Parallel
6
Pečetě
1I uviděl jsem, když Beránek otevřel jednu ze sedmi pečetí, a uslyšel jsem, jak jedna z těch čtyř živých bytostí řekla hromovým hlasem: “Pojď!#var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující "A uviděl jsem,". Podobně ve vv. 5.7)2[A uviděl jsem,] a hle, bílý kůň; a ten, který na něm seděl, měl luk a byl mu dán věnec; a vyšel vítězící, a aby zvítězil.
3Když otevřel druhou pečeť, uslyšel jsem, jak ta druhá živá bytost řekla: “Pojď!#var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující "A uviděl jsem,". Podobně ve vv. 5.7)4A vyšel jiný kůň, ohnivě rudý; a tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno, aby vzal ze země pokoj a aby se lidé navzájem zabíjeli; a byl mu dán veliký meč.
5A když otevřel třetí pečeť, uslyšel jsem, jak třetí živá bytost řekla: “Pojď!#var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující "A uviděl jsem,". Podobně ve vv. 5.7)” [A uviděl jsem,] a hle, černý kůň; a ten, který na něm seděl, měl ve své ruce vahadlo. 6A uslyšel jsem cosi jako hlas uprostřed těch čtyř živých bytostí, který řekl: “Mírka#ř. choinix, dutá (obilní) míra, zhruba dávka pro jednu osobu na den pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár. Olej a víno nezdražuj.#ř.: nenalož (s ním) nespravedlivě
7A když otevřel čtvrtou pečeť, uslyšel jsem hlas čtvrté živé bytosti, jak řekla: “Pojď!#var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující "A uviděl jsem,". Podobně ve vv. 5.7)8[A uviděl jsem,] a hle, kůň plavý; a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt,a Hádes#tj. vládce podsvětí; 20,13n ho doprovázel. Byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli mečem, hladem, smrtí#lze chápat též jako konkrétní prostředek smrti, tj. smrtelnou nemocí (2,23p), např. morem, což odpovídá h. vazbě v Jr 14,12 a šelmami země.
9A když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem duše zabitých pro Boží slovo a pro svědectví, které věrně drželi.#ř.: měli 10A ti zvolali mocným#ř.: velkým; n : hlasitě; 5,12; 7,10 hlasem: “Jak dlouho ještě, Panovníku, svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat za naši krev ty, kdo bydlí na zemi?” 11A každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, ať odpočinou ještě krátký čas, dokud se nenaplní počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni jako oni.
12A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako žíněný pytel a měsíc úplně zkrvavěl. 13A nebeské hvězdy spadly na zem, jako když fíkovník zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky; 14a nebe zmizelo,#ř.: se oddělilo jako když se svinuje svitek, a každá hora i každý ostrov se pohnuly ze svého místa. 15Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal 16a říkali těm horám a skalám: “Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránka! 17Neboť přišel veliký den jejich#var.: jeho hněvu; kdo bude moci obstát?”