Skutky 15
CSP
15
Spor ohledně křesťanů z pohanů a Zákona
1Tu sestoupili někteří z Judska a začali bratry učit: “Nebudeteli obřezáni podle Mojžíšova obyčeje, nemůžete být zachráněni.” 2Když se s nimi Pavel a Barnabáš dostali do sporu a velké#ř.: nemalé hádky, stanovili, že Pavel, Barnabáš a někteří další z nich vystoupí k apoštolům a starším do Jeruzaléma a budou o této sporné otázce jednat. 3Vypraveni tedy církví, procházeli Fénicií a Samařskem, vyprávěli o obrácení#HL; v. 19; 9,35; Sír 18,20 pohanů a všem bratrům působili velikou radost. 4Když přišli do Jeruzaléma, byli přijati církví, apoštoly a staršími a oznámili, co všechno s nimi Bůh učinil. 5Tu povstali někteří, kteří uvěřili ze strany farizeů, a říkali, že se pohané musí obřezávat a musí se jim nařizovat, aby zachovávali Mojžíšův zákon.
6Apoštolové a starší se shromáždili, aby tu věc prozkoumali.#ř.: aby se … podívali 7Když došlo k velkému sporu,#n : Po dlouhém dohadování povstal Petr a řekl jim: “Muži bratři, víte, že si Bůh odedávna mezi vámi#var.: námi vyvolil, aby skrze má ústa pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili. 8A Bůh, jenž zná lidská srdce, jim vydal svědectví, když jim dal Ducha Svatého tak jako i nám 9a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, když vírou očistil jejich srdce. 10Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na šíji učedníků jho, které nebyli schopni unést ani naši otcové ani my? 11Ale věříme, že jsme zachráněni milostí#ř.: skrze milost (n : přízeň); Ř 3,24; 2K 13,14; Ef 2,8 Pána Ježíše stejně#ř.: stejným způsobem jako oni.#[Petr obrací argumentaci opačným způsobem: pohané dostali DS jako Židé, Židé jsou však spaseni z milosti jako pohané]
12Celé shromáždění#ř.: to množství utichlo a poslouchalo Barnabáše a Pavla, kteří podrobně vypravovali, jaká znamení a divy učinil Bůh skrze ně mezi pohany. 13Když domluvili,#ř.: umlkli řekl Jakub: “Muži bratři, poslyšte mne! 14Šimon pověděl, jak se Bůh předem postaral,#slovo překládané v StS výrazem: navštívil – srv. Gn 21,1p; Ex 4,31; Ž 80,15; Jr 29,10p; L 7,16; He 2,6 aby z pohanů vybral#ř.: vzal; srv. Dt 1,23; He 5,1 lid pro své jméno.#n : pro sebe; Ž 5,12p 15A s tím se shodují slova proroků, neboť#ř.: jak je napsáno: 16"Potom se vrátím a znovu postavím Davidův zbořený stánek, jeho trosky znovu vystavím a vztyčím jej, 17aby i ostatní lidé horlivě hledali Pána, všechny národy, nad nimiž je vzýváno moje jméno,#n.: které byly nazvány mým jménem – viz Am 9,12p!! praví Pán, [ten,] který toto činí. 18Známé jsou Bohu jeho skutky od pradávna."#var.: činí známým od pradávna (ř.: od věku). Iz 45,21 19Proto soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu, 20ale napsali jim, aby se zdržovali toho, co bylo poskvrněno modloslužbou, smilstva, zardoušeného#tj. od masa zvířat, která nebyla zbavena krve a krve. 21Neboť Mojžíš má ode dávných pokolení v každém městě své hlasatele v synagogách, kde bývá čten každou sobotu.”
Závěr a dopis věřícím
22Potom apoštolové a starší s celou církví usoudili, že s Pavlem a Barnabášem pošlou do Antiochie muže, které mezi sebou vybrali. Poslali Judu zvaného Barsabáš a Silase, přední muže mezi bratřími. 23Po nich poslali tento list:#ř.: Skrze jejich ruku napsali “Apoštolové a starší, vaši bratři,#var.: a bratři bratřím z pohanů v Antiochii, Sýrii a Kilikii pozdrav. 24Doslechli jsme se, že vás někteří, [kteří vyšli] z nás, zneklidnili svými slovy a zmátli vaše duše, [když říkali, že je třeba dát se obřezat a zachovávat Zákon,] ačkoliv jsme jim to nenařídili. 25Došli jsme k jednomyslnosti a usoudili jsme, že vybereme muže, které k vám pošleme s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem, 26lidmi, kteří nasadili svůj život#ř.: své duše; Fp 2,29; 14,19 pro jméno našeho Pána Ježíše Krista. 27Posíláme tedy Judu a Silase a oni vám totéž oznámí ústně.#ř.: skrze slovo 28Neboť tak usoudil Duch Svatý i my, že nebudeme na vás klást žádné jiné břemeno než tyto nezbytnosti: 29zdržovat se masa obětovaného modlám, krve, masa zardoušených zvířat a smilstva. Jestliže se těchto věcí budete chránit, dobře uděláte. Buďte zdrávi.”
30Byli tedy propuštěni a sestoupili do Antiochie; tam shromáždili množství věřících a odevzdali jim dopis. 31Když jej přečetli, zaradovali se z toho povzbuzení. 32Juda a Silas, kteří sami také byli proroky, mnohým slovem povzbudili a posílili bratry. 33Zůstali tam nějaký čas; potom je bratři s pokojem propustili k těm, kteří je poslali. 34[Silas se však rozhodl zůstat.] 35Pavel a Barnabáš zůstali v Antiochii, učili a s mnohými jinými zvěstovali Pánovo slovo.
Neshoda Pavla a Barnabáše
36Po několika dnech řekl Pavel Barnabášovi: “Vraťme se a navštivme bratry ve všech městech, ve kterých jsme zvěstovali Pánovo slovo, a zjistěme, jak se mají.” 37Barnabáš chtěl vzít s sebou také Jana, nazývaného Marek. 38Pavel však nepokládal za správné brát ho s sebou, protože se v#ř.: od Pamfylie Pamfylii od nich odloučil a nešel s nimi do díla. 39Vznikla z toho ostrá hádka, takže se od sebe oddělili. Barnabáš vzal s sebou Marka a vyplul na Kypr. 40Pavel si vybral Silase , a když ho bratři svěřili Pánově milosti, vyšel. 41Procházel Sýrií a Kilikií a posiloval církve.

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Zjisti více o Český studijní překlad