Ježíšova mistrovská lekce o modlitbě

Ježíš nepředpokládal, že budeme o modlitbě všechno automaticky vědět. V Kázání na hoře vlídně učil své následovníky, kteří se chtěli naučit modlit:

“Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.

Proto se modlete takto:
"Otče náš, který jsi v nebi,
ať je tvé jméno v úctě jako svaté.
Přijď tvé království.
Buď vůle tvá
na zemi tak, jak to je v nebi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše dluhy tak,
jako jsme odpustili my svým dlužníkům.
A neuveď nás do pokušení,
ale zbav nás od toho zlého.”
- Matouš 6:6–13 (překlad podle verze CSB)

Všimni si, které pravdy tu Ježíš zahrnuje:

• Modlitba nemusí být dlouhá ani složitá.
• Modlitba není myšlena jako veřejné vystoupení, ale jedná se o spojení s Bohem.
• Bůh modlitbu vítá a přijímá. Když k němu přijdeme, rád na ni reaguje.
• Modlitba je příležitost Boha uctívat a vyznávat jeho velikost.
• Do modlitby může patřit prosba za odpuštění, žádost o zajištění a prosba o hledání Boží vůle.
• Modlitba přispívá k přiblížení Božího království tady na zemi!

Nezáleží tu na našich schopnostech, dovednostech ani důmyslnosti, protože se nespoléháme na moc svých modliteb. Spoléháme se na moc Boha, který nás miluje a naslouchá nám, a když se modlíme, jedná. Proto se modlíme.

Ta “pravá slova” nebo určitý vzor modlení nejsou smyslem modlitby. Tím je Ježíš.

Modlitba:

Náš Tatínku v nebi, ať je tvoje jméno v úctě jako svaté. Přijď tvoje království. Ať se na zemi děje tvoje vůle tak, jak je tomu v nebi. Dej nám náš denní chléb. A odpusť nám naše viny, jako jsme i my odpustili našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého.