YouVersion Logo
Search Icon

MATIYE 5

5
Jeju ndóō de gə̄ yá̰a̰ dɔ mbalá
1Dan ń Jeju a̰ā̰ kadə̄ kósə de gə̄ unən̄ gōn anī, aw̄ al̄ dɔ ngōn̄ mbal̄ kógə̄ḿ tə́ ba ndi nang tə́. Ngé ndóō yá̰a̰ yān gə̄ reēn̄ rɔ̄n tə́ 2anī ni-ndóōdə́ yá̰a̰, ədadə́ na:
Ndi majə kə́ rɔ̄kum
(Á̰a̰ī Luk 6.20-23)
3Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń kemdə́ i kem de kə́ nge ndoō ní,
tɔdɔ̄ Ɓē ko̰o̰ kə́ dɔ rā̰ tə́ i yādə́.
4Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń dɔdə́ sɔl̄ ní,
tɔdɔ̄ Nə́ɓā a adə̄də́ dɔ nang.
5Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń nōōn̄ ní,
tɔdɔ̄ Nə́ɓā a sɔl̄ kemdə́.
6Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń ɓō yá̰á̰ kə́ gōtə́ rāādə́ ō,
kəndā yá̰á̰ kə́ gōtə́ rāādə́ ō ní,
tɔdɔ̄ Nə́ɓā a rāā kadə̄ a ndānə̄n̄.
7Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń rāān̄ kem majə kə de gēé ní,
tɔdɔ̄ Nə́ɓā a rāā kem majə sedə́.
8Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń kemdə́ unjə̄ njáý njáý ní,
tɔdɔ̄ a a̰a̰n̄ Nə́ɓā.
9Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń əndān̄ madə̄də́ gə̄ naā tə́ ní,
tɔdɔ̄ Nə́ɓā a ɓāŕdə́ na i ngánən gə̄.
10Rɔ̄nel̄ i kə ngé gə̄ ń a rāān̄də́ ndoō tə́ tām̄ yá̰á̰ kə́ gōtə́ tə́ ní,
tɔdɔ̄ Ɓē ko̰o̰ kə́ dɔ rā̰ tə́ i yādə́.
11Sḭḭ̄ i kə rɔ̄nelēé dan ń de gə̄ a tájə̄n̄sí ō, a rāān̄sí ndoō tə́ ō, a tétə̄n̄ najə̄ kə́ majaĺ gə̄ malang dɔsí tə́ ō, tām̄ yāḿ mā tə́ ní. 12Ī-rāāī rɔ̄nel̄ ō, ḭ́ḭḭ̄ bal walya ō, tɔdɔ̄ yá̰a̰ kəndā nja yāsí kə́ dɔ rā̰ tə́ ní i yá̰á̰ kə́ sḛ́ý beē tə́ aĺ bátə́, tɔdɔ̄ rāān̄ kum ngé koō ta gə̄ ń nin̄ i kété nosí tə́ ní ndoō tə́ i tītə̄ ń noō ō.
Katə̄ ō, loo kə́ unjə̄ kow ō
(Á̰a̰ī Mark 9.50; Luk 14.34-35)
13Sḭḭ̄ i katə̄ kə́ dɔ nang tə́ gə̄. Ba ré nel̄ katə̄ teē kɔ̄ɔ́ ní, deē a ɓōkə́ i rí gotoó n katə̄ a téləń yā nel̄ gogə́ ní? Yá̰á̰ kə́ yā rāāń to̰ gətóo. Katə̄ ń nelə̄n teē kɔ̄ɔ́ ní a ɓōkə́n̄ i ndágá ō, de gə̄ a njə̄rān̄ dɔ tə́ ō.
14Sḭḭ̄ i loo kə́ unjə̄ kow tām̄ yā de kə́ dɔ nang tə́ gə̄ tə́. Ɓē ń ndi dɔ mbalá ní loo ɓɔ̄ɔ̄n gətóo. 15Deē a əndā hor tū lámbá tə́ i yā sébə kār̄ dɔ tə́ alé, ba i yā naā tū kāgə̄ hor tə́ kadə̄ de gə̄ malang ń ndin̄ kem kújú ní a̰a̰n̄neé loo. 16Ādī loo kə́ unjə̄ kow yāsí unjə̄ ta kum de gə̄ tə́ tītə̄ ń toō ō, kadə̄ ré nin̄-a̰a̰n̄ kəla rāāsí kə́ majə gə̄ anī, ɔsən̄ gɔn Bɔbə̄sí ń ndi dɔ rā̰ tə́ ní.
Najə̄ kə́ dɔ ndū najə̄ tə́
17Ī-lōōī kɔjəń na m̄-reē na i nujə ndū najə̄ yā Moijə tə́, aláa na i nujə najə̄ yā ngé koō ta gə̄ tə́. m̄-reē i nujəń kɔ̄ɔ́ tə́ alé, banī i rāān tə́ kadə̄ udə gírí. 18Ādə̄ m-ə́dásí najə̄ kə́ bo ngá̰ý, kété tá kadə̄ dɔ rā̰ ō dɔ nang ō a mānə̄n̄ ní, ngōn̄ yá̰á̰ kə́ sḛ́ý beē ngóý ń ndangən̄ ní, aláa kal ndə̄já makətūbə̄ ndū najə̄ gə̄ kə́ kógə̄ḿ a mān̄ alé bátə́ kadə̄ yá̰a̰ malang reē udəń gírí. 19Adə̄ deē ń a mbātə́ gō míndə́ kógə̄ḿ kə́ dūú ngá̰ý ō, a ndóō de gə̄ kadə̄ mbātə́n̄ ō ní, a rāānən̄ i de kə́ dūú ngá̰ý kə́ kem Ɓē ko̰o̰ kə́ dɔ rā̰ tə́ tə́. Banī deē ń rāā yá̰á̰ ń ndū najə̄ əda ní ō, a ndóō madə̄n gə̄ kadə̄ rāān̄ tītə̄ ń noō ō ní, a rāānən̄ de kə́ bo tə́ kem Ɓē ko̰o̰ kə́ dɔ rā̰ tə́. 20Ādə̄ m-ə́dásí, ré háĺ kə́ gōtə́ yāsí tɔȳ yā ngé ndóō de gə̄ ndū najə̄ gə̄ ō, yā Parijiyḛ gə̄ ō aĺ anī, ā údiī kem Ɓē ko̰o̰ kə́ dɔ rā̰ tə́ tə́ alé.
Najə̄ kə́ dɔ wōn̄g tə́
21Ōōī kadə̄ ədan̄ kaají gə̄ na:
Ā ī-tɔ̄l̄ deē alé, deē ń a tɔ̄l̄ madə̄n anī, a aw̄n̄ seneé no nge gān̄g sarya tə́.
22Ba mā m-ə́dásí na deē ń a rāā wōn̄g kə ngōkó̰o̰neé anī, a aw̄n̄ seneé no nge gān̄g sarya tə́. Deē ń a əda ngōkó̰o̰n na ḭ̄ i de kə́ mbóó ní, a aw̄n̄ seneé no ngé sarya kə́ bo gə̄ tə́. Deē ń əda ngōkó̰o̰n na ḭ̄ i de kə́ sapə ní, majə kadə̄ aw̄ kum hor Gehen tə́. 23Adə̄ ré āw̄ kə yá̰a̰ ndējə̄ yāí loo tun̄ yá̰á̰ tə́ yā ndējə̄ Nə́ɓā, banī loo ń ūgə̄ loo tun̄ yá̰á̰ ní tə́ ba əga kemií dɔ tə́ kadə̄ ngōkó̰ó̰í i kə najá kemən tə́ seí anī, 24ə́yá̰ yá̰a̰ ndējə̄ yāí ní kə̄ loo tun̄ yá̰á̰ tə́ noó, ba āw̄ ə̄sō ngōkó̰ó̰í ní naā pá tā ī-tél ī-reē ī-ndējə̄ Nə́ɓā yá̰a̰ yāí ní ɓáý.
25Ə̄ndāī najə̄ naā tə́ kə madə̄ kɔ̄līí láẃ dan ń sḭḭ̄ seneé i dɔ róbə́ tə́ ɓáý ta kaw̄ kə̄ loo sarya tə́ ní, na sōgə́ ni-əlaī jī nge rāā sarya tə́, kadə̄ nge rāā sarya əlaī jī nge ngɔ̄m̄ dəngáy tə́, kadə̄ ənīnī dəngáyá. 26Ādə̄ m-ə́daī najə̄ kə́ bo ngá̰ý, ré na̰y i kɔ̄kə̄rɔ̄ kal kógə̄ḿ beé gə̄gē anī, ā ī-teē loo ń noō tə́ kanjə̄ kəgā kə̄rān alé.
Najə̄ kə́ dɔ sāā nə̄yá̰ deē tə́ aláa ngaa deē tə́
27Ōōī kadə̄ ədan̄ na kə deē kə sāā nə̄yá̰ madə̄n alé.
28Ba mā m-ə́dásí na deē ń a̰a̰ dəyá̰ ba ngurən rāān anī, sāān loo kaya tə́ kemən tə́ kɔ̄ɔ́ ɓá. 29Adə̄ ré kumií kə́ ko̰ó̰ a rāāī kadə̄ ə̄sō anī, ɔ̄r̄ ə̄nīn sa̰y kɔ̄ɔ́ rɔ̄í tə́. Tām̄ i só tə́ kadə̄ ī-tḭ̄ḭ̄ ta ngōn̄ rɔ̄í kógə̄ḿ kə́ dan madə̄ gə̄ tə́ tɔȳ kadə̄ ənīnī kə taá kum hor Gehen tə́. 30Ba ré jī ko̰í a rāāī kadə̄ ə̄sō anī, ī-gān̄g ə̄nīn sa̰y kɔ̄ɔ́ rɔ̄í tə́. Tɔdɔ̄ i só tə́ kadə̄ ī-tḭ̄ḭ̄ ta ngōn̄ rɔ̄í kógə̄ḿ kə́ dan madə̄ gə̄ tə́, tɔȳ kadə̄ rɔ̄í malang kə taá aw̄ kum hor Gehen tə́.
Najə̄ kə́ dɔ mbātə́ dəyá̰ tə́
(Á̰a̰ī Mat 19.9; Mark 10.11-12; Luk 16.18)
31Ədan̄ ɓáý to̰ na:
Deē ń mbātə́ nə̄yá̰n ní, kə adə̄n makətūbə̄ mbātə́ naā.
32Ba mā m-ə́dásí na deē ń mbātə́ nə̄yá̰n kanjə̄ kadə̄ nə̄yá̰n ní sāā i dəngam kə́ rang ní, rāā i kadə̄ nə̄yá̰n ní tél dəyá̰ kə́ nge rāȳ loo ń aw̄ taā dəngam kə́ rang ní. Ba dəngam ń taā dəyá̰ kə́ ngaan mbātə́n ní rāā i rāȳ ō.
Najə̄ kə́ dɔ kubə tə́
33Ōōī kadə̄ ədan̄ kaasí gə̄ na:
Ī-lōō túy kubə, ba ī-rāā yá̰á̰ ń ī-túbə ə̄niń ndūí ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ yā rāā ní.
34Ba mā m-ə́dásí ī-lōōī túbə kə dɔ rā̰, tām̄ i kōr̄ kāgə̄ mbang yā Nə́ɓā. 35Ī-túbə kə dɔ nangaá alé, tɔdɔ̄ i bogəro kəndā njan. Ī-túbə kə rī Jerusalem alé, tɔdɔ̄ i ɓē yā Mban̄g kə́ bo. 36Ī-túbə kə dɔm dɔí alé, tɔdɔ̄ ḭ̄ ásə rāā nənga dɔí kógə̄ḿ kadə̄ ra aké ndul alé. 37Ādī ré najə̄ kɔrsí i a̰á̰ā̰ ɓáa i a̰á̰ā̰ ō, ré i a̰ á̰ ɓáa, i a̰ á̰ ō. Najə̄ kə́ rang gə̄ malang ń utə̄n̄ gō ní, teēn̄ i rɔ̄ ndíĺ kə́ nge ngól̄ loo gə̄ tə́.
Najə̄ kə́ dɔ rāā ba̰ā̰ tə́
(Á̰a̰ī Luk 6.29-30)
38Ōōī kadə̄ ədan̄ na:
Deē ń tɔ̄ɔ̄ kum madə̄n a kə tɔ̄ɔ̄n̄ kumən ō, deē ń ɔr̄ ngān̄g madə̄n a, kə ɔrə̄n̄ ngāngə̄n ō.
39Ba mā m-ə́dásí na:
Ī-lōōī dum̄ ta nge kem ndul. Ré deē ənda mbɔ́rí kə́ ko̰ó̰ anī, ī-tūr̄ kə́ geleé ādə̄n to̰. 40Loo ń ré deē sekíī yā taā kūbə̄ yāí kə́ ā ō̰ō̰ kem madāá anī, ə́ya̰n ādə̄ taā nge ń ā ə́la dɔ tə́ ní ō. 41Loo ń ré deē kógə̄ḿ ɔsə seí kadə̄ ī-njə̄rā njaí dūbú seneé anī, ī-njə̄rā njaí dūbú jōó. 42Deē dəjeī yá̰a̰ a ādə̄n, deē gḛy tə̄nāī yá̰a̰ a, ī-lōō tūr̄ gidií tan tə́.
Najə̄ kə́ dɔ tár madə̄ ba̰ā̰ tə́
(Á̰a̰ī Luk 6.27-28,32-36)
43Ōōī kadə̄ ədan̄ na
kə deē kə tár madə̄n ba kə im̄ madə̄ ba̰ā̰n.
44Ba mā m-ə́dásí na:
Ī-táriī madə̄ ba̰ā̰sí gə̄ ō, ī-ndɔ̄yī tām̄ yā ngé gə̄ ń rāān̄sí ndoō tə́ ní ō, 45yā kadə̄ ī-téliīneé ngán Bɔbə̄sí ń ndi dɔ rā̰ tə́ ní. Tɔdɔ̄ ni-rāā adə̄ mbang yān əɓa dɔ ngé kem ndul gə̄ tə́ ō, dɔ ngé kem majə gə̄ tə́ ō. Ni-rāā man̄ adə̄ edə dɔ de kə́ súmūú gə̄ tə́ ō, dɔ de kə́ súmūú aĺ gə̄ tə́ ō. 46Tɔdɔ̄ ré i ngé táŕsí gə̄ ngóy n ā ī-táriīdə́ anī, ā ī-ngóōī kadə̄ Nə́ɓā əndā njasí i kə rí? Ngé taā lambóo gə̄ rāān̄ i tītə̄ ń noō ō aĺ a? 47Ré i ngákó̰ó̰sí gə̄ ngóy n ā ī-rāāīdə́ lápə́ya anī, ī-rāāī i rí kə́ to tayā? De gə̄ ń nin̄ i Jipə aĺ gə̄ ní a rāān̄ i tītə̄ ń noō ō aĺ a? 48I beé ní majə kadə̄ sḭḭ̄ i de kə́ ī-majə ɔ̄tī kə taá gə̄, tītə̄ ń Bɔbə̄sí kə́ dɔ rā̰ tə́ i de kə́ majə ɔtə̄ kə taá ní.

Currently Selected:

MATIYE 5: SARDC

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy