Muži Božího království vstávají: 8-denní plán čtení Ukázka

Vstaň

Už jsi někdy dostal přání k narozeninám, a když jsi otevřel obálku, ani sis nepřečetl přání, jen jsi s ním zatřepal? Udělal jsi to proto, že jsi chtěl vědět, jestli ti do něj odesílatel nevložil třeba Palackého,Destinovou nebo dokonce Masaryka? Nebo nevypsal šek? Máš-li říct pravdu, přiznáš si, že ti na tom přáníčku ani tak moc nezáleželo. Ale šlo ti o to, co do přáníčka vložili!

Oba víme, jak nás při narozeninách zklame, když dostaneme jen přání a nic víc. Takže si umíš představit, jak zklamaný byl ten chromý ve Skutcích 3, když mu Petr řekl, že nemá žádné stříbro ani zlato, které by mu dal, zvlášť když se na jeho žebrání u něj zastavili. Když se zastavíš, obvykle to znamená, že se k něčemu chystáš.

Když se něco časově poodsune, někdy to pro nás bývá dobré. Bůh má ve zvyku odsouvat své zajišťování a zásahy do našeho života, a to s vyšším cílem. Jeden z nich je ujistit se, že nejdřív má naši plnou pozornost.

Toho chromého ve Skutcích 3 každý den nosili k chrámovým vratům (v. 2). I když to byl prostor, kudy procházely spousty lidí, pravděpodobně ho ignorovali. Když kolem něj procházeli Petr s Janem, Petr mu řekl: "Podívej se na nás!" (v.4). Petr ho musel vyzvat, aby se na ně podíval, což pro začátek znamená, že se díval jinam. To nám poskytuje úžasný pohled na tohoto chromého. Petr potřeboval jeho plnou pozornost. Potřeboval, aby se na ně soustředil. Potřeboval, aby je slyšel. Jestli tento člověk opravdu stojí o řešení, bude potřebovat věnovat soustředěnou pozornost Petrovi právě v tu chvíli. Musel se stát součástí řešení své vlastní situace.

Uzdravení a zmocnění nejsou jednosměrné dary věnované dotekem či kouzelným slovíčkem. Pravé uzdravení vyžaduje touhu, odpovědnost a zaměření. Proto se Ježíš často ptal: "Chceš se uzdravit?" nebo "Co mám pro tebe udělat?" Nechodil jen tak mezi lidmi a nedotýkal se jich při udílení zdraví a uzdravení každému, kdo se ocitl blízko. Nezapomínej, že se kolem Ježíše tísnily davy všude, kam šel. Vytvářely se fronty. Nevyhnutelně od něj odcházeli i lidé neuzdravení. Spíš se Ježíš ptal, jestli se ten člověk chce uzdravit. Zdraví a celistvost se dostavují v procesu víry a touhy být v pořádku.

Když Bůh obnoví části nás, které pochroumal hřích, nebo jim ublížilo osobní zanedbání či zranění, Bůh v tom procesu chce naši spolupráci. Bez ní dlouhodobý proces nemůže probíhat.

Stejně jako se zřídka stává, že by v posilovně člověk vzpíral či zvedal něco hodně těžkého bez někoho, kdo to sleduje nebo povzbuzuje a pomáhá, ani duchovní růst neprobíhá samostatně. Všichni jsme součástí společného procesu, v němž spolupracujeme s Bohem a ostatními na svém uzdravování a duchovním vývoji. Naše ochota prožívat život důvěrněji a blíž s ostatními a pokorněji před Bohem bude mít velký dopad na to, nakolik přemůžeme ochromení. Jako jednotlivci i jako skupina.