Proč je tak těžké odpustit?Ukázka

Petrovo zapření Ježíše



Nejprve Ježíš řekl: "Pojď a následuj mě" muži, který se jmenoval Petr. Jeho životopis nebyl zdlouhavý, protože byl pouhým rybářem. Petr se však stal jedním z nej, ne-li přímo tím nejvzácnějším učedníkem Ježíše. Byl jasným vůcem, většinou zmiňován na prvním místě, a byl v tak zvaném "užším kruhu" Ježíše.



Petr byl velmi otevřený, tak moc, že prohlásil v Matoušovi 26,33 "I kdyby tě všichni opustili, já nikdy." Avšak když přišel jeho čas, aby promluvil, aby potvrdil své přátelství se Spasitelem světa, zamrzl. A nebyl jen potichu, úplně Ježíše zapřel a oddělil se, zapřel, že ho zná, že ho následoval.



Tak teď je to něco, co nemůže být odpuštěno, je to tak? Hřešit lhaním, podvádění, krádeží to je zlé, ale zapřít Ježíše Krista vypadá jako něco, odkud není cesty zpět. Nemůžeš vzít ta slova zpět do úst, poté, co se rozplynula ve vzduchu. A poté, co kohout zakokrhal, si Petr jasně uvědomil, co udělal, a hořce zaplakal.



Ale Ježíš - plně Bůh i plně člověk - věděl, co Petr udělá, ještě než ho povolal za učedníka. Ježíš znal hloubku úzkosti, kterou Petr ucítí, jakmile jasně pochopí svůj do nebe volající skutek. Ježíš věděl, že tento neuvěřitelný přehmat Petrova života bude katalyzátorem k tomu, aby se stal tím, kdo změní svět a ponese evangelium na konec světa. Ježíš o tom věděl a přesto si ho vybral. A později mu nejen odpustil, ale i ho znovu ustanovil.



Možná jsi udělal v životě něco, co nemůžeš vzít zpět. Něco jsi řekl nebo jsi udělal něco, co má bezútěšné a skličující důsledky. Kdy nemáš představu, jak by ti mohl Bůh vesmíru vůbec odpustit. Tedy dobrá zpráva je, právě proto Ježíše poslal.



Hřích celého světa, každého kdo kdy žil, byl vložen na našeho Spasitele, když zoufale visel na kříži. Každá otřesná myšlenka, odporný skutek nebo nenávistné slovo mířící proti dokonalosti Božího standardu je přikrytá krví, která stéká z těla Spasitele. A jakmile se naposledy nadechl a odešel z tohoto světa, odešel tak každý z těchto hříchů s ním.



Až budete zpracovávat sůj vlastní hřích a špatná rozhodnutí, která ovlivnila nejen váš život, ale i životy druhých, myslete na Ježíše. Věděl, že budeme ponořeni do svého hříchu, a i s tímto vědomím za nás zemřel, i přesto.



Jestliže nám tedy dokonalý Boží Syn odpouští, neměli bychom najít způsob, jak my odpustíme druhým