Matié 26
26
Pámányɛ́n Yésuse ikɔ́n
(Mál 14.1-2; Lúk 22.1-2; Isŋ 11.47-49,53)
1Yésus manan tukál tukáánɛ́, ukanyi ó popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Nuémenyen ɛ́ɛ́ putɔ́mbí pú Pásíka#26.1 Putɔmb Pɛyúútɛn papitakanɛ kuam ɔ puɔl kúɔ́p ɔkitɔŋ kí Esipit. nyɛ ínanɔ etúk áandɛ́. 2Pɛ́kinsɛm niŋúɛ Muɔ́nɔ́ u mɔɔndɛ píndɔndɛn ó kolóse.» 3Akáánɛ́, pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n no posíósíó pɔ́ kitɔŋ péélumen á nuyá nú ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá páfunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n, kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Kayífe. 4Páámɛn ekelú ɛ́ɛ́ pɛ́ɛ́tikɛn Yésuse nɛ yɛɛ́ndɔ pɔ́ɔ́n wɔ. 5Tɛ nɔ́ɔ pɛ́ɛlɛɛ́: «Pútipíɛ́l puɔ́s pú putɔ́mbí, ɛ́ɛ́ kipueŋitenye tiɛlɛ́ ɔ́ kitɔŋ.»
Akáandɔ́ méwúú Yésuse kisɛŋ
(Mál 14.3-9; Isŋ 12.1-8)
6Aná Yésus maápá Petaní á kiansi kí ékúnukun Símun, 7akáandɔ́ omotí weepísíítin wɔ, upian kisɛŋ kí niaŋɔ́ kí indók ituánán na nitányí kímɔɔ́ŋúnɔ́ pikɔ́ŋ puólíkóoli; weesukun Yésuse umanyáan kí kɛ́ ɛtɔ́. 8Popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́nɛn anakáánɛ́ póond á kupínyúkusa, pɔ́ɔ́yɔ ɛ́ɛ́: «Wɔɔ́lɔkɔ kisɛŋ ekie á kiakí? 9Pásiápá pékutú kisɛŋ ekie pikɔ́ŋ kutek, páápan pɔsúkɔsukɔ.» 10Yésus mɛɛlɛ́ wɔɔ́pɔn ukanyi ɛ́ɛ́: «Kiákɛ nufáánɛ́ akáandɔ́ ewe insíkíl? Umɛ́ɛ́lɛ́ kiták kí puandá káámɛ ó pusíó. 11Ɛ́ kuɛ́n pɔsúkɔsukɔ nyɛ naanɔ́ siki puɔ́síɛ; maná niŋúɛ indiápá naanɔ́ mɔɔ́sí meem. 12Kusukun úményisukún kisɛŋ káámɛ ɔ́ nuɔ́l nyɛ ɛ́ɛ́ umɛ́ɛ́yín kikú kíámɛ ó munyoó#26.12 Pamapa pewuenen kiku kisɛŋ kí nyiaŋɔ maná ponyo. Epu akáandɔ́ ewe mɛlɛ mapa kiandákáand kí pulinsí é niku ni Yésus.. 13Kémuémue, yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́: e kúúsí kitikit kɔɔ́mɔ péényíkémené insɔ́m yi indámb eye, pɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́yɔ epú akáandɔ́ ewe mɛ́nyɛɛlɛ́ á kupitááka wɔ́.»
Yútas mɛ́sɛmɛ́ Yésuse
(Mál 14.10-11; Lúk 22.3-6)
14Kúúkɔ́ omoómí ó popíónyí Pápáátanapáandíɛ pɛ́ɛ́yɛ́, kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Yútas Isikaliót, maáyɔɔ́k ku pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn 15wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Nukaná kumfá kiákí ɛ́ɛ́ ínúsɛmin Yésuse?» Pééki wɔ́ pikɔ́ŋ nitín na píát. 16Kutál akáánɛ́ woond á kuamba kipán kí kusɛm Yésuse.
Yésus ɛ́piɛ́yɛn ɔnyɔ́ ú Pásíka
(Mál 14.12-16; Lúk 22.7-13)
17Puɔ́si púkutúan pú putɔ́mbí epú Pɛyúútɛn maányáan pilɛ́ɛt kati kinyútukie, popíónyí pé Yésus páásitíán wɔ́ ɛ́ɛ́: «Naánɛ́ ambanɛ́ ɛ́ɛ́ túkuɛyinɛn ɔ́ putɔ́mbí pú Pásíka?» 18Ukanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ánuupɔ́ á pálɛ́k kú téén núɛl kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: Oŋónyóonyi ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: Kisikɛl kíámɛ kanyi mekúyekúye, yɔɔ́tɔyɔ Pásíka ewe kuawu no popíónyí páámɛ.» 19Popíónyí pɛɛl aná Yésus maátíán pɔ́ɔ, póond pɛ́ɛ́yin ɔnyɔ́ ú Pásíka.
Yésus métíínyi ewú ukɛɛ́nyísɛm wɔ
(Mál 14.17-21; Lúk 22.14; Isŋ 13.21-30)
20Kuɔ́mɔ mɛɛlɛ́ kúsɛ́ndɛn, Yésuse wɔɔnyɔ́mbɛt á kunyáan na Páátanapáandɛ́. 21Pɛ́mɛɛlɛ́ pányi á kunyáan, Yésuse kanyi ɛ́ɛ́: «Kémuémue, yɔɔ́núɔ́yɔn, omoómí káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ kaná kunsɛm.» 22Ni insíkíli kitikit siki mɔɔndɛ woond ɔ́kuɔyɔn wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, niŋúɛ́ wɔ́ á?» 23Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Ewú wunsɛmɛnɛ́ móombin ɔmbɔ́k ɔlɔŋ naamɛ é kipútek. 24Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kaná ekú aná púnyɛɛ́ puɔ́ŋɔ́n kɛ́ɛ́yɛ́ ó pusíó. Maná ɔsɔ́k ne ewú úmɛ́nyisɛmɛ́ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd! Púsíápá peseé nɛɛyɛ́ ɛ́ɛ́ pétipíén wɔ́!» 25Yútasɛ umɛɛ́sɛmɛ́n wɔ́ wɔɔkɔ́l nukál, ukanyi ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, púnyɛ akɛ́ɛ iŋúɛ wɔ́ á?» Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Aŋú ɔ́mɔ́nyɔɔyɛ́t!»
Ɔnyɔ́ ú kusúkin ú Yésus no popíónyi pɛ́ɛ́yɛ́
(Mál 14.22-25; Lúk 22.15-20; 1Kɔ 11.23-26)
26Pɛ́mɛɛlɛ́ pányi á kunyáana, Yésuse wɔɔkɔ́l kilɛ́ɛt weelémbi Támbákɛ́ɛ, wɛɛ́nsi kɛ́ɛ; weeki popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́, ukanyi ɛ́ɛ́: «Ɔ́nukɔ́l, ánunyá, epue nyɛ nuɔ́l núámɛ.» 27É kélém kúɛ́yɛ́ wɔɔkɔ́l ipeŋé, weelémbi Támbákɛ́ɛ, weeki popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ukanyi ɛ́ɛ́: «Ánupúwá panɔ́ peem, 28á kiákí ɛ́ɛ́ epué nyɛ manɔ́ŋ máámɛ, manɔ́ŋ má nikál, móótikoné ó pusíó pú pɛɛnd kutek, ɛ́ɛ́ Támbák yapinan pɔ́ á pifal píɔ́p. 29Yɔɔ́núɔ́yɔn: Indiányanda apúwá makɛ́p eme kutúm nínúan kuám ɔ́ puɔ́s epú yaányáandɛ́ apúwa mɔɔkɔ́sikɔ́siɛ, naanɔ́ é Pufuŋ pú Taatá.»
Yésus métééki ɛ́ɛ́ Píɛl kapísáŋɔn wɔ
(Mál 14.26-31; Lúk 22.33-34,39; Isŋ 13.37-38)
30Pɛ́mɛɛlɛ́ pámanan kutɔ́ŋɔ pilɛ́l, páákaám á kuyɔɔk kɔ́ ɔkɛ́l ú polifié. 31Akáání kɔk Yésus kanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «É putúk pú ínanɔ epue, panɔ́ peem nukaná kumbinɔ́n, á kiákí púnyi puɔ́ŋɔ́n: Yɔɔ́nyɔ́ɔ́n ekííkí melúk, melúk sálamand. 32Maná yɛɛ́nyɛ́ɛl yɛɛnyukɛn á pilɔ́ŋ, yaányítúan káánɔ́ á Kalilée.» 33Píɛlɛ wɔɔkɔ́l nukál ukanyi ɛ́ɛ́: «Tɛ mɔɔnd kitikit kupínɔn, iŋúɛ indiɔ́kupínɔɔ́n tɛ púpá tiɛkiɛ.» 34Yésuse kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Kémuémue, yɔɔ́kuɔyɔn, é putúk pú ínanɔ epue, kitétí kaná kuɛl kímanyi kítipíliá, akaná kumbítáŋɔn pisikɛl pítátɔ́.» 35Píɛlɛ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Tɛ púnyɛ ɛ́ɛ́ íŋú ɔlɔŋ naawɔ, aákóo, indiányikupítáŋɔ́n.» Popíónyí peem páákálɛt pilɔŋ pímoómí.
Yésus óópísókolonyi Kesemaní
(Mál 14.32-42; Lúk 22.40-46)
36Akáánɛ́ Yésuse waányaám no popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɔ́ kɔɔ́mɔ pápílanɛ́ ɛ́ɛ́ Kesemane. Ukanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Yɛ́ɛ́l iyuukan ó kuopísókólónyí ekénée, panɔ́ núlɔp akɛ.» 37Ukɔ́lɔn Píɛlɛ na paán pé Sépeté páandɛ́, waatál ɔ́ kuɔ́pɔn insikíl ni indúmutén. 38Ukanyi kɔk kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ɔtɛ́m wáámɛ nyɛ kukú ni insíkíl. Ɔ́nulɔpɔ́ akɛ, núkúle ɔlɔŋ naamɛ.» 39Upínyáŋa pɔ́ɔ, waakua iŋɔlɔpɛ wɔɔlɔŋimɛt, woopísókólonyi ukanyi ɛ́ɛ́: «Síí waamɛ, índɛ púnyi kuáminɛn, ɛlɛ́ ɛ́ɛ́ muyú emue yɔɔk kaáyɛ́ naamɛ! Maná kútipá aná yɔɔyɔnɛ́ɛ, maná aná ɔɔyɔnɛ́ɛ!» 40Wookoól kɔɔ́mɔ popíónyí maápá, weekítikenyi pɔ́ɔ pápítíman; Yésus kanyi ɛ́ Píɛl ɛ́ɛ́: «Akáánɛ́ nutimáápiá pukaaka pú kukúlit kikulɛ́ kímoómí naamɛ á! 41Énukúle, nupísókolonyi ɛ́ɛ́ nutikɔɔ́n ɔ́ yɔɔ́pítɛ́n. Kilinditíe ɔ́ɔ́pílɔ́ŋɔ, maná nuɔ́l nyɛ punɔ́n.» 42Á kisikɛl kí káandíɛ, waand apínyáŋɛt, woopísókolonyi wɔɔyɔ ɛ́ɛ́: «Síí waamɛ índɛ muyú emue tipá kutápɔk katiɛ́ imɔ́ɔ́píkɛ́ɛ, ɛlɛ́ kilɔ́ɔ́ŋɛ́t kíáwɔ píwóónyi!» 43É kélém akáánɛ́ andíkɛ́k, Yésuse waand kuól, weekítikenyi pɔ́ɔ pápítiman. Á kiákí ɛ́ɛ́ eŋís yɔ́ɔ́p mapá yɔ́liɔmbɔ. 44Waayap pɔ́ɔ. Waand apínyáŋɛt, woopísókolonyi á kisikɛl kí kátátúɛ, woonditonyonyi tuɛ́tɛ tukál túmoómí. 45Akáánɛ́ kɔk, wookoól kɔɔ́mɔ popíónyí maápá, ukanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Nuápítiman! Nupíɔ́yitɔn! Oo! Índɛ́ kisikɛl mɛ́ɛ́síkɛ́n ekí pɛ́sɛmɛnɛ́ muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kí imbɔ́k sí pafalfal. 46Ánuatúkɛ́n! Túyɔɔk! Ewú wunsɛmɛnɛ́ máásíám.»
Kiɛtikinɛ kí Yésuse
(Mál 14.43-52; Lúk 22.47-53; Isŋ 18.2-11)
47Yésus mɛɛlɛ́ umaákála, Yútasɛ, opíónyí wɛɛyɛ́ á páátanapáandíɛ waasiám nɔ ɔlɔŋ ú pɛɛnd, pápian muɔ́nɔnɔ́ mú pitíí na tuandá kí imbɔk. Pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn nɔ posíósíó pɔ́ kitɔŋ pámaátɔ́m pɔ́ɔ. 48Ewú umɛɛ́sɛ́m Yésuse meekí pɔ́ɔ́ pulinsí: «Ewú iŋaná ɔkɔ́lɔnɛ́ wɔ́ kisas wuukáánɛ́, ɛ́nuɛtíkín wɔ́!» 49Nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n, Yútasɛ weepísíítin Yésuse, wɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Imbíkélie oŋónyóonyi!» wɔɔkɔ́l wɔ́ kisas. 50Yésus kanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ekúl aamɛ, ɛlɛ́ puólí púáwɔ.» Pɛɛnd písííten kɔk páátál Yésuse imbɔk, pɛ́ɛ́kɛɛtikɛn wɔ́. 51Omoómí ké epé pámaápá ɔlɔŋ ne Yésus wɔɔsɔ́k yɔɔ́nɔnɔ́ yɛ́ɛ́yɛ́ í pitíí kɛ́ɛ́yɛ́ á kipalapatá, waatípitɛn eŋelípuólí u afunúfɔn wɔɔkɔ́n, wɛɛsɛ́l wɔ́ etu. 52Yésus kanyi kɔk kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ondí yɔɔ́nɔnɔ́ yááwɔ á kipalapatá. Á kiákí ɛ́ɛ́ epé kitikit pɔ́ɔ́ninɔnɛ́ nɔ yɔɔ́nɔnɔ́ pɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́nɔ pɔ́ɔ nɔ yɔɔ́nɔnɔ́. 53Aápítááka ɛ́ɛ́ indipá ukupaŋitɛn Taatɛ́ɛ wúndúmɛn nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n puandá pú kukányɛn pitɔɔt píát na píandɛ́ pí Peéŋele é? 54Tiɛkiɛ́ kɔk tukál túnyɛɛ́ tuɔ́ŋɔ́ nyɛɛ́ kupíwóónyi túɔ́yɔnɛ́ ɛ́ɛ́ púpá anakáánɛ́ é?» 55Á kisikɛl kikáánɛ́, Yésus kanyi ɔ́ kiɔŋɔnyi kí pɛɛnd ɛ́ɛ́: «Numóólukun nɔ muɔ́nɔnɔ́ na tuandá ɛ́ núɛ́siŋɛtíkín ɛlɛ́ɛ́ kisiliŋanɔ́! Siki puɔ́síɛ imapá ɔnyɔ́lí á kitamb yoónyonyi, tɛ ɛ́ɛ́ núŋɛtikinɛ. 56Maná pukáánɛ́ kitikit mɛ́píɛ́lɛ́ ɛ́ɛ́ imfíɔ́ŋ sí tukál tú peémímekélíe má Támbák píwóónyi.» Akáánɛ́, popíónyí peem pááyap Yésuse pɔ́ɔ́pínɔ.
Péméténíkényí Yésuse ké etúl wɔɔkɔ́n
(Mál 14.53-65; Lúk 22.54-55,63-71; Isŋ 18.12-18)
57Epé pɛ́mɛɛ́tíkín Yésuse pááyɔɔk nɛɛyɛ́ ku Káyif, Ɔkɔ́n u pafunɔ́fɔn ewú pemenyí pikotí no posíósíó pɔ́ kitɔŋ meélumén kuɛyɛ́. 58Píɛlɛ wɔ́, umapá wɔɔŋɔn é Yésus kaáyɛ́ kuám á nuyá nú ɔkɔ́n u pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n; weepíkin woond wɔɔnyɔ́mbɛt kɔ́ ɔɔ́nd ɔlɔŋ ne peelímoólí ɛ́ kuɛ́n aná púkaná kuamanánɛ́ɛ. 59Kɔ́ɔkɔ pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn ne etúl wɔɔkɔ́n ú Pɛyúútɛn kitikit maambá pipɔ́ŋ pí moónyi ɛ́ kupɛn Yésuse ɛ́ɛ́ pɔ́ɔ́n wɔ́, 60pɛ́ɛl pɛ́tiɛ́n puandá pú kupɛn wɔ́ á pɔ, tɛ aná kutek kú pasupɔ́sɔp maákala. É kuesúkín páandɛ́ péétélimit, 61pákanyi ɛ́ɛ́: «Mɔɔnd ewe mɔɔyɛ́t ɛ́ɛ́: inyɛ kukat kitamb kí Támbák yoond yaand awáák kɛ́ɛ ɔ́ mɔ́ɔ́sí mátátɔ́.» 62Ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn waatukɛn, ukanyi é Yésus ɛ́ɛ́: «Atipá ni iŋondínyínyí á? É mééme kitikit pɔ́ɔ́yɔnɛ́ kááwɔ ó pusíó á?» 63Maná, Yésuse wéélúŋée. Ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n kanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Yoókuówon ɛ́ kisiɛ́n kí Támbákɛ́ɛ wɔɔkɔ́si ɛ́ɛ́ tútíán índɛ anyi Kilíise! Muɔ́nɔ́ u Támbák.» 64Yésuse woondinyi wɔ́: «Ɔɔ́kɔyɔ. Maná, yɔɔ́núɔ́yɔn, kutúm nínúan nukiŋɛ́nɛ́n niŋúɛ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd ɔnyɔ́mbitɔ́n kɔ́ ɔmbɔk wɔɔnɛ́m ú Támbákɛ́ɛ indini i pukaaka, wóond wóólinon ɔ́ pilɔndɔ́ pí mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ.» 65Akáánɛ́ kɔk ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn wɔɔkɔ́n waapílafa pilaá ukanyi ɛ́ɛ́: «Umásikɛ́t Támbákɛ́ɛ. Kayí etétúnyíe tuandɛɛ́ kuamba! Numɔ́píɔ́pɛ́n insikɛ́. 66Nuɔ́kɔɔyɔ ɛ́ɛ́ kiákí é?» Póókondinyi ɛ́ɛ́: «Wɛɛ́kɛɛsikɛnɛn ne niku.» 67Akáánɛ́ kɔk póond á kukasan wɔ́ pitelu ó pusíó, pétúme wɔ́ pisɔn, pómotí sápa wɔ́ imbɛ́l. 68Pɔ́ɔ́yɔn wɔ́ ɛ́ɛ́: «índɛ anyi Kilíise Menyí ewú umányikusáp puandá!»
Píɛl mápisáŋɔ́n Yésuse
(Mál 14.66-72; Lúk 22.56-62; Isŋ 18.17,25-27)
69Kɔ́ɔk Píɛl mapá ɔnyɔ́mbítɔ́n kɔ́ ɔɔ́nd ú ɔkɔ́n u pɔkɔ́n. Eŋelípuólí waakáandɔ́ weepísíítin wɔ́. Ukanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Aŋú kákáwɔ asiapá ɔlɔŋ ne Yésuse u Kalilié!» 70Maná Píɛlɛ wasáŋɔn ké eŋis yá mɔɔnd kitikit, wɔɔyɔ ɛ́ɛ́: «Indipá imenyen epú ambanɛ́ kuɔyɛt.» 71Piɛlɛ waatɔk akáánɛ́. Aná umaáyuúkan é nipíkínín ní ɔmindɛ́, eŋelípuólí waakáandɔ́ olotí wɛɛ́n wɔ́, wɔɔyitɛn epé pámaápá akáánɛ́ ɛ́ɛ́: «Ewe siapá ne Yésus, mɔnɔ́ Násalɛt.» 72Piɛlɛ waand apítáŋɔn upílian wɔɔyɔ ɛ́ɛ́: «Indipá imenyen mɔɔnd ukáánɛ́.» 73Mɔnɔ́ kisikɛl andíkɛ́k pɛɛnd pámaápá akáánɛ́ péépísíít. Pɔ́ɔ ɛ́ Piɛ́l ɛ́ɛ́: «púnyɛ sɛ́ɛ́nyí, aŋúɛ kákáwɔ anyi wɔɔpɔ́! Andíkɛ́k ɛ́ɛ́ kitɔŋɔlí kíáwɔ ɛ́kupɛnɛn.» 74Akáánɛ́ kɔk Píɛlɛ woond á kupílian, upítáŋuna: «Indipá imenyen mɔɔnd ukáánɛ́!» Nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n kitéti kíápília. 75Píɛlɛ waapítáákɛt nukál enú Yésus mɔɔ́yítín wɔ́: «Kitétí ɛ́nyɛ́ɛl kímanyi kítipíliá, aányípá amámaná kumbísáŋɔn pisikɛl pítátɔ́.» Píɛlɛ waakaám, waátin niónyi.
നിലവിൽ തിരഞ്ഞെടുത്തിരിക്കുന്നു:
Matié 26: yav
ഹൈലൈറ്റ് ചെയ്യുക
പങ്ക് വെക്കു
പകർത്തുക
നിങ്ങളുടെ എല്ലാ ഉപകരണങ്ങളിലും ഹൈലൈറ്റുകൾ സംരക്ഷിക്കാൻ ആഗ്രഹിക്കുന്നുണ്ടോ? സൈൻ അപ്പ് ചെയ്യുക അല്ലെങ്കിൽ സൈൻ ഇൻ ചെയ്യുക
© 2026, CABTAL
Matié 26
26
Pámányɛ́n Yésuse ikɔ́n
(Mál 14.1-2; Lúk 22.1-2; Isŋ 11.47-49,53)
1Yésus manan tukál tukáánɛ́, ukanyi ó popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Nuémenyen ɛ́ɛ́ putɔ́mbí pú Pásíka#26.1 Putɔmb Pɛyúútɛn papitakanɛ kuam ɔ puɔl kúɔ́p ɔkitɔŋ kí Esipit. nyɛ ínanɔ etúk áandɛ́. 2Pɛ́kinsɛm niŋúɛ Muɔ́nɔ́ u mɔɔndɛ píndɔndɛn ó kolóse.» 3Akáánɛ́, pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n no posíósíó pɔ́ kitɔŋ péélumen á nuyá nú ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá páfunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n, kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Kayífe. 4Páámɛn ekelú ɛ́ɛ́ pɛ́ɛ́tikɛn Yésuse nɛ yɛɛ́ndɔ pɔ́ɔ́n wɔ. 5Tɛ nɔ́ɔ pɛ́ɛlɛɛ́: «Pútipíɛ́l puɔ́s pú putɔ́mbí, ɛ́ɛ́ kipueŋitenye tiɛlɛ́ ɔ́ kitɔŋ.»
Akáandɔ́ méwúú Yésuse kisɛŋ
(Mál 14.3-9; Isŋ 12.1-8)
6Aná Yésus maápá Petaní á kiansi kí ékúnukun Símun, 7akáandɔ́ omotí weepísíítin wɔ, upian kisɛŋ kí niaŋɔ́ kí indók ituánán na nitányí kímɔɔ́ŋúnɔ́ pikɔ́ŋ puólíkóoli; weesukun Yésuse umanyáan kí kɛ́ ɛtɔ́. 8Popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́nɛn anakáánɛ́ póond á kupínyúkusa, pɔ́ɔ́yɔ ɛ́ɛ́: «Wɔɔ́lɔkɔ kisɛŋ ekie á kiakí? 9Pásiápá pékutú kisɛŋ ekie pikɔ́ŋ kutek, páápan pɔsúkɔsukɔ.» 10Yésus mɛɛlɛ́ wɔɔ́pɔn ukanyi ɛ́ɛ́: «Kiákɛ nufáánɛ́ akáandɔ́ ewe insíkíl? Umɛ́ɛ́lɛ́ kiták kí puandá káámɛ ó pusíó. 11Ɛ́ kuɛ́n pɔsúkɔsukɔ nyɛ naanɔ́ siki puɔ́síɛ; maná niŋúɛ indiápá naanɔ́ mɔɔ́sí meem. 12Kusukun úményisukún kisɛŋ káámɛ ɔ́ nuɔ́l nyɛ ɛ́ɛ́ umɛ́ɛ́yín kikú kíámɛ ó munyoó#26.12 Pamapa pewuenen kiku kisɛŋ kí nyiaŋɔ maná ponyo. Epu akáandɔ́ ewe mɛlɛ mapa kiandákáand kí pulinsí é niku ni Yésus.. 13Kémuémue, yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́: e kúúsí kitikit kɔɔ́mɔ péényíkémené insɔ́m yi indámb eye, pɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́yɔ epú akáandɔ́ ewe mɛ́nyɛɛlɛ́ á kupitááka wɔ́.»
Yútas mɛ́sɛmɛ́ Yésuse
(Mál 14.10-11; Lúk 22.3-6)
14Kúúkɔ́ omoómí ó popíónyí Pápáátanapáandíɛ pɛ́ɛ́yɛ́, kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Yútas Isikaliót, maáyɔɔ́k ku pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn 15wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Nukaná kumfá kiákí ɛ́ɛ́ ínúsɛmin Yésuse?» Pééki wɔ́ pikɔ́ŋ nitín na píát. 16Kutál akáánɛ́ woond á kuamba kipán kí kusɛm Yésuse.
Yésus ɛ́piɛ́yɛn ɔnyɔ́ ú Pásíka
(Mál 14.12-16; Lúk 22.7-13)
17Puɔ́si púkutúan pú putɔ́mbí epú Pɛyúútɛn maányáan pilɛ́ɛt kati kinyútukie, popíónyí pé Yésus páásitíán wɔ́ ɛ́ɛ́: «Naánɛ́ ambanɛ́ ɛ́ɛ́ túkuɛyinɛn ɔ́ putɔ́mbí pú Pásíka?» 18Ukanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ánuupɔ́ á pálɛ́k kú téén núɛl kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: Oŋónyóonyi ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: Kisikɛl kíámɛ kanyi mekúyekúye, yɔɔ́tɔyɔ Pásíka ewe kuawu no popíónyí páámɛ.» 19Popíónyí pɛɛl aná Yésus maátíán pɔ́ɔ, póond pɛ́ɛ́yin ɔnyɔ́ ú Pásíka.
Yésus métíínyi ewú ukɛɛ́nyísɛm wɔ
(Mál 14.17-21; Lúk 22.14; Isŋ 13.21-30)
20Kuɔ́mɔ mɛɛlɛ́ kúsɛ́ndɛn, Yésuse wɔɔnyɔ́mbɛt á kunyáan na Páátanapáandɛ́. 21Pɛ́mɛɛlɛ́ pányi á kunyáan, Yésuse kanyi ɛ́ɛ́: «Kémuémue, yɔɔ́núɔ́yɔn, omoómí káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ kaná kunsɛm.» 22Ni insíkíli kitikit siki mɔɔndɛ woond ɔ́kuɔyɔn wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, niŋúɛ́ wɔ́ á?» 23Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Ewú wunsɛmɛnɛ́ móombin ɔmbɔ́k ɔlɔŋ naamɛ é kipútek. 24Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kaná ekú aná púnyɛɛ́ puɔ́ŋɔ́n kɛ́ɛ́yɛ́ ó pusíó. Maná ɔsɔ́k ne ewú úmɛ́nyisɛmɛ́ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd! Púsíápá peseé nɛɛyɛ́ ɛ́ɛ́ pétipíén wɔ́!» 25Yútasɛ umɛɛ́sɛmɛ́n wɔ́ wɔɔkɔ́l nukál, ukanyi ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, púnyɛ akɛ́ɛ iŋúɛ wɔ́ á?» Yésuse woondinyi ɛ́ɛ́: «Aŋú ɔ́mɔ́nyɔɔyɛ́t!»
Ɔnyɔ́ ú kusúkin ú Yésus no popíónyi pɛ́ɛ́yɛ́
(Mál 14.22-25; Lúk 22.15-20; 1Kɔ 11.23-26)
26Pɛ́mɛɛlɛ́ pányi á kunyáana, Yésuse wɔɔkɔ́l kilɛ́ɛt weelémbi Támbákɛ́ɛ, wɛɛ́nsi kɛ́ɛ; weeki popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́, ukanyi ɛ́ɛ́: «Ɔ́nukɔ́l, ánunyá, epue nyɛ nuɔ́l núámɛ.» 27É kélém kúɛ́yɛ́ wɔɔkɔ́l ipeŋé, weelémbi Támbákɛ́ɛ, weeki popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ukanyi ɛ́ɛ́: «Ánupúwá panɔ́ peem, 28á kiákí ɛ́ɛ́ epué nyɛ manɔ́ŋ máámɛ, manɔ́ŋ má nikál, móótikoné ó pusíó pú pɛɛnd kutek, ɛ́ɛ́ Támbák yapinan pɔ́ á pifal píɔ́p. 29Yɔɔ́núɔ́yɔn: Indiányanda apúwá makɛ́p eme kutúm nínúan kuám ɔ́ puɔ́s epú yaányáandɛ́ apúwa mɔɔkɔ́sikɔ́siɛ, naanɔ́ é Pufuŋ pú Taatá.»
Yésus métééki ɛ́ɛ́ Píɛl kapísáŋɔn wɔ
(Mál 14.26-31; Lúk 22.33-34,39; Isŋ 13.37-38)
30Pɛ́mɛɛlɛ́ pámanan kutɔ́ŋɔ pilɛ́l, páákaám á kuyɔɔk kɔ́ ɔkɛ́l ú polifié. 31Akáání kɔk Yésus kanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «É putúk pú ínanɔ epue, panɔ́ peem nukaná kumbinɔ́n, á kiákí púnyi puɔ́ŋɔ́n: Yɔɔ́nyɔ́ɔ́n ekííkí melúk, melúk sálamand. 32Maná yɛɛ́nyɛ́ɛl yɛɛnyukɛn á pilɔ́ŋ, yaányítúan káánɔ́ á Kalilée.» 33Píɛlɛ wɔɔkɔ́l nukál ukanyi ɛ́ɛ́: «Tɛ mɔɔnd kitikit kupínɔn, iŋúɛ indiɔ́kupínɔɔ́n tɛ púpá tiɛkiɛ.» 34Yésuse kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Kémuémue, yɔɔ́kuɔyɔn, é putúk pú ínanɔ epue, kitétí kaná kuɛl kímanyi kítipíliá, akaná kumbítáŋɔn pisikɛl pítátɔ́.» 35Píɛlɛ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Tɛ púnyɛ ɛ́ɛ́ íŋú ɔlɔŋ naawɔ, aákóo, indiányikupítáŋɔ́n.» Popíónyí peem páákálɛt pilɔŋ pímoómí.
Yésus óópísókolonyi Kesemaní
(Mál 14.32-42; Lúk 22.40-46)
36Akáánɛ́ Yésuse waányaám no popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɔ́ kɔɔ́mɔ pápílanɛ́ ɛ́ɛ́ Kesemane. Ukanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Yɛ́ɛ́l iyuukan ó kuopísókólónyí ekénée, panɔ́ núlɔp akɛ.» 37Ukɔ́lɔn Píɛlɛ na paán pé Sépeté páandɛ́, waatál ɔ́ kuɔ́pɔn insikíl ni indúmutén. 38Ukanyi kɔk kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ɔtɛ́m wáámɛ nyɛ kukú ni insíkíl. Ɔ́nulɔpɔ́ akɛ, núkúle ɔlɔŋ naamɛ.» 39Upínyáŋa pɔ́ɔ, waakua iŋɔlɔpɛ wɔɔlɔŋimɛt, woopísókólonyi ukanyi ɛ́ɛ́: «Síí waamɛ, índɛ púnyi kuáminɛn, ɛlɛ́ ɛ́ɛ́ muyú emue yɔɔk kaáyɛ́ naamɛ! Maná kútipá aná yɔɔyɔnɛ́ɛ, maná aná ɔɔyɔnɛ́ɛ!» 40Wookoól kɔɔ́mɔ popíónyí maápá, weekítikenyi pɔ́ɔ pápítíman; Yésus kanyi ɛ́ Píɛl ɛ́ɛ́: «Akáánɛ́ nutimáápiá pukaaka pú kukúlit kikulɛ́ kímoómí naamɛ á! 41Énukúle, nupísókolonyi ɛ́ɛ́ nutikɔɔ́n ɔ́ yɔɔ́pítɛ́n. Kilinditíe ɔ́ɔ́pílɔ́ŋɔ, maná nuɔ́l nyɛ punɔ́n.» 42Á kisikɛl kí káandíɛ, waand apínyáŋɛt, woopísókolonyi wɔɔyɔ ɛ́ɛ́: «Síí waamɛ índɛ muyú emue tipá kutápɔk katiɛ́ imɔ́ɔ́píkɛ́ɛ, ɛlɛ́ kilɔ́ɔ́ŋɛ́t kíáwɔ píwóónyi!» 43É kélém akáánɛ́ andíkɛ́k, Yésuse waand kuól, weekítikenyi pɔ́ɔ pápítiman. Á kiákí ɛ́ɛ́ eŋís yɔ́ɔ́p mapá yɔ́liɔmbɔ. 44Waayap pɔ́ɔ. Waand apínyáŋɛt, woopísókolonyi á kisikɛl kí kátátúɛ, woonditonyonyi tuɛ́tɛ tukál túmoómí. 45Akáánɛ́ kɔk, wookoól kɔɔ́mɔ popíónyí maápá, ukanyi kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Nuápítiman! Nupíɔ́yitɔn! Oo! Índɛ́ kisikɛl mɛ́ɛ́síkɛ́n ekí pɛ́sɛmɛnɛ́ muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kí imbɔ́k sí pafalfal. 46Ánuatúkɛ́n! Túyɔɔk! Ewú wunsɛmɛnɛ́ máásíám.»
Kiɛtikinɛ kí Yésuse
(Mál 14.43-52; Lúk 22.47-53; Isŋ 18.2-11)
47Yésus mɛɛlɛ́ umaákála, Yútasɛ, opíónyí wɛɛyɛ́ á páátanapáandíɛ waasiám nɔ ɔlɔŋ ú pɛɛnd, pápian muɔ́nɔnɔ́ mú pitíí na tuandá kí imbɔk. Pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn nɔ posíósíó pɔ́ kitɔŋ pámaátɔ́m pɔ́ɔ. 48Ewú umɛɛ́sɛ́m Yésuse meekí pɔ́ɔ́ pulinsí: «Ewú iŋaná ɔkɔ́lɔnɛ́ wɔ́ kisas wuukáánɛ́, ɛ́nuɛtíkín wɔ́!» 49Nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n, Yútasɛ weepísíítin Yésuse, wɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Imbíkélie oŋónyóonyi!» wɔɔkɔ́l wɔ́ kisas. 50Yésus kanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ekúl aamɛ, ɛlɛ́ puólí púáwɔ.» Pɛɛnd písííten kɔk páátál Yésuse imbɔk, pɛ́ɛ́kɛɛtikɛn wɔ́. 51Omoómí ké epé pámaápá ɔlɔŋ ne Yésus wɔɔsɔ́k yɔɔ́nɔnɔ́ yɛ́ɛ́yɛ́ í pitíí kɛ́ɛ́yɛ́ á kipalapatá, waatípitɛn eŋelípuólí u afunúfɔn wɔɔkɔ́n, wɛɛsɛ́l wɔ́ etu. 52Yésus kanyi kɔk kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ondí yɔɔ́nɔnɔ́ yááwɔ á kipalapatá. Á kiákí ɛ́ɛ́ epé kitikit pɔ́ɔ́ninɔnɛ́ nɔ yɔɔ́nɔnɔ́ pɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́nɔ pɔ́ɔ nɔ yɔɔ́nɔnɔ́. 53Aápítááka ɛ́ɛ́ indipá ukupaŋitɛn Taatɛ́ɛ wúndúmɛn nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n puandá pú kukányɛn pitɔɔt píát na píandɛ́ pí Peéŋele é? 54Tiɛkiɛ́ kɔk tukál túnyɛɛ́ tuɔ́ŋɔ́ nyɛɛ́ kupíwóónyi túɔ́yɔnɛ́ ɛ́ɛ́ púpá anakáánɛ́ é?» 55Á kisikɛl kikáánɛ́, Yésus kanyi ɔ́ kiɔŋɔnyi kí pɛɛnd ɛ́ɛ́: «Numóólukun nɔ muɔ́nɔnɔ́ na tuandá ɛ́ núɛ́siŋɛtíkín ɛlɛ́ɛ́ kisiliŋanɔ́! Siki puɔ́síɛ imapá ɔnyɔ́lí á kitamb yoónyonyi, tɛ ɛ́ɛ́ núŋɛtikinɛ. 56Maná pukáánɛ́ kitikit mɛ́píɛ́lɛ́ ɛ́ɛ́ imfíɔ́ŋ sí tukál tú peémímekélíe má Támbák píwóónyi.» Akáánɛ́, popíónyí peem pááyap Yésuse pɔ́ɔ́pínɔ.
Péméténíkényí Yésuse ké etúl wɔɔkɔ́n
(Mál 14.53-65; Lúk 22.54-55,63-71; Isŋ 18.12-18)
57Epé pɛ́mɛɛ́tíkín Yésuse pááyɔɔk nɛɛyɛ́ ku Káyif, Ɔkɔ́n u pafunɔ́fɔn ewú pemenyí pikotí no posíósíó pɔ́ kitɔŋ meélumén kuɛyɛ́. 58Píɛlɛ wɔ́, umapá wɔɔŋɔn é Yésus kaáyɛ́ kuám á nuyá nú ɔkɔ́n u pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n; weepíkin woond wɔɔnyɔ́mbɛt kɔ́ ɔɔ́nd ɔlɔŋ ne peelímoólí ɛ́ kuɛ́n aná púkaná kuamanánɛ́ɛ. 59Kɔ́ɔkɔ pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn ne etúl wɔɔkɔ́n ú Pɛyúútɛn kitikit maambá pipɔ́ŋ pí moónyi ɛ́ kupɛn Yésuse ɛ́ɛ́ pɔ́ɔ́n wɔ́, 60pɛ́ɛl pɛ́tiɛ́n puandá pú kupɛn wɔ́ á pɔ, tɛ aná kutek kú pasupɔ́sɔp maákala. É kuesúkín páandɛ́ péétélimit, 61pákanyi ɛ́ɛ́: «Mɔɔnd ewe mɔɔyɛ́t ɛ́ɛ́: inyɛ kukat kitamb kí Támbák yoond yaand awáák kɛ́ɛ ɔ́ mɔ́ɔ́sí mátátɔ́.» 62Ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn waatukɛn, ukanyi é Yésus ɛ́ɛ́: «Atipá ni iŋondínyínyí á? É mééme kitikit pɔ́ɔ́yɔnɛ́ kááwɔ ó pusíó á?» 63Maná, Yésuse wéélúŋée. Ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n kanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Yoókuówon ɛ́ kisiɛ́n kí Támbákɛ́ɛ wɔɔkɔ́si ɛ́ɛ́ tútíán índɛ anyi Kilíise! Muɔ́nɔ́ u Támbák.» 64Yésuse woondinyi wɔ́: «Ɔɔ́kɔyɔ. Maná, yɔɔ́núɔ́yɔn, kutúm nínúan nukiŋɛ́nɛ́n niŋúɛ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd ɔnyɔ́mbitɔ́n kɔ́ ɔmbɔk wɔɔnɛ́m ú Támbákɛ́ɛ indini i pukaaka, wóond wóólinon ɔ́ pilɔndɔ́ pí mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ.» 65Akáánɛ́ kɔk ɔkɔ́n u pɔkɔ́n pá pafunɔ́fɔn wɔɔkɔ́n waapílafa pilaá ukanyi ɛ́ɛ́: «Umásikɛ́t Támbákɛ́ɛ. Kayí etétúnyíe tuandɛɛ́ kuamba! Numɔ́píɔ́pɛ́n insikɛ́. 66Nuɔ́kɔɔyɔ ɛ́ɛ́ kiákí é?» Póókondinyi ɛ́ɛ́: «Wɛɛ́kɛɛsikɛnɛn ne niku.» 67Akáánɛ́ kɔk póond á kukasan wɔ́ pitelu ó pusíó, pétúme wɔ́ pisɔn, pómotí sápa wɔ́ imbɛ́l. 68Pɔ́ɔ́yɔn wɔ́ ɛ́ɛ́: «índɛ anyi Kilíise Menyí ewú umányikusáp puandá!»
Píɛl mápisáŋɔ́n Yésuse
(Mál 14.66-72; Lúk 22.56-62; Isŋ 18.17,25-27)
69Kɔ́ɔk Píɛl mapá ɔnyɔ́mbítɔ́n kɔ́ ɔɔ́nd ú ɔkɔ́n u pɔkɔ́n. Eŋelípuólí waakáandɔ́ weepísíítin wɔ́. Ukanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Aŋú kákáwɔ asiapá ɔlɔŋ ne Yésuse u Kalilié!» 70Maná Píɛlɛ wasáŋɔn ké eŋis yá mɔɔnd kitikit, wɔɔyɔ ɛ́ɛ́: «Indipá imenyen epú ambanɛ́ kuɔyɛt.» 71Piɛlɛ waatɔk akáánɛ́. Aná umaáyuúkan é nipíkínín ní ɔmindɛ́, eŋelípuólí waakáandɔ́ olotí wɛɛ́n wɔ́, wɔɔyitɛn epé pámaápá akáánɛ́ ɛ́ɛ́: «Ewe siapá ne Yésus, mɔnɔ́ Násalɛt.» 72Piɛlɛ waand apítáŋɔn upílian wɔɔyɔ ɛ́ɛ́: «Indipá imenyen mɔɔnd ukáánɛ́.» 73Mɔnɔ́ kisikɛl andíkɛ́k pɛɛnd pámaápá akáánɛ́ péépísíít. Pɔ́ɔ ɛ́ Piɛ́l ɛ́ɛ́: «púnyɛ sɛ́ɛ́nyí, aŋúɛ kákáwɔ anyi wɔɔpɔ́! Andíkɛ́k ɛ́ɛ́ kitɔŋɔlí kíáwɔ ɛ́kupɛnɛn.» 74Akáánɛ́ kɔk Píɛlɛ woond á kupílian, upítáŋuna: «Indipá imenyen mɔɔnd ukáánɛ́!» Nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n kitéti kíápília. 75Píɛlɛ waapítáákɛt nukál enú Yésus mɔɔ́yítín wɔ́: «Kitétí ɛ́nyɛ́ɛl kímanyi kítipíliá, aányípá amámaná kumbísáŋɔn pisikɛl pítátɔ́.» Píɛlɛ waakaám, waátin niónyi.
നിലവിൽ തിരഞ്ഞെടുത്തിരിക്കുന്നു:
:
ഹൈലൈറ്റ് ചെയ്യുക
പങ്ക് വെക്കു
പകർത്തുക
നിങ്ങളുടെ എല്ലാ ഉപകരണങ്ങളിലും ഹൈലൈറ്റുകൾ സംരക്ഷിക്കാൻ ആഗ്രഹിക്കുന്നുണ്ടോ? സൈൻ അപ്പ് ചെയ്യുക അല്ലെങ്കിൽ സൈൻ ഇൻ ചെയ്യുക
© 2026, CABTAL