Jan 4:27-36
Jan 4:27-36 Slovo na cestu (SNC)
V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví. Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem: „Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“ Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem. Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl. On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“ „Kdo mu přinesl jídlo?“ říkali si. Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm. Obilí bude zralé za čtyři měsíce, ale lidé jsou již zralí ke žni. Ten, kdo bude sklízet a shromažďovat tuto úrodu pro věčnost, dostane za svou práci odměnu. A ten, kdo rozséval, bude se radovat spolu s ním.
Jan 4:27-36 Bible Kralická 1613 (BKR)
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní? I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem: Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus? Tedy vyšli z města, a přišli k němu. Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez. A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte. Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti? Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho. Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni. Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
Jan 4:27-36 Bible 21 (B21)
Vtom přišli jeho učedníci. Překvapilo je, že mluví se ženou, ale žádný neřekl: „Co jí chceš?“ anebo: „Proč s ní mluvíš?“ Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem: „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?“ Vyšli tedy z města a šli k němu. Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se!“ On jim však řekl: „Mě sytí pokrm, který vy neznáte.“ Učedníci se jeden druhého ptali: „Přinesl mu snad někdo jídlo?“ „Můj pokrm,“ řekl jim Ježíš, „je konat vůli Toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo. Neříkáte snad, že do sklizně zbývají ještě čtyři měsíce? Hle, říkám vám: Pozvedněte oči a podívejte se na lány, že se už bělají ke žni! Ten, kdo žne, získává odplatu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radoval rozsévač i žnec.
Jan 4:27-36 Český studijní překlad (CSP)
Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: "Nač se ptáš?" nebo "Proč s ní mluvíš?" Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem: “Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?” Vyšli z města a šli k němu. Mezitím ho učedníci prosili: “Rabbi, najez se.” On jim však řekl: “Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.” Učedníci se mezi sebou ptali: “Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?” Ježíš jim řekl: “Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo. Což neříkáte: "Ještě čtyři měsíce a přijde žeň"? Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni. Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.