YouVersion Logo
Search Icon

MATIYE 21

21
Jeju udə kem ɓē kə́ Jerusalem tə́
(Á̰a̰ī Mark 11.1-11; Luk 19.28-40; Ja̰a̰ 12.12-19)
1Dan ń Jeju nin̄ kə ngé ndóō yá̰a̰ yān gēé əndān̄ dɔ ɓē kə́ Jerusalem, adə̄ nin̄ i ngɔr kə̄ kadə ɓē kə́ Betpaje tə́, dɔ mbal̄ kāgə̄ olibə gə̄ tə́ anī, Jeju ɔr̄ ngé ndóō yá̰a̰ yān gə̄ jōó əladə́, 2ba ədadə́ na:
Āwī kem ɓē ń ra nosí tə́ noō. Ré ūgī gak anī, ā ə́ngeī kó̰o̰ kərō kə́ do̰ō̰nən̄ ta bēl̄ tə́ ō, ngōnən ra kadən tə́ ō. Ī-tútiī kó̰o̰ kərō ní ba ī-reēī seneé kə ngōn̄neé ādə̄mī. 3Ba ré deē kógə̄ḿ a dəjesí najə̄ kə dɔ tə́ anī ī-tél ə́daniī na i Kɔ́ɔ̄ɓē n a sāā ní. Loo ń noō tə́ deē ní a əya̰də́ kə̄ ta jī tə́ noō kadə̄ a reēī sedə́.
4Yá̰á̰ ní rāā yá̰a̰ i yā kadə̄ najə̄ ń nge koō ta əda ní reē udəń gíŕ kə́ rɔ̄ tə́. Ni-əda na:
5Ədaī ngōmandə kə́ Siyo̰ na:
Á̰a̰ mban̄g yāí a reē kə̄ rɔ̄í tə́.
Ni i de kə́ najə̄n gətóo.
Ndi i gidə kərō kə́ dəyá̰ tə́,
gidə ngōn̄ kərō tə́.
6Adə̄ ngé ndóō yá̰a̰ gə̄ aw̄n̄, ba rāān̄ tītə̄ ń Jeju ədańdə́ ní. 7Nin̄-reēn̄ kə kərō kə́ dəyá̰ ní ō, ngōn̄ kərō ní ō. Lábə̄n̄ kūbə̄ yādə́ gə̄ gidə kərō ní tə́ adə̄ Jeju al̄ ndi dɔ tə́.
8De gə̄ ngá̰ý lábə̄n̄ kūbə̄ yādə́ gə̄ kum róbó non tə́ ō, ngé kə́rēý gə̄ gángə̄n̄ ta jī kāgə̄ gə̄ ba lábə̄n̄ kum róbó non tə́ ō. 9Kósə de gə̄ ń njə̄rān̄ kété no Jeju tə́ ní ō, ngé njə̄rā gogə́ gōn tə́ gə̄ ō, əgan̄ kɔŕ ədan̄ na:
Kɔsə gɔn i yā Ngōn̄ kaa Dabid! Ādə̄ tɔ́r̄ ta i dɔ nge ń reē kə rī Kɔ́ɔ̄ɓēé ní tə́! Kɔsə gɔn i yā Nə́ɓā dɔ rā̰ tə́!
10Dan ń Jeju udə kem ɓē kə́ Jerusalem tə́ ní, de kə́ kemeé gə̄ malang ran̄ witing, dəjen̄ naā ké deē ń toō i náā wa. 11Anī kósə de gə̄ tūr̄ ədan̄də́ na:
I Jeju nge koō ta kə́ ḭḭ Najaret, gō nang kə́ Galile tə́.
Jeju udə kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́
(Á̰a̰ī Mark 11.15-19; Luk 19.45-48; Ja̰a̰ 2.13-22)
12Jeju udə kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ anī, tə̄ɓā ngé gātə̄ yá̰a̰ gə̄ ō, ngé mang yá̰a̰ gə̄ ō, kə́ kemeé malang kɔ̄ɔ́. Kāgə̄ tə́ndā yá̰a̰ gə̄ yā ngé mbél̄ nar gə̄ ō, kāgə̄ ndi gə̄ yā ngé kigə dér gə̄ ō ní, ni-mbə́rē tə́nī kɔ̄ɔ́, 13ba ədadə́ na:
I kə́ ndang kem makətūbūú na
a ɓārə́n̄ kújə yāḿ na i kújə ndɔ̄ȳ.
Ba sḭḭ̄ ī-rāāī adə̄ tél i bəlo mbal̄ ɓɔ̄ɔ̄ rɔ̄ yā ngé ngān̄g róbə gə̄!
14Ngé kum tɔ̄ɔ̄ gə̄ ō, ngé tə́sō motə gə̄ ō, reēn̄ rɔ̄ Jeju tə́ kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. Anī ni-rāā adə̄ kumdə́ a̰a̰ loo ō, njadə́ tél majə gogə́ ō. 15Ngol gə̄ kə́ dɔ ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ tə́ ō, ngé ndóō de gə̄ ndū najə̄ gə̄ ō, a̰a̰n̄ yá̰á̰ kə́ yáā gə̄ ń Jeju rāā ní ō, ngán gə̄ ń a əgan̄ kɔŕ kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ədan̄ na kɔsə gɔn i yā ngōn̄ kaa Dabid ní ō anī, wōn̄g rāādə́, 16ba dəjen̄ Jeju na ké oō najə̄ ń a ədan̄ noó wa.
Anī ni-tél ədadə́ na:
A̰á̰ā̰ m-ōō, ba najə̄ ń ndangən̄ na ḭ̄ ī-rāā ādə̄ ngáń kə́ dūú gə̄ ō, ngáń kásə̄ gə̄ ō, ɓōkə́nī tɔ̄ȳ ní, sḭḭ̄ ī-tə́daī nja kógə̄ḿ aĺ a?
17Gō tə́ anī, əya̰də́ ba teē kɔ̄ɔ́ kem ɓēé aw̄ Betani, aw̄ ɓīī kə̄ tū tə́ noō.
Jeju ndɔ̄ĺ kāgə̄ kótə̄
(Á̰a̰ī Mark 11.12-14,20-24)
18Teē kə ndɔ̄ kə́ nuū dəloí dan ń Jeju a reē kə̄ gogə́ kem ɓēé anī ɓō rāān. 19Ni-a̰a̰ kāgə̄ kótə̄ kógə̄ḿ bɔ̄gə̄ róbə́ tə́ anī aw̄ gírí, banī yá̰á̰ ń ni-ənge tū tə́ ní i mbīn gə̄ ngóy. Anī əda kāgə̄ kótə̄ ní na:
Ḭ̄ ā ān̄ to̰ aĺ bátə́!
Anī kāgə̄ kótə̄ ní tutə njarara kə̄ ta jī tə́ noō kɔ̄ɔ́. 20Dan ń ngé ndóō gə̄ a̰a̰n̄ yá̰á̰ ń noō ní, ɔr kumdə́ ngá̰ý adə̄ ədan̄ na:
I ba̰ý á kāgə̄ kótə̄ ń toō tutə njarara kə̄ ta jī tə́ beē ní?
21Anī Jeju tél ədadə́ na:
Ādə̄ m-ə́dásí najə̄ kə́ bo ngá̰ý, ré ī-taāī kem ba kemsí tɔ́sə̄sí dɔ tə́ aĺ anī, i yá̰á̰ ń m̄-rāā kə kāgə̄ kótōó toō ngóy n ā ī-rāāī ní alé. Mbal̄ ń ra toó gə̄gē, ré ə́daniī na kə ɔtə kɔ̄ɔ́ loo ń toō tə́, ba kə aw̄ kə əsō kum bā bo tə́ anī, a ɔtə yā kaw̄ kəsō kum bā bo tə́. 22Yá̰a̰ malang ń ī-dəjeī kə ndɔ̄yɔ̄ɔ́ ní, ré ī-taāī kem anī ā ə́ngeī.
I náā n adə̄ Jeju tɔ́gə́ á rāań yá̰a̰ gə̄ ń toō ní
(Á̰a̰ī Mark 11.27-33; Luk 20.1-8)
23Jeju udə kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ a ndóō de gə̄ yá̰a̰. Anī ngol gə̄ kə́ dɔ ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ tə́ ō, kum kɔɔ̄ gə̄ yā ngán Israel gə̄ ō, reēn̄ rɔ̄n tə́ ba dəjenən̄ na ké tɔ́gə́ ń a rāań yá̰a̰ gə̄ ní ké teēń i rá wa, ké i náā n-adə̄n tɔ́gə́ ní wa.
24Jeju tél ədadə́ na n-gḛy dəjedə́ najə̄ kógə̄ḿ, na i najə̄ kə́ kal kógə̄ḿ beē ngóy. Ré na dalnən̄ ɓáa na n-a n-ədadə́ loo ń na n-teē kə tɔ́gə́ ń toō tū tə́ á na n-rāań yá̰a̰ gə̄ n toō ní ō. 25Ni dəjedə́ əda na: I náā n əla Ja̰a̰ rāā de gə̄ batém tə́ ní? I Nə́ɓā aké i de gə̄ ḿ?
Banī nin̄-nējə̄n̄ naā najə̄ dɔ dáńdə́ tə́ ədan̄ na:
Ré jə-tūr̄ j-ədaī na i Nə́ɓā n əlan, anī ni a tél yā kədají na ké i tām̄ rí tə́ áké jə-taāī kem Ja̰a̰ aĺ wa. 26Ba ré j-ədaī na i de gə̄ n əlanən̄, anī j-a jə-ɓōlíī kósə de gə̄, tām̄ de gə̄ malang rāān̄ Ja̰a̰ i nge koō ta tə́. 27Anī nin̄-tél ədan̄ Jeju na n-gerə̄n̄ alé.
Ba Jeju ədadə́ na, beé ɓáa mā m-ā m-ə́dásí loo ń m̄-teē kə tɔ́gə́ ń toō tū tə́ á m̄-rāań yá̰a̰ gə̄ ń toō ní aĺ ō.
Kūjə́ najə̄ yā ngáń kə́ dəngam gə̄ jōó
28Deē kógə̄ḿ ojə ngáń kə́ dəngam gə̄ jōó. Ni-əda nge kə́ ta kəga dɔ na: Ngōnə̄ḿ, ɓōólaā āw̄ ī-rāā kəla kem ndɔr̄ kāgə̄ nduú gə̄ tə́ tā. 29Anī ngōnən ní tél ədan na n-ɔdə alé. Banī gō tə́ sḛ́ý anī kumən teē dɔ yá̰á̰ kə́ majaĺ ń ni-rāā tə́ ní ō, kemən tūr̄ ō, adə̄ ɔtə aw̄ ndɔr̄ ní tə́. 30Bɔbə̄ ngán gə̄ ní əda ngōnən kə́ nge ko̰ jōó najə̄ nəkɔ́ kə́ kógə̄ḿ beē ń noō. Anī ngōnən ní tūr̄ ədan na, a̰á̰ā̰ bɔbə́ḿ m-ā m-āw̄, banī aw̄ ndɔr̄ ní tə́ alé. 31Ní, dan ngáń kə́ jōó gə̄ ń toō tə́ ní, i nge kə́ rá n rāā yá̰á̰ ń bɔbə̄n ndigə ní?
Nin̄-tél ədan̄ na:
I nge kə́ ta kəga dɔ.
Anī Jeju ədadə́ na:
Ādə̄ m-ə́dásí najə̄ kə́ bo ngá̰ý, ngé táā lambóo gə̄ ō, dəyá̰ ájə́ba gə̄ ō, a ugə̄n̄ kem Ɓē ko̰o̰ yā Nə́ɓā tə́ kété nosí tə́. 32Tɔdɔ̄ Ja̰a̰ reē rɔ̄sí tə́ ɔjəsí róbə́ kə́ gōtə́, ba sḭḭ̄ ī-taāī kemən alé. Banī ngé táā lambóo gə̄ ō, dəyá̰ ájə́ba gə̄ ō, taān̄ kemən. Sḭḭ̄ á̰a̰ī kə kumsí gə̄gē, ba gō tə́ anī kemsí tūr̄ alé, adə̄ ī-taāī kem Ja̰a̰ alé.
Kūjə́ najə̄ yā ngé ndɔr̄ kāgə̄ nduú gə̄ kə́ ngé kem ndul gə̄
(Á̰a̰ī Mark 12.1-12; Luk 20.9-19)
33Ōōī kūjə́ najə̄ kə́ rang ɓáý to̰. Kɔ́ɔ̄ loo kógə̄ḿ ndɔr̄ kāgə̄ nduú ba əndā ndogə̄ mbal̄ gīrəń gidə ō, ndēr̄ bəlo kə́ yā mbə́reń kan̄ kāgə̄ nduú kemeé ō, rāā kújə ngɔm̄ kə́ ngāl̄ ɓururu kum kə̄ dɔɔ́ kemeé ō, ba adə̄ ngé ndɔr̄ kāgə̄ nduú gə̄ kadə̄ a̰a̰n̄ gō ō, adə̄nən̄ kan̄ nduú ō, ba aw̄ mbā tə́. 34Dan yā sāā kan̄ kāgə̄ nduú gə̄ ugə̄, anī ni-əla ngé kəla yān gə̄ rɔ̄ ngé ndɔr̄ gə̄ ní tə́ kadə̄ adə̄nən̄ kan̄ nduú yān. 35Banī ngé kəla gə̄ ní əhɔn̄ de gə̄ ń əlan̄də́ ní, ba əndan̄ nge kə́ kógə̄ḿ ō, tɔ̄lə̄n̄ nge kə́rēý ō, tə́nīn̄ nge kə́ nge ko̰ mətá kə kūbə̄rū mbalá tə́nī tɔ̄l̄nən̄ ō. 36Kɔ́ɔ̄ loo ní əla ngé kəla yān kə́ rang gə̄, kə́ nin̄ i ngá̰ý tɔȳ ngé kə́ kété gə̄. Banī ngé ndɔr̄ gə̄ ní rāān̄də́ yá̰á̰ ń rāān̄ kə madə̄də́ gēé kété ní ɓáý to̰. 37Ta tɔ̄l̄ ta anī, əla ngōn̄ kemən rɔ̄də́ tə́, ɔjəń na a ɓōlə́n̄ ndíl ngōnən. 38Banī dan ń ngé ndɔr̄ gə̄ ní a̰a̰n̄ ngōnən anī, ədan̄ naā na deē ń ndɔ̄ń tə́ a tél kɔ́ɔ̄ loo ní ni n toó, ādə̄ jə-tɔ̄l̄niī ba jə-taāī loo yān ní jīn tə́. 39Loo ń noō tə́ əhɔ ənīnən̄ gidə ndɔrɔ́ ndágá, ba tɔ̄l̄nən̄ kɔ̄ɔ́.
40Ní, dan ń kɔ́ɔ̄ ndɔr̄ ní a tél ní, a rāā i ba̰ý kə ngé ndɔr̄ kāgə̄ nduú gə̄ ní?
41Ngé gə̄ ń Jeju a ɔr̄ najə̄ ní sedə́ ní tél ədanən̄ na:
Ni a tɔ̄l̄ de kə́ majaĺ gə̄ ń noō kanjə̄ kadə̄ kumən o̰o̰n tām̄ yādə́ tə́, ba a adə̄ ngé ndɔr̄ kə́ rang gə̄ ndɔr̄ kāgə̄ nduú yān ní, kadə̄ ngɔ̄mə̄n̄ ba adə̄nən̄ kanə̄n kə kum mbangneé.
42Ba Jeju tél ədadə́ na ké a̰a̰n̄ najə̄ ń toō kem makətūbə̄ aĺ wa:
I mbal̄ ń ngé kəndā kújə gə̄ mbātə́n̄ kété ní n tél mbal̄ kíĺ kújə́ ní.
Nge ń noō i kəla rāā Kɔ́ɔ̄ɓē,
adə̄ i yá̰á̰ kə́ majə to ɓōĺ ngá̰ý ta kumjí tə́.
43Ní, ādə̄ m-ə́dásí, a taān̄ Ɓē ko̰o̰ yā Nə́ɓā jīsí tə́ yā kadə̄ nápar de gə̄ kə́ a rāān̄ kadə̄ kanə̄n teē. 44Deē ń a əsō dɔ mbal̄ ń toō tə́ ní a tétə̄ rárák, ba deē ń mbal̄ ngeé ń toō a əsō dɔn tə́ ní, mbal̄ ní a rējə̄n rárájə́#21.44 K. 44 gətóo kem makətūbə̄ yā Matiye kə́rēý gə̄ kə́ kété tə́ kə ta Gərek..
45Dan ń ngol gə̄ kə́ dɔ ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ tə́ ō, Parijiyḛ gə̄ ō, oōn̄ kūjə́ najə̄ gə̄ ní anī, gerə̄n̄ kadə̄ Jeju ɔr̄ i najə̄ yādə́ nin̄. 46Nin̄-sāān̄ kəhɔn ba ɓōlə́n̄ kósə de gə̄, tām̄ kósə de gə̄ rāān̄ Jeju i nge koō ta tə́.

Currently Selected:

MATIYE 21: SARDC

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy