YouVersion Logo
Search Icon

Juan 9

9
Jesúcã caperi ĩñabʉahegʉ bajuarigʉre ĩñañerõcã tirigue
1Jesús tiwire witia mapʉ wagʉ ĩcʉ̃ ʉmʉ caperi ĩñabʉahegʉ bajuarigʉre ĩñawĩ. 2Ʉ̃sã cʉ̃rẽ ĩñarã Jesúre sãĩñawʉ̃:
—Buegʉ ¿noãcã ñañarẽ tirigue wapamena ãni anorã abiro caperi ĩñabʉahegʉ bajuayuri? ¿Cʉ̃ pacʉsʉ̃mʉãcã ñañarẽ tirigue wapamena o cʉ̃cã ñañarẽ tirigue wapamenape? ―ĩwʉ̃.
3Ʉ̃sãcã tora abiro ĩñerõcã ʉ̃sãrẽ Jesús abiro ĩ yʉwi:
—Cʉ̃cã ñañarẽ tirigue wapamena niheri. Tairora cʉ̃ pacʉsʉ̃mʉãcã ñañarẽ tirigue wapamenacãrẽ niheri. Buripe Manigʉ̃ cʉ̃ye tutuaremena cʉ̃cã ñurõ timasĩrẽrẽ cʉ̃mena eñogʉ̃dagʉ cʉ̃rẽ tora abiro bajuañerõcã tiyuwi. 4Marĩcʉorora mʉjãmena yʉcã nirĩwatoara basocacã bʉrecomena padedemasĩrõrã abiro Manigʉ̃ yʉre ticorigʉcã padededotiriguere marĩrẽ tiro bo. Ñamimena padedemasĩña manirõrã abiro icãta ĩcʉ̃norẽ cʉ̃cã padededotiriguere timasĩña manirĩwatoa earoacu. 5Marĩcʉ̃ yʉcã atibʉrecopʉ nirĩwatoarena yʉra nipetira atibʉreco macãrãrẽ bowerepʉ niñerõcã tigʉ ña.
6Atiere anorã abiro ĩtuwagʉra yeparopʉ ʉsecoa eodujioco, tie ditamena camejiariguepʉre nenigʉ̃, caperi ĩñabʉahegʉre cʉ̃ya caperipʉre tuʉ̃cʉ̃wĩ. 7Tairo tigʉra cʉ̃rẽ abiro ĩwĩ:
—Mʉ Siloé wãmecʉtiritarapʉ wanigʉ̃ mʉya caperire cosegʉ waya ―ĩwĩ.
(Siloé ĩrõ “ticoyorigʉ” ĩrugaro tiwʉ.)
Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉogʉ caperi ĩñabʉahegʉ topʉ cʉ̃ya caperire cosegʉ warisuawi. Tairo tigʉ topʉ cosetuwa caperi ñurõ ĩñabʉagʉpʉ pʉtʉatiyugʉ.
8Cʉ̃cã cʉ̃yawipʉ pʉtʉajeañerõcã cʉ̃yawi cʉtiro nirã ãpẽrã cʉ̃cã niyeru sãĩduiñerõcã toquẽrĩpʉra ĩñacũcõãriara came abiro ĩ sãĩñayura:
—¿Ãni niyeru sãĩduirucũquẽãrigʉmerã ñarĩ? ―ĩyura.
9Ĩcãrã ĩyura:
—Cʉ̃rã ñawĩ.
Ãpẽrãpe ĩyura:
—Niheriwi. Ãpĩ cʉ̃rã abiro baugʉ ñawĩ ―ĩyura.
Buri cʉ̃pe cʉ̃basurupe:
—Yʉ cʉ̃rã ña ―ĩyugʉ.
10Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉora cʉ̃jãpe cʉ̃rẽ sãĩñayura:
—Mʉ ĩñabʉahegʉ nirigʉ nicapeicã ¿dairo tigʉ marĩcʉorore ñurõ ĩñabʉagʉpʉ ñarĩ? ―ĩyura.
11Cʉ̃pe cʉ̃jãrẽ yʉyugʉ:
—Jesús wãmecʉtigʉ cʉ̃ya ʉsecoare ditamena camejianigʉ̃ ya caperipʉre yʉre tuʉ̃cʉ̃ãwĩ. Tituwagʉra yʉre ‘Siloé wãmecʉtiritarapʉ mʉya caperire cosegʉ waya’ ĩcoawi. Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã yʉ topʉ wa ya caperire yʉcã coseariasirora yʉ ñurõ ĩñabʉagʉpʉ pʉtʉawʉ ―ĩyugʉ.
12Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã cʉ̃rẽ sãĩñayura tamʉ:
—¿Mʉrẽ tairo tiarigʉ nopʉ ñarĩ? ―ĩyura.
Cʉ̃pe cʉ̃jãrẽ:
—Yʉ masĩheri. Nopʉ nigʉ̃ nigawi ―ĩyugʉ.
Fariseoyabumacãrã caperi ĩñabʉahegʉ nimoãrigʉre sãĩñarigue
13-14Jesúcã cʉ̃ya ʉsecoare ditamena camejia cʉ̃rẽ ñurõ ĩñabʉañerõcã tiariabʉreco judío basocaya yerisãrĩbʉrecojoro niwʉ̃. Tairo tira ĩcãrã caperi ĩñabʉahegʉ nimoãrigʉre fariseoyabumacãrã cʉtiropʉ neãyura. 15Topʉ fariseoyabumacãrãpe caperi ĩñabʉahegʉ nimoãrigʉre sãĩñayura:
—Mʉ marĩcʉorore ¿dairo tigʉ ñurõ ĩñabʉagʉpʉ ñarĩ? ―ĩyura.
Cʉ̃pe cʉ̃jãrẽ yʉyugʉ:
—Ĩcʉ̃ yʉre cʉ̃ya ʉsecoare ditamena camejia ya caperire tiemena tuʉ̃cʉ̃ãwĩ. Cʉ̃cã tairo tiremenarã ya caperire yʉ coseawʉ. Tairo tigʉ marĩcʉorore yʉ ñurõ ĩña ―ĩyugʉ.
16Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã ĩcãrã fariseoyabumenamacãrã ĩyura:
—Cʉ̃rẽ tairo tiarigʉ Manigʉ̃cã ticoyorigʉmerã ñawĩ yerisãrĩbʉrecore cametʉanʉcãgʉ̃ ―ĩyura.
Buri ãpẽrãpe ĩyura:
—Cʉ̃ ñañarẽrẽ tirecʉtigʉno nigʉ̃pʉa ñurẽrẽ tiẽñomasĩheriboatiyi ―ĩyura.
Cʉ̃jã tora abiro cʉ̃ye maquẽrẽ ĩcãrõpe wãcũherinirã came batasuyura. 17Tairo tira upatutira caperi ĩñabʉahegʉ nimoãrigʉre abiro ĩ sãĩñayura tamʉ:
—Mʉ quena ¿dairo ĩrĩ mʉrẽ caperi ĩñabʉañerõcã tiarigʉre? ―ĩyura.
Cʉ̃pe cʉ̃jãrẽ yʉyugʉ:
—Yʉpe ‘Ĩcʉ̃ Manigʉ̃ye quetire wedesʉgueribasocʉ ñawĩ’ ĩ ―ĩ yʉyugʉ.
18Judío basoca nirũpãrãpe mamarõpʉ caperi ĩñabʉahegʉ nimirigʉre, marĩcʉoropere caperi ĩñabʉagʉ nigʉ̃ earere “queorora niga” ĩmasĩheriyura. Tairo tira cʉ̃ pacʉsʉ̃mʉãrẽ sioco 19cʉ̃jãrẽ abiro ĩ sãĩñayura:
—¿Nirõrã ãni mʉjã macʉ̃rã ñarĩ? ‘Mama bajuagʉpʉra caperi ĩñabʉahegʉ bajuawi’ mʉjãcã ĩyogʉra ñarĩ? ―ĩyura.
20Cʉ̃ pacʉsʉ̃mʉãpe cʉ̃jãrẽ yʉyura:
—Queorora ña. Ãni ʉ̃sã macʉ̃rã ñawĩ. Cʉ̃ matapʉra caperi ĩñabʉahegʉ bajuarigʉra ñawĩ. 21Buri marĩcʉoropere cʉ̃cã caperi ĩñabʉagʉ nigʉ̃ earepere ʉ̃sã masĩheri. Tairora cʉ̃rẽ ĩñabʉañerõcã tiarigʉcãrẽ icãta masĩheri. Cʉ̃rẽna sãĩñaña. Merẽ cʉ̃ wĩmagʉ̃merã ñawĩ. Tairo tigʉ cʉ̃basurupera mʉjãrẽ tiere wedemasĩwĩ ―ĩwã.
22Cʉ̃ pacʉsʉ̃mʉã cuiremena tora abiro ĩyura. Merẽ judío basoca nirũpãrã cʉ̃jãbasurupera “nobogʉ Jesúre ‘Manigʉ̃cã beseyorigʉ Cristora ñawĩ’ ĩgʉ̃norẽ cʉ̃rẽ neãporiwipʉre cõãwiocomocãrãda” ĩ cʉ̃jãcã wãcũpʉtʉariguepʉ niyuro. 23Tairo tira cʉ̃ pacʉsʉ̃mʉã cʉ̃jãrẽ “cʉ̃ wĩmagʉ̃merã ñawĩ. Cʉ̃rẽna sãĩñaña” ĩyura.
24Tiere tʉora judío basoca nirũpãrã caperi ĩñabʉahegʉ nimoãrigʉre sioco upatuti cʉ̃rẽ abiro ĩyura:
—Manigʉ̃ mʉcã wederere tʉowi. Tairo tigʉ Manigʉ̃cã ĩñacoropʉre ʉ̃sãrẽ queorora wedeya. Mʉrẽ caperi ĩñabʉañerõcã tiarigʉre cʉ̃cã ñañarẽrẽ tirecʉtigʉ nirẽrẽ ʉ̃sã masĩ ―ĩyura.
25Cʉ̃jãcã tairo ĩñerõcã tʉogʉ cʉ̃pe cʉ̃jãrẽ abiro yʉyugʉ:
—Yʉ cʉ̃cã ñañarẽrẽ tirecʉtigʉ niñerõcãnocãrẽ masĩheri. Atie wadore masĩ. Mamarõpʉre yʉ caperi ĩñabʉahegʉ niwʉ̃. Buri marĩcʉoropere ñurõ ĩñabʉagʉ ña ―ĩyugʉ.
26Cʉ̃cã tairo ĩ yʉñerõcã tʉora cʉ̃jã tamʉ cʉ̃rẽ upatutira sãĩñanemoyura:
—¿Dairono tiari mʉrẽ? ¿Ñenomena mʉrẽ ĩñabʉañerõcã tiari? ―ĩyura.
27Cʉ̃ cʉ̃jãrẽ yʉyugʉ:
—Merẽ cʉ̃cã yʉre tiariguere mʉjãrẽ wedesiawʉ. Buri mʉjãpe yʉcã tairo ĩ wedecapetacã yʉre tʉorugaheri. ¿Dairo tira mʉjã yʉre tiere wedenemoñerõcã bori? ¿Mʉjãcã cʉ̃rẽ quetaturugaramerã yari? ―ĩyugʉ.
28Cʉ̃cã tora abiro yʉñerõcã tʉora cʉ̃jã cʉ̃rẽ ñañarẽ ĩtuti abiro ĩyura:
—Mʉ cʉ̃rẽ quetaturibasocʉ niña. Ʉ̃sãpe Moisécã dotirere quetaturibasoca ña. 29Ʉ̃sã nirõrã Manigʉ̃rã Moisére wederucũriguere masĩ. Buri cʉ̃pere ticorigʉre ʉ̃sã masĩheri ―ĩyura.
30Ʉmʉpe cʉ̃jãrẽ yʉyugʉ:
—¡Ayo! ¿Mʉjãpe cʉrẽ ticorigʉre masĩheriri? Cʉ̃ yʉpere ya caperire ĩñabʉañerõcã tiawita no. 31Marĩ ‘ñañarẽrẽ tirecʉtirare cʉ̃jãcã Manigʉ̃rẽ sãĩñerõcã Manigʉ̃ cʉ̃jãrẽ tʉoheriwi; buripe cʉ̃rẽ ñurõ wedewõrãrẽ, cʉ̃cã boriwãmepe tirano wadore cʉ̃rẽ sãĩñerõcã Manigʉ̃ tʉowi’ ĩ ñurõ masĩ. 32Sʉgueripʉra icãta ĩcãrĩno ‘caperi ĩñabʉahegʉ bajuarigʉre ĩñabʉañerõcã tiayugʉ’ ĩrẽrẽ tʉoya maniãtiwʉ. Pʉ marĩcʉoropʉra tʉoyo. 33Cʉ̃ Manigʉ̃cã ticoyorigʉ nihegʉpʉa yʉre caperi ĩñabʉañerõcã tiheriboatiyi ―ĩyugʉ.
34Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉora cʉ̃jã cʉ̃rẽ ĩyura:
—Mʉ taigʉ tʉomasĩhegʉ bajuagʉpʉra ñañarẽmena bajuarigʉ nicapeicarã ¿ʉ̃sãrẽ tiere wede buerugagʉ yari? ―ĩyura.
Tairo tira cʉ̃jãcã neãporiwipʉ cʉ̃cã wamoãriguere wadotihera cʉ̃rẽ cõãwiocomocãyura.
Jesúcã “yayere tʉohera caperi ĩñabʉaherara abiro ñawã” ĩ wederigue
35Jesús caperi ĩñabʉahegʉ nimoãrigʉre cʉ̃jãcã cõãwiocoariguere tʉowi. Tairo tigʉ cʉ̃rẽ bʉajeagʉ abiro ĩ sãĩñawĩ:
—¿Manigʉ̃ Macʉ̃ Nipetira Sõwʉ̃rẽ mʉ wedewõrĩ? ―ĩwĩ.
36Cʉ̃ Jesúre yʉwi:
—Nirũpʉ̃ ¿noã ñarĩ cʉ̃? Yʉre mʉ wedeya yʉcã cʉ̃rẽ wedewõãtora abiro ―ĩ yʉwi.
37Jesús cʉ̃rẽ ĩwĩ:
—Merẽ mʉ cʉ̃rẽna ĩñasia. Yʉ mʉmena wederucũgʉ̃ cʉ̃rã nigʉ̃ ya ―ĩwĩ.
38Tairo tigʉ cʉ̃pe cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉogʉ ãsʉ̃rʉ̃poperimena Jesús cʉtiro eacumuwa cʉ̃rẽ abiro ĩwĩ:
—Yʉ Nirũpʉ̃, mʉrẽ wedewõ ―ĩwĩ.
39Tiere ĩñerõcã tʉogʉ Jesús cʉ̃rẽ ĩwĩ:
—Yʉ atibʉrecopʉre basocacã tirere ĩñabesegʉ watigʉ tiwʉ. Yʉpacʉcã borere masĩhera caperi ĩñabʉaherara abiro nirã ñawã. Tairo tigʉ cʉ̃jãrẽ tora abiro nirãrẽ yʉpacʉyere masĩñerõcã tigʉ watiwʉ. Buri tairora ‘ʉ̃sã ñurõ masĩ’ ĩrãpere caperi ñurõ ĩñabʉarara abiro nirãrẽ ĩñabʉaherara abiro pʉtʉañerõcã tigʉ watiwʉ ―ĩwĩ Jesús.
40Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉora ĩcãrã fariseoyabumacãrã cʉ̃rẽ ĩwã:
—Mʉ tiere ĩgʉ̃ ¿ʉ̃sãcãrẽ ‘mʉjã caperi ĩñabʉaherara abiro nirã ña’ ĩgʉ̃ yari?
41Jesús cʉ̃jãrẽ yʉwi:
—Mʉjã caperi ĩñabʉaherara abiro nirãpʉa yʉcã tirere ĩñaheriboatiyu. Tairo tira ʉ̃sã ñurõ masĩhera ña ĩrã niñerõcãrã mʉjãcã ñañarẽ tirecʉtirigue wapare wapa cʉohera niboatiyu. Buri mʉjãpe ĩñabʉarara abiro ‘ʉ̃sã ñurõ masĩrã nirã ña’ ĩ wãcũrã ña. Tairo tira tora abiro yʉre tʉorugaherinirã mʉjãcã ñañarẽ tirigue wapare mʉjã wapa cʉora ña marĩcʉ̃ ―ĩwĩ.

Currently Selected:

Juan 9: yui

Highlight

Share

ਕਾਪੀ।

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in