Jak zacházet s pocityUkázka

Každý se někdy NAŠTVE - zlobí se, je frustrovaný, zraněný, zahořklý nebo žárlivý. Rozzlobit se obvykle znamená, že máš pocit, že ti někdo něco udělal. Také to může vyprovokovat to, když se věci vyvíjejí jinak, než bys chtěl. Někdy to přejde do pocitu, že ti něco provedl Bůh. Rozzlobit se není špatně, i Bůh se zlobí.

Ale hněv může rychle přejít do hříšných rozhodnutí. Hněv je určitý druh ohně. Chceme, aby lidé věděli, jak špatně se ten druhý zachoval, a tak přikládáme polínka nebo přiléváme olej do ohně, aby hezky plápolal. Děláme to tím, že na to myslíme a lidem o tom vyprávíme, a svého pocitu hněvu se pevně držíme. Ale jsme to my, koho zůstáváním blízko ohně spálíme. Když zkusíš něco jiného, jako na toho druhého pořádně zařvat, nebo praštit do zdi, křičet do polštáře, nebo si to s tím druhým srovnat tak, že mu ublížíš také, nic z toho tvoje srdce doopravdy neuzdraví. Pořád budeš naštvaný.

Jediná cesta přestat cítit hněv je odpustit. Někdy to je snadné. Prostě to jen časem přejdeš a uvědomíš si, že zase o tolik nešlo. Ale jindy je odpuštění opravdu těžké - zvlášť když si to ten člověk nezaslouží a nelituje toho. Bůh má moc odpustit i těm nejhorším lidem, co kdy žili, a může nám dát sílu, když si o ni řekneme. Takže si tohle řekni nahlas: "Když jsem NAŠTVANÝ, Bůh mi dává sílu odpustit!”