Důvěra v Boha uprostřed souženíUkázka

Jeho věrnost je tak veliká

SOAP: Pláč 3:21–24

Z dnešního čtení můžeme cítit velikou naději a povzbuzení, paprsek světla uprostřed obtížného biblického příběhu. Verše 3:21-24 knihy Pláč jsou možná dobře známé, ale méně lidí zná okolnosti a kontext, ve kterých byly napsány. Jak se tedy dnes a celý tento týden noříme hlouběji do této knihy, kéž je nám připomínán kontrast mezi životem víry a životem vzpoury. Pamatujme na to, že tohle je skutečný zápis věcí, které se děly po pádu Jeruzaléma. Slouží jako varování před následky hříchu a jako zpráva o milosrdenství, které Bůh nabízí všem, kdo k němu volají.

Uprostřed utrpení a bolesti nacházíme obrovskou naději. Znovu vidíme, jak autor textu s nářkem popisuje všechno, co se kolem něj děje. Pak si ale také připomíná vše, co ví, že je o Bohu pravda. Pravdou je, že i uprostřed té vší bolesti – kostí rozdrcených na padrť (v.4), umlčených modliteb (v.8), přepadení bez pomoci (v.11) a zubů zničených štěrkem (v.16) – se Jeremiáš rozhodl hlásat, že je Hospodin dobrý. Jeremiáš je úžasným příkladem toho, jak se zaměřit na pravdu o Bohu namísto na situaci, ve které se nacházíme nebo na emoce, kterých jsme plné.

On zná pravý Boží charakter a vkládá do něj svou důvěru. Důvěřuje tomu, co ví, ne tomu, co vidí. Je přesvědčený, že plná důvěra v Boha je tou jedinou možnou nadějí. I uprostřed tak obrovského utrpení, jaké je zapsané v knize Pláč, můžeme vidět, že naděje existuje. Sloužíme totiž soucitnému Bohu, který nikdy neodmítá pokorné a kajícné srdce.

Je důležité znát pravdu o tom, kdo je Bůh. Samy pro sebe se musíme snažit poznat Boha, Jeho charakter a také Jeho Slovo. Nestačí být jen spokojené s tím, čím nás „krmí“ druzí, i když se jedná o velké učitele nebo kazatele. Návyk každodenního otevírání Božího Slova a učení se o Hospodinu je jedním z nejsilnějších a nejlepších rozhodnutí, které můžete pro sebe a své blízké udělat.

Víra v pravdu o Bohu je zásadní. Když se pevně držíme toho, co o něm víme a také Jeho samotného, další vlna utrpení a bolesti nás nedožene do naprosté beznaděje. Namísto toho budeme schopné jít do ještě hlubšího důvěrnějšího vztahu s tím, který drží vše, včetně našich srdcí, pohromadě.