YouVersion Logo
Search Icon

SAN LUCAS 12

12
Jém malopɨc aŋquímayooyi jex juuts jém levadura
1Ocmɨ aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am hasta napɨɨtsyajta̱p. Jesɨc moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱p:
—Cuidado. Odoy cupɨ̱cɨ jém fariseopɨc iŋquímayooyi. Porque mimɨgóyáypa hasta namɨgóyayt́a̱p iyaac. Jáyaŋa̱p jém malopɨc aŋquímayooyi jex juuts jém levadura icpɨ̱pa jém jaapi. 2Porque Dios iŋquejpa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém iŋyamneyajwɨɨp. Jo̱dóŋa̱ta̱p it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋnécneta̱wɨɨp. 3It́u̱mpɨy jém aŋma̱t́i jém iniŋmatnewɨɨp piichcɨɨm, matoŋta̱p juctɨaŋtso̱cajo̱m. Jém aŋma̱t́i jém miyamnɨmnewɨɨp tɨcjo̱m, ju̱t́ wɨ̱aŋpajne, aŋmatta̱p tɨgaŋco̱bac jém yucmɨpɨc piso.
Taŋcɨɨŋiñ Dios porque je wɨa̱p tachi castigo
(Mt. 10:26-31)
4’Mánamigotam, mannɨ́máypa iga odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém pɨxiñt́am jém miccaatampáppɨc. Porque ocmɨ d́a t́i wɨa̱p miwadáy. 5Pero mannɨ́máypa i̱ wɨa̱p iŋcɨ̱ŋ, cɨ̱ŋtaamɨ Dios porque despues de que micaaneum, wɨa̱p micnɨc jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ impɨctsoŋpa iŋcastigo. Nu̱ma mannɨ́máypa, cɨ̱ŋtaamɨ Dios.
6’Máyt́a̱p cinco xuxut́ jon por wɨste̱n tumiñ. Pero Dios ijɨ̱spa jém xut́u jon iga iwatpa cuenta. 7Dios ijo̱doŋ jute̱n iŋway iniit́ iŋco̱bacyucmɨ. Jeeyucmɨ mannɨ́mayt́ámpa: Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Porque Dios tsa̱m miwɨ̱wattámpa cuenta. Mit́oyt́ámpa más que jém xuxut́ jonyaj.
Jém Cristo ipɨctsoŋpa jém ipɨxiñt́am
(Mt. 10:32-33; 12:32; 10:19-20)
8Nɨmpat́im Jesús:
—Siiga iniŋmadáypa jém iñt́ɨ̱wɨtam iga mich iŋcupɨc iga Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc cuando miñúcpa sɨŋyucmɨ, mampɨctsoŋpat́im jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iwiñjo̱m. 9Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iŋnécpa iga acupɨcne, jesɨc ɨch anaŋnécpat́im jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iwiñjo̱m.
10’Siiga tu̱m pɨ̱xiñ amalnɨ́máypa aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, wadayt́a̱p perdón. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, d́a nunca i̱ iwadáypa perdón.
11’Cuando mininɨctamta̱p iga miquejajwadayt́amta̱p jém juezcɨɨm, jém aŋjagooyicɨɨm, o jém sinagoga, jesɨc odoy jɨ̱staamɨ ju̱t́pɨc iŋcutsoŋtámpa o ju̱t́pɨc minicupujtamta̱p. 12Porque cuando núcpa jém rato iga iŋcutsoŋpa, jesɨc Dios iA̱nama michiiba jɨ̱xi ju̱t́pɨc iŋcutsoŋpa.
Siiga pɨ̱mi iñt́oypa iñt́umiñ, d́a wɨa̱p iññúc ju̱t́ it́ Dios
13Tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy Jesús:
—Maestro, nɨ́maayɨ jém ána̱chi iga awégáyiñ jém anja̱tuŋ imɨɨchi jém atsagayñeta̱wɨɨp.
14Pero Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:
—Mipɨ̱xiñ, ¿i̱ accámne como ajuez o awégoypaap para mimicht́am?
15Nɨmt́im Jesús:
—Wadaayɨ caso mich iñyaac iga odoy iŋcusúnɨ́yiñ jáyaŋ cosa. D́a tanait́pa tamvida iga jáyaŋ cosa tanait́pa.
16Jesɨc Jesús iŋmadáypa tu̱m xut́u cuento iga iŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy:
—It́ id́ɨc tu̱m ricopɨc pɨ̱xiñ. Agui jáyaŋ cosecha chióy jém iñas. 17Jesɨc mojpa ijɨ̱s jém rico. Nɨmpa: “¿T́i wɨa̱p aŋwat? D́a anai̱ ju̱t́ anaccáypa jém aŋcosecha.” 18Jesɨc ijɨ̱s t́i wɨa̱p iwat. Nɨmpa: “Anjo̱doŋ t́i aŋwatpa sɨɨp. Ammɨswatpa jém antɨc ju̱t́ anaccáypa jém aŋcosecha. Aŋwatpa tuŋgac más mɨjpɨc. Jemum wɨa̱p anaccáy it́u̱mpɨy jém aŋcosecha con it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp. 19Jesɨc anjɨ̱spa ána̱namaŋjo̱m: Sɨɨp anait́ wíccuy y t́it́am ansunpa para jáyaŋ a̱mt́ɨy. Sɨɨp ajejpa, awícpa, aucpa, amaymáya̱p.” 20Pero Dios iñɨ́máy jém rico: “Agui micuɨ̱xi, ¿que d́a iñjo̱doŋ iga yɨ́bam tsuu micaaba? ¿Jesɨc jém iniccáyñewɨɨp, i̱ iñchagáypa?”
21Jesɨc yaj iŋmat jém xut́u cuento, Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
—Je̱mpɨgam iñascaaba jém pɨ̱xiñ jém iŋtuuma̱watpáppɨc it́umiñ para je iyaac. Tsa̱m pɨ̱mi yaacha̱p cuando caaneum porque d́a wɨa̱p ininɨc jém it́umiñ, d́at́im núcpa ju̱t́ it́ Dios.
Dios iwatpa cuenta jém icupɨcneyajwɨɨp
(Mt. 6:25-34)
22Ocmɨ Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ:
—Mannɨ́mayt́ámpa iga odoy wadaayɨ caso iga miwɨ̱it́t́ámiñ. Odoy wadaayɨ caso iga iniit́t́ámiñ jáyaŋ iŋwíccuy o impuctu̱cu. 23Jém imvida más vale que jém iŋwíccuy. Jém immɨjta̱y vale más que jém impuctu̱cu. 24Jɨ̱staamɨ jém jonyaj. D́a ñippa, d́a ichicpa, d́a inii̱ ju̱t́ iccáypa jém cosecha, pero Dios icwícpat́im. Nu̱ma, mimicht́am más mivale que jém jonyaj. 25Siiga pɨ̱mi iñjɨ̱spa, d́a wɨa̱p iñyón ni tu̱m quípsɨ más. 26Siiga d́a wɨa̱p iŋwat tu̱m cosa d́apɨc jutsaŋ iga pɨ̱mi iñjɨ̱spa, ¿t́iiga iŋwadáypa caso iga ju̱t́ impɨcpa jém iŋwíccuy con jém impuctu̱cu?
27’Jɨ̱staamɨ ju̱t́pɨc mɨja̱p jém wɨbɨc mo̱ya jém lirio. D́a yo̱xa̱p ni d́a pit́pa. Pero mannɨ́máypa ni jém rey Salomón cuando tsa̱m wɨ̱cuyajne, d́a ictsɨ́ypa jém wɨbɨc mo̱ya. 28Dios iwɨ̱accuyajpa jém mo̱ya, pero d́a jáypa xichpa, nooquetta̱p. Jeeyucmɨ mannɨ́máypa: Cupɨ̱cɨ iga Dios wɨa̱p miwatta cuenta. Michiiba t́it́am mit́ogóyáy. 29Odoy wadaayɨ caso ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa y t́it́am íñucpa. Odoy jɨ̱sɨ t́it́am mit́ogóyáy. 30It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ imétsyajpa t́it́am icútyajpa. Pero mimicht́am iñJa̱tuŋ ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy. 31Meetsɨ wiñt́i ju̱t́ iŋjacpa Dios, jesɨc ocmɨ Dios michiiba t́it́am mit́ogóyáy.
Jutsa̱p tanaccáy tantumiñ sɨŋyucmɨ
(Mt. 6:19-21)
32’Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Mimicht́am mamborregotam. D́a miwa̱t́it́am, pero tanJa̱tuŋ Dios iwɨ̱aŋja̱m iga mimɨɨcha̱p iga miŋjacpa. 33Mayt́aamɨ t́it́am iniit́t́a iga wɨa̱iñ iñchiit́a jém tumiñ jém yaacha̱yajpáppɨc. Wa̱tɨ jém Dios iyo̱xacuy con jém iñt́umiñ. Je̱mpam iniccáypa jém iñt́umiñ sɨŋyucmɨ ju̱t́ d́a nunca yajpa. Jém númpaap d́a wɨa̱p it́ɨgɨy. Jém we̱chi d́a wɨa̱p ictogoy. 34Porque ju̱t́ it́ jém iñriqueza, jemum it́t́im jém íña̱nama.
It́t́aamɨ listo porque miñgacpa jém Jesucristo
35’It́t́aamɨ listo mimicht́am juuts tu̱m pɨ̱xiñ iyo̱xacɨɨwiñ. 36Iŋjócyajpa io̱mi. Oy sɨ́ŋa̱ji ju̱t́ aŋcoomɨ́yoyñɨ̱mpa. Se̱tpa tsuucɨɨm. Jesɨc d́a moŋpa jém iyo̱xacɨɨwiñ. Jicscɨy íŋáypa jém puerta cuando it́ɨcspa jém io̱mi. 37Agui maymay jém yo̱xacɨɨwiñ siiga d́a moŋpa cuando se̱tpa jém io̱mi. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jém io̱mi tsa̱m it́oypa jém iyo̱xacɨɨwiñ. Mojpa iwat wíccuy jém io̱mi, icwícpa jém iyo̱xacɨɨwiñ. 38Siiga núcpa cugaptsu o hasta cuque̱jacɨɨm y d́a moŋpa jém iyo̱xacɨɨwiñ, jesɨc agui maymayyaj jeeyaj porque jém io̱mi pɨ̱mi iwɨ̱ixpa.
39Jesɨc nɨmt́im Jesús:
—Cutɨɨyɨyt́aamɨ, siiga tu̱m pɨ̱xiñ ijo̱doŋ juchɨs hora núcpa jém númpaap, jesɨc d́a moŋpa jém pɨ̱xiñ. D́a ichacpa jém it́ɨc iga cunúmayt́a̱iñ. Jesa̱pt́im mimicht́am. 40It́t́aamɨ listo cuando ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. Porque cuando nɨmyajpa iga d́a amiñpa, jesɨgam amiñpa.
Jém malopɨc mayordomo y jém wɨbɨc
(Mt. 24:45-51)
41Jesɨc Peto icwác Jesús. Iñɨ́máy:
—MánO̱mi, ¿t́iiga iniŋmat yɨ́p xut́u cuento, para aɨcht́am o para it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am?
42Jesɨc tánO̱mi iñɨ́máy:
—Sɨɨp manaŋquejáypa i̱apaap jém wɨbɨc mayordomo jém icutɨɨyɨypáppɨc. It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ iccám iga mayordomo tu̱m jém iesclavo iga iŋjacpa it́u̱mpɨy jém imozoyaj. Iwécpat́im jém wíccuy. 43Agui maymay jém mayordomo siiga iwatpa juuts ipɨɨmɨ́y jém io̱mi cuando miñgacpa. 44Nu̱ma mannɨ́mayt́ámpa iga jém io̱mi iccámpa jém pɨ̱xiñ juuts tu̱m aŋjagooyi iga iŋjacpa jém iñas y it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. 45Pero siiga jém mayordomo ijɨ̱spa iga d́a jobit́ se̱tpa jém io̱mi, jesɨc mojpa imalwadáy jém imozoyaj jém pɨxiñt́am y jém yo̱mtam. Moj wiiqui jém mayordomo. Moj u̱qui hasta u̱quia̱p. 46Ocmɨ núc jém ja̱ma iga se̱t jém io̱mi. Pero jém mayordomo d́a iŋjócne. Ni d́a ijo̱doŋ juchɨs núcpa jém io̱mi. Jesɨc mu iñúc jém io̱mi, it́oppa jém pɨ̱xiñ. Ichiiba mɨjpɨc castigo con it́u̱mpɨy jém d́apɨc iŋjócneyaj.
47’Siiga tu̱m esclavo iwɨ̱jo̱doŋ t́i ixunpa jém io̱mi pero d́a iwatpa ni d́a icupɨcpa, jesɨc jém io̱mi pɨ̱mi ichiiba castigo. 48Pero jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc icutɨɨyɨ́ypa ni d́a ijo̱doŋ t́i ixunpa jém io̱mi, siiga imalwatpa jém pɨ̱xiñ, jém io̱mi ichiibat́im castigo, pero d́a más pɨ̱mi. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa it́u̱mpɨy jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc Dios iwɨ̱aŋja̱m iga iwad́iñ it́u̱mpɨy juuts je ixunpa. Siiga jáyaŋ jɨ̱xi michiiba Dios, jesɨc je ixunpa iga más iŋcuyo̱xa̱iñ.
Naweecyajta̱p jém pɨxiñt́am jém Jesús icuyucmɨ
(Mt. 10:34-36)
49Nɨmt́im Jesús:
—Ɨch anamiñ yɨ́p naxyucmɨ tu̱m wɨbɨc jɨ̱xi. Pero d́a ipɨctsoŋyajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Jém malopɨc pɨxiñt́am tsa̱m ijóyixyajpa jém iwɨ̱pɨctsoŋneyajwɨɨp jém wɨbɨc jɨ̱xi. Tsa̱m nawécyajta̱p jém pɨxiñt́am. Sɨɨp agui ansunpa iga núguiñ jém tiempo cuando mojpa nawécyajta̱ji. 50Ɨch amiñ iga ampɨctsoŋpa jém yaacha̱ji. Tsa̱m pɨ̱mi aŋyácne hasta que cupacpa t́i ixunpa Dios. 51Odoy jɨ̱sɨ iga ɨch amiñ iga anaŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc. Porque ɨch aŋcuyucmɨ nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. 52Dende sɨɨp tsucumpa iga nawécyajta̱p. Siiga it́yaj cinco pɨ̱xiñ tu̱m tɨccɨɨm, jesɨc jém tucute̱npɨc áŋa̱yajpa con wɨste̱n. 53Jém pɨ̱xiñ áŋa̱yajpa con ija̱yma̱nɨc. Jém yo̱mo áŋa̱yajpa con iyo̱mma̱nɨc. Tuŋgac yo̱mo áŋa̱yajpa con ixa̱qui.
Jém seña taŋquejáypa t́i miñpa
(Mt. 16:1-4; Mr. 8:11-13)
54Jesús iñɨ́máypat́im jém pɨxiñt́am:
—Mu íñix iga químpa jém ucsɨ aŋnɨɨsa̱umɨ, miñɨmtámpa iga miñt́ooba tuj. Nu̱ma miñpa. 55Cuando poypa jém tsapsa̱wa, miñɨmtámpa iga miñpa pi̱ji. Nu̱ma miñpa. 56Odoy namɨgóyayt́a̱jɨ. Iñjo̱doŋ t́i miñpa cuando íñixt́ámpa jém ucsɨ y iñja̱mpa jém sa̱wa. Jesɨc cuando íñixpa jém milagro jém sɨɨppɨc aŋwatpa, ¿t́iiga d́a iŋcutɨɨyɨ́ypa iga núcum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ?
Wɨ̱nanɨgaayɨ jém mijóyixpáppɨc
(Mt. 5:25-26)
57’¿Mimicht́am, t́iiga d́a wɨa̱p iŋcɨɨpiŋta jup jém malopɨc y jup jém wɨbɨc? 58Jesɨc siiga mijóyixpa tu̱m pɨ̱xiñ y miŋwejáypa jém aŋjagooyicɨɨm iga miquejajwadáypa, jesɨc wɨ̱tsa̱cɨ jém asunto antes que miñúctámpa jém aŋjagooyicɨɨm. Jesɨc d́a miñúctámpa jém juezcɨɨm. Porque siiga miñúctámpa jém juezcɨɨm, jesɨc jém juez micɨɨjuŋcotpa jém policía icɨɨjo̱m. Jém policía micotpa cárcel. 59Mannɨ́máypa iga d́a miputpa hasta que yajpa iñyoj.

Currently Selected:

SAN LUCAS 12: poi

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy