Matié 12
12
Popíónyí pé Yésus áásúluna pelé
(Mál 2.23-28; Lúk 6.1-5)
1Á kiátakáánɛ́ kisikɛl, puɔ́s pú sápat#12.1 Sápat nyɛ puɔ́si pú kupiɔ́yɛt kú Pɛyúútɛn., Yésus tápukan é kisíén kí pelé. Insaná yɛɛtikɛn popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́, póond á kusúluna pelé pányáan. 2Pafalisiɛ́ŋ ɛ́ɛ́nɛn anakáánɛ́, pákanyi é Yésus ɛ́ɛ́: «Ɛ́nɛ́n, popíónyí pááwɔ ɛ́ɛ́kɛlɛ epú púnyɛɛ́ kikotí ɔ́ puɔ́s pú sápat.» 3Woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Nutimaláaŋ epú Tafíit mɛɛ́lɛ́ aká insaná mɛɛ́tikɛ́n wɔ́ ne epé pémeétílíkén wɔ́ á, 4weepíkin á kiansi kí Támbák páanyáá pilɛ́ɛt pí pipíák. Pilɛ́ɛt pikáánɛ́ tɛ wɔ́, tɛ epé pémeétílíkén wɔ timapian pukaaka pú kunyá pɛ́ɛ ɛsiɛ́ pafunɔ́fɔn. 5Kúnyaánɛ nutimaláaŋ ó pikotí ɛ́ɛ́, puɔ́s pú sápat, á kitamb kí Támbák nɛkɛtɛ́ɛ, pafunɔ́fɔn ɔ́ɔ́kɔtɔ kati ɛ́ɛ́ pámákííkɛ́t kikotí kí puɔ́s pú sápat ɛ́ɛ́, kikotí tɛ́ ɛ́ɛ́ kímɛ́ɛ́tíkɛ́n pɔ́ á? 6yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́ ewú unyɛɛ́ akɛ nyɛ kiandákáand kutápɔk kitamb kí Támbák. 7Pɛɛnd epe tipá na kipínanɔ́, nutisíɛ́pɛ́n pɔ́ nusɔ́tɔ nuɔ́pɔn epú nukál nú Támbák enue núɔ́yɔnɛ́ɛ: yoósol kuɔyɔ niɛ́nɔsúkɛ kukányɛn pifunɔ́ pí melúk. 8Á kiákí ɛ́ɛ́ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd nyɛ muɛ́t sápat.»
Yésus mééŋúkí mɔɔnd u kikóndi kí ɔmbɔ́k
(Mál 3.1-6; Lúk 6.6-11)
9Waatɔk akáánɛ́ wɔɔkɔ́l iŋilí weenyepíkín á kiansi kí imbísókólí kí Pɛyúútɛn. 10Mɔɔnd mapá kɔ́ɔk nɔ ɔmbɔ́k ekúén. Pafalisiɛ́ŋ póówun Yésuse iŋówúnín eye: «Púnyɛ akɛɛ́ kikotí éékeekenyi pukaaka pú kuéŋuki mɔɔnd puɔ́s pú sápat á?» Púmapá ɔ́ kutɔ́lɛk wɔ́. 11Yésus kanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ unyɛɛ́ ɛ́ɛ́ índɛ pulúk púɛ́yɛ́ siakɔɔn kɔ́ ɔmbɛl puɔ́s pú sápat uyap púú kɔ́ɔk utiémí púú? 12Maná kɔk na mɔɔnd ewú ukányinanɛ́ pulúk á! Kikotí tipá kíkányan kɔk ne peseé puɔ́s pú sápat.» 13Ukanyi kɔk á mɔɔnd ukáánɛ́ ɛ́ɛ́: «Kaánɔ́n ɔmbɔ́k.» Mɔɔnd wakaanɔn ɔmbɔ́k, wéékeéŋuk ɛlɛɛ́ ólotí. 14Pafalisiɛ́ŋ pámaápá kɔ́ɔk mɛɛlɛ́ pááman, péelumen ɛ́ɛ́ páambɛt kipán kí kuɔ́n Yésuse.
Yésuse, eŋelípuólí u Támbák
15Yésus mɛɛlɛ́ wɔɔ́pɔn waatɔk akáánɛ́, pɛɛnd puólíkóoli pɔ́ɔŋ kɛ́ɛ́yɛ́, weéŋukesi pɔ́ peem. 16Waatíán pɔ́ ne ekelú atíndínán ɛ́ɛ́ pátitíán tɛ mɔɔnd ewú unyɛɛ́. 17Ɛ́ɛ́ nukál nú eŋémímekélíe má Támbák, Isayí, píwóónyi ɛ́ɛ́:
18Índɛ́ eŋelípuólí waamɛ ewe yáányíyɔ́ɔ́n,
muɔ́nɔ́ áámɛ u ɔtɛ́m púɛ́nyíŋɛlɛ́ peseé ɛ́ɛ́ índɔ́pɔn,
yáányáák Emfúnukufúúmɛ wáámɛ kɛ́ɛ́yɛ́,
woónyóónyonyi indɛ́ndɛ́nɛ ɔ́ pitɔŋ.
19Utiányambá iŋɔ́mɔn, utiányaánsa,
ekélú wɛ́ɛ́yɛ́ tiɔ́nyiɔ́píkɔ́pɛk á nikúsɔ pɛɛnd.
20Utiányikandá nupal nuuyɔ́ɔ́yɔ́n,
Utiényiwúnsí kimenyinye#12.20 Insap i nupal ne yi kimenyinye étínyenyíɛ Yésus á kakan pɛɛnd pɔ́ tɔlitɔl ne peelí pifal ilúndɛ. kímeépítuukulenée,
kuám aná indɛ́ndɛ́nɛ áányípíányinɛ́ɛ.
21Piɛ́nɛɛ́n kitikit áányípían pipíóndínyí ɔtɛ́m kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ kisiɛ́n.
Ne Yésus nɛ Pɛlisipul tipá embúl
(Mál 3.22-30; Lúk 11.14-23; 12.10)
22Póólin kɔk Yésuse na mɔɔnd umaápíán kilɔk kí kiliínditíe kímaák wɔ́ pipúte ne pundikélítíe; Yésuse weéŋuki wɔ, kindikélítíe kíond á kukála, kíond kíɛ́nɛn. 23Púépueŋitenyi embúl ú pɛɛnd, úkanyi ɛ́ɛ́: «Utipá muɔ́nɔ́ u Tafíit#12.23 Muɔ́nɔ́ u Tafíit: ewú Támbák maák indan ɛ́ɛ́ wényesitúkún kúúsí. ewe á?» 24Maná, Pafalisiɛ́ŋ ɔ́ɔ́pɔn anakáánɛ́ pákanyi ɛ́ɛ́: «Ukanyɛɛ́ akúúŋa pilɔk pí piliínditíe ne Pɛlisipul, ɔkɔ́n u pilɔk pí piliíndítíe.» 25Yésus ɛ́ɛ́nɛn imbítáákítɛ́n síɔ́p, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Kitɔŋ kitikit kínuananɛ́ kíí na kíí áákatikan, tɛ pálɛ́k omoómí tɛ nikúli nímoómí nínuananɛ́ níí na níí tipá nítímbimet. 26Índɛ kɔk Sáátan áákúúŋa Sátanɛ, weépínuenesi: tiɛkíɛ́ kɔk pufuŋ púɛ́yɛ́ nyɛɛ́ kutímbimit? 27Índɛ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Pɛlisipul, popíónyí páánɔ́ áákúúŋa píí na púányí? Páányípá kɔk pɔ́ muɛ́t pesúmbí moónyí páánɔ́. 28Maná índɛ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Emfúnukufúúmɛ wóólinonɛ́ɛ ku Támbák, anakáánɛ́ kúnyɛɛ́ Pufuŋ pú Támbák másiám kuanɔ́. 29Tɛ mɔɔnd tipá kupíkin á kiansi kí ekulukúl u mɔɔnd usɛmbɛn muandá múɛ́yɛ́ kati ɛ́ɛ́ umátúán kukúta wɔ́ tííŋ, waátúan úkúta wɔ́ maná úfiala kiansi á kupánda maandá. 30Ewú utiányípá naamɛ éékinuenesi, ewú utiányípá ulɔ́ɔ́lɔ naamɛ áápusa.
31«Tɛ ɔɔ́kɔɔ́pɔn, yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́, Támbák áányíyapɛn pɛɛnd á pifal ni insikɛ́ síɔ́p siim pásikanɛ́ wɔ, maná utiányíyapɛ́n pɔ́ kí insíkɛ́ iyoosonée Emfúnukufúúmɛ. 32Andíkɛ́k índɛ mɔɔnd siakálitɛn Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kilɔk waányíyapɛn wɔ, maná índɛ usiakálítɛn Emfúnukufúúmɛ kilɔk, utiányiyapɛ́n wɔ tɛ ɔ́ kusɔ́t ekue, tɛ ɔ́ kusɔ́t kúólónée.
Kinɔ́k kí putɛ́ óókoómo pinɔ́k pí masamɔ́
(Mat 7.16-17; Lúk 6.44-45)
33«Índɛ putɛ́ nyɛ peseé, masamɔ́ mɛ́ɛ́yɛ́ kapá peseé; índɛ púánúma, masamɔ́ mɛ́ɛ́yɛ́ kanúma: péémenyen putɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ á masamɔ́. 34Panɔ́ nisípi ní imfínyi enie, tiɛkíɛ́ nunyɛɛ́ kuɔyɔ piták pí maandá, kɔ́ɔk ɛ́ɛ́ paanú muɛ́t nunyɛ pilɔk pí pɛɛnd? Á kiákí ɛ́ɛ́ epú níít ɔ́ɔ́yɔɔnɛ́ɛ púú púólinoné kɔ́ ɔtɛ́m. 35Mɔɔnd u ɔtɛ́m peseé ɔ́ɔ́sɔ́kɔ pinɔ́k pí maandá kɛ́ɛ́yɛ́ ɔ́ kinɔ́k kí punɛ́m; kilɔk kí mɔɔnd ɔ́ɔ́sɔ́kɔ pilɔk pí maandá ɛ́ púɛ́yɛ́. 36Yɔɔ́núɔ́yɔn Kɔk ɛ́ɛ́ puɔ́s pú isɔ́ɔ́sɔ pɛɛnd óónyóndinyonyi á tukál kitikit tú kati ɛtúɛ pamaákála. 37Á kiákí ɛ́ɛ́ kááwɔ á tukál páányíkufáanɛ́ ipán, kááwɔ á tukál andíkɛk pɛ́ɛ́nyíkupɛnɛnɛ́ɛ.»
Pafalisiɛ́ŋ moówún Yésuse ɛ́ɛ́ wɛ́ɛ́l kisíme
(Mat 16.1-4; Mál 8.11-12; Lúk 11.16,29-32)
38Pemenyí pikotí pómotí na Pafalisiɛ́ŋ pɔ́ɔ́kɔ́l kɔk nukál, pákanyi ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, tuákaamba ɛ́ɛ́ etútíínyi kisíme.» 39Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Kilɔk kí nipakɛ́ kítiányípá kiɔ́pinɔn Támbákɛ́ɛ óókoówon kisíme! Maná pátiákandá apia kisíme kilotí ɛsiɛ́ ekí kímɛɛ́píɛ́lɛ́ ké eŋémímekélíe má Támbák Yónas. 40Á kiákí ɛ́ɛ́ yá aná Yónas mɛɛ́lɛ́ é nipundí ní kinúmú kí yɔɔpɔ́ mɔɔ́sí mátátɔ́ ne metúk matátɔ́, yá aná Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kɛ́ɛ́nyɛ́ɛl e kúúsí nɛkɛtɛ́ɛ mɔɔ́sí matátɔ́ ne metúkú matátɔ́. 41Ɔ́ puɔ́s pú isɔ́ɔ́sɔ, pɛɛnd pé Ninif#12.41 Niníf nyɛ pálɛ́k Támbák maátɔ́m Yónas ɛ́ɛ́ wátián pɔ́ ɛ́ɛ́ pápíkuŋɔn itɛm. éényítélimitin nipakɛ́ enie ɛ́ kupɛn nɛ́ɛ, á kiákí ɛ́ɛ́ pɔ́ pámapíkúŋɔ́n aká pɔ́mɔɔ́p kukéme kú Yónas; mɔɔnd nyɛ akɛ utápukanɛ́ Yónasɛ. 42Puɔ́sí pú isɔ́ɔ́sɔ, akáandɔ́ umaápá efuŋ u imbátí i kúúsí éényítélimitin nipakɛ́ enie ɛ́ kupɛn nɛ́ɛ, á kiákí ɛ́ɛ́ umónyoólín kaáyɛ́ɛ kákaáyɛ́ɛ ɔ́ kuɔsipítɔ́líkɛ́n tukál tú tutátɔ́ tú efuŋ Sálumun. Énumenyi kɔk ɛ́ɛ́ mɔɔnd nyɛ akɛ utápukanɛ́ Sálúmɔnɛ.»
Kuand kuond kú kilɔk kí kiliínditíe
(Lúk 11.24-26)
43«Kisikɛl ekí kilɔk kí kiliínditíe mányaám á mɔɔnd, kíeteŋele é kuúsí kú kiándɔ́l kíamba nipíɔ́yɛt kítíɛ́n. 44Akáánɛ́ kɔk kípíɔ́yitɛn ɛ́ɛ́: Yoókoondon káámɛ á nuyá kɔɔ́mɔ insiápa. Kíasiám kíkééki kiansi kutɔɔ́, kiwɔɔ́nɔ́, kiɛyɛ́n. 45Akáánɛ́ kɔk kíɔkɔ́l pilɔk pí piliínditíe pílotí pítíndatɔ́ neémue pínyɛɛ́ sol ifíli kukányɛn wɔ́, pípíkin, pípɔkimɛt. Etényí u mɔɔnd ukáánɛ́ ú kilɔk áákányinan úkutúan. Yá anakáánɛ́ púányípáánɛ́ɛ ɔ́ kilɔk kí nipakɛ́ ekie.»
Yésus éétíínyenyi nikúli níɛ́yɛ́ ní kémúémue
(Mál 3.31-35; Lúk 8.19-21)
46«Aná Yésus maápá umaákála ké embúl, no yóótí na paandimán pɛɛnúmɛndɔ́ kɔ́ ɔɔ́nd, páamba kukálɛt kɛ́ɛ́yɛ́.»
[47Mɔɔnd omotí waatían wɔ́ ɛ́ɛ́: «Índɛ́ no nikóótí na paandimán pááwɔ nyɛ kɔ́ ɔɔ́nd: páákamba kukálɛt naawɔ.»#12.47 Kiéns ekie tipá kí ifiɔ́ŋ síloti sí kutuán pɔ mɔɔ́ŋɔ́ ni imbɔk.] 48Yésuse woondinyi ewú umaátían wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ unyɛɛ́ íyɛɛ́, pɛɛ́nyɛ́ pɛ́nyɛɛ́ paandimán páámɛ?» 49Woond é kutíínyenyi popíónyí, ukanyɛɛ́: «Índɛ́ iyɛɛ́ ewe na paandimán páámɛ. 50Ewú ne ewú wɛɛlɛnɛ́ kuɔyɛt kú Taatá unyɛɛ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, wɔ́ unyɛɛ́ andimán áámɛ wɛɛnúmɛndɔ́, na waakáandɔ́, ni íyaá.»
Chwazi Kounye ya:
Matié 12: yav
Pati Souliye
Pataje
Kopye

Ou vle gen souliye ou yo sere sou tout aparèy ou yo? Enskri oswa konekte
© 2026, CABTAL
Matié 12
12
Popíónyí pé Yésus áásúluna pelé
(Mál 2.23-28; Lúk 6.1-5)
1Á kiátakáánɛ́ kisikɛl, puɔ́s pú sápat#12.1 Sápat nyɛ puɔ́si pú kupiɔ́yɛt kú Pɛyúútɛn., Yésus tápukan é kisíén kí pelé. Insaná yɛɛtikɛn popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́, póond á kusúluna pelé pányáan. 2Pafalisiɛ́ŋ ɛ́ɛ́nɛn anakáánɛ́, pákanyi é Yésus ɛ́ɛ́: «Ɛ́nɛ́n, popíónyí pááwɔ ɛ́ɛ́kɛlɛ epú púnyɛɛ́ kikotí ɔ́ puɔ́s pú sápat.» 3Woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Nutimaláaŋ epú Tafíit mɛɛ́lɛ́ aká insaná mɛɛ́tikɛ́n wɔ́ ne epé pémeétílíkén wɔ́ á, 4weepíkin á kiansi kí Támbák páanyáá pilɛ́ɛt pí pipíák. Pilɛ́ɛt pikáánɛ́ tɛ wɔ́, tɛ epé pémeétílíkén wɔ timapian pukaaka pú kunyá pɛ́ɛ ɛsiɛ́ pafunɔ́fɔn. 5Kúnyaánɛ nutimaláaŋ ó pikotí ɛ́ɛ́, puɔ́s pú sápat, á kitamb kí Támbák nɛkɛtɛ́ɛ, pafunɔ́fɔn ɔ́ɔ́kɔtɔ kati ɛ́ɛ́ pámákííkɛ́t kikotí kí puɔ́s pú sápat ɛ́ɛ́, kikotí tɛ́ ɛ́ɛ́ kímɛ́ɛ́tíkɛ́n pɔ́ á? 6yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́ ewú unyɛɛ́ akɛ nyɛ kiandákáand kutápɔk kitamb kí Támbák. 7Pɛɛnd epe tipá na kipínanɔ́, nutisíɛ́pɛ́n pɔ́ nusɔ́tɔ nuɔ́pɔn epú nukál nú Támbák enue núɔ́yɔnɛ́ɛ: yoósol kuɔyɔ niɛ́nɔsúkɛ kukányɛn pifunɔ́ pí melúk. 8Á kiákí ɛ́ɛ́ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd nyɛ muɛ́t sápat.»
Yésus mééŋúkí mɔɔnd u kikóndi kí ɔmbɔ́k
(Mál 3.1-6; Lúk 6.6-11)
9Waatɔk akáánɛ́ wɔɔkɔ́l iŋilí weenyepíkín á kiansi kí imbísókólí kí Pɛyúútɛn. 10Mɔɔnd mapá kɔ́ɔk nɔ ɔmbɔ́k ekúén. Pafalisiɛ́ŋ póówun Yésuse iŋówúnín eye: «Púnyɛ akɛɛ́ kikotí éékeekenyi pukaaka pú kuéŋuki mɔɔnd puɔ́s pú sápat á?» Púmapá ɔ́ kutɔ́lɛk wɔ́. 11Yésus kanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ unyɛɛ́ ɛ́ɛ́ índɛ pulúk púɛ́yɛ́ siakɔɔn kɔ́ ɔmbɛl puɔ́s pú sápat uyap púú kɔ́ɔk utiémí púú? 12Maná kɔk na mɔɔnd ewú ukányinanɛ́ pulúk á! Kikotí tipá kíkányan kɔk ne peseé puɔ́s pú sápat.» 13Ukanyi kɔk á mɔɔnd ukáánɛ́ ɛ́ɛ́: «Kaánɔ́n ɔmbɔ́k.» Mɔɔnd wakaanɔn ɔmbɔ́k, wéékeéŋuk ɛlɛɛ́ ólotí. 14Pafalisiɛ́ŋ pámaápá kɔ́ɔk mɛɛlɛ́ pááman, péelumen ɛ́ɛ́ páambɛt kipán kí kuɔ́n Yésuse.
Yésuse, eŋelípuólí u Támbák
15Yésus mɛɛlɛ́ wɔɔ́pɔn waatɔk akáánɛ́, pɛɛnd puólíkóoli pɔ́ɔŋ kɛ́ɛ́yɛ́, weéŋukesi pɔ́ peem. 16Waatíán pɔ́ ne ekelú atíndínán ɛ́ɛ́ pátitíán tɛ mɔɔnd ewú unyɛɛ́. 17Ɛ́ɛ́ nukál nú eŋémímekélíe má Támbák, Isayí, píwóónyi ɛ́ɛ́:
18Índɛ́ eŋelípuólí waamɛ ewe yáányíyɔ́ɔ́n,
muɔ́nɔ́ áámɛ u ɔtɛ́m púɛ́nyíŋɛlɛ́ peseé ɛ́ɛ́ índɔ́pɔn,
yáányáák Emfúnukufúúmɛ wáámɛ kɛ́ɛ́yɛ́,
woónyóónyonyi indɛ́ndɛ́nɛ ɔ́ pitɔŋ.
19Utiányambá iŋɔ́mɔn, utiányaánsa,
ekélú wɛ́ɛ́yɛ́ tiɔ́nyiɔ́píkɔ́pɛk á nikúsɔ pɛɛnd.
20Utiányikandá nupal nuuyɔ́ɔ́yɔ́n,
Utiényiwúnsí kimenyinye#12.20 Insap i nupal ne yi kimenyinye étínyenyíɛ Yésus á kakan pɛɛnd pɔ́ tɔlitɔl ne peelí pifal ilúndɛ. kímeépítuukulenée,
kuám aná indɛ́ndɛ́nɛ áányípíányinɛ́ɛ.
21Piɛ́nɛɛ́n kitikit áányípían pipíóndínyí ɔtɛ́m kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ kisiɛ́n.
Ne Yésus nɛ Pɛlisipul tipá embúl
(Mál 3.22-30; Lúk 11.14-23; 12.10)
22Póólin kɔk Yésuse na mɔɔnd umaápíán kilɔk kí kiliínditíe kímaák wɔ́ pipúte ne pundikélítíe; Yésuse weéŋuki wɔ, kindikélítíe kíond á kukála, kíond kíɛ́nɛn. 23Púépueŋitenyi embúl ú pɛɛnd, úkanyi ɛ́ɛ́: «Utipá muɔ́nɔ́ u Tafíit#12.23 Muɔ́nɔ́ u Tafíit: ewú Támbák maák indan ɛ́ɛ́ wényesitúkún kúúsí. ewe á?» 24Maná, Pafalisiɛ́ŋ ɔ́ɔ́pɔn anakáánɛ́ pákanyi ɛ́ɛ́: «Ukanyɛɛ́ akúúŋa pilɔk pí piliínditíe ne Pɛlisipul, ɔkɔ́n u pilɔk pí piliíndítíe.» 25Yésus ɛ́ɛ́nɛn imbítáákítɛ́n síɔ́p, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Kitɔŋ kitikit kínuananɛ́ kíí na kíí áákatikan, tɛ pálɛ́k omoómí tɛ nikúli nímoómí nínuananɛ́ níí na níí tipá nítímbimet. 26Índɛ kɔk Sáátan áákúúŋa Sátanɛ, weépínuenesi: tiɛkíɛ́ kɔk pufuŋ púɛ́yɛ́ nyɛɛ́ kutímbimit? 27Índɛ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Pɛlisipul, popíónyí páánɔ́ áákúúŋa píí na púányí? Páányípá kɔk pɔ́ muɛ́t pesúmbí moónyí páánɔ́. 28Maná índɛ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Emfúnukufúúmɛ wóólinonɛ́ɛ ku Támbák, anakáánɛ́ kúnyɛɛ́ Pufuŋ pú Támbák másiám kuanɔ́. 29Tɛ mɔɔnd tipá kupíkin á kiansi kí ekulukúl u mɔɔnd usɛmbɛn muandá múɛ́yɛ́ kati ɛ́ɛ́ umátúán kukúta wɔ́ tííŋ, waátúan úkúta wɔ́ maná úfiala kiansi á kupánda maandá. 30Ewú utiányípá naamɛ éékinuenesi, ewú utiányípá ulɔ́ɔ́lɔ naamɛ áápusa.
31«Tɛ ɔɔ́kɔɔ́pɔn, yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́, Támbák áányíyapɛn pɛɛnd á pifal ni insikɛ́ síɔ́p siim pásikanɛ́ wɔ, maná utiányíyapɛ́n pɔ́ kí insíkɛ́ iyoosonée Emfúnukufúúmɛ. 32Andíkɛ́k índɛ mɔɔnd siakálitɛn Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kilɔk waányíyapɛn wɔ, maná índɛ usiakálítɛn Emfúnukufúúmɛ kilɔk, utiányiyapɛ́n wɔ tɛ ɔ́ kusɔ́t ekue, tɛ ɔ́ kusɔ́t kúólónée.
Kinɔ́k kí putɛ́ óókoómo pinɔ́k pí masamɔ́
(Mat 7.16-17; Lúk 6.44-45)
33«Índɛ putɛ́ nyɛ peseé, masamɔ́ mɛ́ɛ́yɛ́ kapá peseé; índɛ púánúma, masamɔ́ mɛ́ɛ́yɛ́ kanúma: péémenyen putɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ á masamɔ́. 34Panɔ́ nisípi ní imfínyi enie, tiɛkíɛ́ nunyɛɛ́ kuɔyɔ piták pí maandá, kɔ́ɔk ɛ́ɛ́ paanú muɛ́t nunyɛ pilɔk pí pɛɛnd? Á kiákí ɛ́ɛ́ epú níít ɔ́ɔ́yɔɔnɛ́ɛ púú púólinoné kɔ́ ɔtɛ́m. 35Mɔɔnd u ɔtɛ́m peseé ɔ́ɔ́sɔ́kɔ pinɔ́k pí maandá kɛ́ɛ́yɛ́ ɔ́ kinɔ́k kí punɛ́m; kilɔk kí mɔɔnd ɔ́ɔ́sɔ́kɔ pilɔk pí maandá ɛ́ púɛ́yɛ́. 36Yɔɔ́núɔ́yɔn Kɔk ɛ́ɛ́ puɔ́s pú isɔ́ɔ́sɔ pɛɛnd óónyóndinyonyi á tukál kitikit tú kati ɛtúɛ pamaákála. 37Á kiákí ɛ́ɛ́ kááwɔ á tukál páányíkufáanɛ́ ipán, kááwɔ á tukál andíkɛk pɛ́ɛ́nyíkupɛnɛnɛ́ɛ.»
Pafalisiɛ́ŋ moówún Yésuse ɛ́ɛ́ wɛ́ɛ́l kisíme
(Mat 16.1-4; Mál 8.11-12; Lúk 11.16,29-32)
38Pemenyí pikotí pómotí na Pafalisiɛ́ŋ pɔ́ɔ́kɔ́l kɔk nukál, pákanyi ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, tuákaamba ɛ́ɛ́ etútíínyi kisíme.» 39Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Kilɔk kí nipakɛ́ kítiányípá kiɔ́pinɔn Támbákɛ́ɛ óókoówon kisíme! Maná pátiákandá apia kisíme kilotí ɛsiɛ́ ekí kímɛɛ́píɛ́lɛ́ ké eŋémímekélíe má Támbák Yónas. 40Á kiákí ɛ́ɛ́ yá aná Yónas mɛɛ́lɛ́ é nipundí ní kinúmú kí yɔɔpɔ́ mɔɔ́sí mátátɔ́ ne metúk matátɔ́, yá aná Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kɛ́ɛ́nyɛ́ɛl e kúúsí nɛkɛtɛ́ɛ mɔɔ́sí matátɔ́ ne metúkú matátɔ́. 41Ɔ́ puɔ́s pú isɔ́ɔ́sɔ, pɛɛnd pé Ninif#12.41 Niníf nyɛ pálɛ́k Támbák maátɔ́m Yónas ɛ́ɛ́ wátián pɔ́ ɛ́ɛ́ pápíkuŋɔn itɛm. éényítélimitin nipakɛ́ enie ɛ́ kupɛn nɛ́ɛ, á kiákí ɛ́ɛ́ pɔ́ pámapíkúŋɔ́n aká pɔ́mɔɔ́p kukéme kú Yónas; mɔɔnd nyɛ akɛ utápukanɛ́ Yónasɛ. 42Puɔ́sí pú isɔ́ɔ́sɔ, akáandɔ́ umaápá efuŋ u imbátí i kúúsí éényítélimitin nipakɛ́ enie ɛ́ kupɛn nɛ́ɛ, á kiákí ɛ́ɛ́ umónyoólín kaáyɛ́ɛ kákaáyɛ́ɛ ɔ́ kuɔsipítɔ́líkɛ́n tukál tú tutátɔ́ tú efuŋ Sálumun. Énumenyi kɔk ɛ́ɛ́ mɔɔnd nyɛ akɛ utápukanɛ́ Sálúmɔnɛ.»
Kuand kuond kú kilɔk kí kiliínditíe
(Lúk 11.24-26)
43«Kisikɛl ekí kilɔk kí kiliínditíe mányaám á mɔɔnd, kíeteŋele é kuúsí kú kiándɔ́l kíamba nipíɔ́yɛt kítíɛ́n. 44Akáánɛ́ kɔk kípíɔ́yitɛn ɛ́ɛ́: Yoókoondon káámɛ á nuyá kɔɔ́mɔ insiápa. Kíasiám kíkééki kiansi kutɔɔ́, kiwɔɔ́nɔ́, kiɛyɛ́n. 45Akáánɛ́ kɔk kíɔkɔ́l pilɔk pí piliínditíe pílotí pítíndatɔ́ neémue pínyɛɛ́ sol ifíli kukányɛn wɔ́, pípíkin, pípɔkimɛt. Etényí u mɔɔnd ukáánɛ́ ú kilɔk áákányinan úkutúan. Yá anakáánɛ́ púányípáánɛ́ɛ ɔ́ kilɔk kí nipakɛ́ ekie.»
Yésus éétíínyenyi nikúli níɛ́yɛ́ ní kémúémue
(Mál 3.31-35; Lúk 8.19-21)
46«Aná Yésus maápá umaákála ké embúl, no yóótí na paandimán pɛɛnúmɛndɔ́ kɔ́ ɔɔ́nd, páamba kukálɛt kɛ́ɛ́yɛ́.»
[47Mɔɔnd omotí waatían wɔ́ ɛ́ɛ́: «Índɛ́ no nikóótí na paandimán pááwɔ nyɛ kɔ́ ɔɔ́nd: páákamba kukálɛt naawɔ.»#12.47 Kiéns ekie tipá kí ifiɔ́ŋ síloti sí kutuán pɔ mɔɔ́ŋɔ́ ni imbɔk.] 48Yésuse woondinyi ewú umaátían wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ unyɛɛ́ íyɛɛ́, pɛɛ́nyɛ́ pɛ́nyɛɛ́ paandimán páámɛ?» 49Woond é kutíínyenyi popíónyí, ukanyɛɛ́: «Índɛ́ iyɛɛ́ ewe na paandimán páámɛ. 50Ewú ne ewú wɛɛlɛnɛ́ kuɔyɛt kú Taatá unyɛɛ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, wɔ́ unyɛɛ́ andimán áámɛ wɛɛnúmɛndɔ́, na waakáandɔ́, ni íyaá.»
Chwazi Kounye ya:
:
Pati Souliye
Pataje
Kopye

Ou vle gen souliye ou yo sere sou tout aparèy ou yo? Enskri oswa konekte
© 2026, CABTAL