Uctívání BohaUkázka

Jak mít živé uctívání

Musíme nechat Boha být sám Sebou v nás. To znamená, že Ho musíme nechat být sám Sebou i v druhých. Neměli bychom soudit styl uctívání druhých lidí.

Ale uctívání, které je elitářské nebo snížené na úroveň populární zábavy, uctívání, které je jen emocionální nebo estetické, je uctíváním pouze podle jména. Má vnější formu, ale chybí mu skutečnost. To, po čem toužíme, je živé uctívání. Ale jak k němu dojít?

Naše církve by neměly být místy, kam neobrození lidé přicházejí v neděli jen proto, že se jim „líbí uctívání“. Naše církve by měly být místy, kde se neobrození cítí nepohodlně, protože na prvním místě je Duch a právě On je tím nejdůležitějším. Naším řídícím principem musí být poslušnost Duchu – bez ohledu na to, kam nás povede.

Žalm 37:4 platí pro nás všechny, ať jsme kdokoli a ať si přejeme cokoli. Ale když máme zalíbení v Hospodinu, některé naše touhy mohou odumřít a být nahrazeny novými ambicemi. Proto nemůžeme předem stanovit konkrétní podobu našeho uctívání. Nejprve se musíme ujistit, že máme zalíbení v Hospodinu, a teprve pak sledovat, co Bůh učiní.