Exil: Cesta tam a zpět

Zamyšlení

Když vám zubař při pohledu do pusy řekne „ex“ znamená to, že váš zub půjde „ven“. Slovo exil je stejného původu. Jednotlivec nebo národ byl přesídlen „ven“, za hranice svého města, nebo i státu. Tak se to stalo národu Izraelskému.


Odešel ze zajetí Egyptského (kolem roku 1500 před Kristem, dále budu používat -1500) a obsadil zaslíbenou zemi, prožil dobu soudců, posléze králů. Nakonec byl pro neposlušnost Izraelský národ odveden ze své domovské země ven, pryč. Nejdříve do zajetí Asyrského (-722), a později Babylonského (-586).


V čtecím plánu je hodně map. Všimni si, jak se říše v průběhu dějin měnily. Některé zanikly jiné se naopak rozšířily. A to sledujeme období pouhých dvou set let (-722 až -458)







Co se dělo před exilem?


Království Izraelské prožilo zlatou dobu za vlády Davida a Šalamouna (-1 000). Po tomto slavném čase se rozdělilo na severní část – tzv. Izrael, což byla většina pokolení Izraelského. A jižní část Jeruzalém a okolítzv. Juda (Judské království). Obě tato království žila střídavě zbožně a bezbožně.



  • Severní království na tom bylo mnohem hůře. Tam se střídali spíše méně bezbožní (špatní) a více bezbožní (špatní) králové (třeba král Achab, ten aspoň činil pokání).

  • Jižní království žilo o něco lépe. Vedle opravdu bezbožných králů tam žilo mnoho zbožných králů. Například Chizkiáš, Joziáš.


Nad životem obou izraelských království stále platila pradávná slova, která vyslovil praotec Mojžíš:


"Nebudeš-li pečlivě dodržovat všechna slova tohoto Zákona,.... stane se, že tak jako vám Hospodin rád prokazoval dobrodiní a dával vám vzrůst, stejně tak rád vás Hospodin zničí a vyhladí,..."

Toto slovo Boží došlo naplnění. Jak už jsem psal úvodem, nejdříve šel do zajetí asyrského severní Izrael (-722), a později šel do zajetí babylonského Juda (-586). Podrobnosti si nyní přečteš. Teď si ještě srovnej základní události v čase.