Máákuusə 10
10
Yěsô fɛ́ ntʉ́ʉ́ ne no ndáá
(Mat 19:1-9; Lúk 16:18)
1Yěsô ŋâ yóʼó, ŋgú ndzó pɛ́rɛ́ ŋgɔŋ Zhʉde, ne yiŋ ndzaʼ Zhuudɛŋ. Pɔŋ ké mbó ntéré ŋkʉ́rʉ́ pfuŋ ye. A ké mbó fɛ́ ntʉ́ʉ́ ne pɔ́b njʉ́ a ndɛ mbéé fɛ́ nɛ́. 2Pɛ Farízya suʼú mbəb yɔ́b fɛ́ pfúŋɔ́ ye, ndzɔ́ŋɔ mvérɛ́ wé. Pɔ́b psirɛ́ wé ŋgâ: «Kaŋ miŋi psyɛ́ ŋgâ ŋɔŋ zú ŋgʉyé yé?» 3Yěsô pó mbzirɛ́ wɔ́b ŋgâ: «Mǔsê kɛ ŋwɛ́ʼɛ́ ndzó kaŋ ŋgâ puŋ zhyɛ́ níŋ?» 4Pɔ́b pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Kaŋ Mǔsê psyɛ́ ŋgâ ŋumbzí ŋwéʼɛ́ ŋweʼe sáŋá ndáá ndzú ŋgʉyé yé núŋ.» 5Yěsô tsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Mǔsê kɛ ŋwéʼé kaŋ mé ké nɛ́ ne puŋ ŋkyé ŋgâ ndzɔʼ yuŋ tʉ̌ŋ ŋgáʼ. 6Ntsʉʼmbé, a kɛ pɛ́ ne ndzyé mvé, Mboʼmvé pwɔ́ wɔ́b, ŋumbzí pú məŋgʉ́yé. 7A zhyɛ́ yéré kɛ́ʼɛ́ ŋumbzí ghɛ́ ntee tɛd yé pú mɛ́ ye, ndzwə́rɛ́ mbəb ŋgʉyé ye, pɔ́b pepáá péré tsʉ́ʼ taʼ ŋɔŋ. 8Pɔ́b pepáá péré tsʉʼɔ́ taʼ ŋɔŋ. Néré, pɔ́b pó mbé pɛ́ɛ́ pɔŋ pepáá pó. Pɔ́b syɛ́ ntsʉʼɔ taʼ ŋɔŋ yimɔʼɔ. 9Kii ŋɔŋ ndɛ saŋ yɔ́b yɛ́ nɛ́ Mboʼmvé zwə́ré nɛ́!» 10Ŋkhoʼyɛ́ ŋgíŋgye pe kɛ pód ndzəb ndáb nɛ́, pɔ́b ké mbó mvirɛ Yěsô ne no yéré. 11A ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Ŋkhoʼyɛ́ ŋɔŋ zú ŋgʉyé yé mbó ndzɔʼ cyó məŋgʉ́yé nɛ́, mbǒ a púbú ndáá mɔ́b pú sɔ́ məŋgʉ́yé, 12mbɛ ŋkhoʼyɛ́ məŋgʉ́yé tê ndwɔ́ yé, ndzɔʼ cyó ŋumbzí nɛ́, mbǒ a púbú ndáá.»
Yěsô níŋi mbúrú mbəb pɛ mɔ́ŋ
(Mat 19:13-15; Lúk 18:15-17)
13Pɔŋ kɛ kʉ́yó ne pɛ mɔ́ŋ pfúŋɔ́ Yěsô ŋgâ a kébɛ́ wɔ́b, ntsʉʼmbé ŋgíŋgye pé mî wɔ́b mǐ. 14Ŋkhoʼyɛ́ Yěsô kɛ zhʉ́ néré nɛ́, a zúʼú ŋgyé mbó ntsɔ́ pwó ŋgíŋgyé pé ŋgâ: «Kii puŋ ndɛ naŋa wɔ́b. Ŋkyé ŋgâ Nofɔŋ Mboʼmvé pɛ́ɛ́ pwó pɔŋ pɛ́, pɔ́b pɛ́ɛ́ njʉ́ pɔ́b nɛ́.» 15Kpaʼ sísíŋ mə sɔ́ŋɔ́ wúŋ ŋgâ: «A pɛ́ɛ́ yɛ́ ŋɔŋ psyɛ́ Nofɔŋ Mboʼmvé njʉ́ mɔ́ŋ nɛ́ pó, a náʼá mbé ŋkuŋɔ ndúŋú pó.» 16Néré, Yěsô kyɛ́ pɔ́ŋ péré, ndzáb mbwó mé mbəb pɔ́b, níŋi mbúrú.
Ŋgaŋáfoʼ pú Nofɔŋ Mboʼmvé
(Mat 19:16-30; Lúk 18:18-30)
17Njʉ́ Yěsô kɛ yɔ́ɔ́ mɛndɔ́b nɛ́, taʼ ŋɔŋ khí ndéé ŋkʉ́yó, mvɔ́ ne kpee mé, mvirɛ wé ŋgâ: «Kéʼeyáŋ sʉ́ʼʉ, tɛɛmbɛ́ mə ŋgyɛ̌ níŋ mbɔ́rɔ́ ntséʼé tsómvé ŋeŋáŋ?» 18Yěsô pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Wo fú ya né ŋɔŋ sʉ́ʼʉ ŋkyě kɔ́? Ŋɔŋ sʉ́ʼʉ yóʼó fáá Mboʼmvé pó. 19Wo zɛ́ pɛ kaŋ. A tsɔ̌ ŋgâ: “Wo ndɛ nɔ́ʼ ŋɔŋ, wo ndɛ náʼá mbubú ndáá, wo ndɛ ndzwéé, wo ndɛ ntíí paŋ tó ŋɔŋ, wo ndɛ ŋgyɛ́ no kəpɔŋ mbəb ŋɔŋ, ghuʼɔ tɛd wo pú mɛ́ wo.”» 20Ŋɔŋ wéré pɔ́rɔ́ pwó ye ŋgâ: «Kéʼeyáŋ, mə ndzyé psyébɛ ŋkɔŋɔ kaŋ pe ké nɛ́ náá, pe féré ŋkhoʼ ŋǎne máá syé.» 21Yěsô tíŋɛ wé ne ndzɔʼ kəŋe, ntsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Taʼ yɔ́b kɛ káá pwó wo: Ghú fí ŋkɔŋɔ mɔ́b pó náá, ŋgób mbəb pwó mbɔ́ŋmbɔŋ. Yânéré wo náʼ ntséʼé foʼ zááme pépéé. Wo mbɔŋɔ ŋgyɛ́ néré, wo kʉ́yó ntsʉʼɔ ndzəb mo.» 22Ŋkhoʼyɛ́ ŋɔŋ wéré kɛ zoʼ wéré nsó nɛ́, a ŋúʼ záŋ yé, ŋgú ne pʉ́ʉ́ŋgyé, ŋkyé ŋgâ a kɛ tséʼé foʼ zááme. 23Yěsô tíŋí ŋkɔŋɔ pɔŋ náá, ntsɔ́ pwó ŋgíŋgye pé ŋgâ: «A tʉŋɔ pwó foʼ kaʼatɛ ne ŋkúŋne ndzó Nofɔŋ Mboʼmvé!» 24Nsó wɛ́ Yěsô kɛ nsó nɛ́, zhyɛ́ tó ŋgíŋgye pe vaʼ. Ntsʉʼmbé Yěsô ké mbó ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Pɔ́ŋ páá, a tʉ̌ŋ kaʼatɛ ne ŋkúŋne ne Nofɔŋ Mboʼmvé! 25A zyaŋa pwó naapeʼe ghúŋkwéʼé ne ndzáʼne ndzó nǎʼŋgyɛ́, ntsɛ́ɛ́ pwó foʼ ne ŋkúŋne ndzó Nofɔŋ Mboʼmvé!» 26No ké mbó muʼɔ wɔ́b múʼú, pɔ́b psirɛ́ mbəb yɔ́b ŋgâ: «Njʉ́ a pó mbé kaʼa nɛ́, tɛɛmbɛ a tséʼé wɔ́b ntséʼé ndzǔne?» 27Yěsô tiŋɛ́ wɔ́b, mbó ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Yéré tsɛ́ɛ́ ŋumesɔŋ. A tsɛ́ɛ́ Mboʼmvé pó. Ŋkyé ŋgâ cyó yɔ́b yɛ́ a tsɛ́ɛ́ Mboʼmvé nɛ́ ghú pó.» 28Néré Pětro tsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Zoʼo, psi tee ŋkɔŋɔ yɔ́b náá ndzɔ́ŋɔ wo!» 29Yěsô pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Mə ntsɔ́ nɛ́ ne puŋ kpaʼ sísíŋ ŋgâ: Tɛɛmbɛ ŋɔŋ pe tee ndáb yé, ntee pɔ́ŋmɛ́ pé, pe mbzíŋi pwɛ pe pěŋgyé, ntee mɛ́ ye, ntee tɛd ye, ntee pɔ́ŋ pé pwɛ faʼ pé, ŋkyé ya kii ŋkyé Ŋkəŋ sʉ́ʼʉ, 30kii kʉ́yó ntséʼé a záʼ ŋkpǐ pó. A ŋkʉ́yó ntsɛʼɛ pɛ ndáb, pɔ́ŋmɛ́ pe mbziŋi pwɛ pe peŋgyé, pɛ mɛ́, pɛ mɔ́ŋ ne pɛ faʼ ŋkhoʼyɔŋ ndzɔ́ʼɔ́ mkpeʼe. Ndzó mvé yɛ́ a tsé ŋkʉ́yó nɛ́, a tséʼé tsómvé ŋeŋáŋ. 31Záá pɔŋ pɛ́ pɔ́b ssó nɛ́, ŋkʉ́yó ntsʉʼɔ pɛ njʉyinzəb. Pɛ njʉyǐndzəb khú sɔ́ pɔŋ.»
A zhʉ́bí yíkyéd nɛ́ njʉ́ Yěsô cʉ́rɛ vó yé pwɛ njʉyɛ́ne mé ne vó nɛ́
(Mat 20:17-19; Lúk 18:31-34)
32Ŋkhoʼyɛ́ Yěsô kɛ ŋâ pwɛ ŋgíŋgyé pé, ne ŋkɔʼne Yerʉ́salɛm nɛ́, Yěsô kpɛ́ɛ́ síŋ pɔ́b. Ŋgíŋgyé pé pɔ́ɔ́, pɔŋ pɛ́ pɔ́b kɛ tyáŋa wɔ́b nɛ́ pɔ́ɔ́ yɔ́b. Yěsô ké mbó ntéré ŋgíŋgyé pe ntsɔ̌bpáá pfuŋ yé, ne mbaʼá, ntsé ntsɔ́ no yɛ́ a kɛ ghɛ́ ŋkuŋɔ wé nɛ́ ne pɔ́b. 33«Puŋ zoʼ no yɔŋ! Njʉ́ piŋi kɔ́ʼɔ́ kaʼa Yerʉ́salɛm nɛ́, pe fi Mɔ́ŋ ŋɔŋ ndzó mbwó pɛ ntsɛ́ssó ghaŋáshʉ́ pwɛ ghaŋákeʼekaŋ. Pɔ́b tséé fiʼ yé ŋgâ pé nɔ́ʼɔ wé, pɔ́b fí wé pwó pɛ kiizɛ́mboʼmvé. 34Pɔ́b ntuŋɔ́ wé, ntswɛ́ tə́ mbəb yé, gbíí wé ne gbáá, nɔ́ʼɔ wé. Ntsʉʼmbé, zhyé pekyéd ghɛ́ ndzáʼá a zhʉyɛ́ ne vó.»
Zhakə pú Zhâŋ táʼá sɔ́ ywoʼ
(Mat 20:20-28; Lúk 22:25-27)
35Zhakə pú Zhâŋ pɔ́ŋ Zebede, suʼú mbəb yɔ́b mbɛ́rɛ́ Yěsô, ntsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Kéʼeyáŋ, psi zɔŋɔ ŋgâ wo zhyɛ́ no yɛ́ psi mvirɛ wo núŋ nɛ́, fɛ́ ne psi.» 36Yěsô psirɛ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ zɔŋɔ ŋgâ ne ŋgyɛ́ kɔ́ fɛ́ ne puŋ?» 37Pɔ́b pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Ŋkhoʼyɛ́ wo náʼá mbɛ́ ndzɔ́ʼɔ́ ghɛ́ɛ́ wo nɛ́, psyɛ́ ŋgâ psi náʼ ŋgɔ́rɔ́ pfúŋɔ́ wo. Taʼ ŋɔŋ ne ndzáʼ pwó wo yé maʼ, cyó ne ndzáʼ pwó wo yé ŋkʉbi.» 38Yěsô tsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ zɛ́ yɔ́b yɛ́ puŋ psirɛ́ nɛ́ pó! Puŋ kuʼɔ ne nɔ́ne ndɔ́ŋ ŋgəʼo yɛ́ mə nɔ́ nɛ́, kii, kpênse ŋgəʼo yɛ́ mə ŋkʉ́yó kpéé nɛ́?» 39Pɔ́b pɔ́rɔ́ pwó ye ŋgâ: «Psi kúʼu.» Yěsô tsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Ɔ́ŋɔ́, ndɔ́ŋ ŋgəʼo yɛ́ mə nɔ́ nɛ́, puŋ ŋkʉ́yó nɔ́. Kpênse ŋgəʼo yɛ́ mə kpéé nɛ́, puŋ ŋkʉ́yó kpéé. 40Ntsʉʼŋgɛ ŋkhú ne ŋgǒdne ne ndzaʼ pwó ya yé maʼ, kii ne yé ŋkʉbi, a tséʼé mo ne fɛ́ne ne puŋ pó. Mboʼmvé ŋkʉ́yó fɛ́ pwó pɔŋ pɛ́ a kɛ tsuŋɔ ne pɔ́b nɛ́.» 41Ŋkhoʼyɛ́ pecyó vwɔ́ ŋgíŋgyé pe kɛ zoʼ no yéré nɛ́, pɔ́b zúʼú ŋgyé mbəb Zhakə pú Zhâŋ. 42Njʉ́ a kɛ pe néré nɛ́, Yěsô fú wɔ́b ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ zé! Pɔŋ pɛ́ pe tiŋɛ́ wɔ́b njʉ́ pé fɔŋ mvémvé nɛ́, kɔʼɔ kɔ́ʼɔ́ ŋgɔ́rɔ́ tó pɔ́b. Pɛ mɛ́tó pó fɛ́rɛ wɔ́b féd. 43Ntsʉʼmbé, a ghɛ́ mbé pɛ́ɛ́ néré tsetsɛrɛ puŋ pó. A pɛ́ɛ́ yɛ́ ŋɔŋ ndzɔʼ puŋ zɔŋɔ mbɛ ŋgəkod tsetsɛrɛ puŋ nɛ́, a pé ŋgaŋafaʼ ŋkɔŋɔ wuŋ náá. 44A pɛ́ɛ́ yɛ́ ŋɔŋ zɔŋɔ mbɛ ssó ndzɔ́ʼɔ́ puŋ nɛ́, a pe mkpaŋ ŋkɔŋɔ wuŋ náá. 45Ŋkyé ŋgâ Mɔ́ŋ Ŋɔŋ kɛ pe kʉ́yó ŋgâ pe faʼ pwó ye pó, a kɛ kʉ́yó ne fǎʼne pwó pɔŋ, mbó fɛ́ tsómvé yé, ne ndzúŋne tó pɔŋ zááme núŋ.»
Yěsô pɛ́d Baatime
(Mat 20:29-34; Lúk 18:35-43)
46Yěsô pwɛ ŋgíŋgye pe nyí mbáŋa Zheriko. Ŋkhoʼyɛ́ pɔ́b kɛ twɔ́ mbɛ́lʉ́ŋ yéré nɛ́, a pé pwɛ pɔŋ zááme. Taʼ ffǒme wɛ́ ntíí mbé Baatime, mɔ́ŋ Time nɛ́, ghɔ́rɔ́ ne gháá mɛndɔ́b, ndɔŋɔ. 47A zoʼ ŋgâ a Yěsô, Mɔ́ŋ ŋɔŋ Nǎzarɛd ndzáʼá. A ghéʼ ne tʉ̌ŋ ŋgâ: «Yěsô, Mɔ́ŋ fɔŋ Ndavíd, tsáá ghəghəŋ ya!» 48Záá pɔŋ mî wé ŋgâ a moʼ ntswee ye! Ntsʉʼmbé ffǒme wéré mêmě ŋgéʼ ne tʉ̌ŋ ŋgâ: «Mɔ́ŋ fɔŋ Ndavíd, tsáá ghəghəŋ ya!» 49Yěsô tsébé, nsó ŋgâ: «Puŋ fú wé!» Pe fú ffǒme wéré ntsɔ́ pwó ye ŋgâ: «Sáʼ metʉŋ, ŋáá syé, a fú wo nɛ́!» 50Ffǒme wéré sɔ́d ndzwéfóó mbəb yé máʼ syé, sáʼ mbəb yé ŋâ syé, ŋgú pfúŋɔ́ Yěsô. 51Yěsô psirɛ́ wé ŋgâ: «Wo zɔŋɔ ŋgâ mə ŋgyɛ́ɛ́ kɔ́ pwó wo?» Ffǒme tsɔ́ pwó ye ŋgâ: «Rabuni, zhyɛ́ ŋgâ mə mbó njʉ́ ywoʼ!» 52Yěsô tsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Ghú, psyɛ́ndzɔʼ wo kpéé wo!» Kpaʼ ŋkhoʼyéré a zhʉ́ ywoʼ, ntsʉʼɔ ndzəb Yěsô, pwɛ pɔ́b ghú.
လက္ရွိေရြးခ်ယ္ထားမွု
Máákuusə 10: XMG
အေရာင္မွတ္ခ်က္
မၽွေဝရန္
ကူးယူ

မိမိစက္ကိရိယာအားလုံးတြင္ မိမိအေရာင္ခ်ယ္ေသာအရာမ်ားကို သိမ္းဆည္းထားလိုပါသလား။ စာရင္းသြင္းပါ (သို႔) အေကာင့္ဝင္လိုက္ပါ
Máákuusə 10
10
Yěsô fɛ́ ntʉ́ʉ́ ne no ndáá
(Mat 19:1-9; Lúk 16:18)
1Yěsô ŋâ yóʼó, ŋgú ndzó pɛ́rɛ́ ŋgɔŋ Zhʉde, ne yiŋ ndzaʼ Zhuudɛŋ. Pɔŋ ké mbó ntéré ŋkʉ́rʉ́ pfuŋ ye. A ké mbó fɛ́ ntʉ́ʉ́ ne pɔ́b njʉ́ a ndɛ mbéé fɛ́ nɛ́. 2Pɛ Farízya suʼú mbəb yɔ́b fɛ́ pfúŋɔ́ ye, ndzɔ́ŋɔ mvérɛ́ wé. Pɔ́b psirɛ́ wé ŋgâ: «Kaŋ miŋi psyɛ́ ŋgâ ŋɔŋ zú ŋgʉyé yé?» 3Yěsô pó mbzirɛ́ wɔ́b ŋgâ: «Mǔsê kɛ ŋwɛ́ʼɛ́ ndzó kaŋ ŋgâ puŋ zhyɛ́ níŋ?» 4Pɔ́b pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Kaŋ Mǔsê psyɛ́ ŋgâ ŋumbzí ŋwéʼɛ́ ŋweʼe sáŋá ndáá ndzú ŋgʉyé yé núŋ.» 5Yěsô tsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Mǔsê kɛ ŋwéʼé kaŋ mé ké nɛ́ ne puŋ ŋkyé ŋgâ ndzɔʼ yuŋ tʉ̌ŋ ŋgáʼ. 6Ntsʉʼmbé, a kɛ pɛ́ ne ndzyé mvé, Mboʼmvé pwɔ́ wɔ́b, ŋumbzí pú məŋgʉ́yé. 7A zhyɛ́ yéré kɛ́ʼɛ́ ŋumbzí ghɛ́ ntee tɛd yé pú mɛ́ ye, ndzwə́rɛ́ mbəb ŋgʉyé ye, pɔ́b pepáá péré tsʉ́ʼ taʼ ŋɔŋ. 8Pɔ́b pepáá péré tsʉʼɔ́ taʼ ŋɔŋ. Néré, pɔ́b pó mbé pɛ́ɛ́ pɔŋ pepáá pó. Pɔ́b syɛ́ ntsʉʼɔ taʼ ŋɔŋ yimɔʼɔ. 9Kii ŋɔŋ ndɛ saŋ yɔ́b yɛ́ nɛ́ Mboʼmvé zwə́ré nɛ́!» 10Ŋkhoʼyɛ́ ŋgíŋgye pe kɛ pód ndzəb ndáb nɛ́, pɔ́b ké mbó mvirɛ Yěsô ne no yéré. 11A ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Ŋkhoʼyɛ́ ŋɔŋ zú ŋgʉyé yé mbó ndzɔʼ cyó məŋgʉ́yé nɛ́, mbǒ a púbú ndáá mɔ́b pú sɔ́ məŋgʉ́yé, 12mbɛ ŋkhoʼyɛ́ məŋgʉ́yé tê ndwɔ́ yé, ndzɔʼ cyó ŋumbzí nɛ́, mbǒ a púbú ndáá.»
Yěsô níŋi mbúrú mbəb pɛ mɔ́ŋ
(Mat 19:13-15; Lúk 18:15-17)
13Pɔŋ kɛ kʉ́yó ne pɛ mɔ́ŋ pfúŋɔ́ Yěsô ŋgâ a kébɛ́ wɔ́b, ntsʉʼmbé ŋgíŋgye pé mî wɔ́b mǐ. 14Ŋkhoʼyɛ́ Yěsô kɛ zhʉ́ néré nɛ́, a zúʼú ŋgyé mbó ntsɔ́ pwó ŋgíŋgyé pé ŋgâ: «Kii puŋ ndɛ naŋa wɔ́b. Ŋkyé ŋgâ Nofɔŋ Mboʼmvé pɛ́ɛ́ pwó pɔŋ pɛ́, pɔ́b pɛ́ɛ́ njʉ́ pɔ́b nɛ́.» 15Kpaʼ sísíŋ mə sɔ́ŋɔ́ wúŋ ŋgâ: «A pɛ́ɛ́ yɛ́ ŋɔŋ psyɛ́ Nofɔŋ Mboʼmvé njʉ́ mɔ́ŋ nɛ́ pó, a náʼá mbé ŋkuŋɔ ndúŋú pó.» 16Néré, Yěsô kyɛ́ pɔ́ŋ péré, ndzáb mbwó mé mbəb pɔ́b, níŋi mbúrú.
Ŋgaŋáfoʼ pú Nofɔŋ Mboʼmvé
(Mat 19:16-30; Lúk 18:18-30)
17Njʉ́ Yěsô kɛ yɔ́ɔ́ mɛndɔ́b nɛ́, taʼ ŋɔŋ khí ndéé ŋkʉ́yó, mvɔ́ ne kpee mé, mvirɛ wé ŋgâ: «Kéʼeyáŋ sʉ́ʼʉ, tɛɛmbɛ́ mə ŋgyɛ̌ níŋ mbɔ́rɔ́ ntséʼé tsómvé ŋeŋáŋ?» 18Yěsô pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Wo fú ya né ŋɔŋ sʉ́ʼʉ ŋkyě kɔ́? Ŋɔŋ sʉ́ʼʉ yóʼó fáá Mboʼmvé pó. 19Wo zɛ́ pɛ kaŋ. A tsɔ̌ ŋgâ: “Wo ndɛ nɔ́ʼ ŋɔŋ, wo ndɛ náʼá mbubú ndáá, wo ndɛ ndzwéé, wo ndɛ ntíí paŋ tó ŋɔŋ, wo ndɛ ŋgyɛ́ no kəpɔŋ mbəb ŋɔŋ, ghuʼɔ tɛd wo pú mɛ́ wo.”» 20Ŋɔŋ wéré pɔ́rɔ́ pwó ye ŋgâ: «Kéʼeyáŋ, mə ndzyé psyébɛ ŋkɔŋɔ kaŋ pe ké nɛ́ náá, pe féré ŋkhoʼ ŋǎne máá syé.» 21Yěsô tíŋɛ wé ne ndzɔʼ kəŋe, ntsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Taʼ yɔ́b kɛ káá pwó wo: Ghú fí ŋkɔŋɔ mɔ́b pó náá, ŋgób mbəb pwó mbɔ́ŋmbɔŋ. Yânéré wo náʼ ntséʼé foʼ zááme pépéé. Wo mbɔŋɔ ŋgyɛ́ néré, wo kʉ́yó ntsʉʼɔ ndzəb mo.» 22Ŋkhoʼyɛ́ ŋɔŋ wéré kɛ zoʼ wéré nsó nɛ́, a ŋúʼ záŋ yé, ŋgú ne pʉ́ʉ́ŋgyé, ŋkyé ŋgâ a kɛ tséʼé foʼ zááme. 23Yěsô tíŋí ŋkɔŋɔ pɔŋ náá, ntsɔ́ pwó ŋgíŋgye pé ŋgâ: «A tʉŋɔ pwó foʼ kaʼatɛ ne ŋkúŋne ndzó Nofɔŋ Mboʼmvé!» 24Nsó wɛ́ Yěsô kɛ nsó nɛ́, zhyɛ́ tó ŋgíŋgye pe vaʼ. Ntsʉʼmbé Yěsô ké mbó ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Pɔ́ŋ páá, a tʉ̌ŋ kaʼatɛ ne ŋkúŋne ne Nofɔŋ Mboʼmvé! 25A zyaŋa pwó naapeʼe ghúŋkwéʼé ne ndzáʼne ndzó nǎʼŋgyɛ́, ntsɛ́ɛ́ pwó foʼ ne ŋkúŋne ndzó Nofɔŋ Mboʼmvé!» 26No ké mbó muʼɔ wɔ́b múʼú, pɔ́b psirɛ́ mbəb yɔ́b ŋgâ: «Njʉ́ a pó mbé kaʼa nɛ́, tɛɛmbɛ a tséʼé wɔ́b ntséʼé ndzǔne?» 27Yěsô tiŋɛ́ wɔ́b, mbó ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Yéré tsɛ́ɛ́ ŋumesɔŋ. A tsɛ́ɛ́ Mboʼmvé pó. Ŋkyé ŋgâ cyó yɔ́b yɛ́ a tsɛ́ɛ́ Mboʼmvé nɛ́ ghú pó.» 28Néré Pětro tsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Zoʼo, psi tee ŋkɔŋɔ yɔ́b náá ndzɔ́ŋɔ wo!» 29Yěsô pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Mə ntsɔ́ nɛ́ ne puŋ kpaʼ sísíŋ ŋgâ: Tɛɛmbɛ ŋɔŋ pe tee ndáb yé, ntee pɔ́ŋmɛ́ pé, pe mbzíŋi pwɛ pe pěŋgyé, ntee mɛ́ ye, ntee tɛd ye, ntee pɔ́ŋ pé pwɛ faʼ pé, ŋkyé ya kii ŋkyé Ŋkəŋ sʉ́ʼʉ, 30kii kʉ́yó ntséʼé a záʼ ŋkpǐ pó. A ŋkʉ́yó ntsɛʼɛ pɛ ndáb, pɔ́ŋmɛ́ pe mbziŋi pwɛ pe peŋgyé, pɛ mɛ́, pɛ mɔ́ŋ ne pɛ faʼ ŋkhoʼyɔŋ ndzɔ́ʼɔ́ mkpeʼe. Ndzó mvé yɛ́ a tsé ŋkʉ́yó nɛ́, a tséʼé tsómvé ŋeŋáŋ. 31Záá pɔŋ pɛ́ pɔ́b ssó nɛ́, ŋkʉ́yó ntsʉʼɔ pɛ njʉyinzəb. Pɛ njʉyǐndzəb khú sɔ́ pɔŋ.»
A zhʉ́bí yíkyéd nɛ́ njʉ́ Yěsô cʉ́rɛ vó yé pwɛ njʉyɛ́ne mé ne vó nɛ́
(Mat 20:17-19; Lúk 18:31-34)
32Ŋkhoʼyɛ́ Yěsô kɛ ŋâ pwɛ ŋgíŋgyé pé, ne ŋkɔʼne Yerʉ́salɛm nɛ́, Yěsô kpɛ́ɛ́ síŋ pɔ́b. Ŋgíŋgyé pé pɔ́ɔ́, pɔŋ pɛ́ pɔ́b kɛ tyáŋa wɔ́b nɛ́ pɔ́ɔ́ yɔ́b. Yěsô ké mbó ntéré ŋgíŋgyé pe ntsɔ̌bpáá pfuŋ yé, ne mbaʼá, ntsé ntsɔ́ no yɛ́ a kɛ ghɛ́ ŋkuŋɔ wé nɛ́ ne pɔ́b. 33«Puŋ zoʼ no yɔŋ! Njʉ́ piŋi kɔ́ʼɔ́ kaʼa Yerʉ́salɛm nɛ́, pe fi Mɔ́ŋ ŋɔŋ ndzó mbwó pɛ ntsɛ́ssó ghaŋáshʉ́ pwɛ ghaŋákeʼekaŋ. Pɔ́b tséé fiʼ yé ŋgâ pé nɔ́ʼɔ wé, pɔ́b fí wé pwó pɛ kiizɛ́mboʼmvé. 34Pɔ́b ntuŋɔ́ wé, ntswɛ́ tə́ mbəb yé, gbíí wé ne gbáá, nɔ́ʼɔ wé. Ntsʉʼmbé, zhyé pekyéd ghɛ́ ndzáʼá a zhʉyɛ́ ne vó.»
Zhakə pú Zhâŋ táʼá sɔ́ ywoʼ
(Mat 20:20-28; Lúk 22:25-27)
35Zhakə pú Zhâŋ pɔ́ŋ Zebede, suʼú mbəb yɔ́b mbɛ́rɛ́ Yěsô, ntsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Kéʼeyáŋ, psi zɔŋɔ ŋgâ wo zhyɛ́ no yɛ́ psi mvirɛ wo núŋ nɛ́, fɛ́ ne psi.» 36Yěsô psirɛ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ zɔŋɔ ŋgâ ne ŋgyɛ́ kɔ́ fɛ́ ne puŋ?» 37Pɔ́b pɔ́rɔ́ pwó yé ŋgâ: «Ŋkhoʼyɛ́ wo náʼá mbɛ́ ndzɔ́ʼɔ́ ghɛ́ɛ́ wo nɛ́, psyɛ́ ŋgâ psi náʼ ŋgɔ́rɔ́ pfúŋɔ́ wo. Taʼ ŋɔŋ ne ndzáʼ pwó wo yé maʼ, cyó ne ndzáʼ pwó wo yé ŋkʉbi.» 38Yěsô tsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ zɛ́ yɔ́b yɛ́ puŋ psirɛ́ nɛ́ pó! Puŋ kuʼɔ ne nɔ́ne ndɔ́ŋ ŋgəʼo yɛ́ mə nɔ́ nɛ́, kii, kpênse ŋgəʼo yɛ́ mə ŋkʉ́yó kpéé nɛ́?» 39Pɔ́b pɔ́rɔ́ pwó ye ŋgâ: «Psi kúʼu.» Yěsô tsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Ɔ́ŋɔ́, ndɔ́ŋ ŋgəʼo yɛ́ mə nɔ́ nɛ́, puŋ ŋkʉ́yó nɔ́. Kpênse ŋgəʼo yɛ́ mə kpéé nɛ́, puŋ ŋkʉ́yó kpéé. 40Ntsʉʼŋgɛ ŋkhú ne ŋgǒdne ne ndzaʼ pwó ya yé maʼ, kii ne yé ŋkʉbi, a tséʼé mo ne fɛ́ne ne puŋ pó. Mboʼmvé ŋkʉ́yó fɛ́ pwó pɔŋ pɛ́ a kɛ tsuŋɔ ne pɔ́b nɛ́.» 41Ŋkhoʼyɛ́ pecyó vwɔ́ ŋgíŋgyé pe kɛ zoʼ no yéré nɛ́, pɔ́b zúʼú ŋgyé mbəb Zhakə pú Zhâŋ. 42Njʉ́ a kɛ pe néré nɛ́, Yěsô fú wɔ́b ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ zé! Pɔŋ pɛ́ pe tiŋɛ́ wɔ́b njʉ́ pé fɔŋ mvémvé nɛ́, kɔʼɔ kɔ́ʼɔ́ ŋgɔ́rɔ́ tó pɔ́b. Pɛ mɛ́tó pó fɛ́rɛ wɔ́b féd. 43Ntsʉʼmbé, a ghɛ́ mbé pɛ́ɛ́ néré tsetsɛrɛ puŋ pó. A pɛ́ɛ́ yɛ́ ŋɔŋ ndzɔʼ puŋ zɔŋɔ mbɛ ŋgəkod tsetsɛrɛ puŋ nɛ́, a pé ŋgaŋafaʼ ŋkɔŋɔ wuŋ náá. 44A pɛ́ɛ́ yɛ́ ŋɔŋ zɔŋɔ mbɛ ssó ndzɔ́ʼɔ́ puŋ nɛ́, a pe mkpaŋ ŋkɔŋɔ wuŋ náá. 45Ŋkyé ŋgâ Mɔ́ŋ Ŋɔŋ kɛ pe kʉ́yó ŋgâ pe faʼ pwó ye pó, a kɛ kʉ́yó ne fǎʼne pwó pɔŋ, mbó fɛ́ tsómvé yé, ne ndzúŋne tó pɔŋ zááme núŋ.»
Yěsô pɛ́d Baatime
(Mat 20:29-34; Lúk 18:35-43)
46Yěsô pwɛ ŋgíŋgye pe nyí mbáŋa Zheriko. Ŋkhoʼyɛ́ pɔ́b kɛ twɔ́ mbɛ́lʉ́ŋ yéré nɛ́, a pé pwɛ pɔŋ zááme. Taʼ ffǒme wɛ́ ntíí mbé Baatime, mɔ́ŋ Time nɛ́, ghɔ́rɔ́ ne gháá mɛndɔ́b, ndɔŋɔ. 47A zoʼ ŋgâ a Yěsô, Mɔ́ŋ ŋɔŋ Nǎzarɛd ndzáʼá. A ghéʼ ne tʉ̌ŋ ŋgâ: «Yěsô, Mɔ́ŋ fɔŋ Ndavíd, tsáá ghəghəŋ ya!» 48Záá pɔŋ mî wé ŋgâ a moʼ ntswee ye! Ntsʉʼmbé ffǒme wéré mêmě ŋgéʼ ne tʉ̌ŋ ŋgâ: «Mɔ́ŋ fɔŋ Ndavíd, tsáá ghəghəŋ ya!» 49Yěsô tsébé, nsó ŋgâ: «Puŋ fú wé!» Pe fú ffǒme wéré ntsɔ́ pwó ye ŋgâ: «Sáʼ metʉŋ, ŋáá syé, a fú wo nɛ́!» 50Ffǒme wéré sɔ́d ndzwéfóó mbəb yé máʼ syé, sáʼ mbəb yé ŋâ syé, ŋgú pfúŋɔ́ Yěsô. 51Yěsô psirɛ́ wé ŋgâ: «Wo zɔŋɔ ŋgâ mə ŋgyɛ́ɛ́ kɔ́ pwó wo?» Ffǒme tsɔ́ pwó ye ŋgâ: «Rabuni, zhyɛ́ ŋgâ mə mbó njʉ́ ywoʼ!» 52Yěsô tsɔ́ pwó yé ŋgâ: «Ghú, psyɛ́ndzɔʼ wo kpéé wo!» Kpaʼ ŋkhoʼyéré a zhʉ́ ywoʼ, ntsʉʼɔ ndzəb Yěsô, pwɛ pɔ́b ghú.
လက္ရွိေရြးခ်ယ္ထားမွု
:
အေရာင္မွတ္ခ်က္
မၽွေဝရန္
ကူးယူ

မိမိစက္ကိရိယာအားလုံးတြင္ မိမိအေရာင္ခ်ယ္ေသာအရာမ်ားကို သိမ္းဆည္းထားလိုပါသလား။ စာရင္းသြင္းပါ (သို႔) အေကာင့္ဝင္လိုက္ပါ