Jak poznat Boží hlas // Nauč se setkávat s BohemUkázka

Jak vítr vane (a přináší pokoj)

Duch svatý v nás, tohle jsme pro tebe slyšeli:

Můj hlas už slýcháš dlouho. Poznal jsi mne ještě předtím, než jsi věděl, že jsem to já. Byl to hlas útěchy, když ses bál, hlas ujištění, když sis dělal starosti. Byl to balzám na ránu, slova, co nebyla slovy - hlas přítomnosti, hlas, který je součástí tebe. Jak můžeš nezareagovat na vítr, který ti vane do tváře? Jak můžeš necítit lásku dýchající ti na pleť?

Já jsem hlasem pro tiché i hlasem pro zpívající. Jsem hlasem klidu i hlasem bouří. Já pozvedám znavené a dodávám sil těm, co jdou vpřed, jdou a přitom vidí mou tvář. Při chůzi nechávají otevřené dlaně. Mohou stoupat a pak jsou schopni stát. 

Protože tohle není život, který by ti do srdce přinesl zkázu. Ne, to není možné. Co přináší bolest, slzy a spoušť, je to, když temnota rozprostře zmatek a pokoj se teprve má dostavit. Můj Syn přináší pokoj. Vítr vane po celé zemi. Protože přinést pokoj vyžaduje víc než odvahu, víc než spolehnutí, víc než tvrdou práci. Vítr - který cítíš a následuješ - s sebou přináší ingredience pokoje. Synu, dcero, znáš mne. Můžeš přinášet pokoj - sobě, druhým, světu - protože můžeš reagovat na to, co je pravda víc než všechno, co na vlastní oči vidíš.

Pocítil jsi vítr. Pocítil jsi v sobě dýchat ducha. Naslouchal jsi mu ve vědomí, že to je pomoc, průvodce vším. Chci ti teď pomoct poznávat mne víc. Chci zvýšit tvou touhu po tom mít mne víc. Ale nechávám to na tobě. Nechám tě zvážit, jestli chceš jít hlouběji do své lásky ke mně. Protože vítr se mění, vane jiným směrem, ale neopouští tě. Vítr tě pozvedá a nese - když mu to dovolíš.

Takže na tobě je jedno. Je to rozhodnutí jít dál, hlouběji do míst, kde ti mohu ukázat víc z toho, kdo jsem. My dva spolu, chápeš? Ty jsi teď tady, se mnou, tvoje duše živá v mém duchu v tobě. A ty rosteš, narůstá tvoje láska, důvěra a spolehnutí na mne. Opakované rozhodnutí mne slyšet. Opakované rozhodnutí se po mně natáhnout. Opakované odevzdání jít dál s otevřenýma rukama i srdcem, ano, jít dál. Stoupáš a jdeš a poddáváš se, a cítíš vítr na tváři, a ten vítr ti šeptá v duši. 

Znáš mne, Znáš mne. A já chci, abys mne znal ještě víc. 

Cvičení:

Zoufale toužíme po trošce pokoje, že je to tak?  

Pokoje je v dnešní době tak málo - v našich uspěchaných životech, v tempu našeho světa.

Ale o pokoji platí jedno... nemůžeme ho hledat a získat sami. Nemůžeme usilovat a dosáhnout pokoje sami. Ne toho pokoje, který potřebujeme. Ne skutečného pokoje... v srdci. Tak to nefunguje, bez ohledu na to, co píšou ve svépomocných knížkách "Udělej si sám."

Postavme se proti názoru kultury svého okolí a zaujměme jiný přístup.

Pojďme... raději než hledat pokoj sami... místo toho víc hledat Boha. Naučme se přijímat víc Boha, takže se jeho pokoj stane naším pokojem... právě uprostřed naší zaměstnanosti a uspěchanosti.

Zaměřme se na prožívání a poznávání Ducha svatého pohybujícího se v nás dnes, Božího dechu v nás.

Takže máme na výběr. A na tobě je rozhodnout se.

Jdi dál, nebo zůstaň tam, kde jsi. Jdi do větší hloubky, nebo zůstaň tam, kde jedeš na jistotu.

Nebo se rozhodni bojovat o to, abys to i dál měl pod kontrolou.

V každou chvíli se rozhoduješ... být tady přítomný Bohu, sobě, nebo ne.

Na pár minut se ztiš a obrať své srdce a mysl k Pánu Bohu. Jak k tobě promlouvá teď možná není to, co jsi čekal... Vždyť konečně on je plný překvapení, a to, jako vždycky, je jen začátek... 

“Vítr tě pozvedá a nese, když mu to dovolíš.”

Pane, Ježíši, přijď...