1 Mojžíšova 1
BKR
1
1Na poèátku stvoøil Bùh nebe a zemi. 2Zemì pak byla neslièná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. 3I øekl Bùh: Buï svìtlo! I bylo svìtlo. 4A vidìl Bùh svìtlo, že bylo dobré; i oddìlil Bùh svìtlo od tmy. 5A nazval Bùh svìtlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl veèer a bylo jitro, den první. 6Øekl také Bùh: Buï obloha u prostøed vod, a dìl vody od vod! 7I uèinil Bùh tu oblohu, a oddìlil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. 8I nazval Bùh oblohu nebem. I byl veèer a bylo jitro, den druhý. 9Øekl také Bùh: Shromažïte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak. 10I nazval Bùh místo suché zemí, shromáždìní pak vod nazval moøem. A vidìl Bùh, že to bylo dobré. 11Potom øekl Bùh: Zploï zemì trávu, a bylinu vydávající símì, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v nìmž by bylo símì jeho na zemi. A stalo se tak. 12Nebo zemì vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom pøinášející ovoce, v nìmž bylo símì jeho, podlé pokolení jeho. A vidìl Bùh, že to bylo dobré. 13I byl veèer a bylo jitro, den tøetí. 14Opìt øekl Bùh: Buïte svìtla na obloze nebeské, aby oddìlovala den od noci, a byla na znamení a rozmìøení èasù, dnù a let. 15A aby svítila na obloze nebeské, a osvìcovala zemi. A stalo se tak. 16I uèinil Bùh dvì svìtla veliká, svìtlo vìtší, aby správu drželo nade dnem, a svìtlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvìzdy. 17A postavil je Bùh na obloze nebeské, aby osvìcovala zemi; 18A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddìlovala svìtlo od tmy. A vidìl Bùh, že to bylo dobré. 19I byl veèer a bylo jitro, den ètvrtý. 20Øekl ještì Bùh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a 21I stvoøil Bùh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo køídla mající, podlé pokolení jeho. A vidìl Bùh, že to bylo dobré. 22I požehnal jim Bùh, øka: Ploïtež se a množte se, a naplòte vody moøské; též ptactvo aꜜ se rozmnožuje na zemi! 23I byl veèer a bylo jitro, den pátý. 24Øekl též Bùh: Vydej zemì duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zemìplazy, i zvìø zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. 25I uèinil Bùh zvìø zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zemìplaz podlé pokolení jeho. A vidìl Bùh, že bylo dobré. 26Øekl opìt Bùh: Uèiòme èlovìka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a aꜜ panují nad rybami moøskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zemìplazem hýbajícím se na zemi. 27I stvoøil Bùh èlovìka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvoøil jej, muže a ženu stvoøil je. 28A požehnal jim Bùh, a øekl jim Bùh: Ploïtež se a rozmnožujte se, a naplòte zemi, a podmaòte ji, a panujte nad rybami moøskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živoèichem hýbajícím se na zemi. 29Øekl ještì Bùh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símì, kteráž jest na tváøi vší zemì, a všeliké stromoví, (na nìmž jest ovoce stromu), nesoucí símì; to bude vám za pokrm. 30Všechnìm pak živoèichùm zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v èemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak. 31A vidìl Bùh vše, což uèinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl veèer a bylo jitro, den šestý.