Matié 27
27
Pámáyɔɔ́k ne Yésus ku Pílat
(Mál 15.1-2; Lúk 22.66; 23.1; Isŋ 18.28)
1Kiɛmɛ́ɛm kiɛmɛ́ɛm, pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn no posíósíó pɔ́ kitɔŋ páápíkúsikan páásúmb ɛ́ɛ́: pɔ́ɔ́n Yésuse. 2É kélém akáánɛ́ páákútikan wɔ́ imbɔk pááyɔɔk nɛɛyɛ́ ku ɔŋgɔ́mɔn Pílat.
Nikú ní Yútas
3Yútasɛ ewú umɛɛ́sɛ́m Yésuse ɛ́ɛ́nɛn ɛ́ɛ́: pɛ́mɛ́pɛ́n Yésuse é nikú, waapia imbúsúnáanɛ, wookond na pikɔ́ŋ pémeéki wɔ́ ku pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn no posíósíó. 4Wɔɔyɛt ɛ́ɛ́: «Yɛɛ́l kifal ɛ́ kusɛm ukati kipalalɛ́ɛ.» Maná, póondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: «Kúúkɔ́! púókuyooson!» 5Akáánɛ waatɔ́ɔt pikɔ́ŋ nitín na píát pémeékí wɔ́ á kitamb, waám, weenyepítiŋí. 6Pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn pɔ́ɔ́kɔ́l pikɔ́ŋ pikáánɛ́ pákanyi ɛ́ɛ́: «Pikotí píásɔ́ tipá píátapan ɛ́ɛ́ túnɛk pikɔ́ŋ pikáánɛ́ ó nukólópóŋ, á kiákí ɛ́ɛ́ pinamá pí manɔ́ŋ pɛ́ɛ.» 7É kélém kú insumbú, pɔ́ɔ́kɔɔ́nd kisíén ku mɔɔnd umaananɛ́ musényí na pikɔ́ŋ pikáánɛ́ ó pusíó pú monyoó mé peenyí. 8Tɛ ɔɔ́pɔn kuasiám ínanɔ páápílan kisíén kikáánɛ́ ɛ́ɛ́ kisíén kí manɔ́ŋ. 9Káakáánɛ́ nukál nú eŋémímekélíe má Támbák Selemí moópíwóónyi umɔɔ́yɛ́t ɛ́ɛ́: Pɔ́mɔkɔ́l pikɔ́ŋ nitín na píát, píɔŋún epi paán pí Ísayɛl mɛɛ́n ɛ́ɛ́ píi píɛsikɛnɛnɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́. 10Na pikɔ́ŋ pikáánɛ́ kɔk pɔ́ɔ́kɔɔ́nd kiénsi kí kúúsí aná Ɔkɔ́n mɔɔ́yɛ́t.
Yésuse kí ikata ku Pílat
(Mál 15.2-15; Lúk 23.2-5,13-25; Isŋ 18.28–19.16)
11Yésuse weetélimit kí ikata ku ɔŋgɔ́mɔn Pílat, ɔŋgɔ́munɛ woówun wɔ́: «Anyɛ efuŋ u Pɛyúútɛn á?» Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Aŋú ɔɔyɔnɛ́ɛ.» 12Pisɔ́mɔnɔ epí pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn no posíósíó mɔɔ́sɔ́mɔnɔn wɔ́, utimoondinyi. 13Akáánɛ́ kɔk Pílat kanyɛ ɛ́ɛ́: «Atipá ɔɔ́pɔn pisɔ́mɔnɔ kitikit epí pɔ́kusɔ́mɔnɔnɛ́ɛ á?» 14Tɛ ɛ́ɛ́ wóondinyi ó kímoómí. Ɔŋgɔ́munɛ woond é kusímile. 15Á siki putɔ́mbíɛ pú pásika ɔŋgɔ́mɔn mapián kinɛ́m ɛ́ɛ́ úyapɛn embúl kimbɔk kímoómí ekí pɔ́pílɔ́ŋɔnɛ́ɛ. 16Akáánɛ́ kimbɔk kilotí kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Palápasɛ umeékúmé mapá á kiansi kí imbíne, 17Pílatɛ woówun embúl ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ nupílɔ́ŋɔnɛ́ ɛ́ɛ́ iyape, Palápasɛ é kúnyaánɛ Yésuse pápílanɛ́ ɛ́ɛ́ Kilíise é?» 18Á kiákí ɛ́ɛ́ umemenyén ɛ́ɛ́ pɛ́mɛ́sɛ́m Yésuse á yaák. 19Aká Pílat maápá ɔnyɔ́l á nisúmb maayɔ́, akányí wɛɛyɛ́ waatúmɛn wɔ́ insɔ́m, wɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Etipíkín ó puónyi pú mɔɔnd u indɛ́ndɛ́nɛ ewe! Á kiákí ɛ́ɛ́ ínanɔ insiapá epuéŋényí kí ilimí ó pusíó púɛ́yɛ́.» 20Pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn no posíósíó péétítikin imbúl si pɛɛnd ɛ́ɛ́ póówun ɛ́ɛ́ páyap Palápasɛ, pɔ́ɔ́n Yésuse. 21Ɔŋgɔ́mɔn kɔ́lɔn nukála, woówun ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ nuambanɛ́ɛ iyape?» Póondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: «Palápasɛ.» 22Pílatɛ waand kuówun ɛ́ɛ́: «Yɛ́ɛl tiɛkiɛ́ ne Yésus ewú pápílanɛ ɛ́ɛ́ Kilíise é?» Póokondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: «Tɔɔ́ndɔ́n wɔ́ ó kolóse!» 23Woonditonyi: «Kayí kilɔkɛ kɔk wɛ́ɛnyɛ́ɛ́lɛ́ é?» Maná pɔ́ɔ pɔ́ɔ́yɔkɔn kuánsa mɔkɔ́n: «Ɔ́nutɔɔ́ndɔ́n wɔ́ ó kolóse.» 24Pílat ɛ́ɛ́nɛn ɛ́ɛ́ tɛ puandá tíéséndí akáánɛ́, maná pɔ́ɔ́yɔkun kuyɔkun ne kupítuuŋule, wɔɔkɔ́l moomb, waapísukɛt imbɔ́k kɔ́ɔ́p ó pusíó, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Indipá na kipalalá á manɔ́ŋ má mɔɔnd ewe, púónuyooson.» 25Kitɔŋ kitikit kíondinyi ɛ́ɛ́: «Manɔ́ŋ mɛ́ɛ́yɛ́ túondin naasɔ́ na paán páásɔ́.» 26Akáánɛ́ Pílátɛ waayap Palápasɛ. Woówun ɛ́ɛ́ pésúpit Yésuse peseékése, é kélém weekeeki pɔ́ɔ wɔ́ ɛ́ɛ́ pɔ́ɔ́tɔɔ́ndín wɔ́.
Insikɛ́ sí pisimb
(Mál 15.16-20; Lúk 23.11; Isŋ 19.2-3)
27Pisimb pí ɔŋgɔ́mɔn píayɔɔk ne Yésus á nuyá nú ɔŋgɔ́mɔn, páápíkúsíkanɛn wɔ́ ne kikuúye kí pisimb. 28Pɛ́ɛ́lɛŋɔn wɔ́ pisɔnɔ́ píɛ́yɛ́, pɛ́ɛ́lɛŋ wɔ́ kinyuŋa kinyuán. 29Insɛ́ndí pámaánuká nulandany nú pufuŋ, péésutukin wɔ́ kɛ́ ɛtɔ, páákaák wɔ́ nupal kɔ́ ɔmbɔk wɔɔnɛ́m, péésuke tunúú kɛ́ɛ́yɛ́ ó pusíó, pásikan wɔ́ pɔ́ɔ́yɔ ɛ́ɛ́: «Imbíkélie, efuŋ u Pɛyúútɛn.» 30Pákasan wɔ́ pitelu, pɔ́ɔ́kɔ́l nupal nukáánɛ́ páálaŋan wɔ́ nú kɛ́ ɛ́tɔ. 31Pɛ́mɛɛlɛ́ pámááman asikan wɔ́, péékeéŋi wɔ́ kinyuŋa, póondinyi wɔ́ pisɔnɔ́ píɛ́yɛ́. É kélém akáánɛ́, pááyɔɔk nɛɛyɛ́ ɔ́ kuɔtɔɔ́ndɔ́n wɔ́ ó kolóse.
Pɔ́mɔ́tɔɔ́ndɛ́n Yésuse ó kolóse
(Mál 15.21-32; Lúk 23.26-43; Isŋ 19.16-24)
32Aná pamaámán á pálɛ́k, péélumen na mɔɔnd u Silɛ́n, kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Simúne; pɔ́ɔ́kɔ́l wɔ́ ɛ́ɛ́ úsɛmb kolóse ú Yésus. 33Páámán kɔɔ́mɔ kɛ́nyɛɛ́ kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Kolokóta, púnyɛ́ kɛ́kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́ iŋólokól i ɛtɔ, 34pééki wɔ́ makɛ́p mepuéŋényí na puandá pú kunua, ɛ́ɛ́ úpúwa. Yésuse wɔɔpíɔ́pitɛn ween kupúwa. 35Pɛ́mɛɛlɛ́ pɔ́mɔ́ɔ́tɔndɛn wɔ́ ó kolóse, páákaapɛt indífɔnɔ́ síɛ́yɛ́, pámaátúútán ɔtɔ á kuapɛt sɛ́ɛ. 36Pamapá akáánɛ, pɔnyɔ́mbítɔ́n pákííka wɔ́. 37Kɛ́ɛ́yɛ́ kí indɛɛ́tɛ i ɛtɔ, pɔ́ɔ́kɔɔ́ŋ kikua kíɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ewe nyɛ Yésuse, efuŋ u Pɛyúútɛn.» 38Pámatɔ́ŋ pafalfal páandɛ́ kɛ́kɛ́ nɛɛyɛ́, ewe kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔmbɔ́k wɔɔnɛ́m, ewe á waakányí. Siki afalɛ kɛ́ɛ́yɛ́ ó kolóse. 39Epé pámaápá pátápukan sikan wɔ́, páfúka ituɛ 40póond pɔ́ɔ́yɔ ɛ́ɛ́: «Aŋúɛ akatanɛ́ kitamb kí Támbák oond aand awáak kɛ́ɛ é metúk mátátɔ́, pitúkún aŋúɛ muɛ́t, índɛ anyi muɔ́nɔ́ u Támbák, óond ésel ó kolóse!» 41Pemenyípikotí no posíósíó, no pofóŋfoŋ pɔɔkɔ́n pɔ́ɔ kɔkɔ́ɔ́p pɔ́kɔ́sɔ wɔ́, pɔ́ɔ́yɔ ɛ́ɛ́: 42«Woósótósi pólotí utipá kɔk upísótosi wɔ́ muɛ́t á! Índɛ unyi efuŋ u Isilayɛl úsel ó kolóse, túátap kɔk wɔ́. 43Umaák pipióndínyí ɔtɛ́m píɛ́yɛ́ á Támbák, ɛ́nyɛɛlɛ́ Támbák túkun wɔ́ nínúan, índɛ wɔɔ́kɔɔyɔ wɔ́, á kiákí usiɔyɛt ɛ́ɛ́: Inyi Muɔ́nɔ́ u Támbák.» 44Tɛ pafalafal pámaápá patúŋán nɛɛyɛ́ pɔkɔ́sɔ wɔ́ nuɛ́tɛ nunamá.
Yésus mékú ó kolóse
(Mál 15.33-39; Lúk 23.44-48; Isŋ 19.28-30)
45Kutál ó tólópe imbíne yaakua kúúsí kitikit kuám pikulɛ́ pítátɔ́ é kélém kú tólópe. 46Puandá pú pikulɛ́ pítátɔ́ é kélém kú tólópe, Yésuse waánsɛt ekelú mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ: «Eli, Eli, lamasapakatani,» anakáánɛ́ kúnyɛɛ́ ɛ́ɛ́ «Támbákɛ́ɛ waamɛ, Támbákɛ́ɛ waamɛ, ó pusíó pú kiákí ámányiyapá?» 47Pólotí á pámaápá kɔ́ɔk ɔ́ɔ́pɔn kanyi ɛ́ɛ́: «Wuukáánɛ́ ukanyɛɛ́ ápílan Elie!» 48Nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n olotí wɛɛsɛpitɛn ɔ́ kuɔkɔ́l kiyukú, weetúm á makɛ́p mákukányi; woond wɔɔtɔ́ɔn kɛ́ɛ á nupal, wootóŋinyi wɔ́ ɛ́ɛ́ úpúwa. 49Pólotí kanyi ɛ́ɛ́: «Péétí! Túɛ́n índɛ Eli kaná kuesitúkún wɔ́.» 50Maná Yésuse waand kuánsɛt mɔkɔ́n, waakásɛk. 51Indifunɔ́ imaátúná kitamb káandɛ́ yaatandɔk káandɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m, kuetúm nɛ muɛnɛ́ kuasiám ni imbát; kúúsí kúépíéyitin, atányí yáasalɛk; 52pipɛ́l píékundukund, tuɔ́l kutek kú epé pɔ́mɔɔ́pínɔ́n Támbákɛ́ɛ pémeékuén, pɛ́ɛ́nyukɛn á pilɔ́ŋ. 53Pááman á pipɛ́l é kélém kú kuɛnyɔk kú Yésus, péépíkin á pálɛ́k u Támbák póond pááminan puólikóoli pú pɛɛnd. 54Aná kúúsí meépíéyítín ne méémé mɛ́mɛɛ́píɛ́lɛ́, ɔkɔ́n u pisimb ne epé pámaákííká Yésuse páapia pumbíla, pɔ́ɔ ɛ́ɛ́: «É kémuémue, mɔɔnd ewe áápá Muɔ́nɔ́ u Támbák.»
Monyoó me Yésus
(Mál 15.40-47; Lúk 23.49-56; Isŋ 19.25,38-42)
55Pakáandɔ́ mapá akáánɛ́ táásɛ papínyáŋán, póyooson; pɛ́mɛɛlɛ́ metúk pɔ́ɔ́ŋɔn é Yésus kuetúm Kalilée pɛ́kɛnɛkɛn nɛɛyɛ́; 56Maliɛ u pálɛ́k u Makatala, Maliɛ yóótí Sáak nɛ Yúsɛp, no yóótí paán pe Sépeté mapá kɔ́ɔ́p kɔ́ ɔlɔŋ. 57Nɛ kisɛ́ndɛ, ínɛ́m í mɔɔnd i Alimaté yaasiám, kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Yúsipɛ, umɛɛ́y kɛ́kɛ́yɛ́ opíónyí u Yésus. 58Mɔɔnd ukáánɛ́ wɛɛnyɛɛ́n Pilatɛ ɛ́ɛ́ wɔ́ɔ́ŋɛ́n wɔ́ kikú kí Yésus. Pilatɛ weeki pukaaka ɛ́ɛ́ pééki wɔ́ kɛ́ɛ. 59Ukɔ́lɔn kikú, Yúsɛp máákálɛ́t kɛ́ɛ é kiénsi kí imbɔ́ŋ i lɛ́ɛŋ kiikɔ́si. 60Woond waanyaák kɛ́ɛ á kipɛ́l kiikɔ́si pámaátúánínán wɔ́ á nitányí; woond weetíŋiliti kinɔ́m kí nitányí weefuk kipɛ́l, waayɔɔk. 61Maliɛ u Makatala na Maliɛ olotí mapá kɔ́ɔk, pɔnyɔ́mbitɔ́n taapukɛ u kipɛ́l, póyooson.
Ɔkɛ́ɛ́k ú kipɛ́l
62Kúpálɛ, puɔ́s púɔ́ŋɔnɛ́ ɛ́ kupiɛ́yɛn kú sápat, pofóŋfoŋ pɔɔkɔ́n na Pafalisiɛ́ŋ pááyɔɔk embúl ku Pílat. 63Pɔ́ɔ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔŋgɔ́mɔn, tumápítáákɛt ɛ́ɛ́, afal ewe mɔɔyɔ́ aká umaápá ɔkɔ́si ɛ́ɛ́: É kélém kú mɔɔ́sí mátátɔ́, yɛɛ́nyɛ́ɛ́nyɔk. 64Ekí kɔk pukaaka ɛ́ɛ́ pákííka kipɛ́l kuám ɔ́ mɔɔ́sí mátátɔ́, ɛ́ɛ́ popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ tiesíép kikú kíɛ́yɛ́ ɔ́ kuɔyɔn kitɔŋ ɛ́ɛ́: wɛɛ́nyɔ́k á pilɔ́ŋ. Maná kipɔ́ŋ kíkusúkin ekie kapá pukaaka kukányɛn kíkutúan.» 65Pilatɛ kanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Nuápian pekííkí, ánuupɔ́, núkííka kipɛ́l kikáánɛ́ aná nuɔyɔnɛ́ɛ.» 66Pááyɔɔk kɔk ɛ́ kuɛ́n kipɛ́l, páákɛ́mb nitányí nímaápá nífuuken kipɛ́l peseé póond páákaák pekííkí.
Valið núna:
Matié 27: yav
Áherslumerki
Deildu
Afrita

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2026, CABTAL