Matouš 13:24-58

Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel. Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: "Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?" On jim odpověděl: "Nepřítel člověk to udělal." A otroci mu řekli: "Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?" On však řekl: "Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním i pšenici. Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte do mé stodoly."” Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a zasel na svém poli. Je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní byliny a je z něho strom, takže přilétají nebeští ptáci a hnízdí v jeho větvích.” Pověděl jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.” To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim [vůbec] nemluvil, aby se naplnilo,co bylo řečeno skrze proroka [Izaiáše]: "Otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení [světa]." Potom opustil [Ježíš] zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: “Vylož nám to podobenství o plevelu na poli.” On [jim] odpověděl: “Rozsévač dobrého semena je Syn člověka a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého; nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání [tohoto] věku. Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá!” “Království Nebes je podobné pokladu skrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává všechno, co má, a kupuje ono pole. Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly. Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji. Dále je království Nebes podobné síti, která byla spuštěna do moře a shromáždila všechny druhy ryb. Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se, dobré sebrali do nádob a špatné vyhodili ven. Tak tomu bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé zprostředka spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.” [Ježíš jim řekl:] “Rozuměli jste tomu všemu?” Řekli mu: “Ano, [Pane].” On jim řekl: “Proto se každý učitel Zákona, který se stal učedníkem království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré.” Když Ježíš dokončil tato podobenství, odešel odtamtud. Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze, takže ohromeni říkali: “Odkud se u něj vzala taková moudrost a mocné činy? Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?” A pohoršovali se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: “Prorok není beze cti, leda ve [své] vlasti a ve svém domě.” A pro jejich nevěru tam neučinil mnoho mocných činů.