A když nastala šestá hodina, padla tma na celou zemi až do deváté hodiny. O deváté hodině Ježíš zvolal silným hlasem: “Eloi, Eloi, lema sabachthani?” což v překladu znamená: "Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?" A když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli poblíž, říkali: “Hle, volá Eliáše.” Kdosi pak vyběhl, naplnil houbu octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít se slovy: “Nechte ho, ať uvidíme, přijdeli Eliáš, aby ho sundal.” Ježíš vydal mocný hlas a vydechl naposled. A opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů. Když setník, který stál blízko naproti němu, uviděl, že takto vydechl, řekl: “Tento člověk byl opravdu Boží Syn.” Zdaleka se dívaly také ženy, mezi nimi Marie Magdalská a Marie, matka Jakuba mladšího a Josese, a Salome, které chodily s ním a sloužily mu, když byl v Galileji, a mnoho jiných, které spolu s ním vystoupily do Jeruzaléma.
A když již nastal večer, poněvadž byl den přípravy, to jest den před sobotou, přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také sám očekával Boží království. Osmělil se, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát se podivil, že by byl již mrtev. Zavolal si setníka a otázal se ho, jeli to dlouho, co zemřel. A když se to od setníka dověděl, daroval mrtvé tělo Josefovi. Ten nakoupil jemné plátno, sundal ho s kříže, zavinul tím plátnem a uložil ho v hrobce, která byla vytesána ve skále, a ke vchodu do hrobky přivalil kámen. Marie Magdalská a Marie [matka] Josesova pozorovaly místo, kam byl uložen.