Lukáš 8:40-56

Když se Ježíš vracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali. A hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagogy. Padl k Ježíšovým nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu, protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily. A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok [a vynaložila na lékaře všechno, co měla,] a nikdo ji nemohl uzdravit. Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo. Ježíš řekl: “Kdo se mne dotkl?” Když všichni zapírali, řekl Petr [a ti, kteří byli s ním]: “Mistře, zástupy tě svírají a tísní [, a říkáš: Kdo se mne dotkl].” Ale Ježíš řekl: “Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ode mne vyšla moc.” Když žena uviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena. On jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.” Zatímco ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagogy a řekl: “Tvá dcera zemřela, [již] učitele neobtěžuj.” Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: “Neboj se, jen věř, a bude zachráněna.” Když přišel do domu, nedovolil nikomu, aby s ním vešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky. Všichni nad ní plakali a bili se v prsa. On řekl: “Neplačte. Nezemřela, ale spí.” Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela. On však [všechny vyhnal ven,] uchopil její ruku a zvolal: “Dívko, vstaň!” I navrátil se její duch a ona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst. Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo.