Žalmy 22
CSP

Žalmy 22

22
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?
1Pro vedoucího chval. Podle “Laně za úsvitu”.#LXX, Vul: “O ranním přispění.” Davidův žalm.
2Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání.#h.: řvaní (Iz 5,29); 32,3; 38,9; Jb 3,24#h.: Daleko od mé spásy jsou slova mého n. 3Bože můj, volám ve dne -- ty neodpovídáš, volám v noci -- není pro mě utišení. 4Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele.#n.: trůníš, jsi chválou Izraele; srv. Dt 10,21; Jr 17,14. [Hospodin má svůj pozemský trůn na Sijónu (9,12), nebeský na chvalách…] 5V tebe doufali naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval. 6Volali k tobě a byli zachráněni,#h.: unikli; 124,7 doufali v tebe a nebyli zahanbeni.#n.: zklamáni; 25,2n; 71,1; Iz 49,23; 50,7v; Ř 9,33
7Ale já jsem červ a ne člověk, potupa pro lidi, lidem opovržený.#Iz 53,3 8Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. Pošklebují se,#h.: Doširoka otvírají rty potřásají hlavou. 9Spolehni se na Hospodina!#h.: Uval se … (srv. 37,5; Př 16,3); LXX, Vul: Složil naději v Hospodina. [Žalmista vícekrát cituje, co mu ničemové říkají (srv. 3,3), případně jak uvažují (srv. 10,11).] Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil! 10Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky.#srv. 71,6 11Na tebe jsem odkázán od narození,#h.: lůna; Jr 1,5 od lůna#h.: výraz “břicho” se pro lůno používá často; srv. 71,6; Sd 16,17; Iz 44,2; Ga 1,15 matky jsi mým Bohem ty. 12Nevzdaluj se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka není.
13Obklíčilo mě množství býků, ti silní#n.: býci z Bášanu mě obklopili. 14Otvírají#35,21v; Pl 2,16 na mě tlamu jako lev, který trhá kořist a řve. 15Rozlévám se jak voda a všechny mé kosti se uvolňují. Mé srdce je jako vosk,#tj. ztratil jsem odvahu (srv. Jr 4,9; Dt 20,8) rozpustilo se#tj. ochablo; Joz 2,11; 2S 17,10; Na 2,11 v mém nitru. 16Jak hliněný střep vyschla má síla,#srv. J 19,28 jazyk se mi lepí na patro,#h.: mé dásně určils mi místo v prachu smrti. 17Obklíčili mě psi, roj zlovolníků mě obklopil, spoutali#Čteno dle Symmacha. LXX a Vul (a dle nich mnohé překl.) čtou “probodli” (k tomu srv. Iz 53,5 a Za 12,10). TM (dle většiny h. rkpp.) čte: “jako lev”; v tom případě by text zřejmě znamenal “jako lev jdou po mých rukou a nohou” (aby je ohlodal). mi ruce a nohy. 18Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě, 19dělí si mé roucho, vrhají los o můj oděv. 20Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc! 21Vysvoboď mou duši od meče, mou jedinou#tj. mou drahou duši, srv. 35,17 z moci psů! 22Zachraň mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů!#LXX, Vul a české překlady mají “jednorožců”. Není jasné, o jaké zvíře šlo. Mohl to být druh velké antilopy nebo divokého skotu; 29,6; Nu 23,22 Tys mi odpověděl.#34,5; Zdá se, že poslední slovo se do kontextu příliš nehodí. Je podobné slovu “pokora” a LXX i Vul překládají: “Zachraň …jednorožců mou pokoru”. () 23Tvé jméno budu zvěstovat svým bratřím,#[z paralely vysvítá, že se zde nejedná o dosl. význam slova, ale význam “druh ve společenství” (srv. použití v NS – např. Sk 11,29; 15,22 aj.)] ve shromáždění tě budu chválit.
24Vy, kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ho! Třeste se před ním, všechno potomstvo Izraelovo! 25Neboť nepohrdl a neopovrhl trápením zkroušeného, neskryl před ním svou tvář. Když k němu volal, vyslyšel#6,10!; LXX a Vul má poslední větu v 1. os. sg.; srv. He 5,7 ho. 26Od#srv. použití složené předložky v Neh 6,16 tebe#[Lze chápat takto: protože Hospodin vyslyšel žalmistovu prosbu, je Bůh nejen příjemcem, ale také původcem chvály] pochází má chvála ve velikém shromáždění, své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí. 27Pokorní budou jíst#[míněna je asi účast na obětním hodu (Lv 7,11–27); protože žalmista přijal Boží pomoc, bude se sdílet s ostatními (srv. 142,8)]; Iz 65,13 a nasytí se. Ti, kdo hledají Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky. 28Všechny končiny země se rozpomenou#[tím není myšleno upamatování se, ale uznání Boha (srv. 119,52)] a obrátí se k Hospodinu. Všechny čeledi národů se budou klanět před tvojí#LXX; Pš: jeho; [taková náhlá změna podmětu je neobvyklá v češtině, ale běžná v StS (srv. v. 26)] tváří. 29Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy.#Téma tohoto verše rozvíjí celý Ž 47. 30Všichni, jimž se na zemi daří,#h.: tuční země (zde ovšem v obrazném smyslu: prosperující); srv. Př 11,25; 28,25 (prospívat); srv. Ž 45,13 (boháči) budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou#h.: klesnou na kolena; Iz 45,23; 1Kr 8,54; 2Pa 7,3; 29,29; Ř 14,11 před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová.#Tj. Bohu se budou klanět všichni – bohatí i chudí, kypící zdravím i ti, kdo jsou na pokraji smrti. 31Potomstvo#h.: símě mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením.#Tj. bude patřit k pokolením (v h. sg.), které patří Hospodinu / které považuje za své. 32Přijdou a budou zvěstovat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí -- vždyť ji vykonal.

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.


Zjisti více o Český studijní překlad