Jan 6:1-15

Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Byly blízko velikonoce, židovský svátek. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?” To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat. Filip mu odpověděl: “Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.” Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: “Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!” Ježíš řekl: “Postarejte se, ať se lidé posadí.” Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc. Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli. Když se nasytili, řekl svým učedníkům: “Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.” Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší. Když ti lidé viděli znamení, které [Ježíš] učinil, říkali: “To je skutečně ten Prorok, který má přijít na svět.” Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám.