Parallel
9
Saulovo obrácení
1Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi 2a vyžádal si od něho dopisy pro synagogy v Damašku, aby mohl stoupence té Cesty, muže i ženy, jestliže tam nějaké najde, přivést spoutané do Jeruzaléma. 3I stalo se, když byl na cestě a blížil se k Damašku, že ho náhle ozářilo světlo z nebe. 4Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: “Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?” 5Řekl: “Kdo jsi, Pane?” On [odpověděl]: “Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. 6[Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.” (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: “Pane, co chceš, abych učinil?” A Pán mu (odpověděl): “] Vstaň, jdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.” 7Muži, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas, ale nikoho neviděli. 8Saul vstal ze země, ale když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku. 9Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.
10V Damašku byl jeden učedník, jménem Ananiáš. Pán mu ve vidění řekl: “Ananiáši!” On řekl: “Zde jsem, Pane.” 11A Pán mu řekl: “Vstaň a jdi do ulice, která se nazývá Přímá,#[ve vědomém protikladu ke křivolakým uličkám, prav. totožná s dnešní přímou ulicí procházející městem od východu k západu] a v Judově domě vyhledej Saula, jménem Tarského. Hle, právě se modlí 12a uviděl [ve vidění] muže jménem Ananiáš, který vešel a vložil na něho ruce, aby opět viděl.” 13Ananiáš odpověděl: “Pane, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí, kolik zla učinil tvým svatým#[v NS časté (59) označení pro věřící v Ježíše – “oddělené pro Boha”]; 9,32.41; 26,10; Ř 1,7!; 1K 1,2!; Zj 5,8!; srv. Ž 34,10 v Jeruzalémě. 14Také zde má od velekněží plnou moc spoutat všechny, kteří vzývají tvé jméno.” 15Pán mu řekl: “Jdi, neboť on je mou vyvolenou nádobou,#n.: nástrojem; 2K 4,7; 2Tm 2,20n; Ř 1,1 aby přinesl mé jméno před národy#n.: pohany; 22,21; Ř 11,13; Ga 1,16; Ef 3,1; 1Tm 2,7; 2Tm 4,17 i krále a syny Izraele. 16Ukáži mu, co všechno musí vytrpětpro mé jméno.” 17Ananiáš odešel, vstoupil do toho domu, vložil na něho ruce a řekl: “Bratře Saule, Pán, [Ježíš,] který se ti ukázal na cestě, kterou jsi sem šel, mě poslal, abys opět viděl a byl naplněn Duchem Svatým.” 18A hned jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl, vstal a byl pokřtěn. 19Pak přijal pokrm a posilnil se.
Saul káže v Damašku
Několik dní byl s učedníky v Damašku 20a hned v synagogách hlásal Ježíše, že on je Syn Boží. 21Všichni, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: “Není to ten, který ničil v Jeruzalémě ty, kteří vzývají toto jméno? I sem přišel jen proto, aby je spoutané odvedl k velekněžím!” 22Ale Saul působil stále mocněji a svými důkazy,#ř.: dokazuje že tento Ježíš je Mesiáš, pobuřoval#n.: uváděl do zmatku; srv. 2,6; 19,29 Židy, kteří bydleli v Damašku.
Saul uniká před úklady Židů
23Když to trvalo už dost dlouho,#ř.: se naplňovalo mnoho dnů rozhodli se Židé, že ho zabijí. 24Saul se však o jejich úkladech dověděl. Ve dne v noci pečlivě hlídali i brány, aby ho mohli zabít. 25Učedníci#var.: Jeho učedníci ho však v noci vzali, vysadili ho otvorem ve zdi#n.: po hradbách (ř.: skrze …) a spustili v koši dolů.
Saul v Jeruzalémě
26Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedníkem. 27Barnabáš se ho ujal, přivedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak na cestě uviděl Pána a že k němu mluvil a jak v Damašku otevřeně#n.: neohroženě; 4,13v; 14,3; 18,26; 19,8; 1Te 2,2 mluvil v Ježíšově jménu. 28A byl s nimi, volně chodil#ř.: vcházeje a vycházeje po Jeruzalémě a otevřeně mluvil v Pánově jménu. 29Mluvil také s Helénisty a přel se s nimi, ale oni se ho pokoušeli zabít. 30Když se to bratři dozvěděli, odvedli jej dolů do Cesareje a vyslali do Tarsu.
31A shromáždění#n.: církve (pl.); var.: církev … (sg.) v celém Judsku, Galileji a Samaří měla pokoj a budovala se; chodila#n : žila v Pánově bázni a v povzbuzování Ducha Svatého, a tak vzrůstal jejich počet.#n.: rostla povzbuzováním Ducha Svatého
Uzdravení Eneáše
32I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě.#v. 38; [h. Lód (Neh 7,37p), na cestě z Jeruzaléma do Joppe, asi 20 km od Joppe] 33Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko. 34Petr mu řekl: “Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!” A on hned vstal. 35Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu.
Tabita navrácena k životu
36V Joppe byla nějaká učednice jménem Tabita, což v překladu zní Dorkas.#ř: gazela Ta oplývala#ř.: byla plná dobrých … dobrými skutky a dáváním almužen. 37Stalo se, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli [ji] a položili do horního pokoje. 38Protože Lydda je blízko#[cca 17 km JV] Joppe, učedníci uslyšeli, že je tam Petr, a poslali k němu [dva muže] s prosbou: “Rychle přijď k nám!#ř: Neotálej projít k nám!39Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které Dorkas dělala, dokud byla s nimi. 40Petr poslal#ř.: vyhnal všechny ven, klekl si a pomodlil se. Potom se obrátil k mrtvé#ř.: k tělu a řekl: “Tabito, vstaň!” Ona otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se. 41Podal jí ruku a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté a vdovy a ukázal#ř.: představil jim ji živou. 42To se stalo známým v celém Joppe, a mnozí uvěřili v Pána. 43A stalo se, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha.#[Povolání bývalo často užíváno s osobním jménem pro identifikaci (16,14; 18,3; 19,24; 2Tm 4,14). Zde ovšem navíc poukazuje na to, že jako koželuh přicházel do kontaktu s kůží mrtvých zvířat, a tak byl obřadně nečistý a nejspíš pohrdán.]