2 Samuel 3
3
1Boj mezi domem Saulovým a Davidovým byl dlouhý. David byl stále silnější a dům Saulův stále slabší.
2Davidovi se v Hebronu narodili synové:
prvorozený byl Amnon z Achinoam Jizreelské;
3druhý Kileab z Abigail, vdovy po Nábalu Karmelském;
třetí Abšalom, syn Maaky, dcery gešurského krále Talmaje;
4čtvrtý Adoniáš, syn Chagity;
pátý Šefatiáš, syn Abitaly;
5šestý Jitream, syn Davidovy ženy Egly.
Tito synové se Davidovi narodili v Hebronu.
Abnerův konec
6Během boje mezi domem Saulovým a Davidovým získával Abner v Saulově domě stále silnější postavení. 7Saul míval konkubínu jménem Ricpa, dcera Ajova. Saulův syn Iš-bošet#podle LXX (Saulův syn Iš-bošet v MT chybí) řekl Abnerovi: „Jak to, že jsi spal s konkubínou mého otce?“
8Ta slova Abnera rozzuřila. „Copak jsem nějaká judská psí hlava?“ odpověděl. „Doteď jsem domu tvého otce Saula, jeho bratrům i přátelům prokazoval oddanost a nevydal jsem tě do Davidových rukou. A ty mě dnes budeš obviňovat kvůli téhle ženě? 9Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, jestli se k Davidovi nezachovám podle toho, co mu přísahal Hospodin – 10že království bude odňato domu Saulovu a Davidův trůn bude nastolen nad Izraelem i Judou od Danu až po Beer-šebu!“#1.Sam 28:17 11Potom už se Iš-bošet neodvážil říct Abnerovi ani slovo – tak se ho bál.
12Abner pak vyslal k Davidovi posly se slovy: „Čí je to země? Uzavři se mnou smlouvu, a já ti pomohu obrátit na tvou stranu celý Izrael!“
13„Dobře,“ odpověděl David. „Uzavřu s tebou smlouvu. Mám ale jednu podmínku: Neukážeš se přede mnou, dokud sem nepřivedeš Saulovu dceru Míkal. Teprve poté se budeš moci se mnou setkat.“ 14David pak vyslal posly k Saulovu synu Iš-bošetovi: „Vrať mi mou ženu Míkal, kterou jsem si zasnoubil za stovku filištínských předkožek.“
15Iš-bošet ji tedy nechal přivést od jejího manžela Paltiele, syna Lajišova. 16Její muž ale šel za ní a plakal celou cestu až do Bachurim. Tam mu Abner řekl: „Vrať se zpátky,“ a tak se vrátil.
17Mezitím Abner oslovil izraelské stařešiny: „Už dávno jste toužili, aby vaším králem byl David. 18Teď tedy jednejte, neboť Hospodin o Davidovi řekl: ‚Skrze Davida vysvobodím svůj lid Izrael z rukou Filištínů i všech ostatních nepřátel.‘“ 19Abner si také promluvil s Benjamínci. Potom šel do Hebronu, aby s Davidem probral vše, co Izrael a celý dům Benjamínův považoval za správné.
20Když Abner přišel s dvaceti muži za Davidem do Hebronu, David jemu i jeho mužům připravil hostinu. 21Abner pak Davidovi řekl: „Dovol mi teď jít a shromáždit pro svého krále a pána celý Izrael, aby s tebou uzavřeli smlouvu. Pak budeš kralovat, kdekoli si budeš přát.“ S tím David Abnera propustil a ten odešel v pokoji.
22Právě tehdy se Davidovi vojáci s Joábem vrátili z nájezdu se spoustou kořisti. Abner už tehdy nebyl u Davida v Hebronu, protože ho David propustil, a tak odešel v pokoji. 23Jakmile Joáb se vším svým vojskem dorazil, bylo mu oznámeno: „Za králem přišel Abner, syn Nerův, ale on ho propustil, takže odešel v pokoji.“
24Joáb šel za králem. „Co jsi to provedl?“ řekl mu. „Vždyť za tebou přišel Abner! Jak to, žes ho propustil a on si jen tak odešel? 25Znáš přece Abnera, syna Nerova! Přišel tě oklamat – chtěl vyzvědět, jak si vedeš; chtěl vyzvědět všechno, co děláš!“
26Jakmile Joáb od Davida odešel, vyslal posly za Abnerem. Ti ho přivedli zpět od studny Sira. David o tom ale nevěděl. 27Když byl Abner zpátky v Hebronu, Joáb si ho vzal stranou dovnitř městské brány, aby si s ním promluvil o samotě. Tam ho ale ranou do břicha zabil, aby pomstil krev svého bratra Asaela.
28Když se o tom doslechl David, prohlásil: „Já i mé království jsme před Hospodinem navěky nevinní, pokud jde o krev Abnera, syna Nerova. 29Ať padne na hlavu Joába a na celý jeho otcovský rod! Ať v Joábově domě nikdy nechybí muž trpící výtokem, malomocný, kulhající o holi, padlý mečem nebo nemající na chleba!“
30Tak tedy Joáb a jeho bratr Abišaj zavraždili Abnera za to, že zabil jejich bratra Asaela v bitvě u Gibeonu.
31David pak řekl Joábovi a všemu lidu, který byl s ním: „Roztrhněte svá roucha, přepásejte se pytlovinou a naříkejte nad Abnerem.“ Také král David kráčel za márami, 32a když Abnera v Hebronu pochovávali, král nad Abnerovým hrobem hlasitě plakal. Také všechen lid plakal.
33Král tehdy nad Abnerem zpíval tento žalozpěv:
„Měl Abner zemřít jako ničema?
34Tvé ruce nebyly spoutány,
na nohou neměls okovy –
ranou zlosynů jsi pad!“
A lidé ho oplakávali o to víc. 35Potom všichni chodili za Davidem, aby se ještě za světla najedl, ale David přísahal: „Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, okusím-li chleba nebo cokoli jiného před západem slunce!“ 36Všechen lid si toho všiml a líbilo se jim to, tak jako se jim líbilo všechno, co král dělal. 37Onoho dne celé vojsko a celý Izrael poznali, že zabití Abnera, syna Nerova, nevzešlo od krále.
38Král tehdy řekl svým mužům: „Nerozumíte, že dnes v Izraeli padl vojevůdce a velikán? 39Ale já, pomazaný král, jsem dnes tak bezmocný! Tito muži, synové Ceruji, jsou nad mé síly. Zločinci za jeho zločin odplatí Hospodin!“
Currently Selected:
2 Samuel 3: B21
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna