YouVersion Logo
Search Icon

Mateo 26

26
Nirũpãrãcã Jesúre ñeãte maquẽrẽ quenorigue
(Mc 14:1-2; Lc 22:1-2; Jn 11:45-53)
1Jesús cʉ̃cã upatuti watiate maquẽrẽ wedetuwacogʉra ʉ̃sã cʉ̃ buerare abiro ĩwĩ:
2—Mʉjã merẽ masĩsia Pascua bosebʉreco wato pʉabʉreco dʉsa. Tibosebʉrecomenarã yʉ Nipetira Sõwʉ̃rẽ ñe nirũpãrãpʉre wiyoroagawa curusapʉ papatu sĩãdotira ―ĩwĩ.
3Tibʉrecorimena paia nirũpãrã, judío basoca bʉtoa dotira, paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃ Caifáyawipʉ neãpoyura. 4Topʉ “ĩritomemarẽmena Jesúre yajioropʉ ñerãda cʉ̃rẽ sĩãrãdara” ĩ cʉ̃jãbasurupe came wederucũpʉtʉayura. 5Tiere quenorã:
—Buri bosebʉrecomena marĩ tairo tiherimocãrãda. Basoca noborora caribibateabogawa ―ĩyura.
Ĩcõ nomiõ Jesúre sʉtiañurẽ piopeorigue
(Mc 14:3-9; Jn 12:1-8)
6Cʉ̃jãcã cʉ̃rẽ sĩãtere quenoriwatoare Jesús Betania macãpʉ Simón cami boa cametʉarigʉyawipʉ niwĩ. 7Topʉ ĩcõ nomiõ ĩcãga sʉtiañurẽ “alabastro” wãmecʉtiriga wapapacarigare cʉoarigo Jesús cʉtiro ea cʉ̃cã yaduiriwatoa tiga maquẽ sʉtiañurẽrẽ cʉ̃ya dʉpowʉpʉre piopeogo. 8Cocã tairo tiñerõcã ĩñarã ʉ̃sã Jesús buerape cuawa ʉ̃sãbasurupe abiro ĩsocowʉ:
—¿Dairo tigo tie wapapacarere tairojorora tibatecõãmocãrĩ? 9Co tie sʉtiañurẽrẽ duagopʉa pairo niyeru wapata tie cocã wapatariguemena bopacaribasocare titamuboatiyugo ―ĩwʉ̃.
10Jesús ʉ̃sãcã tairo ĩrẽrẽ masĩnigʉ̃ ʉ̃sãrẽ ĩwĩ:
—¿Dairo tira mʉjã core ñañarõ ĩ wederucũrĩ? Co yʉre atiere abiro tigo ñucametʉanʉcãrẽrẽ tigo yago. 11Bopacaribasoca mʉjã watoapʉre tairo nirucũmocãrõãgawa. Buri yʉpe doca mʉjãmena tairo nirucũheriga. 12Atio nomiõ atie sʉtiañurẽrẽ ya ũpʉ̃sotoa piopeogo, yʉcã cõwõãriasiro ya ũpʉ̃rẽ cʉ̃jãcã yacõãtosʉguero quenoyuegora abiro tigo yago. 13Yʉ mʉjãrẽ atiere diamacãrã wede. Dairo nirõ atiditapʉre Manigʉ̃cã basocare cametʉore quetire wedeyoropʉre atio nomiõcã yʉre tiriguerena wederucũyoroacu. Tairora co wãcũyogo nigoacugo ―ĩwĩ Jesús.
Judas Iscariotecã Jesúre wiyorigue
(Mc 14:10-11; Lc 22:3-6)
14Jesúcã tairo ĩãriasiro ĩcʉ̃ Judas Iscariote wãmecʉtigʉ ʉ̃sã Jesús buera docemenamacʉ̃ paia nirũpãrãmena wederucũgʉ̃ wayugʉ.
15Cʉ̃jãrẽ abiro ĩyugʉ:
—¿Jesúre yʉcã mʉjãrẽ wiyoñerõcã nocãrõ mʉjã yʉre niyeru wapatiroagari? ―ĩyugʉ.
Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉora “treinta niyerutiri mʉrẽ wapatirada” ĩ wãcũpʉtʉa cʉ̃rẽ tiere nʉniyura. 16Cʉ̃jãcã wapatiariasiromenarã Judas basocamanirĩwatoanorẽ amasocoyugʉ tinowatoamena “cʉ̃jãpʉre Jesúre wiyogʉda” ĩgʉ̃.
Jesúcã cʉ̃ bueramena yatʉorigue
(Mc 14:12-25; Lc 22:7-23; Jn 13:21-30; 1Co 11:23-26)
17Panrẽ pũmasãñerõcã tiremena ajiaya manirẽ pan yaribosebʉreco socoribʉrecomena ʉ̃sã Jesús buera cʉ̃ cʉtiropʉ wa cʉ̃rẽ abiro ĩ sãĩñawʉ̃:
—¿Nopʉ mʉ Pascua bosebʉreco yatore quenoñerõcã bogari? ―ĩwʉ̃.
18Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ abiro ĩ yʉwi:
—Mʉjã Jerusalénpʉ waya. Topʉ ĩcʉ̃ya wipʉ eawa cʉ̃rẽ abiro ĩña: ‘Ʉ̃sãrẽ buegʉ abiro ĩdoticoawi: “Yʉcã ñañarõ cametʉato pẽrõgã dʉsa. Pascua bosebʉreco niñerõcãrẽ yʉ ya bueramena mʉyawipʉ yagʉda” ĩcoawi’ ĩña ―ĩwĩ Jesús.
19Tairo tira Jesús buera cʉ̃cã ticoyoriara cʉ̃cã doticoariaronorã tira topʉ wa Pascua bosebʉreco yatere quenoyueriara niwã. 20Naĩcũmuãrẽmena Jesús ʉ̃sã cʉ̃ buera docemena yagʉdagʉ mesa cʉtiropʉ eanujeawi. 21Ʉ̃sãcã yariwatoa Jesús ʉ̃sãrẽ ĩwĩ:
—Yʉ mʉjãrẽ diamacãrã wedegʉda. Ĩcʉ̃ mʉjãmenamacʉ̃rã yʉre ĩñatutirapʉre wiyogʉagawi ―ĩwĩ.
22Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉora ʉ̃sã bʉtoro wãcũpasʉtira pʉtʉawʉ. Tairo tira ʉ̃sãbasurupe ĩcʉ̃ ĩcʉ̃ wado cʉ̃rẽ: “¿Yʉ Nirũpʉ̃ yʉmerã ñarĩ mʉrẽ wiyoacʉ?” ĩ sãĩñacowʉ.
23Ʉ̃sãcã cʉ̃rẽ tairo ĩ sãĩñañerõcã cʉ̃ ʉ̃sãrẽ yʉwi:
—Yʉmena atibapapʉ panrẽ soayagʉra ñawĩ yʉre ĩñatutirapʉre yʉre wiyoacʉ. 24Manigʉ̃ye queti ojariapũpʉ yaye maquẽrẽ ‘cʉ̃ cõwõãgʉagawi’ ĩ ojayoriarora abirora yʉ Nipetira Sõwʉ̃rẽ queoro waroacu. Buri yʉre ĩñatutirapʉre wiyoacʉpere ñañacametʉaro waroacu. Matapʉra cʉ̃pʉare bajuaherimocãñerõcã ñubogatiyu ―ĩwĩ Jesús.
25Tairo cʉ̃cã ĩrõsirogã Judas siropʉre Jesúre cʉ̃rẽ ĩñatutirapʉre wiyoacʉ:
—¿Ʉ̃sãrẽ buegʉ yʉmerã ñarĩ mʉrẽ ĩñatutirapʉre wiyoacʉ? ―ĩ sãĩñawĩ.
Jesúpe cʉ̃rẽ:
—Ʉ̃ʉ̃. Mʉcã ĩrõrã abirora mʉrã ña ―ĩ yʉwi.
26Ʉ̃sãcã yariwatoara Jesús panrẽ ne cʉ̃ Pacʉ Manigʉ̃rẽ ʉseare nʉniwĩ. Siro panrẽ pemʉtõ ʉ̃sãrẽ cʉ̃ buerare nʉnicowi. Nʉnicogʉra abiro ĩwĩ:
—Ʉ̃jʉ̃. Yaya. Atiera ña ya ũpʉ̃rã abiro nirẽ ―ĩwĩ.
27Siromenarã sĩnirĩsotʉre ne cʉ̃ Pacʉ Manigʉ̃rẽ ʉseare nʉniwĩ. Nʉnituwagʉra ʉ̃sãrẽ nʉnicogʉ abiro ĩwĩ:
—Mʉjã nipetira atisotʉ maquẽrẽ sĩniña. 28Atiera ña ya di Manigʉ̃cã cʉ̃yamacã macãrãrẽ ‘mʉjãrẽ mama ñurẽ tigʉda’ ĩriguere tiyapaticoatere eñorẽ. Ya di ũmayucoremenarã pajʉre cʉ̃jãcã ñañarẽ tirigue wapare cõwõã wapatibosare ña tiemena Manigʉ̃rẽ cʉ̃jãcã ñañarẽ tiriguere acõboyora nirã eatora abiro. 29Yʉ mʉjãrẽ wede. Marĩcʉ̃ãmenarã atie ʉse ocore marĩcã marĩcʉoro sĩnirẽrẽ yʉ upatuti sĩninemoheriga. Pʉ Manigʉ̃cã cʉ̃yarare dotiropʉ yʉ upatuti mʉjãmena ʉse oco mamarẽ sĩnigʉacu ―ĩwĩ Jesús.
30Siro ʉ̃sã Manigʉ̃rẽ ĩcãrõ basare basapeotuwaco ʉ̃sã tiwipʉ niãriara witiwa Olivos wãmecʉtiriburopʉ warisuawʉ.
Jesúcã Pedrore “Mʉ yʉre masĩcapeicãrã ‘cʉ̃rẽ masĩheriga’ ĩgʉacu” ĩrigue
(Mc 14:26-31; Lc 22:31-34; Jn 13:36-38)
31Topʉ eagʉ Jesús ʉ̃sã cʉ̃ buerare abiro ĩwĩ:
—Mʉjã nipetira atiñamimenarã yʉre biatere cuira yʉre cõãwʉmʉãpetiasuroacu. Merẽ tierena Manigʉ̃ye wederucũrẽrẽ ojayoriapũpʉ mʉjãcã tairo tiatere abiro ĩ ojayosiariaro niwʉ̃:
«Yʉ oveja coteribasocʉre sĩãñerõcã tigʉacu.
Tairo tiñerõcã cʉ̃yara oveja cʉ̃jã boro cʉtʉbatewʉmʉãsuroagawa»#Zac 13:7.
ĩ ojayoriaro niwʉ̃.
32Buri yʉcã cõwõãrigʉpʉ masãriasiro upatuti Galilea ditapʉ yʉ mʉjãrẽ sioneãpogʉacu tamʉ ―ĩwĩ.
33Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉogʉ Pedro abiro ĩwĩ:
—Nipetira mʉrẽ cõãwʉmʉãcapetacãrã yʉpʉa mʉrẽ icãta cõãwʉmʉãhericu ―ĩwĩ.
34Jesúpe Pedrore yʉwi:
—Mʉrẽ diamacãrã wede. Marĩcʉ̃ã ñamimenarã cãmocʉcã wedeatosʉguero mʉ yʉre masĩcapeicãrã itiãrĩjoro ‘cʉ̃rẽ yʉ masĩheriga’ ĩgʉacu ―ĩwĩ.
35Pedrope cʉ̃rẽ tamʉ ĩnemocowi:
—Mʉmenarã yʉ cõwõãcʉ nicapeicãrã icãta mʉrẽ ‘yʉ cʉ̃rẽ masĩheriga’ ĩritohegʉacu ―ĩwĩ.
Ʉ̃sã ãpẽrã nipetira cʉ̃ bueracã tiwãmerã ĩyucowʉ.
Jesúcã Getsemanípʉ cʉ̃ Pacʉre ñubue sãĩrigue
(Mc 14:32-42; Lc 22:39-46)
36Siro Jesús ʉ̃sã cʉ̃ bueramena wa Getsemaní wãmecʉtiropʉ eawi. Topʉ ʉ̃sãrẽ abiro ĩwĩ:
—Mʉjã anorã duiyueya marĩcʉ̃. Yʉ õpʉ Manigʉ̃rẽ ñubue sãĩgʉ̃ wagʉ ya ―ĩwĩ.
37Tairo ĩtuwa Pedrore ĩñerõcã Zebedeo pũna pʉ̃ãrãpʉrena siowʉmʉãwĩ. Jesús tomenarã bʉtoro wãcũpasʉti pũnirõ tʉoiñasocoyugʉ. 38Tairo tigʉ cʉ̃cã siowʉmʉãriarare ĩyugʉ:
—Yʉ ya yeripũnapʉre bʉtoro wãcũpasʉti pũnicametʉaro tʉoiñarẽmena cõwõãriaro cuwioro tʉoiñagʉ̃ tiga. Mʉjã anorã pʉtʉaya marĩcʉ̃. Nipetirapʉra caniherara tʉomasĩrẽmena coteya ―ĩyugʉ.
39Tairo ĩtuwa Jesús cʉ̃jãsʉguero yoasãñurõ wanemo, ãsʉ̃rʉ̃poperimena eacumuwa, cʉ̃ya capetʉrore yeparo pẽnirõpʉ munibiacũmuã, Manigʉ̃rẽ abiro ĩ ñubueyugʉ:
—Pacʉ, mʉrẽ wisioheriñerõcãpʉare yʉcã ñañarõ posatere yʉre tiere tairo wañerõcã tiherimocãña. Buri tairo tirugagʉ yʉcã boriwãmepe tiherimocãña mʉcã boriwãmepe wañerõcã tiya ―ĩyugʉ.
40Sãĩtuwa cʉ̃ buera itiãrã cʉtiro eagʉ cʉ̃jãrẽ canirãrẽ bʉajeayugʉ. Tairo tigʉ Pedrore ĩyugʉ:
—¿Dairo tira pẽrõ yʉmenarã ĩcã horanogãjoro caniherara niherijomocãrĩ? 41Mʉjã caniherara ñurõ coteya. Wãtĩã nirũpʉ̃ mʉjãrẽ ĩdocasãherimocãro ĩrã Manigʉ̃rẽ ñubue sãĩña. Mʉjãcã tʉoiñarẽpʉpʉare yʉre wedewõrugare cʉomi. Buri bicaperacãrã yʉre wedewõquetatumasĩbora wãcũtutuare cʉoheri ―ĩyugʉ.
42Cʉ̃jã cʉtiro niãrigʉ Jesús upatutira tamʉ Manigʉ̃rẽ abiro ĩ ñubue sãĩgʉ̃ wayugʉ:
—Pacʉ, atiere apewãmepe timasĩñamaniñerõcã yʉcã anorã abiro ñañarõ cametʉatere cametʉorugahegʉ yʉre mʉcã boriwãmepe wañerõcã tiya ―ĩyugʉ.
43Sãĩtuwa camepʉtʉatigʉ tiwãmerã cʉ̃ buerare canirãpʉrena bʉajeagʉ eayugʉ. Cʉ̃jã sʉticametʉara ninirã wʉgoare apõtĩõheriyura. 44Tairo tigʉ cʉ̃jãrẽ tairora ĩñamocã, upatuti camepʉtʉawa, Manigʉ̃rẽ ñubue sãĩgʉ̃ wayugʉ tamʉ. Cʉ̃cã sãĩãriawãmerã ñubue sãĩyugʉ. 45Siro ñubuetuwa cʉ̃ buera cʉtiro camepʉtʉatigʉra cʉ̃jãrẽ abiro ĩyugʉ:
—¿Mʉjã marĩcʉ̃ cani yerisãmocãrã yari? Mʉjã yʉre tʉoya. Merẽ yʉ Nipetira Sõwʉ̃rẽ cʉ̃jãcã ñañarãpʉre wiyoati hora easia. 46¡Wʉmʉnʉcãña! Jamʉ waco. Ĩñaña; yʉre merẽ ĩñatutirapʉre wiyoacʉ watisiawi ―ĩyugʉ.
Jesúre ñewʉmʉãrigue
(Mc 14:43-50; Lc 22:47-53; Jn 18:2-11)
47Marĩcʉ̃ Jesúcã ʉ̃sã cʉ̃ bueramena wederucũriwatoara Judas ʉ̃sã docemenamacʉ̃ nimoãrigʉ watiwi. Cʉ̃mena pajʉ basoca besu saderipĩrĩ, yucʉpagʉ cʉoariara bapuwʉmʉãtiwa. Cʉ̃jã paia nirũpʉ̃rã ĩñerõcã judío basoca bʉtoa dotira ticoyora niriara niwã. 48Merẽ Judas Jesúre wiyoribasocʉ cʉ̃cã topʉ eatosʉgueropʉra cʉ̃jãrẽ abiro ĩcũsiarigʉ niwĩ: “Yʉcã ñudoti wasopãnapʉ ũpũgʉ̃rã nigʉagawi. Cʉ̃rẽna mʉjã ñe, ñurõ sia newʉmʉãrõãcu” ĩrigʉ niwĩ.
49Tairo tigʉ Jesús cʉtiropʉ eagʉ:
—Ʉ̃sãrẽ buegʉ ¡ñarĩ mʉ! ―ĩ cʉ̃rẽ ñudotigʉra cʉ̃ya wasopãnapʉre ũpũwĩ.
50Cʉ̃cã tairo tiñerõcã ĩñagʉ̃ Jesús cʉ̃rẽ:
—Yʉmenamacʉ̃ mʉcã tigʉ watiariguere tisiroticoya ―ĩwĩ.
Cʉ̃cã tairo ĩrẽmenarã cʉ̃mena watiariara Jesúre ñewʉmʉãsuwa. 51Cʉ̃jãcã cʉ̃rẽ ñerĩwatoamena ĩcʉ̃ Jesús buegʉ cʉ̃ya saderipĩrẽ tʉ̃ãwewioco paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃rẽ padedecotegʉya camuperore patadujiocomocãwĩ. 52Cʉ̃cã tairo tiñerõcã ĩñagʉ̃ Jesús cʉ̃rẽ ĩwĩ:
—Tiherimocãña. Mʉya saderipĩrẽ quenoña. Saderipĩmena camesĩãrãno saderipĩmenarã sĩãyoragawa. 53¿Mʉ masĩheriri? Yʉcã yʉpacʉre titamurẽ sãĩñerõcã cʉ̃ mata surara doce buri cʉ̃rẽ wedecoterare yʉre cotedotigʉ ticomasĩwĩ. 54Buri yʉcã tora abiro ĩ sãĩñerõcãpʉare Manigʉ̃ye queti ojariapũpʉ «Manigʉ̃cã beseyorigʉ ñañarõ cametʉa cõwõãgʉagawi» ĩ ojayoriarora abiro queoro waheriboga ―ĩwĩ Jesús.
55Tairo ĩtuwacogʉra basoca cʉ̃rẽ ñerã eariarapere abiro ĩwĩ:
—¿Dairo tira mʉjã yajaribasoca nirũpʉ̃rẽ tirara abiro saderipĩrĩmena, yucʉpagʉmena yʉre ñerã watiri? Yʉ bʉrecoricãrõ Manigʉ̃wipʉ basocare bueduiawʉ. ¿Dairo tira tocawatoapʉra mʉjã yʉre ñeheriri? 56Atie nipetire mʉjãcã yʉre marĩcʉoro abiro tiremena Manigʉ̃ye quetire wedesʉgueribasoca sʉgueropʉ «Manigʉ̃cã beseyorigʉ Cristore tairo waroacu» ĩ cʉ̃jãcã ojariguere queoro wañerõcã tira ya ―ĩwĩ Jesús.
Ʉ̃sã Jesús buera cʉ̃cã tora abiro ĩñerõcã tʉora cʉ̃rẽ ĩcʉ̃rẽna cõãnʉcõmocã dutiwʉmʉãpetiasuwʉ.
Jesúre nirũpãrã cʉtiropʉ neãrigue
(Mc 14:53-65; Lc 22:54-55, 63-71; Jn 18:12-14, 19-24)
57Jesúre ñewʉmʉãriara cʉ̃rẽ paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃ cʉtiro Caifáyawipʉ newayura. Topʉra neãpoyueyura Moisécã ojariguere bueribasoca ĩñerõcã judío basoca bʉtoa dotira. 58Buri Pedrope Jesúre yoasãñurõpʉ quetaturucũgʉ̃, Caifáyawi sopepʉtomacãyepapʉ eawa topʉ Manigʉ̃wire cotera suraramena eanujeayugʉ. Atie dairo wa yapatimirõãgari ĩgʉ̃ topʉ ĩñacoduirucũyugʉ.
59Nipetira paia nirũpãrã ĩñerõcã nipetira judío basocare dotira Nirũpãrã Neãporibasoca basocare nobore ĩritoremena Jesúre wedesãrẽrẽ amarã tiyura “atie wapamena cʉ̃ wapa cʉowi” ĩ cʉ̃rẽ sĩãcõãdotiradara. 60Pajʉ cʉ̃jã cʉtiropʉ nobore ĩritoremena cʉ̃rẽ wedesãrã eacapetacãrã “atieye wapamena cʉ̃ cõwõãro” ĩ cʉ̃rẽ wedesãborere wapa bʉaheriyura. Nitʉoriwatoagãpʉ pʉ̃ãrã tairiwãmesãñurõmena wado ĩritoremena wedesãrã eayura. 61Abiro ĩyura:
—Ãni ʉmʉ abiro ĩwĩ: ‘Yʉ atiwi Manigʉ̃wire mʉtõdujiocomasĩ. Buri itiabʉrecosiromenarã yʉ tamʉ tiwire upatutira wenʉcõcomasĩ’ ĩwĩ ―ĩyura.
62Tocãrõmenarã cʉ̃jãcã tairo ĩrẽrẽ tʉogʉ paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃ nigʉ̃ wʉmʉnʉcã Jesúre abiro ĩ sãĩñayugʉ:
—¿Mʉrẽ cʉ̃jãcã tairo ĩrẽrẽ yʉheriri? ¿Ñeno ñarĩ atie cʉ̃jãcã mʉrẽ wedesãrẽ? ―ĩyugʉ.
63Buri Jesúpe disurora icãta yʉro manirõ tʉoiñacametʉocomocãyugʉ. Cʉ̃cã tora abiro yʉhericametʉocoñerõcã ĩñagʉ̃ paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃ nigʉ̃ cʉ̃rẽ abiro ĩyugʉ:
—Manigʉ̃ catirucũgʉ̃ ĩñacoro mʉ ʉ̃sãrẽ diamacãrã wedeya. ¿Mʉrã ñarĩ Cristo, Manigʉ̃ Macʉ̃ cʉ̃cã beseyorigʉ? ―ĩyugʉ.
64Jesús cʉ̃rẽ yʉyugʉ:
—Mʉcã ĩrõrã abirora yʉ cʉ̃rã ña. Buri yʉpe mʉjã nipetirare abiro ĩ wede: Marĩcʉorosiromenarã mʉjã yʉ Nipetira Sõwʉ̃rẽ Manigʉ̃ tutuacametʉanʉcãgʉ̃ cʉtiropʉ cʉ̃ diamacãpanepe duigʉre ĩñarõãcu. Ĩñerõcã tairora bʉrecocasero maquẽ ʉ̃mebʉrʉariwatoapʉ watigʉre ĩñarõãcu.
65Cʉ̃cã tairo ĩñerõcã tʉogʉ paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃ nigʉ̃ cʉ̃cã cuarere eñogʉ̃ cʉ̃basurupe cʉ̃ye sutire wejeyegayugʉ. Abiro ĩyugʉ:
—Ãni anorã abiro ĩ wederucũgʉ̃ Manigʉ̃rẽ ñañarõ ĩdocatugʉ yawi. Ãpẽrã cʉ̃rẽ wedesãboranorẽ bonemoheri marĩ. Merẽ mʉjãbasurupera Manigʉ̃rẽ cʉ̃cã ñañarõ ĩdocaturere tʉosia. 66¿Cʉ̃rẽ dairo tiro bori? ―ĩyugʉ.
Cʉ̃jãpe:
—Cʉ̃cã tairo ĩrẽwapa cʉ̃ wapa cʉowi. Cʉ̃rẽ sĩãcõãmocãrõ bo ―ĩ yʉyura.
67Tairo ĩrõsiro ĩcãrã Jesúre cʉ̃ya wãnimacãpʉ ʉsecoa eotu cʉ̃rẽ doteyura. Ĩñerõcã ãpẽrã cʉ̃ya wãnimacãrẽ parara:
68—Mʉ nirõrã Manigʉ̃cã beseyorigʉ Cristora nigʉ̃ ĩbʉaya: ¿Noã mʉrẽ pari? ―ĩyura.
Pedrocã Jesúre masĩcapeicã “cʉ̃rẽ yʉ masĩheriga” ĩrigue
(Mc 14:66-72; Lc 22:56-62; Jn 18:15-18, 25-27)
69Cʉ̃jãcã tairo tiriwatoare marĩcʉ̃ Pedrope tiwi sãwaro macã yepapʉra duiyugʉ. Cʉ̃cã topʉ duiriwatoara ĩcõ paia nirũpãrãsotoa nirũpʉ̃ nigʉ̃rẽ padedecotego cʉ̃ cʉtiro ea cʉ̃rẽ:
—Mʉcã Jesús Galilea macʉ̃mena cãmesãrigʉra ña ―ĩyugo.
70Cocã tairo ĩñerõcã tʉogʉ Pedrope nipetira tʉocoropʉ cʉ̃rẽ masĩcapeicãrã ĩritoremena:
—Yʉ mʉcã wederucũrẽrẽ masĩheri, ñeno maquẽrẽ wederucũgõ, wederucũgõ tiga mʉ ―ĩyugʉ.
71Tairo ĩtuwa tiwi sãwaro macã yepa sopepʉtopʉ wayugʉ. Topʉ apeo padedecotego cʉ̃rẽ ĩñagõ to nirãrẽ abiro ĩyugo:
—Ãnicã Jesús Nazaret macʉ̃mena cãmesãrigʉra ñawĩ ―ĩyugo.
72Pedrope tamʉ upatutira Jesúre masĩcapeicãrã ĩritoremena Manigʉ̃ wãmemena wãmebonigʉ̃:
—Yʉ cʉ̃rẽ icãta masĩheri noãrẽ wederucũgõ wederucũgõ tiga mʉ ―ĩyugʉ.
73Siro sãñurõgã ĩcãrã basoca topʉ niãriara Pedro cʉtiropʉ wa cʉ̃rẽ abiro ĩyura:
—Mʉ Jesús bueramenamacʉ̃ nirigʉra nipeña tʉomasĩrõpʉra cʉ̃jãcã wederucũriwãmerã wederucũrẽcʉti ―ĩyura.
74Cʉ̃jãcã tairo ĩñerõcã tʉogʉ Pedrope Manigʉ̃ wãmerẽ wãmebonigʉ̃ tutuaromena:
—Merẽ yʉ mʉjãrẽ ‘cʉ̃rẽ masĩheriga’ ĩ wedesiawʉ. Yʉcã ĩritoñerõcã Manigʉ̃ yʉre ñañarõ tiaro ―ĩyugʉ.
Cʉ̃cã tairo ĩriwatoara cãmocʉ wedeyugʉ. 75Pedro cãmocʉ wedeñerõcã tʉogʉ Jesúcã cʉ̃rẽ: “Cãmocʉ wedeatosʉguero mʉ yʉre masĩcapeicãrã itiãrĩ ‘cʉ̃rẽ masĩheriga’ ĩgʉacu” ĩriguere wãcũbʉayugʉ. Tairo tigʉ Pedro tiwimacã yepapʉ niãrigʉ tore witiwa bʉtoro wãcũpasʉtiremena otiyugʉ.

Currently Selected:

Mateo 26: yui

Highlight

Share

ਕਾਪੀ।

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in