Vèsè popilè nan Bib la ki soti nan Žalmy 139

Pataje

Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví.

Vyzpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě a poznej mé myšlení a pohleď, neníli ve mně cesta trápení, a veď mě cestou věčnosti!

Vždyť tys utvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky.

Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich.

Pro vedoucího chval. Davidův žalm. Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš mě.

Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?

Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš mé úmysly.

Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš.

Rozebrals mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty.