Matié 5

5
Yésus óókoónyonyi kɔ́ ɔ́kɛ́l
(Mál 3.13; Lúk 6.12-13,20)
1Yésus mɛɛl nɛ kuɛ́n imbúl sí pɛɛnd, waamákat kɔ́ ɔkɛ́l, wɔɔnyɔ́mbɛt. Popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ péépísíítin wɔ. 2Woond ó kuónyonyi pɔ, wɔ́ ɛ́ɛ́:
Kitɛ́fɛk kí peseé
(Lúk 6.20-26)
3«Peseé ne epé pɛ́píɛ́nɛnɛ́ náánánɛ ké eŋis yá Támbák, Pufuŋ pú mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ nyɛ púɔ́p.
4Peseé ne epé pɛ́nyɛɛ́ itɛ́m iwóókón, páányítáŋap ɛtɛ́k á niap ní kúúsí.
5Peseé ne epé pápaŋanɛ́ɛ, Támbák óónyíwóónit pɔ́ andilɛ́.
6Peseé ne epé pɛ́nyɛɛ́ ni insaná na niíta ni yaamb yi indɛ́ndɛ́nɛ, póónyóoy.
7Peseé ne epé pɛ́pímɛmɛnɛ́ pɔsɔ́k, Támbák ɛ́ɛ́nyípímɛmɛti pɔ.
8Peseé ne epé pɛ́nyɛɛ́ itɛ́m insukúná, pɛ́ɛ́nyɛ́ɛ́n Támbákɛ́ɛ.
9Peseé ne epé páákanɛ́ kiyééwe, páányípílan pɔ́ ɛ́ɛ́ paán pá Támbák.
10Peseé ne epé péséésenyé pɔ́ ɛ́ɛ́ pányɛ kí indɛ́ndɛ́nɛ, Pufuŋ pú mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ nyɛ púɔ́p.
11Peseé naanɔ́ aká pánúsikanɛ́ɛ, pénúséésenyée póondo pánúsúmban moónyi ó pusíó púámɛ, 12ánuyayápá, núsile, á kiákí ɛ́ɛ́ pinamá piánɔ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ nyɛ tɛ indítíkínín; yá aná pémeéséésényí peémí moónyi má Támbák pámaátúán káánɔ́.
Nunyɛ masɔk ne kisie e kúúsí
(Mál 9.50; 4.21; Lúk 14.34-35; 8.16; 11.33)
13«Nunyɛ masɔk mé kúúsí. Índɛ masɔk siasúlɔ, tiɛkiɛ́ pɛ́nyɛɛ́ kuand kuéyi mɔ́ pinɔ́k pí masɔk? Mákanyi metuúkén. póot mɔ́ kɔ́ ɔɔ́nd pɛɛnd maatana mɔ.
14«Nunyi kisie kí kúúsí. Pálɛ́k akundímát kɔ́ ɔkɛ́l tipá nɛ punɛmbɔ́. 15Pátipá pétúme ilámba póond pékindikin yɛ́ɛ, pɛ́ɛ́tɛ́kɛ yɛ́ɛ á kinyál é kuteekenyi pɛɛnd peem á kiansi. 16Yá anakáánɛ́ kisie kíánɔ́ ɛ́ɛsikɛɛnɛnɛ́ɛ kupunya ké eŋis yɛ́ pɛɛnd, ɛ́ɛ́ pɛ́ɛ́nɛn meelié máánɔ́ maatámb, péekenyi Síí waanɔ́ unyɛɛ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ nuúmu.
Yésus moól ó kuosiwóónyí kikotí
17«Nutipítááká ɛ́ɛ́ inyɛ oŋólón é kuesiéŋí kikotí púnyaánɛ ɛ́ɛ́ epú peémímekélíe má Támbák mɔɔ́yɛ́t, inyɛ oŋólón ó kuosiwóónyí kikotí, indiól é kuesiéŋí kɛ́ɛ. 18Yɔɔ́núɔ́yɔn kémuémue ɛ́ɛ́ ne kúúsí nɛ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ ɛ́nyɛ́ɛl mámanyi mátitápɔ́k, muɔ́nɔ́ wɔɔmfiɔ́ŋ ó kikotí tiányipáŋɛ́k, kati ɛ́ɛ́ puandá kitikit kikotí ɔɔ́yɔnɛ́ mɛ́píɛ́lɛ́ɛ. 19Nínúan kɔk, ewú ukaányípinan yaandɛ́ɛ́nd ímoómí ó kikotí woond woónyonyi pɛɛnd ɛ́ɛ́ pápínanan ɛlɛɛ́ wɔ, waányípá aŋayɔ́ é Pufuŋ pú mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ; ewú ukɔɔ́nyɔ́ɔ́ŋɔn ó pikotí woond woónyonyi pɛɛnd ɔ́ kuɔŋɔn á pɛ́ɛ, waányípá ɔkɔ́n é Pufuŋ pú mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ. 20Yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́ índɛ indɛ́ndɛ́nɛ yaanɔ́ tipá itápukan i pemenyípikotí ni i Pafalisiɛ́ŋ, nutiényipíkín é Pufuŋ pú mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ.
Nɔ nuɔ́nɔnɔ ní imbiɛ́yinɛ
(Mál 11.25; Lúk 12.57-59)
21«Pómonúónyónyí ɛ́ɛ́ pɛ́mɛɛlɛ́ é pesíí ɔkúnɛ́ páánɔ́ ɛ́ɛ́: ɔtiɔ́n; ɔɔ́nɔ pékuténikenyi ó kukusóósosi. 22Maná niiŋúɛ yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́: ewú ne ewú úméényiliŋín andimán wɛɛyɛ́ péényíténikenyi wɔ́ ó kusóósosi wɔ; ewú ukaányísikɛt andimán ɛ́ɛ́: “Kieku” pɔ́sɔ́ɔ́mɛn wɔ́ á Sanitilɛŋ; ewú ukaányísikɛt wɔ́ ɛ́ɛ́: “Etiití” unyi ɛŋɛsíkɛ́ɛ́nɛ́n ne yiik ítiányípá íwéen. 23Aká kɔk ayuukanɛ́ é kuekí Támbákɛ́ɛ pipíák píáwɔ, indɛ akanyi etényí á niák pipíák apítáákɛt ɛ́ɛ́ andimán ááwɔ ɔ́ɔ́kuɔ́pinɔn kutɛɛ, 24yapá pipíák píáwɔ akáánɛ́ á niák, apá kuɛpíɛ́yɛ́n na andimán ááwɔ maná éésiekí pɛ́ɛ. 25Índɛ aápian puónyi na waakúánɔ́ ku esúmbí moónyi, píɛ́yɛ́n kuɛ́kɛt nɛɛyɛ́ numanyi kí íŋilí, kati nɔ́ ɛ́ɛ́, wáákuyapá ku esúmbi moónyi, esúmbí moónyi áákuyapá ku meluse, páákutɔ́ɔ́t á kiansi kí imbíne. 26É kémuémue yɛɛ́pí kááwɔ ɛ́ɛ́: atiányaám kɔ́ɔk kati ɛ́ɛ́ amánamá ɔɔlɔ́ wááwɔ wuum.
Iŋónyítóyí ɛ́ Kuɛndɛt kú isɔm
(Mat 18.8-9; Mál 9.43,47-48)
27«Numɔɔ́p ɛ́ɛ́ pɛmɛɛlɛ́ ɔ́ pɔkɔ́n páánɔ́ ɛ́ɛ́: ɛtiɛndɛ́t isɔm. 28Niŋúɛ yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́: ewú ne ewú úményipísémítényí akáandɔ́ mámaná apítɛm nɛɛyɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m.
29«Índɛ níínsi níáwɔ niinɛm siekupúpenyi ɛ́ɛ́ ákɔɔn á kifal, sɔ́k níi, óómbó níi kááyɛ́ naawɔ: á kiákí ɛ́ɛ́ púnyɛ peseé ɛ́ɛ́ pulááŋ púáwɔ púmóómí nyími, kúkányinɛɛ́ nuɔ́lɔ́ núáwɔ nuum píómbín é yiik í kati kuwéene. 30Índɛ ɔmbɔ́k wááwɔ wɔɔnɛm siekupúpenyi ɛ́ɛ́ ákuun á kifal, súmbú wɔ, óómbó wɔ kááyɛ́ naawɔ, á kiákí ɛ́ɛ́ púnyɛ peseé naawɔ ɛ́ɛ́ pulááŋ púáwɔ púmóómí nyími kútápukɛɛ́ nuɔ́lɔ́ núáwɔ nuum áápiká é yiik í kati kuwéene.
Mɔɔnd úmányikúúŋɛ́t akányí
(Mat 19.7-9; Mál 10.4-5,10-12; Lúk 16.18)
31«Pámáandá kuɛl káánɔ́ ɛ́ɛ́: Índɛ mɔɔnd siakúúŋɛt akányí, wɛɛ́kɛsikɛɛnɛn kueki wɔ́ ɔmbɔp útíínyenyé ɛ́ɛ́ umákúúŋɛ́t wɔ. 32Maná kɔk niŋúɛ yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́: ewú ne ewú úmányikúúŋɛ́t akányí wɛɛyɛ́ ɛ́ɛ́ umɛ́ndɛ́t isɔm áátúman wɔ́ kí isɔm; índɛ mɔɔnd siapítikɛn akáandɔ́ pámányikúúŋɛt, wɛɛ́kɛndɛ isɔm.
Puónyi pú kupílian
33«Numáándá kuɔ́p ɛ́ɛ́ pɛ́mɛɛlɛ́ ɔ́ pɔkɔ́n páánɔ́ ɛ́ɛ́: Apília, otiondó ni inúú, wóónyí epú amaásɔ́mb ké eŋís yɔ́ Ɔkɔ́n. 34Niŋúɛ yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́ nutipílian púúmé púúme: atipíliá ɛ́ kisiɛ́n kí mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ á kiákí ɛ́ɛ́ indáŋa i Támbák yɛ́ɛ, 35tɛ é kí kúúsí á kiákí ɛ́ɛ́ púnyɛ nitálɛ́n pikɔ́nd pí Támbák, tɛ é kí Yelúsalɛm á kiákí ɛ́ɛ́ unyɛ Pálɛ́k u kiandá kí Efuŋ. 36Atipília tɛ ɛ́ kí ɛtɔ wááwɔ, á kiákí ɛ́ɛ́ atipá kuénepi tɛ kufúúmi nuúnye númóómí. 37Aká nukálanɛ́ɛ índɛ nusiɛl ɛ́ɛ́ “ɛ́ɛ́ɛ” púlɔp ɛ́ɛ́ ɛ́ɛ́ɛ, nuɛlɛ ɛ́ɛ́ “Aákóo” púlɔp yá aákóo: emé nuandɛɛ́ atála akáánɛ́ óókoólinon ɛ́ Yɛɛ́nduɛ.
Epú púyoosoné kipíóndio
(Lúk 6.29-30)
38«Numɔɔ́p pɛ́ɛlɛɛ́: “Insán niínsi iŋusán níáwɔ, imbáŋ niiŋ iŋupáŋ níáwɔ.” 39Maná niŋúɛ yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́ mɔɔnd kuɛl kilɔk kí puandá otipióndi. Índɛ mɔɔnd siakusáp ɔmbɛ́l á nuáyɔ nuunɛm, andá otóŋinyi wɔ́ nuukányí. 40Ewú waambanɛ́ kuekuténíkényí ku esúmbí móónyi ɔ́ kukɔ́l kisɔnɔ́ kíáwɔ kí kisas, andá atálɛn wɔ́ kinyuŋa kíáwɔ. 41Índɛ mɔɔnd siakukúta ɛ́ɛ́ ɛ́ɛlɛ ambaná nukɔ́n nɛɛyɛ́, ɛlɛ́ tukɔ́n túandɛ́ nɛɛyɛ́. 42Ekí ewú ukuɔŋɔnɛ́; ewú waambanɛ́ kupíɔl, etitúm wɔ́ kélém.
Ɔyɔ́ pokóyikoy pááwɔ
(Lúk 6.27-28,32-36)
43«Yésuse waasuŋɔn ni iŋónyítónyí ukanyi ɛ́ɛ́: Numɔɔ́p pɛ́ɛlɛɛ́: “Ɛɛ́kɛsikɛɛnɛn kuɔyɔ waakúánɔ́, ɛfɛmɛ okóyikoyi waawɔ.” 44Niŋúɛ yɛɛ́pí kánu ɛ́ɛ́: ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́, núpísókolonyi ó pusíó pú pɔsɔ́k pénúséésenyée, 45ɛ́ɛ́ núpá kémuémue paán pé Síí waanɔ́ unyɛɛ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ; á kiákí ɛ́ɛ́ weépélesi ɔɔ́nyí ó pusíó pú pefílefile no ó pusíó pú pɔsɔ́k pí itɛ́m peseé, unuusesi iŋum ó pusíó pú pɔsɔ́k pí indɛ́ndɛ́nɛ nɔ pɔsɔ́k pátiányípá indɛ́ndɛ́nɛ. 46Á kiákí ɛ́ɛ́ índɛ nuɔ́kɔɔyɔ epé pɔ́núɔ́yɔnɛ́ɛ, nuátáŋapa kiákí? Tɛ petúúsi lemfué pɛ́ɛ́kɛlɛ nɔ́ɔ: 47Índɛ nuépíkélikeli yá paandimán páánɔ́, iŋetekelíkí inín númɛ́nyɛɛlɛ́? Tɛ pɛɛnd pátiányípá pémenyen Támbákɛ́ɛ pɛ́ɛ́kɛɛlɛ nɔ́ɔ. 48Panɔ́ kɔk, ánupáán indɛ́ndɛ́nɛ aná Síí waanɔ́ u muɛnɛ́ nyɛɛ́ indɛ́ndɛ́nɛ.

Chwazi Kounye ya:

Matié 5: yav

Pati Souliye

Pataje

Kopye

None

Ou vle gen souliye ou yo sere sou tout aparèy ou yo? Enskri oswa konekte