Job 39
39
1Víš snad, kdy rodí kamzíci?
Bdíš nad laněmi, když sléhají?
2Počítáš měsíce jejich březosti?
Znáš čas, kdy mají porodit?
3Tehdy se skloní a mladé vrhají,
přichází konec jejich bolestí.
4Jejich mladí pak venku nabírají sil,
až jednou odběhnou a už se nevrátí.
5Kdo divokého osla pustil na svobodu?
Kdo jen to zvíře zbavil postrojů?
6Dal jsem mu za domov pustou planinu,
jeho příbytkem je solná poušť.
7Může se posmívat hlučícímu městu,
nemusí poslouchat pokřik biřiců.
8Co najde v kopcích, to má za pastvu,
hledá si kdejakou zelenou bylinu.
9Bude ti buvol ochoten sloužit?
Bude nocovat ve tvé stáji?
10Můžeš ho provazy udržet u brázdy?
Bude za tebou orat v údolích?
11Spolehneš na něj, když má tolik síly?
Svěříš mu snad své úkoly?
12Můžeš mu věřit, že ti sveze zrní,
že shromáždí, cos vymlátil?
13Pštrosice křídly radostně mává,
jako by měla perutě s peřím čápa.
14Jenže svá vejce na zemi zanechává,
aby se v písku zahřála.
15Nedbá, že je rozšlápne něčí noha,
že je divá zvěř může rozdupat.
16Krutá je k mláďatům, jako by její nebyla;
že zmaří své úsilí, o to se nestará.
17Bůh ji totiž moudrostí neobdaroval,
ani trochu rozumu jí zdědit nenechal.
18Když ale vyskočí a do běhu se dá,
koni i s jezdcem se může smát!
19Jsi to ty, kdo dává sílu koni?
Umíš mu hřívou šíji ozdobit?
20Necháš ho skákat jako luční kobylky?
Jeho hrdé ržání bázeň nahání!
21Rozjařen silou divoce hrabe kopyty,
už už vyrazit zbraním naproti.
22Směje se strachu, vůbec se nebojí,
před mečem nechce o krok ustoupit.
23Po boku mu chřestí toulec se šípy,
kopí a šavle se blýskají.
24Chvěje se vzrušením, hltá dálky,
když zazní polnice, nic ho nezdrží.
25Při každém zatroubení řehtá: ‚Ihíí!‘
pach bitvy zdálky ucítí,
hřímání velitelů a všechen křik.
26Řídí se sokol tvým rozumem,
když k letu na jih křídla rozestře?
27Vznese se orel na tvůj povel,
aby si stavěl hnízdo ve výšce?
28Na skále bydlí, na ní nocuje,
skalní útes mu hradem je.
29Odtud se rozhlíží za pokrmem,
očima hledí do dálek.
30Jeho mláďata chtějí hltat krev;
kde jsou mrtvoly, tam je hned!“
Currently Selected:
Job 39: B21
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Job 39
39
1Víš snad, kdy rodí kamzíci?
Bdíš nad laněmi, když sléhají?
2Počítáš měsíce jejich březosti?
Znáš čas, kdy mají porodit?
3Tehdy se skloní a mladé vrhají,
přichází konec jejich bolestí.
4Jejich mladí pak venku nabírají sil,
až jednou odběhnou a už se nevrátí.
5Kdo divokého osla pustil na svobodu?
Kdo jen to zvíře zbavil postrojů?
6Dal jsem mu za domov pustou planinu,
jeho příbytkem je solná poušť.
7Může se posmívat hlučícímu městu,
nemusí poslouchat pokřik biřiců.
8Co najde v kopcích, to má za pastvu,
hledá si kdejakou zelenou bylinu.
9Bude ti buvol ochoten sloužit?
Bude nocovat ve tvé stáji?
10Můžeš ho provazy udržet u brázdy?
Bude za tebou orat v údolích?
11Spolehneš na něj, když má tolik síly?
Svěříš mu snad své úkoly?
12Můžeš mu věřit, že ti sveze zrní,
že shromáždí, cos vymlátil?
13Pštrosice křídly radostně mává,
jako by měla perutě s peřím čápa.
14Jenže svá vejce na zemi zanechává,
aby se v písku zahřála.
15Nedbá, že je rozšlápne něčí noha,
že je divá zvěř může rozdupat.
16Krutá je k mláďatům, jako by její nebyla;
že zmaří své úsilí, o to se nestará.
17Bůh ji totiž moudrostí neobdaroval,
ani trochu rozumu jí zdědit nenechal.
18Když ale vyskočí a do běhu se dá,
koni i s jezdcem se může smát!
19Jsi to ty, kdo dává sílu koni?
Umíš mu hřívou šíji ozdobit?
20Necháš ho skákat jako luční kobylky?
Jeho hrdé ržání bázeň nahání!
21Rozjařen silou divoce hrabe kopyty,
už už vyrazit zbraním naproti.
22Směje se strachu, vůbec se nebojí,
před mečem nechce o krok ustoupit.
23Po boku mu chřestí toulec se šípy,
kopí a šavle se blýskají.
24Chvěje se vzrušením, hltá dálky,
když zazní polnice, nic ho nezdrží.
25Při každém zatroubení řehtá: ‚Ihíí!‘
pach bitvy zdálky ucítí,
hřímání velitelů a všechen křik.
26Řídí se sokol tvým rozumem,
když k letu na jih křídla rozestře?
27Vznese se orel na tvůj povel,
aby si stavěl hnízdo ve výšce?
28Na skále bydlí, na ní nocuje,
skalní útes mu hradem je.
29Odtud se rozhlíží za pokrmem,
očima hledí do dálek.
30Jeho mláďata chtějí hltat krev;
kde jsou mrtvoly, tam je hned!“
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna