Meŋiigíe 27
27
Oŋɛndɔ yá go ɛ́da na Póolo naá Olóma
1Aŋa gofíde gɛ́cɔ́ gá pɛ́ go go ɛ́da naá Itelíi gó mbaá bédílímínyée, bá báá gó gɔ́lɔ Póolo na batɔ bóncodío báaba bá mbaá lɔmɔ́ naá ncíbo ya gɛaŋɔ́, go bó íŋene go ogɔ́nɔ́ɔ ba bisimbi ntɛdɛ, ufíno yɛ́hɛ́ Yúliusu, ba olɔŋɔ yá bisimbi bá Ufuŋe Ogɔ́nɔ́ɔ yá Olóma. 2Gɛ́cɔ́ go bólɛga naá sitíme ya Adalamɛ́tɛ; ɛ mba lɛ́ yɛ ɛ́dana gɛayá gá gigísi gá cí gá Esíi; gɛ́cɔ́ go biene pɛ́. Alɛsɛtálakɛ, mɔtɔ ba Masɛdóanɛ, ba tɛ́sɔnɔ ya Tesoloníke, a mba lɛ́ olɔŋɔ nɛcɔ́. 3Naá gobélie, gɛ́cɔ́ go bola naá Sídono dɛ báá dɛ́lɛ́mɛ́ná hɔ́ɔ; Yúliusu, ba go beŋebeŋe Póolo, go mo íŋene bogaaga bá go ɛ́da go ɛ́na begúle bɛ́hɛ́ goŋaá bá mo fáa bɔ́ɔbɔ a mbaá lɔmɔ́ a lɛ́galɛga. 4Aŋa dɛ mbaá fádɛ́gɛ́ná hɔ́ɔlɔ́, gɛ́cɔ́ go ɛnda boayá boayá bá mbádá bá Sípele goŋaá ufufu yó mba lɛ́ yó có úlenine cɛŋɛ. 5Gɔ́ɔ dɛ dómbɛnamɔ́ naá máŋɛ́ mekúígíi na bigísi bá cí bá Silisíi na bá Penfilíi, gɛ́cɔ́ go ɛ́da bola naá tɛ́sɔnɔ ya Mɛ́la, yɛ́ɛyɛ naá Lisíi, dɛ báá dɛ́lɛ́mɛ́ná hɔ́ɔ. 6Hɔ́ɔ hɔ́ɔlɔ́, ogɔ́nɔ́ɔ ba bisimbi go ɛ́na sitíme ya Alɛsandalɛ́ɛ yɛ́ɛyɛ ɛ mbaá lɛ yɛ ɛ́dana naá Itelíi, a báá có búlúgíe kɔ́ɔ. 7Medúgú gɛca, oŋɛndɔ yɛ́cɔ́ naá miimpo go bɛ́ɛmba ndɔlɛ; dɛ dɛ mbáa lɛ dɛ gɔnɔ go ɛnda fɛaŋɔ fɛaŋɔ. Naá gɛdɔmbɔ makɔ́nɔ́ gɔ́ɔ dɛ ɛ́damɔ́ bola naá Sínidi. Aŋa ufufu yó mbaá lɔmɔ́ yó có legene goŋaá dɛ dɛ ɛ́dá naá busío gɛayá gɛ́ɛgɔ, gɛ́cɔ́ go dómbɛna boayá boayá bá mbádá bá Kɛlɛ́tɛ, mekúígíi na Salamɔ́nɛ, anáa ufufu yó mbaá lɔmɔ́ lɛɔɔ. 8Na gɛdɔmbɔ makɔ́nɔ́ gɔ́ɔ dɛ ɛ́damɔ́ naá busío na oŋɛndɔ boayá boayá, gɛ́cɔ́ go ɛ́da bola naá hoóma hémmue bá dɔ́ŋɔnɔ bá amɔ́ Bɛnɔ́gɔ́ bá Ayooga, mekúígíi na tɛ́sɔnɔ ya Lasáya.
9Medúgú má mbaá ŋá má báá go dómba makɔ́nɔ́, oŋɛndɔ yɔ́ɔyɔ naá miimpo yó ná lɛ́ gɛgáda; goakɛ́ gɛcamɛna gá go bécelene manyáanya gɛ́ mbaá ŋá gɛ́ báá go dómba. Boóma bá ndiemi bɔ́ Póolo a bó lɔsɛnɔmɔ́ a amɔ́: 10«Bɛsámbɔ́ɔ, ŋgɛ́nana caá oŋɛndɔ yɔ́ɔyɔ yó gaá bɛ́ɛ́mbá gɛgáda. Sitíme na bɛbɛa bá yɛ́ mó gaá dɛ́áŋádɛ́áŋáa gɛbɛ́, akɛ́ bɛɛcɔ́ɔ moatɛ́ moatɛ dɛ lɛ́ ba go sola.» 11Kanɛ́ ogɔ́nɔ́ɔ ba bisimbi a mba lɛ́ ɔ ɔ́bɔnɔ goana dogálɔ dá ugógí na dá mɔtɔ ba sitíme, a bíí inyé go ɔ́bɔ dá Póolo. 12Nɛyooga nɛ́ dɛ mbáa lɛ bese go go dúmbie gɛcamɛna gá isió hɔ́ɔ; boóma moánɛ bɔ́ gɛca gá batɔ naá sitíme gɛ́ húmemú ukelú goŋaá bú úlukie hɔ́ɔ; mbééníŋínyí yabɔ́ ɛ mbaá lɔmɔ́ goŋaá mmagɔ yɛ amɔ́ ɛ bɛ́ɛmba, bɛ́ ɛ́da bola naá Fenígisi, nɛyooga nímmue ná Kɛlɛ́tɛ nɛ́ɛnɛ nɛ́ núunemú gɛmbádáa na gɛmmoɛnáa gá mbɛ́dɛ́mɛ́nɛ́ná buisí, go go dúmbie gɛcamɛna gá isió hɔ́ɔ.
Puŋe ya nobólá ɛ fufe naá máŋɛ́
13Aŋa ufufu yá go ɛ́da go úle gɛmbádáa yó mbɛɛ́ ɛ́dá go fufe, gáábɔ́ go béeniŋinye goŋaá gosaŋa gábɔ́ go gɛɛ́ ɛndá bese; go fediginye gɛkɔ́ŋɔ gá go dílimenye sitíme, gáábɔ́ go ɛ́da go ɛnda boayá boayá naá máŋɛ́, mekúígíi na Kɛlɛ́tɛ. 14Moɔnɔ́ ba gɛcamɛna goana a á dómbá, gɛgaaga gá puŋe, ufíno yá gɛ́ Ɛlakɛlɔ́ŋɔ, go ɛ́da fadɛgɛna naá ɛgɔndɔ ya Kɛlɛ́tɛ. 15Kɔ́ɔ puŋe yɛ́ɛyɔ ɛ dandamɔ́ ɛ nóŋada sitíme ɛ báá dómbá na yɛ́ kanɛ mbátɛmbɛ́gɛ́ná. Gɛ́cɔ́ go bádɛ́ɛnɛna, sitíme ɛ báá dómbá nɛcɔ́. 16Gɛ́cɔ́ go ɛ́da dómba gɛmbádáa gá ikíkísi há gɛyɛŋɛ gá cí naá máŋɛ́, bá dɔ́ŋɔnɔmɔ́ bá amɔ́ Kóda, kɔ́ɔ dɛ bɛamɔ́ ŋgásɛ́ ya go gɔ́lɔ inendúe há gisódio na gɛdɔmbɔ makɔ́nɔ́. 17Aŋa bá mbaá hɛ́ búlúgíe naá mmoɛná, gáábɔ́ go gódana sitíme na duelí dá gidúgune. Kanɛ́ aŋa bá mbaá lɔmɔ́ bá díine goŋaá sitíme ɛ dɛ ɛ́dá bédímene naá mocánána má cɔ́lɔ sá Libíi, gáábɔ́ go siisie gidílímínínyé sitíme, bá báa bádɛ́ɛ́nɛ́ná puŋe ɛ bó indenye. 18Aŋa gó mbaá lamá gó ɛ́da bélie gɔgɔ́ puŋe ɛ dúmbenye na go có búugebugie, batɔ báaba naá sitíme go ɛ́da go gɔ́lɔnɔ bɛbɛa bú umbenene naá máŋɛ́. 19Naá buisí bá gádadɔ́ɔ, batɔ bá sitíme go ɛ́da go umbenene na ɛmbɔ́gɔ yabɔ́ ya moatɛ́ moatɛ moóma má sitíme naá miimpo. 20Medúgú gɛca, buisí bó do hémé, muotóti mó do ɛ́nɛ́gá; gɔgɔ́ puŋe yɛ́ ɛ dúmbenyemú na bogaaga; bɛnamá bɛ́cɔ́ go gologosa dɛ báá yímíe mbééníŋínyí ya ŋaá dɛ gɔɔ́ ɔyɔ́.
21Medúgú má báá dómbá gɛca mɔtɔ a dɛ nyáá boóma. Gɔ́ɔ Póolo a fadɛgɛnamɔ́ naá kadɛ́gadɛ́ɛ yabɔ́, go bó oyana a amɔ́: «Begúle bámɛ, bó mba lɛ́ bese no ŋgɔ́bɛnɔ dɛ dɛ úlúkíe naá Kɛlɛ́tɛ; gásɛ́ gɛbɛ́ aŋa gɛ́ɛgɛ náana gɛ́ dɛ á gá có gídé. 22Godɔ́ɔdɔ yɛ́ɛyɛ, ŋgaá nyó úhúné goŋaá no bɛa kélemene, akɛ́ mɔtɔ ba ummue naá olɔŋɔ yɛ́nyɔ́ɔ a dɛ gaá taŋá, goana sitíme yɛ́ ɛ gaá ná solá. 23Mammana, Asaŋa mɔ́ɔnyɔ ŋgɔ́bɔnɛnɔmɔ́ nɛhɛ́ kunde mmo yɔgɔnɛnɔ, Ɛ́ŋgɛlɛsɛ bɛhɛ́ a báa ŋgɛ́nɛgɛna na budúgú, 24a báá ŋgoyáná a amɔ́: “Póolo, o do gɔ́lɔ́ bofoá, o sɛmɛganana go dɛ́lɛmɛna naá busío bá Sɛsáalɛ. Asaŋa go busi bɛ́hɛ́, a á go fáá gɛɔyɔ na batɔ biimée báaba o lɔ́mɔ́ nabɔ́ naá sitíme.” 25Gɔ́ɔ, begúle bámɛ, bɛáa nɔnɔ kélemene; goakɛ́ mbɛanana toodo odɛ́máa naá Asaŋa goŋaá bó gaá báŋaáa aŋa a á ná ŋgoyáná. 26Kanɛ́ puŋe ɛ gɛɛ́ ɛ́dá có nɔ naá gɛyɛŋɛ gá cí gímmue naá tɛ́mádɛ́má ya máŋɛ́.»
Batɔ bá á pambá nigúe ná miimpo
27Bó mba lɛ́ budúgú bá gɔ́ɔ́dɔ́ na génni, gɔgɔ́ puŋe ɛ có gɔ́gɔ naá máŋɛ́ má Meditilenée. Boóma bá tólóbóo ya budúgú, boyogóní bá sitíme go ɛ́na aŋa ɛ gaá gá lɛ́ go báláfɛna cí. 28Gɔ́ɔ bá nɔɔmɔ́ nuelí na gɛdɔ́bɔ́ gá gɛkɔ́ŋɔ gódɛ́náalú kɔ́ɔ naá miimpo go go ɛ́na go íŋenene gá má: gá busío, bá bɛ́ɛ́ ɛ́ná goŋaá goíŋenene gó mba lɛ́ mɛ́da nitíno na buinyo na máandɛ́; bá á gɔnɔ́ báyɛkɛdɛna, bá báá gɔnɔ́ nɔɔ nuelí bá bɛ́ɛ́ ɛ́ná goŋaá goíŋenene gó lɛ́ mɛ́da nitíno na mánnámanyɛ́. 29Kanɛ́ aŋa bá mbaá lɛ bá díine goŋaá sitíme yɛcɔ́ ɛ dɛ bádóɛ́dá go bɛdánɛ́dánɛ́, gáábɔ́ go nɔɔ bidílímínínyé sitíme bínni naá nnyimé ya yɛ́; go ɛ́da go gɛ́gana, bá file gobála gá gɛyɛ́nɛ́. 30Boyogóní bá sitíme go ɛ́da go fúmbe pɛ́ ya goŋaá bá pamba. Kɔ́ɔ bá siisiemú inendúe há gisódio naá miimpo bá ágana gɛmbɛ́ná bá amɔ́ bɔ́ɔ báaba bɛ́ ɛ́da góda bese bidílímínínyé naá busío bá sitíme. 31Kanɛ́ Póolo go oyana ogɔ́nɔ́ɔ ba bisimbi ba Olóma na bisimbi a amɔ́: «Aáŋa batɔ béení bá dɛ lɔbɛ́nɔ́ naá sitíme no do gaá pambá.» 32Gɔ́ɔ bisimbi bɛ́ dómbamɔ́ go sómba duelí dɔ́ɔdɔ dó mbaá lɔmɔ́ dó nona inendúe, bá báá hɛ́ dɛ́ɛ́ná, hɛ́ báá dómbá.
33Aŋa bá mbaá ŋá bá gá gɛ́gana goŋaá gɛyɛ́nɛ́ gɛ́ bála, Póolo go úhune goŋaá ŋgáa mɔtɔ uŋkimée a nyáanya, a gálagala a amɔ́: «Ínoni, medúgú mɔ́ɔ́dɔ́ na ménni mámáa no lɔ́mɔ́ no báá gɛ́gáa, no do nyáá boóma. 34Ŋgaá nyó úhúné goŋaá no nyáanya, goakɛ́ bó háanana nɛnyɔ́ goŋaá no ɔyɔ. Kanɛ́ akɛ́ mɔtɔ ba ummue naá olɔŋɔ yɛ́nyɔ́, cabá ɛ dɛ gaá mo kusídé.» 35Naá nnyimé ya dogálɔ dɔ́ɔdɔ, Póolo go gɔ́lɔ gɛlɛ́dɛ, go bósógolidio Asaŋa naá busío bá batɔ biimée, go gɛ́ gɛ́sa a bɛ́ɛ́ ɛ́dá go nyáanana. 36Gɔ́ɔ batɔ biimée bá bɛamɔ́ masánca bá báá nyáányáa tɔ́nɔ. 37Dɛ mba lɛ́ naá sitíme batɔ mantɛdɛ máandɛ́ na otíno ádadɔ́ na buinyo na ummue. 38Aŋa bá mbaá nyáányáa bá báá hóógío, gáábɔ́ go umbenene belée yɛ́ɛyɛ ɛ mbaá síéné goŋaá sitíme ɛ bɛ́ɛmba láhɔ láhɔ.
39Aŋa gɛyɛ́nɛ́ gɛ́ mbaá bálá, boyogóní bá sitíme bá dɛ mbá lɛnca cí. Kanɛ́ gáábɔ́ go ɛ́na gɛnana gɔnɔ́ na hoóma há ɛcánána; gáábɔ́ go gedie goŋaá bá díliminye sitíme hɔ́ɔ aáŋa bó lɛ́ ba go ɛnda. 40Gáábɔ́ go fulune bidílímínínyé sitíme bá báá bɛ́ dɛ́ɛ́ná naá máŋɛ́. Bá báá fulúné naá gɛcamɛna gímmue eé gímmue duelí dá bɛbosa bɛ́ɛbɛ bɛ́ mbaá lɔmɔ́ bɛ́ oyoyo go go indenye sitíme. Kɔ́ɔ bá ágamɔ́ sanda ya ufufu naá busío bá sitíme goŋaá ufufu yó yɛ dídigene, bá bɛ́ɛ́ ɛ́dá bɛ́ ɛ́dana anáa hoóma há ɛcánána. 41Kɔ́ɔ bɛ́ ɛ́damɔ́ bola naá hoóma há gɛca gá ɛcánána naá cí ya miimpo, sitíme go kákɛna hɔ́ɔ. Busío bá yɛ́ bó báá bédíménée naá gɛca gá ɛcánána gadɛ́ɛ, ɛ dɛ gɔnɔ́ bégélidie. Naá gɛcamɛna gɛ́ɛgɔ, miimpo máama má mbaá lɔmɔ́ má bádóɛdana na bogaaga naá nnyimé má yɛ gada. 42Bisimbi bɛ́ mba lɛ́ bɛ́ lɛ́galɛga go óna bɛmbɔgɔ goŋaá akɛ́ gímmue gɛ́ dɛ ságɛ́ná na gɛnɛ́ŋa. 43Kanɛ́ ogɔ́nɔ́ɔ ba bisimbi ba Olóma a mba lɛ a lɛ́galɛga go sódio Póolo, gɔ́ɔ a bó legemú goŋaá bá dɛ ŋaáa aŋa bá béeniŋenyemú nɔ́ɔnɔ. A báá fáá báaba bá mbaá lɔmɔ́ bí íyimene gɛnɛ́ŋa bogaaga bá ŋaá bá dóana go bɔ́nɔ naá miimpo bá yooga bɛ́ ɛ́da naá cɔ́lɔ. 44Báaba bóncodío bá síene bá bienene naá nnyimé, bá bégumbeninene naá biseli bá mabámá ɛ́na lí naá bigísi bá sitíme. Nɔ́ɔnɔ gɔ́ɔ bá yoogamɔ́ biimée kanɛ ummue ba cabá go mo kuside.
Zvasarudzwa nguva ino
Meŋiigíe 27: YAS
Sarudza vhesi
Sarudza zvinyorwa izvi
Yenzanisa
Pakurirana nevamwe
Unoda kuti zviratidziro zvako zvichengetedzwe pamidziyo yako yose? Nyoresa kana kuti pinda