Parallel
4
Uctívání v nebi
1Potom#ř.: Po těchto věcech; 1,19; J 3,22p jsem uviděl: Hle, otevřené dveře v nebi, a ten první hlas, který jsem uslyšel jako zvuk polnice mluvící se mnou, říkal: “Vystup sem a ukážu ti, co se má stát potom.#ř.: Po těchto věcech; 1,19; J 3,22p2Ihned jsem se ocitl v Duchu.#n.: v duchu; 1,10 A hle, v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo seděl. 3A ten, kdo na něm seděl, byl na pohled jako kámen jaspis a karneol; a kolem trůnu duha na pohled jako smaragd. 4Okolo toho trůnu čtyřiadvacet jiných trůnů a na těch trůnech sedělo čtyřiadvacet starších, oblečených do bílých šatů a na hlavách zlaté věnce. 5Z trůnu vycházely blesky, hlasy a hromy. Před trůnem hořelo sedm ohnivých pochodní, to jest sedm duchů Božích. 6A před trůnem bylo něco jako skelné moře, podobné křišťálu.
Uprostřed trůnu a kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu. 7První bytost byla podobná lvu, druhá bytost byla podobná býku, třetí bytost měla tvář jako člověk a čtvrtá bytost byla podobná letícímu orlu. 8Ty čtyři živé bytosti měly každá po šesti křídlech, dokola i uvnitř plno očí. A bez přestání dnem i nocí říkají: “Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh Všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází.” 9A kdykoli ty živé bytosti vzdají slávu a čest a díky Sedícímu na trůnu, Žijícímu na věky věků, 10padne těch čtyřiadvacet starších před Sedícím na trůnu a pokloní se Žijícímu na věky věků; pak hodí své věnce vítězů před trůn a říkají: 11“Hoden jsi, Pane a Bože náš, [Svatý,] přijmout slávu a úctu i moc, neboť ty jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle existovaly#var.: jsou a byly stvořeny.”