Nový Rok, nová milosrdenstvíUkázka

Bůh tě vyzývá, abys věřil, a pak horlivě pracuje na tom, aby tě učinil člověkem, který skutečně žije vírou.

Nevím, jak moc jsi o tom přemýšlel, ale víra není pro tebe ani pro mě přirozená. Pochybovat je přirozené. Strach je přirozený. Život na základě tebou získaných zkušeností je přirozený. Aktuální katalog osobních „co-kdyby“ přichází neodbytně na mysl kdykoli - předtím, než jdeš spát nebo když se ráno probudíš, to je přirozené Aktuální katalog osobních „co-kdyby“ přichází neodbytně na mysl kdykoli - předtím, než jdeš spát nebo když se ráno probudíš, to je přirozené. Závidět život někomu druhému a přemýšlet o tom, proč to není tvůj život, je přirozené. Přát si, abys svůj život, situace a události, zvládal lépe než teď, je přirozené Snaha o lepší sebeovládání, tak, abys mohl zaručeně dostat to, co si myslíš, že potřebuješ, je přirozené. Hledání pokoje v horizontále života bez přihlédnutí k jeho vertikále, je přirozené. Úzkostná touha změnit věci, které ale změnit nemůžeš, je přirozená. Je přirozené poddat se zoufalství, znechucení, depresi nebo zoufalství. Ochromení zaneprázdněností hmotnými věcmi, médii, jídlem nebo čímkoli jiným je přirozené. Slevit si z nároků kvůli řešení svého zklamání je přirozené. Ale víra pro nás prostě není přirozená.

A tak z milosti nám Bůh dává víru. Jak říká Pavel v Efezským 2, 8, víra je ve skutečnosti darem Božím. Pro průměrného člověka, poznamenaného hříchem, neexistuje nic více neintuitivního, než víra v Boha. Jistě, můžeme vložit svou víru do mnoha věcí, ale ne v Boha, kterého nevidíme ani neslyšíme, který dává tak velké sliby, že se zdá nemožné je splnit. Bůh nám dává sílu začít věřit, ale tím nekončí. Milostí pracuje v situacích, na místech a ve vztazích našeho každodenního života, aby nás vytvaroval a zformoval do lidí, kteří staví svůj život na základ radikální víry, že On skutečně existuje a skutečně odměňuje ty, kteří Ho hledají (Žid. 11, 6).

Až budeš příště čelit neočekávaným, náročným chvílím, kterými opravdu nechceš projít, pamatuj, že tento okamžik před tebe nestaví Boha, který na tebe zapomněl, ale Boha, který je ti blízký a dělá pro tebe něco velmi dobrého. Osvobozuje tě od myšlenky, že můžeš žít život, který jsi chtěl žít, a spoléhat se na nedostatečné zdroje vlastní moudrosti, zkušenosti, spravedlnosti a síly, a přeměňuje tě v člověka, který žije životem formovaným radikální vírou zaměřenou na Boha. On je dokonalý hrnčíř a my jsme Jeho hlínou. Nesundá nás ze svého hrnčířského kruhu dokud nás svými prsty nevytvaruje v takové, kteří skutečně věří a nepochybují.