Mateus 12

12
Jesus eynynonro modo tâzekobyzegueho oday trigu ewily nhasewâdomobyry
(Mc 2.23-28; Lc 6.1-5)
1Tâzekobyzegueho oday ani Jesus agâ xina trigu ejidy ezakâ sakadyly. Toenzepa ani xina ewindy. Sahuadybyem ani trigu ewily. Awylygue xina nhasewâdyly, tâmarygue xina nhatuguely, xina nhaguly warâ. 2Fariseu domodo ewy xina aidyly tientuo ani Jesusram aguelymo:
— Egâ âynynonro modo aidyly! Trigu ewily nhasewâdylymo, nhatuguelymo warâ. Tutuzelâ âmâ, kâzewenry eynynâ kokobyzegueho oday kydâsewaniba kydawyly — kelymo.
3Aituo Jesus aguely:
— Enanâguewâdaungâ typynigueba tâituomo, kydamu Davi, eagonro modo warâ aitomobyry, toenzepa tâwindymogue. 4Deus ety odaji myakâwândy Davi egawândyly. Târâ myakâwândy Deusram xuduypy pão modo nhanâdyly, nhedawynlymo tagonrodo agâ. Kâzewenry eynynâ olâ tâise akaemo pão nedawympa. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo lelâ tâise mârâ pão edawynrim, âkelo modo lâpylâ warâpa. Deus xurâem olâ myakâwândy akaemo inakanhe aidyly keba. 5Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo kokobyzegueho oday âsewaniduo, inakanhe aidylymo mâkeba lâpylâ.
6— Deus ety takaze mâynrenkylymope tarâ âduaymo awyly olâ mâuntudyzemo kuru wato. 7Warâ Deus aguehobyry iwenibyem awyly: “Ânguydo imeom xyâly, iaduândyly mâkeba ize wato kuru, kurâ domodo âjigue koendâ awyly” kewândy Deus. Xirâ mâuntuba olâ âmaemo. Âdakeze xirâ aguely awyly mâuntulymo watay, ynynonro modo âdaituoba kulâ mâenwentâdaymba tâise âmaemo. 8Uguondo Kaynâpa Âetyby urâ. Âdy iwâkuru adyeseim, adyesenry warâ tâzekobyzegueho oday xuturim urâ — kely Jesus.
Jesus uguondo âzemapiluguedânry kua nhetobyry
(Mc 3.1-6; Lc 6.6-11)
9Târâpa âxigueybyem Jesus idâly âtâ tâdâtâdyguyhoram. 10Uguondo âzemapiluguedânrybe ani târâ. Tâlâ pylâ ani kurâdo ewy Jesus izepaom modo. Jesus tiunâguedomoem kulâ aidyly enuagaeni modo. Xunâzelymo:
— Tâzekobyzegueho oday Jesus, awâkâ uguondo emary kua nhedyly watay, Moisés inweniby araba aidyly awyly aguykenre. “Deus aiedyseba ato amientai” kykenre — kelymo.
11Aituo Jesus in-hoguly:
— Tâzekobyzegueho oday iguymo kaneru tâtagueim odaxi ihuguely-ro watay, kopaelâgâem mânhenehonwâbyra âmaemo, mâentyhomoem. Kydâsewaniho keba awyly umelâ, tâzekobyzegueho oday iguymo tâtyze âmaemo. 12Kaneru takaze kywynu! Awylygue, tâzekobyzegueho oday koendonro aguiendyly watay, Deus ize atolâ aguienkyly — kely Jesus.
13Aituo Jesus uguondo âzemapiluguedânryram aguely:
— Âzemapiluguegâ — kely.
Jesus agueduo, uguondo âzemapiluguely, emary kua ienipyryem awylygue. Koendâ idyly; emaduno ara idyly.
14Fariseu domodo olâ târâpa egaselymo, Jesus tyâen-hon-hoem tâtunâguedomoem.
Saguhoenlâ Isaías Jesus wâgâ aguehobyry
15Tyâly kelymo tiuntuduo ani Jesus târâpa âxiguely. Toenzepa ani kurâ domodo nhapygue idâlymo. Akaemo duano tâwânuneim modo idânârâ kua nhetaynly. 16Aituo ani eyanmo aguely:
— Ânguyran-ne awitobyry kâzegatuwâdaundâ — kely.
17Saguhoem iweniwânlâmy Isaías Deus Ingonotyby arâ aidyly wâgâ. Deus aguehobyry aralâ kehoem Jesus wâgâ aidyly.
18“ ‘Etaungâ! Anra merâ iemary kâinduakeyby.
Toenzepa kâinwyneguyly merâ, toenzepa womazeâni warâ.
Yispiritury nhonwa iese urâ.
Judeu domodoram, judeu keba modoram alelâ ise unâry koendonro nhegatuly.
19Kurâ domodoram tyewiâse aguepa ise, nadaenkeba ise warâ.
Arua oze nâseubyra ise.
20Toenzepa ise kytyendyly.
Awylygue ise kurâ domodo âdiempa tâinwânni modo koendâ lelâ nhedyly.
Peto nhâseajiom wâne tyânlânehonzeba myara ise
âdiempa tâinwânni nitywanânehomba awyly.
Inakai modo adain-ho odaxi alâ ise aisezedyly.
Kurâ domodo inakanhe tâentuneim modo koendâ lelâ nhedyly,
se iwatary âdukagâdyby saseudyly wâne myara.
21Einwânse akaemo idânârâ, tâmakehomoem’ kely Deus,”
itaumbyry Isaías iweniby.
“Satanás eon-honru kainly lakuru Deus eon-honrugue” Jesus kehobyry
(Mc 3.20-30; Lc 11.14-23)
22Ilâpygueduo ani Jesusram uguondo nhadylymo, tytaremba, kâempyra warâ âiehoyby kadopâram. Jesus mâkâ kua nhedyly. Kadopâ egaseduo uguondo koendâ âjitainly idyly, epyemba idyly warâ. 23Awârâ tientuo, tonlo modo toenzepa âsewânilymo. Âjigue aguelymo:
— Davi kydamudo iwymâryem awyly myakâwândy myara keanra ise Jesus kywymâryem awyly — kelymo.
24Awârâ tindatuo fariseu domodo aguely:
— Kadopâ modo iwymâry Belzebu#12.24 Satanás ezedy eagonro awârâ “Belzebu.” eon-honrugue kulâ awâkâ kadopâ modo nhânkyly — kelymo; kewâdylymo kulâ olâ.
25Âdara xunâgumo awyly tutuze myani Jesus. Aituo aguely:
— Âjigue âzety anano modo âseguebyly-ro watay, mârâ âtâ anary tadainze. Âjiukonoem, âjiwaigoruem warâ âjigue âseguebyly-ro watay, tunwyndo sodokewâzemo. Koendâ nâzepyramo, âjidueryem tâisemo mawânkâ. 26Kadopâ modo iwymâry mawânkâ Satanás. Kadopâ modo âjigue âseguebylymo, tygue tygue idylymo warâ watay, ton-honremba tâise Satanás. 27“Jesus kadopâ nhânkyly olâ, Belzebu mawânkâ aitoem eon-honru xudunri” tâkeze âmaemo. “Belzebu eon-honrugue kulâ kadopâ mânhânkylymo” myguepa olâ âmaemo âynynonromoam. Arâ âynynonromoram amyguepa âmaemo-ro watay, arâ yam adâkezeba lâpylâ itaungâ. 28Deus eon-honruguelâ kadopâ modo kânhânkyly. Won-honru tiundulygue, tutuen-honze mâkâ, tarâ pymâem wawyly — kely Jesus.
29— Uguondo ton-honreim ety odaji ânguy negawântaymba, emagaduze, tâkâjizeba mâkâ watay. Ekâjiduo lelâ isejiguy emagazedyly. Satanás eon-honrugue aini mâkeba urâ, eon-honru sainrim lâkuru — kely.
30— Ynynâba âmaemo-ro watay, ynynonroem inkâba âmaemo. Kurâ domodo Deus nheinwântoem iemawyadâbyra âmaemo watay, neinwâmpyra itomoem amânhenehonlymo lakuru. Ydâ iwague mânhenehonlymo; mâindâtyguylymo tâise koendonro kuru — kely Jesus.
31— Deus izepa ato amânhedylymo, amyguelymo, mâunâguedylymo warâ watay, idânârâ awârâ modo xygakeze Deus, mâenkadylymo-ro watay. Deus Ispiritury ewanu wâgâ inakanhe kulâ amyguehomobyry olâ ise Deus nygakeba. 32Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby wâgâ inakanhe amyguelymo-ro watay, idânârâ yam inakanhe amyguehomobyry xygakeze Deus, Deusram mâenkadylymo nhygakehoem watay. Deus Ispiritury ewanu wâgâ inakanhe kulâ amyguehomobyry olâ ise Deus nygakeba. Xirâ mawânrâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus.
Ewily wâgâlâ nady âdaunlo awyly xutuly
(Lc 6.43-45)
33Jesus aguely:
— Se takyguenry koendâ lelâ ewisely; kiein-hoem tuduze. Se takygueim inakanhe kulâ ewisely; kiein-hoem nudupa. Ewily wâgâlâ se âdaunlo awyly xutuly, koendonro, inakai warâ awyly — kely Jesus.
{Koendâ aguidyly, aguykely wâgâlâ koendonro kydawyly âdutuoly. Inakanhe aguidyly, aguykely warâ wâgâlâ inakai kydawyly âdutuoly. Warâ Jesus konomedâze aguely.}
34Jesus aguely:
— Âgâu ara kâmayno kulâ myaze âmaemo! Awylygue koendonro modo wâgâ amyguepa mawylymo. Kyangahu odanolâ mawânrâ aguykeho. 35Âdylâ ekanâdo oday koendonro ekanâdyby watay, koendonrolâ tâtyzeim. Inakai ekanâdyby watay, inakailâ lâpylâ tâtyzeim. Arâ lâpylâ kunâry kyangahu oday kydâpaunzedo kienkanâdyby. Koendonro watay, koendonrolâ aguykeho. Inakai watay, inakailâ aguykeho warâ.
36— Xypyry etay, Deus enadoram mâepanâgueduomo, inakanhe amyguehomobyry ara ise mâkâ idânârâ inagazedylymo. Xirâ mawânrâ mâuntudyzemo kuru wato. 37Âunârymo wâgâlâ âdaunlo mawylymo tutuen-honze âmaemo. Âunârymo wâgâlâ ise Deus tâwentâzeinhe, tâwentâzein-emba warâ mawylymo nhutuly — kely Jesus.
“Adyesenry aiekâ” kehomobyry Jesusram
(Mc 8.11-12; Lc 11.29-32)
38Ilâpygueduo Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ Jesus iopaji idâlymo, aguelymo:
— Âdylâ adyesenry amânhedyly tiendyse xina, Deuslâ ogononi, on-honru xuduim warâ awyly xina nhutuhoem — kelymo.
39Aituo Jesus eyanmo aguely:
— Iumunrumi âmaemo xirâ umeno modo! Deus tumoze âmaemo, pekodo tuso inmoho ara. “Adyesenry aiekâ, Deus Ingonotyby mawyly xina tiuntuhoem” tâkeze âmaemo. Deus itaumbyry egatuimbyry Jonas aitobyry enanâguewâdaungâ. 40Kanra imâsedoram xuoympyem, azagâ#12.40 Judeu domodo emedyly nhapâgueho ara, azagâ tokalâ warâ myakâwândy, tokalâ iguandyly aralâ mawânkâ kogoneyam watay, nhapâguelymo. Awylygue karaiwaem, “azagâ tokalâ” kely, “azagâ emedyly” kely keba awyly. Ânguy Pakuenraram sexta-feira kopae nove horas saindyly. Sábado oday târâlâ. Domingo pealâ duas horas pylâ tâty anaxi odopâdyly-ro warâ watay, “Azagâ tokalâ warâ emedyly ara Pakuenradâ wakynre” kepa. Bakairi domodo xurâem azagâ emedyly ara kulâ. Awylygue xirâ versículu wâgâ koendâ itoem, “azagâ emedyly idyly ara” kely iwenily. emedyly idyly ara myakâwândy mâkâ ioday awyly, Niguepa olâ myakâwândy; kanra imâsedo âjitaguiguely ara. Alâpylâ ise, yigueduo, ieguepybyry etadâdybyem awyly. Azagâ emedyly idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly. Mâenanâgueduomo ise, Deus Ingonotybylâ wawyly, mâuntulymo. 41Kanra adyry odanopyryem myakâwândy Jonas idâly Niniveram, Deus itaumbyry egatuze. Jonas aguely tindatuomo myakâwândy, mârâ xidadâ odano modo Deus nheinwândylymo. Âjityendylymo inakanhe tawyly inmolymo warâ. Akaemo emyenro keba olâ âmaemo. Urâ, Jonas takaze won-honru. Auguely mâindadysebamo, mâinwândysebamo warâ olâ âmaemo. Awylygue ise xypyry etay, Deus enadoram mâepanâgueduomo, warâ ise Nínive donro modo Deusram aguelymo: “Tâwâlâ akaemo kurâ domodo Jesus aidyly, aguely warâ einwântânrybyry modo nâsenagazedâmo” kezemo.
42— Enanâguewâdaungâ mâkâ pekodo Sabádâ pymâpyry. Taypa myakâwândy mâkâ idâly, eagonro anaymba, Salomão enomery idase. Ienomery olâ Salomão enomery takaze kehoem. Tarâ âduaymo lelâlâ wâne urâ, arâlâ olâ inomedâdomo mâindadyseba, mâuntudyzeba warâ mawylymo. Awylygue ise xypyry etay Deus enadoram mâepanâgueduomo, warâ ise mâkâ pekodo pymâ aguely Deusram: “Tâwâlâ akaemo kurâ domodo Jesus tonomedâdyly tindadysebamo atomobyry ara nâsenagazedâmo” keze — kely Jesus fariseu domodoram, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modoram warâ.
Kadopâ odopâdobyry
(Lc 11.24-26)
43Jesus aguely:
— Tâlâ myani kadopâ kurâ odaypa nhânkyby. Mâkâ kadopâ adakobâdyly myani paru peba ato einkâ, tâjidy xuize. Tâjidy nepyra olâ myani. 44Aituo mâkâ kadopâ tâwâlâ aguely: “Iegasehobyryanlâ ise kodopâdyly mâkâ saguhoem inakanhe kânhetybyanlâ” kely. Adâkeduo, odopâdyly. Nodopâbyra awyly ara, koendâ myani mâkâ uguondo, eagonro kadopâram nâdynanâoba, âtâ koendâ kehoem nhontyby, taxiemba wâne myara. 45Aituo myani mâkâ kadopâ sete lelâ tataen-hodo inakai modo kuru ese idâly, mâkâ uguondo odaxi tâxiedomoem. Aituo mâkâ uguondo ago kehoem kuru inakanhe itondyly, tokalâ kadopâbe tatobyry takaze kehoem. Arâ lâpylâ ise inakanhe misezedylymo, yeinwâmpyra âmaemo watay — kely Jesus.
Jesus tyze, tukonodo warâ wâgâ aguehobyry
(Mc 3.31-35; Lc 8.19-21)
46Jesus aguely ume ise, iukonodo warâ saindylymo eydâ atoram. Kuoholâ ingâsenehonlymo. 47Aituo Jesusram aguenri aguely:
— Âze, âukonodo warâ tarâ kuohomo. Agâ adâkedyzemo — kely.
48Aituo Jesus aguely:
— Yze lelâlâ mâkâ pekodo. Konodo lelâlâ akaemo uguondo modo warâ. Tâlâ lâpylâ olâ yze ara lelâ, konodo ara lelâ warâ kâenkyly kuru — kely.
49— Etaungâ ynynonro modo. Asaemo mawânkâ yze ara, konodo ara warâ kâenkyly, kâinwyneguyly warâ. 50Idânârâ mâkâ Pabai kaynonro ize ato ara aitaynrim modo mawânkâ konodo ara, koudo ara, yze ara warâ kâenkyly — kely Jesus.

موجودہ انتخاب:

Mateus 12: bkq

سرخی

شئیر

کاپی

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion آپ کے تجربے کو ذاتی بنانے کے لیے کوکیز کا استعمال کرتا ہے۔ ہماری ویب سائٹ کا استعمال کرتے ہوئے، آپ ہماری کوکیز کے استعمال کو قبول کرتے ہیں جیسا کہ ہماری رازداری کی پالیسیمیں بیان کیا گیا ہے۔