Lukáš 23
CSP

Lukáš 23

23
Ježíš před Pilátem
1Celé jejich shromáždění#ř.: množství povstalo a odvedli jej k Pilátovi. 2Začali ho obviňovat:#n.: obžalovávat; 6,7 “Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš#ř.: Kristus král.” 3Pilát se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” On mu odpověděl: “Ty říkáš.” 4Pilát řekl velekněžím a zástupům: “Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.”#ř.: důvod (pro obvinění); v. 14.22; Sk 19,40 5Ale oni naléhali a říkali: “Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.”
Před Herodem
6Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský. 7A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci,#ř.: je z Herodovy pravomoci poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě. 8Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm [mnoho] slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení. 9Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl. 10Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali. 11[I] Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného#Jk 2,2n; ř.: zářivého (Sk 10,30; Zj 15,6; 19,8); [zřejmě královských barev, tj. bílé nebo šarlatové] roucha a poslal ho zpět k Pilátovi. 12V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili#ř.: byli ve vzájemném nepřátelství.
Pilát chce Ježíše propustit
13Pilát svolal velekněze, vůdce a lid 14a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře,#ř.: odvádí lid a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic,#ř.: žádný důvod, (pro který …); v. 4 z čeho jej obviňujete. 15Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám.#var.: jsem vás poslal zpět k němu. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt. 16Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.” 17[O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.] 18Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!” 19Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu. 20Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit. 21Oni však volali: “Ukřižuj, ukřižuj ho!” 22Řekl jim potřetí: “Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod#n.: vinu; v. 4.14 pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.” 23Oni však naléhali velikým křikem#ř.: … hlasy a žádali, aby byl ukřižován; a křik#n.: vinu; v. 4.14 jejich [a velekněží] sílil. 24A tak se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.#ř.: aby se stala jejich žádost 25Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.
Cesta na popraviště
26A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem. 27Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho. 28Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi. 29Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: "Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!" 30Tehdy začnou "říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!" 31Protože dělajíli toto se zeleným stromem,#ř.: v zeleném stromě co se stane se suchým?#ř.: v suchém
Ukřižování
32Byli s ním vedeni k popravě#ř.: aby byli zahubeni / odstraněni i jiní: dva zločinci. 33A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici. 34[Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”] Když si dělili jeho šaty, hodili los.#var.: losy; Ž 22,19 35Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, jeli ten Kristus Boží, ten Vyvolený.” 36Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet 37a říkali: “Jsili ty ten král Židů, zachraň sám sebe.” 38Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými#ř.: římskými a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.”
39Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!” 40Ale druhý ho napomínal:#ř.: Odpověděv však druhý, káraje ho řekl:To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený. 41A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého#ř.: nemístného; v. 47 neudělal.” 42A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.”#var.: A říkal Ježíšovi: “Vzpomeň si na mne, Pane, až přijdeš ve své královské moci [nebo: se svým královstvím].” 43[Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.#Slovo paradeisos je per. původu a znamenalo “park / obora”, později místo blaženého pobytu, jakým byla zahrada Eden (Gn 2–3); 2K 12,4; Zj 2,7
44Bylo již okolo šesté hodiny;#tj. poledne tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,#tj. třetí hodina po poledni 45protože se zatmělo#var.: [a zatmělo se] slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla. 46A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled. 47Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.”#n : nevinný; v. 4.41 48A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou. 49Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.
Josef z Arimatie uložil tělo do hrobky
50A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý-- 51ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království.#L 2,38; n.: kralování 52Ten přišel k Pilátovi a vyžádal#[Pozůstatky popravených často zůstávaly nepohřbeny anebo byly položeny do obyčejného hrobu chudých. Blízký příbuzný mohl o tělo požádat, avšak čin váženého Josefa byl odvážným ztotožněním se s odsouzeným.] si Ježíšovo tělo. 53Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.#ř.: ležící 54Byl den přípravy a nastávala sobota.#ř.: svítalo na sobotu
55Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.#n.: pochováno; (Podobně v Mk 15,47.) 56Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Zjisti více o Český studijní překlad