7 dnů meditací a prohlášení pro každé Boží dítěUkázka

Odlož peněženku

Šimon měl peněženku v pohotovosti. Už dlouho byl celebrita, kouzelník v samařském městě, a Petr s Janem na něj udělali velký dojem, když přišli do města a začali se modlit za přijetí Ducha svatého u nově pokřtěných následovníků Ježíše. Každou tuto modlitbu doprovázela zázračná znamení (Skutky 8:9-20).

Tyto působivé divy způsobily, že každý ve městě překypoval nadšením. To byly "triky", které ten starý kejklíř neměl v repertoáru. A tak hnán směsí závisti a ctižádosti přistoupil k Ježíšovým učedníkům a nabídl jim dost slušnou finanční částku, když mu ukážou, jak to dělají.

Petrova odpověď byla rychlá a hodně naštvaná: "Ať jsou tvé peníze zatraceny s tebou! To sis myslel, že Boží dar jde koupit za peníze?... Čiň pokání ze své špatnosti a modli se - snad ti Bůh ten úmysl tvého srdce odpustí." (Skutky 8:20,22). Než se příliš rychle přidáš k Petrovu zatracení Šimona, zvaž tohle: jsme transakční bytosti od přirozenosti i výchovou. Od narození nás formuje pohled vidět všechno z hlediska směny. Vysloužíme si zákusek tím, že sníme zeleninu. Když doma něco uklidíme, vysloužíme si zvýšené kapesné. Obchodujeme za peníze. Za práci dostáváme plat. Hodnota za srovnatelnou hodnotu.

S tím jsme v pohodě, protože to k nám patří. Líbí se nám pocit, že jsme si zasloužili či vydělali to, co jsme dostali. To vysvětluje, proč máme sklon cítit se celí nesví, když nás někdo překvapí dárkem a my pro něj nic nemáme. Je to pokořující. A cosi hluboce zakořeněného v naší staré padlé podstatě nechce být pokořováno. Není náhoda, že právě pýcha dohnala Lucifera k pádu a prvního člověka k hříchu.

To také vysvětluje, proč tolik Božích lidí zápasí s přijetím a prožíváním plnosti, když Ježíš umřel proto, aby jim ji poskytl. Vztah s Bohem nefunguje transakčně, i když k němu často přistupujeme, jako kdyby to tak bylo. Myslíme si: Když pro Boha udělám něco dobrého, dostanu něco dobrého od Boha. To není živá víra. To je mrtvé transakční náboženství.

Bůh po nás nechce, abychom platili vstupní poplatek. Prostě nás vybízí, abychom k němu přišli tak, jak jsme. Ježíš jednou popsal království svého Otce jako hostinu, ke které poslové zvali lidi na ulicích a v postranních uličkách a naléhali na ně, aby na tu hostinu šli a najedli se tam.

Odlož peněženku. Tvoje místo u tabule nelze koupit. Vlastně když se pokoušíš si ho "zaplatit", je to právě to, co tě diskvalifikuje. Bůh to nabízí zdarma "každému, kdo to přijme."

Prohlášení milosti: Štědrý Otče, nebudu urážet tebe ani tvou velkou milost tím, že bych se pokoušel "koupit" si svými ubohými prostředky to, co jsi nabídl jako až nespoutaně marnotratný dar. Pokorně a vděčně otvírám náruč k přijetí toho, co mi do ní toužíš dát.