Lukáš 2:41-52

Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc. Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem. A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče zpozorovali. Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými. A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi. Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: “Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.” A on jim řekl: “Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce?” Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl. I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechna [tato] slova ve svém srdci. A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.