ haála eé buúbu anyía yɛ́ á bá hááyɛ́ haála há bɛ́muátá, mbá u ŋeé wuúci bɛ́tánɛ́na anyía u kéé wuúci iínjie bunɔŋɔ eebu, búé wuúci bɛ́lɔ́kɔ́mákɛ́na, te u tɛ á bá tɔ́na, bááyɛ́ banana bó buúbu lɔbɔnɔ. Ekúlú ayɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɛ́táná aáná, Abɛ́laham ŋaá bá ɛ́cɛ u tɛ ŋaá bá na ɔɔ́nɔ́. 6Bandɔ́mɛsɛ́ yó wuúci laána ɔsɛ : “Bɔ́ɔ́wɔ banana ké ke bú límekine a bunɔŋɔ bɔ́ baacɔ bé etémbí, hɔ́á bé kéé beébe ceŋisiki bɛɔ́lɛ́, bó beébe tekeseke tuɔŋɔ hɛɛcɔ#7.6 hɛɛcɔ : Ɛ́cɛ anyía hɔ́ndɛ́tɛ ínyíse hikimekime.#Nyh 3.12 7Mbá yaŋɔ́, i ké mí kélísíki baacɔ bá bunɔŋɔ e bé ké bú beébe ceŋisiki bɛɔ́lɛ́. E elime eécí, bá ká bɔ́ hátɔkɔna hɔ́á, bó kó mí nyemiki aaha aá haála eehe.”#Sɛn 15.13-14 8Aáná Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá látána bumbénú na Abɛ́laham, hibílícínyínyí hɛ́ nyɛlata nyí bumbénú eéhí áŋa muacana. Aáná Abɛ́laham ŋeé bíéné *Isak, u ŋé wuúci aacá e metíndétú nɔ́mɔ ma nyíáyɛ́ nyibíbíéne ; Isak ŋaa kɛ́láka híáná ne uuyé ɔɔ́nɔ́ Yákɔb, Yákɔb yɔ́ kɛ́láka tɔ́na na bááyɛ́ baáná, cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ cíɔ́hátá ne ífendí.
9Cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋa bɔ́ bá bábɔ́ aákákɛ́na yáábɔ́ ekuke yí onyíinyí Yɔ́sɛb, ɛ́ɛhɛ́ bé ŋe bú wuúci túé e *Esíbit. Ta híáná, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bá ne wuúci. 10Buátɛ́ bɔkɔ u ŋeé wuúci kétúnyíkí a múáyɛ́ muuyé mukime. Yɔ́sɛb ŋaá bá ne injiŋé ; Bandɔ́mɛsɛ́ ŋá kɛ́la anyía Falawɔ́ŋ, Otéŋí u Esíbit, é wuúci lénéke buéŋí. U ŋeé wuúci béétí kɔ́mɛ́na ne ci Esíbit na cɛ ciayɛ́ ciíbe cɛ baacɔ ikime.
11Aáná ɔmbɔ́ta ú ɛcaná ŋaá hámá na a bunɔŋɔ bú Esíbit bukime na bɔ́ *Kanaáŋ áyá ; muuyé ŋaá bá muéŋí ekúlú etéeyé, cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ tɛ bɔ́ŋɔ bɔkɔ bɔ́ ɔnyíáka. 12Ekúlú ayɛ́ Yákɔb ŋaá lɔ́kɔ́má anyía bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá áŋa e Esíbit, u ŋá tɔ́ma cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ hɔ́á nyí buúsebuúse ɔ ɔkɔɔ́wɔɔ́ndɔ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá. 13A nyɛcɔba nyɛ́ ɔláta, Yɔ́sɛb ŋá kɛlá anyía benyíinyí é wuúci menyútúne ; aáná Falawɔ́ŋ ŋe ményi ciíbe cɛ baacɔ cɛ Yɔ́sɛb. 14Yɔ́sɛb nyɛtɔ́ma baacɔ eényí o okohíite na ciayɛ́ síkíne Yákɔb ne hííyé hɛnyɛ́nɔ́ hikime áyá ; bá ŋa bɔ́ bá baacɔ etíne átátɔ́ ne imbuke buunyi. 15Na Yákɔb na bááyɛ́ baacɔ ŋa bɔ́ hátɔna, bé ŋge límékíne e Esíbit ; hɔ́á Yákɔb ŋeé wé, ne cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ áyá. 16Bá ŋaá bɛ́túáhákɛ́na cííbú imime, bá cɔ́cɔbakana a bálɛ́ka ci Síkɛm o okoó ciíci nyiéke e eenyie ayɛ́ Abɛ́laham ŋɔ yɔ́ɔ́ndɔ́kɔ́ ná baáná bá Hɛmɔ́ɔ.
17Ekúlú ŋaá bá yé bíkósíki ayɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa nyɛ́mána wu onyíóyísínyi ciayɛ́ ɛndána acɛ́ u ŋaá bɛ́tánɛ́ná Abɛ́laham. Baacɔ bá búásɔ́ bunɔŋɔ a bá ŋa bɔ́ bá e Esíbit ŋaá bá bábɔ́ áátákánána, bé tékeke buéŋí 18ɔ ɔkɔɔ́háma ekúlú eyí otéŋí u etémbí ewú u ti ómo ményi Yɔ́sɛb ŋaá báátá e butéŋí e Esíbit. 19Otéŋí oócí ŋeé néŋéké baacɔ bá búásɔ́ bunɔŋɔ, u tekeseke buéŋí cíísú sɔ́kɔ́nɔ́, u beébe eékíkínyi anyía bá nyɛánáka cííbú iŋéné cɛ́ baáná a nɔháatɛ́, cíé wéékúne. 20A yaátɛ́ ekúlú eéyé *Moyís ŋeé bíbíéne ; u ŋaa hɛ́káka buéŋí, u bílénékíne Bandɔ́mɛsɛ́. Bíáyɛ́ bibíényi ŋe bú wuúci oolóbóko eé ciíbe noómi iílí ikimekime ɛ́tátɔ́. 21Ɛ́makɛ́la bébú wuúci bɛ́yúata, ɔbɔ́la u Falawɔ́ŋ ŋá kɔcá Moyís, yó wuúci oolóbóko háyɛ uuyé ɔɔ́nɔ́ u bɛ́muátá. 22Aáná baacɔ bé Esíbit ŋe bú eékúnyíki Moyís bɛsana bikime bɛ́ ɔmɛsɛ́ abɛ́ bá ŋa bɔ́ bá bébú ményukune ; nyíáyɛ́ nyɛbɛ́cáŋa eényí yaandándá yɛ́ ɔɔcɔ ne e uúyé ɔtáŋa na a nyíáyɛ́ nyɛkɛla nyɛ́ bɛmbányɛ bɛ́ bɛsana.
23Ɛŋakɛlá Moyís a yáaŋa na tuɔŋɔ etíne éfendí, bú ŋé wuúci bílénékíne anyía wá ka lɛ́ca nyɛnamá nyí olíhe anyɛ́ bááyɛ́ benyíinyí, baacɔ bé *Islayɛ́l, ŋe bú líhe. 24Ɛ́makɛ́la wáá cɔbá, u ŋá kuána ɔɔcɔ u Esíbit a wɔmɔtɛ́ é súbéke ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ u buayá. Moyís ŋa kɛlá wáá lɛ́cá, u ŋá bɛ́hɛ́ŋɛ́na onúséyé, u ŋé wuúci bífúné, yó wuúci ɔ́ɔ́nɔ́. 25U ŋaá bá waá bɛ́tááka, mbá ɔsɛ : “Báámɛ benyíinyí ŋa bɔ́ cɔ́ba ɔ ɔlɛca a nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na eényí anyía yaŋɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ maá mɛ tɔ́ma o okoó beébe nohiki” ; mbá beébe ta ɔlɛca asana eéyé aáná. 26Ɔ ɔyá ɔyá, Moyís ŋa kuána tɔ́na baacɔ béfendí bá bunɔŋɔ bú Islayɛ́l ábɔ́ núaka ɛcálɛ. U ŋaá bá wá yáambaka o beébe eélúnyi, mbá ɔsɛ náábɔ́ : “Baláamɛ, yaŋɔ́ ɛsɛ nua nɔ́ŋa benyíinyí e ? Aátɛ́ yááŋa nu ŋe nú yébinyinyi banɔ́ na banɔ́ e ?” 27Mbá sɔ́ɔ́kɔ́ awɔ́ u ŋaá bá weé tékeseke onyíinyí ŋaá bɛ́kátɛ́tɛ́na Moyís, ɔsɛ nááyá : “Aányɛ́ ú mó yóo télímínyi ne uusú otéŋí na muasɔ́ mukélísi bɛsana e ? 28Ɔ ŋɔɔ́ waamba ɔ mɛ ɔ́ɔ́nɔ háyɛ ɔ́ ŋɔɔ́ wɔ́ɔ́nɔ́ ɔɔcɔ u Esíbit búocí e ?”#Nyh 2.14 29Ɛ́makɛ́la wá lɔ́kɔ́ma aáná, nyɛcabakɛna eényí ɔ ɔkɔbɛ́námba a bunɔŋɔ bú Matiaŋ háyɛ eliminyi ; hɔ́á bé ŋe bú bíéné baáná a banɔ́mɔcɔ́ béfendí ne oónyí.
30Ɛŋakɛlá Moyís é límekine hɔ́á tuɔŋɔ etíne éfendí, *elilé yɛ́ bɔsɔ́ma yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋé wuúci hámɛ́na hú huasɛ i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á cɛ nɔkɔndɔ nú Sinayi ; yɛ́ ŋaá bá háyɛ tɔbɛ́mbɛ tú oocó a tɔ́ ŋa lɔ́la e hibutebúté. 31Moyís ŋeé kéké nyɛnamá nyí eseye anyɛ́ ú ŋa lɛ́cá ; u ŋa sɛ́ weé bíkósíti né yiíyi, u ŋá lɔ́kɔ́ma okelú ú Otéŋí a Waáŋá ma bɛ́átábɔ́tɔ́na ɔ́sɛ : 32“Yaŋɔ́, ya mɛ́ŋa Bandɔ́mɛsɛ́ ewú cííwu sɔ́kɔ́nɔ́ na Abɛ́laham, ne Isak, na Yákɔb ŋa bɔ́ bá bébú nyemiki.”#Nyh 3.6 Aáná bulíkílíki ŋeé tímbíé Moyís, u ŋé túme ɔnakama, u tɛ háná eéhínyínyi ɔlɛca. 33Otéŋí a Waáŋá ɔsɛ : “Bɛ́sɔ́mɔ́kɔ bɛkandɛ́na a akɔlɔ́, anyía haála eehe ahá ɔ́ mɔɔ́ tálɛ́mɛ́na áŋa hefúúménénú. 34Ɛ́ ma mɛ́ lɛcaka bɔmbányɛ muuyé mɔ́ báámɛ baacɔ a bá bɔ́ŋa e Esíbit, míɔ lɔ́kɔ́máka muabɔ́ mukéké ; buátɛ́ bɔkɔ ɛ́ ma mɛ́ lɔɔ anyía yémi beébe nohi. Aámbáya, cɔbá, ɛ́ ma mɛ́ ɔ tɔ́ma e Esíbit.” »#7.34 Nyh 3.5, 7-8, 10
35Itiene ŋa cɔ́bána ɔtáŋa ne buúse ɔsɛ : « Waáta Moyís ooci baáná bá bunɔŋɔ bú Islayɛ́l ŋe bú kíné ɔlɔ́kɔ́mɛ́na, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : “Aányɛ́ ú me yóo télímínyi ne úúsú otéŋí na muasɔ́ mukélísi bɛsana e ?”#Nyh 2.14 Wuúci oócí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé beébe tɔ́mɛ́na anyía wé beébe téŋgínyi, mbá u beébe háŋɔ́náka a buɔ́lɛ́ ɛ́cɛ elilé yɛ́ bɔsɔ́ma yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ yí meé wuúci lɔ́ŋɛ́ta. Elilé yɛ́ bɔsɔ́ma eéyí ŋa lɛ́cána né Moyís e hibutebúté. 36Moyís u ŋeé beébe kátɔ́na e Esíbit ɛ́cɛ ú ma kɛ́laka ne bikémése bɛ́ bɛsana ne bikéki bí tubílícínyínyí, o otúme e Esíbit ɔ ɔkɔɔ́háma na aá nuɔmɔ́ e Nubólótoto ne i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á noómi a tuɔŋɔ etíne éfendí etú bé ŋe bú límékíne hɔ́á. 37Waáta Moyís oócí u ŋaá láána baáná bá bunɔŋɔ bú Islayɛ́l ɔsɛ : “Bandɔ́mɛsɛ́ káá banɔ́ tɔ́mɛ́na múáyɛ́ *muhémúnyi bɛsana mu etémbí. Mu káá bá háyɛ yaŋɔ́, muúmu ɔɔcɔ u búánɔ́ bunɔŋɔ.”#Tet 8.15 38Moyís tɔ́na u ŋaá bá ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ bá bunɔŋɔ bú Islayɛ́l i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á noómi. U ŋaá bá ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ci ne cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ ne elilé yɛ́ bɔsɔ́ma yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ a yɛ́ ŋaá bá yɛ́á táŋáka ne wuúci a nɔkɔndɔ nú Sinayi. U ŋeé hiíte bɛsana e bí ŋe yíínjíéne olíhe, yɔ́ basɔ́ biíbi hulikinyi.
39Mbá cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ ti ómo bú léne ɔlɔ́kɔ́mɛ́na Moyís ; buátɛ́ bɔkɔ bé ŋe bú wuúci bɛ́kátákɛ́ná, aáná ɔhálɔ́mɔ́na a bunɔŋɔ bú Esíbit ŋaá bá weé beébe hámɔ́kɔ́nɛ́na ɔ ɔtɛ́má. 40Bá ŋga bɔ́ laána *Aálɔn báyɛ : “Basɔ́ tábɔ́nákɛ́na bɛbandɔ́mɛsɛ́ a bɛ́ á nyɛmána bɛ́ ɔ basɔ́ súéke eé buúse ; tu ti ŋé sú ményi bɔkɔ a bɔ́ ma ka hámɛ́na Moyís, mu-basɔ́-kátɔ́na e Esíbit.”#7.40 Nyh 32.1, 23 41Aáná bé ŋe bú túnéké hibílícínyínyí, hɛ́ hɔ́áka ɔɔ́nɔ́ u káwɔ. Bé ŋeé hiíhi sɔ́mbákɛ́na bitúké o onyemi hibílícínyínyí eéhí, bé bílénéke buéŋí a bɔkɔ ebú bé ŋe bú túnéke beébe bɛ́muátá. 42Yaátɛ́ asana Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé beébe túme elime. U ŋé beébe nyɛána anyía bé nyemíki tunjoti tú ɛŋɔ́lɔ́muaná. *Híáná yááŋa yɔɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ e nufule nú *behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ anyía :
“Banɔ́ baacɔ bé Islayɛ́l, ɔ́kɔ, yaŋɔ́ nu ŋá nɔ́ sɔ́mbákɛ́ná bitúké, nuó mi iínjíékíne bɛnyɛ́ma bí etémbí o o mi nyeminyi i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á a tuɔŋɔ etíne éfendí etú nu ŋe nú límékíne hɔ́á e ?
43Eéʼeé, tɛ́ cáŋa yaŋɔ́. Mbá nu ŋa nɔ́ bɛ́túáhɛ́na ekule yɛ́ bɔlaka yɛ́ *Mɔ́lɔk, ne hibílícínyínyí hí hinjoti hɛ́ cianɔ́ bandɔ́mɛsɛ́ *Lɛfan. Tuatɛ́ tubílícínyínyí eétú nú ŋa nɔ́ túáká o o tuútu nyemiki. Buátɛ́ bɔkɔ ɛ ká mɛ banɔ́ sélisi haaca ɔ ɔhɔla *Bábilon.” »#7.43 Am 5.25-27
44Itiene ŋaá cɔ́bana ɔtáŋa eé buúse ɔsɛ : « Ekúlú eyí cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋa bɔ́ bá i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á, bá ŋa bɔ́ bá ne ekule yɛ́ bɔlaka yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́. Yɛ́ ŋaá bá yó tóŋgínyi Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́. Bandɔ́mɛsɛ́ oócí u ŋaá táŋáká ne Moyís, u ŋé wuúci laána ɔsɛ wá falɛ́fáka ekule eéyé háyɛ u ŋeé wuúci tóŋgínyi. 45E elime eécí, cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋe bú síkíne báábɔ́ baáná ekule yɛ́ bɔlaka eéyé, bé ŋe bú yiíyi oofónóno i iisí acɛ́ bá ŋa bɔ́ hɔɔ́kɔ ná mɔnɔŋɔ amá ú ŋaá sánáká ekúlú eyí Sosué ŋaá bá weé beébe kendisiki. Ekule eéyé ŋeé limékíne hɔ́á ɔ ɔkɔɔ́háma ekúlú ekime eyí Otéŋí Táfit ŋeé líhéké. 46Waáta Táfit ŋeé bílénékíné Bandɔ́mɛsɛ́ a nyíáyɛ́ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na ; buátɛ́ bɔkɔ u ŋaá bátá Bandɔ́mɛsɛ́ u Yákɔb makɛ́nda me o wuúci falɛfakɛna ciíbe. 47Asana ɔ́mɔtɛ́, Sálɔmɔn u ŋa fálɛ́fákɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́ Ciíbe.
48Mbá ta híáná, Bandɔ́mɛsɛ́ a wáŋa fáátɛ ɔ Ɔmuaná ti ŋé límine a anamá cé meébe ekime acɛ́ baacɔ ŋa bɔ́ fálɛfaka. Híáná muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá kɔ́ɔ́na mɔsɛ :
49“Ɔmuaná áŋa haála ehé i ŋeé mi téŋínyi, ɔmɛsɛ́ búámɛ bɔtálɛ́ná bɔ́ akɔlɔ́. Nyɛnamá nyí ciíbe nyɛ́ yaátɛ́ nua nɔ́ŋa nu ɔ mɛ falɛfakɛna e ? Ta anyía nyɛnamá nyɛ́ haála nyɛ́ háányɛ́ ya mɛ́ŋa wu ohélúméke hɔ́á e ?
50Tɛ́ka yaŋɔ́ ɛ ŋaá mɛ bɔ́táká bɛnyɛ́ma bikime eébí e ?” »#Ɛsa 66.1-2
51Itiene ná baacɔ bé Hitúlé ɔsɛ : « Banɔ́ baacɔ eebe, nua nɔ́ŋa na aatɔ́ ɔnata. Banɔ́ tɔ́na na ɛndɔ́kɔ́, nu tɛ háya cíínú ɛtɛ́má a Bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ noómi, nu náŋa nuénú núusiki *Efúúménénú yí Elilé, nu hɔ́áka cíínú sɔ́kɔ́nɔ́ a nyɛkɛla ! 52Muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ amɔ́ háányɛ́ cíínú sɔ́kɔ́nɔ́ ti ómo tekese e ? Bá ŋa bɔ́ ɔ́ɔ́nɔ́kɔ́ behúli ɛsɔ́ma cɛ́ nyɛfaaya nyí ooci a wáŋa bímuócí atálɛ́mánánɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ ; wuúci aámbáya nu ŋe nú túé, nuɔ́ wɔ́ɔ́nɔ́kɔ. 53Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá banɔ́ húlíkínyi bíáyɛ́ *bikotí ná bíáyɛ́ *bililé bɛ́ masɔ́ma, mbá banɔ́ te o biíbi lɔ́kɔ́mɛ́na. »
54Ɛ́makɛ́la baacɔ bé Hitúlé a hiáŋá ábɔ́ lɔ́kɔ́máka ɔtáŋa oócí, bá ŋá famɔ́núáka ne hilóbi, bé bíkótóko bɛkɛkɛ o olóbísínyi Itiene. 55Mbá Itiene u ŋaá bá onyíóyónó ne Efúúménénú yí Elilé hú mbiɔ́kɛ ; aáná u ŋaá tɔ́má eése ɔ ɔmuaná, u ŋá lɛcá ne eese a yaáŋá yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ne Yésus ɔtálɛ́mánánɔ́ a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ ú Bandɔ́mɛsɛ́. 56Mbá Itiene ɔsɛ : « Ɛ́náka, ɛ ŋa mɛ́ lɛcá nyiofine nyɛ́ Ɔmuaná me bíkúune, *Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ ma tálɛ́mɛ́na a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ ú Bandɔ́mɛsɛ́ ! » 57Aáná beébe bekime ŋa bɔ́ bábálɛ́tá, bá ŋá bɛ́cúáka eetú na cáábɔ́ aabá, bé ŋé bísúkúníne Itiene a cɛɛ́tɔ. 58Bé ŋé wuúci hémúnyi a bálɛ́ka, nyi wuúci túméke andányɛ́ eényí o o wuúci ɔ́ɔ́nɔ. Bambasɔ́mbásɔ a bá ŋa bɔ́ lɛ́cáka asana eéyé ŋa bɔ́ bɛ́sɔ́mɔ́kɔ cííbú káaŋa, anyía bébú túméke Itiene andányɛ́. Bé ŋeé biíbi iínjíékíné ná ɔnɔ́kɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ a yɛ́mɔtɛ́ anyía wé ciíci tétényíki ; ɔnɔ́kɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ eéyé ŋaá bá nyiínyi anyía Sóol. 59Bá ŋa bɔ́ bá bébú túméke Itiene andányɛ́, waá bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́ ɔsɛ : « Cɔ́kɔ́lɛ, Yésus Otéŋí a Waáŋá, káha yáámɛ́ elilé. » 60U ŋeé túmé eŋéndu ɔ ɔmɛsɛ́, u ŋá bábálɛ́ta ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, beébe nyɛánɛ́nɛ́na bɔɔbɛ́ eebu ! » Ɛ́makɛ́la wá táŋɛ́ta aáná, nyíáyɛ́ nyiwé eényí.

Obecnie wybrane:

BBƐ 7: lem

Podkreślenie

Kopiuj

Porównaj

Udostępnij

None

Chcesz, aby twoje zakreślenia były zapisywane na wszystkich twoich urządzeniach? Zarejestruj się lub zaloguj